Hlavní téma – Hematologie

Main topic – Hematology

prof. MUDr. Miroslav Penka, CSc.

Vnitr Lek 2022, 68(8):483  

V předloženém vydání časopisu Vnitřního lékařství se dostalo příležitosti prezentovat některé hematologické problémové okruhy, které byly sestaveny do pětice sdělení, jež by měla přiblížit, kam se dnes hematologie také ubírá. Hematologie, podobně jako i mnohé další obory, řeší klinické a laboratorní aspekty přesahující rámec vlastní specializace. Dalo by se nadneseně říci, že je to pochopitelné u oboru zabývajícího se krví...

Dnešní pohled na dědičné trombofilie

Today's view of hereditary thrombophilia

Jan Kvasnička, Zuzana Kovářová‑Kudrnová, Zuzana Zenáhlíková, Radka Brzežková, Sylvie Šťastná, Petra Bobčíková, Tomáš Kvasnička

Vnitr Lek 2022, 68(8):488-492 | DOI: 10.36290/vnl.2022.105  

Žilní tromboembolismus (ŽTE) představuje stále závažný medicínský problém s neklesajícím výskytem nových případů i přes prováděnou profylaxi v rizikových situacích. Jedná se o multifaktoriální onemocnění, na kterém se výrazně podílí i dědičná složka. Cílem stávajícího výzkumu je vyhledávání nových polymorfismů, které se mimo klasických trombofilií (deficitu přirozených inhibitorů koagulace a mutací FVL a FII protrombinu) podílejí na trombogenezi. V článku je podán přehled o výsledcích již provedených celogenomových asociačních studií ŽTE a jejich použití pro výpočet tzv. polygenního skóre rizika, které by po standardizaci metody mohlo být používáno...

Venózní tromboembolismus u antifosfolipidového syndromu

Venous thromboembolism in antiphosholipid syndrome

Alena Buliková, Miroslav Penka

Vnitr Lek 2022, 68(8):493-497 | DOI: 10.36290/vnl.2022.106  

Antifosfolipidový syndrom (APS) je definován přítomností klinických a laboratorních kritérií, tj. přítomností antifosfolipidových protilátek. Venózní tromboembolismus patří k nejčastějším klinickým manifestacím tohoto syndromu. Jsou shrnuty základní patofyziologické mechanizmy vzniku žilní trombózy a plicní embolie, epidemiologie APS, resp. i situace, kdy má být tento syndrom zvažován. Jsou zmíněna možná úskalí laboratorní diagnostiky a dopad na léčbu.

Vybrané závažné "hematologické" syndromy u dospělých pacientů v intenzivní péči

Selected severe "haematological" syndromes in adult intensive care patients

Jaromír Gumulec, Ivo Demel, Klára Lančová, Eva Drbohlavová, Alicia Piegzová, Zdeněk Kořístek, Milan Navrátil, Vladimír Černý

Vnitr Lek 2022, 68(8):498-507 | DOI: 10.36290/vnl.2022.107  

Hemofagocytární syndrom, difuzní alveolární hemoragie, katastrofický antifosfolipidový syndrom a různé typy trombotických mikroangiopatií patří mezi vzácné stavy s významnou morbiditou a mortalitou. Společným rysem bývá pozdní stanovení diagnózy, což může ovlivnit úspěšnost léčby. Cílem přehledného článku je shrnutí základních diagnostických a léčebných kroků předmětné subpopulace kriticky nemocných.

Vývoj léčby žilní trombózy od pijavic k mechanické trombektomii

Evolution of deep vein thrombosis treatment from leeches to mechanical thrombectomy

Jan Raupach, Jan Mašek, Vendelín Chovanec, Radovan Malý

Vnitr Lek 2022, 68(8):508-512 | DOI: 10.36290/vnl.2022.108  

Hluboká žilní trombóza (DVT) patří v rozvinutých zemích k nejčastějším onemocněním s významnými socioekonomickými dopady. Závažnost DVT spočívá v možnosti vzniku život ohrožující plicní embolie a k rozvoji chronické žilní insuficience označované jako post‑trombotický syndrom. K pochopení patofyziologických jevů, které vedou k trombóze, přispěl Virchow popsáním tří základních rizikových mechanismů. K prvním léčebným pokusům patřily v 17. století žilní venepunkce a přikládání pijavic. Prvním antikoagulačním lékem byl heparin, který se dostal do klinické praxe po roce 1935. Následná komercializace perorálních antagonistů vitaminu K (warfarin) a...

Tradiční a nové biomarkery kongesce u srdečního selhání

Traditional and new biomarkers of congestion in heart failure

Táňa Andreasová, Filip Málek

Vnitr Lek 2022, 68(8):514-516 | DOI: 10.36290/vnl.2022.109  

Přítomnost plicní a systémové kongesce je hlavní příčinou špatné prognózy pacientů se srdečním selháním. Stupeň kongesce je navzdory řadě nástrojů, které má moderní medicína k dispozici, obtížné zhodnotit. Mezi nástroje, kterými je možné stupeň kongesce stanovit, patří klinické, zobrazovací a laboratorní metody.

Alergenová imunoterapie v léčbě alergického eozinofilního astmatu

Allergen immunotherapy in treating allergic eosinophilic asthma

Irena Krčmová, Jakub Novosad

Vnitr Lek 2022, 68(8):517-524 | DOI: 10.36290/vnl.2022.110  

Přístup k astmatickému pacientovi je dnes projevem personalizované medicíny, kdy na podkladě typu astmatického zánětu a dalších komorbidit doprovázejících astma se rozhodujeme o léčebné cestě. Jednou z terapeutických modalit je pro alergického astmatika alergenová imunoterapie (dále AIT), která má "chorobu modifikující účinek" a potenciál zabránit další progresi alergických projevů. Jedná se o účinnou léčbu, která na rozdíl od farmakoterapie modifikuje průběh alergických respiračních onemocnění a navozuje vznik alergen‑specifické imunologické tolerance přetrvávající až několik let po jejím ukončení. Terapeutické alergeny s prokázanou kvalitou,...

Plicní střádání

Pulmonary storage

Martina Šterclová

Vnitr Lek 2022, 68(8):525-531 | DOI: 10.36290/vnl.2022.111  

Intersticiální plicní procesy (IPP) nejsou jen otázkou jizvení nebo zánětu v plicní tkáni. Plíce mohou sloužit také jako úložiště produktů, které mohou v lidském organismu v důsledku onemocnění vznikat v nadměrném množství. Za střádavá onemocnění sensu stricto jsou považována geneticky podmíněná onemocnění, která spočívají v dysfunkci lysozomálních enzymů, která vede k poruše degradace a transportu různých makromolekul z lysozomů. S intersticiálním plicním postižením se můžeme setkat u nemocných s Gaucherovou nemocí, Niemann­‑Pickovou nemocí a Fabryho nemocí. V širším kontextu se ale s hromaděním různých látek v plicní tkáni setkáváme i v případech...

Porucha kognitivních funkcí a hrozba pandemie demence aneb cesta hypertoniků k nesoběstačnosti

Cognitive impairment and the threat of dementia pandemic or the journey of hypertensive patients to self-care deficit

Peter Wohlfahrt

Vnitr Lek 2022, 68(8):532-536 | DOI: 10.36290/vnl.2022.112  

V České republice vlivem stárnutí populace dochází k nárůstu prevalence kognitivní dysfunkce. Odhaduje se, že do roku 2050 se počet pacientů s demencí v ČR více než zdvojnásobí. Protože demenci není možné vyléčit, je důležité ovlivněním modifikovatelných rizikových faktorů předcházet rozvoji kognitivní dysfunkce. Arteriální hypertenze (AH) je jedním z hlavních rizikových faktorů rozvoje kognitivní dysfunkce a demence. Zvýšené hodnoty krevního tlaku v mládí jsou spojeny s vyšším rizikem poklesu kognitivních funkcí ve středním věku a rozvojem demence ve stáří. Důsledná kontrola AH u nízkorizikových pacientů s hypertenzí I. stupně snižuje riziko rozvoje...

Sklerotizace cystických uzlů štítné žlázy absolutním alkoholem v České republice

Ethanol ablation of recurrent symptomatic thyroid cystic nodules in the Czech Republic

Hana Munteanu, Milan Halenka

Vnitr Lek 2022, 68(8):E04-E07 | DOI: 10.36290/vnl.2022.114  

Sklerotizace recidivujících symptomatických cystických uzlů štítné žlázy absolutním alkoholem je miniinvazivní výkon, který lze použít jako alternativu operačního řešení. Metoda je vhodná u polymorbidních pacientů se zvýšeným operačním rizikem. Anebo ji lze nabídnout pacientům, kteří nechtějí podstoupit operační výkon.

Liddleův syndrom

Liddle syndrome

Štěpán Mareš, Jan Filipovský

Vnitr Lek 2022, 68(8):E08-E11 | DOI: 10.36290/vnl.2022.115  

Liddleův syndrom je dědičná forma arteriální hypertenze s autozomálně dominantním typem dědičnosti. Je způsoben aktivační mutací genů kódujících epiteliální sodíkový kanál v distálním nefronu. Důsledkem mutace kanálu je zvýšená resorpce sodíkových iontů a volumová expanze rezultující v arteriální hypertenzi. Dalším typickým nálezem je hypokalemie, nízká hladina aldosteronu a metabolická alkalóza. Interindividuální variabilita těchto projevů činí diagnostiku nemoci obtížnou a neadekvátní léčba hypertenze může vést k časným orgánovým komplikacím již v mladém věku. K definitivnímu potvrzení diagnózy je zapotřebí genetické vyšetření potvrzující mutaci....

Jak přesvědčit pacienta odmítajícího kolonoskopické vyšetření - kvalitativní studie

How to convince a patient refusing colonoscopy - a qualitative study

Jan Brož, Timea Debnárová, Svatava Krejčová, Alexandra Romanová, Jana Urbanová, Lucie Samková, Barbora Pelechová, Barbora Prýmková, Ondřej Hloch, Pavlína Krollová, Ludmila Brunerová, Veronika Vejtasová, Anna Frühaufová, Juraj Michalec, Iva Hoffmanová, Dita Pichlerová, Jan Šťovíček, Radan Keil

Vnitr Lek 2022, 68(8):E12-E17 | DOI: 10.36290/vnl.2022.116  

Z dostupné literatury vyplývá, že mezi nejvýznamnější bariéry k podstoupení kolonoskopie obecně patří "obava z bolesti a diskomfortu", "obava z přípravy střeva", ale i přímo nesouvisející vlivy jako "nedostatek podpory ze strany rodiny a přátel", "vytížení v rámci rodinných a pracovních záležitostí", "jiné zdravotní problémy" a aktuální "obava z toho, že se v nemocnici nakazí onemocněním covid-19". Pozitivní roli může hrát manželský svazek, naopak negativní předchozí nádorové onemocnění. Důležitým faktorem je i to, že pacienti nejsou o svých bariérách zvyklí hovořit spontánně - vhodným nástrojem je řízený rozhovor. Respondenti této kvalitativní studie...

Vzácná příčina obstrukčního ikteru u mladého pacienta

Rare cause of obstructive icterus in a young patient

Marie Kundratová

Vnitr Lek 2022, 68(8):E18-E22 | DOI: 10.36290/vnl.2022.117  

V této kazuistice je řešena diagnostika karcinomu Vaterovy papily na případu pacienta, v jehož věku se onemocnění vyskytuje velmi vzácně. Pacient prošel sérií neinvazivních a invazivních vyšetření, jejichž výsledky nakonec vedly k chirurgickému řešení suspektní léze (Whippleova operace). Histologické vyšetření resekátu potvrdilo ampulární adenokarcinom smíšeného typu. V kontextu tohoto nálezu jsou diskutovány výsledky vyšetření, jejich informační hodnota, interpretace a vzájemná interakce. V pooperačním období pacient trpěl krvácením do gastrointestinálního traktu, subileem a špatným hojením rány. Po ukončení hospitalizace byl pacient předán do onkologické...

Diferenciální diagnostika hyponatremie a hypernatremie

Differential diagnosis of hyponatremia and hypernatremia

Otakar Pšenička, Jarmila Křížová

Vnitr Lek 2022, 68(8):E23-E28 | DOI: 10.36290/vnl.2022.118  

Poruchy metabolismu sodíku patří mezi nejčastější minerálové dysbalance, se kterými se setkáváme v klinické praxi. Hyponatremie i hypernatremie jsou spojeny s vyšší morbiditou a mortalitou a představují negativní prognostické faktory bez ohledu na jejich příčinu. Důležitými parametry pro zhodnocení příčiny a diferenciální diagnostiku jsou osmolalita séra, objem extracelulární tekutiny a koncentrace sodíku ve vzorku moči. Zásadní je rychlost vzniku iontové poruchy a závažnost klinických příznaků. Zatímco akutně vzniklé dysbalance s přítomnými symptomy léčíme neprodleně, u chronických poruch je nutná pečlivá diagnostická rozvaha a opatrný přístup k jejich...

Antitrombotická léčba a digestivní endoskopie

Antithrombotic therapy and digestive endoscopy

Jiří Cyrany, Radovan Malý, Stanislav Rejchrt, Ilja Tachecí

Vnitr Lek 2022, 68(8):538-542 | DOI: 10.36290/vnl.2022.113  

Antitrombotická léčba zahrnuje léčbu antikoagulační a protidestičkovou. Pacientů léčených různými formami antitrombotické terapie přibývá. Výkony digestivní endoskopie jsou velmi často indikovány praktickými lékaři a specialisty jiných odborností než gastroenterologie. Efektivita a bezpečnost digestivní endoskopie proto vyžaduje v tomto bodě mezioborovou spolupráci a vzájemné porozumění – proto nabízíme stručný přehled zpracovaný dle aktuálních doporučení evropských, britských (1) a severoamerických (2) pro endoskopické výkony, se zohledněním doporučení pro perioperační péči obecně (3). Vedení antitrombotické terapie u pacientů podstupujících...

Životní jubileum prof. MUDr. Miroslava Součka, CSc.

Jiří Vítovec, Jindřich Špinar

Vnitr Lek 2022, 68(8):E29-E30  

Milý Mironeli, jak Ti říkáme v soukromí, před 10 lety jsme Ti psali, že  patříš mezi ty šťastné, kteří se dožili určitého věku, a v Tvém případě to bylo tenkrát šesté a nyní sedmé decennium. A za těch deset let jsi ještě více dozrál, jako to tvé víno v Pouzdřanech. Stále mladistvý a pozitivně naladěný na vrcholu lékařských, vědeckých i  pedagogických úspěchů. A  tak dovol abychom se opět trochu zastavili a popřáli Ti touto cestou nejen vše dobré, ale také jako poděkování za naše společné přátelství, kterého si oba nesmírně vážíme...

70 let prof. MUDr. Štěpána Svačiny, DrSc., MBA

Jan Škrha

Vnitr Lek 2022, 68(8):E31-E32  

Štěpán Svačina se narodil se v Praze 28. října 1952, tehdy to ovšem státní svátek nebyl. Po absolvování Akademického gymnázia ve Štěpánské ulici v Praze byl přijat ke studiu na Fakultu všeobecného lékařství UK, kde během studia pracoval jako vědecká síla v Biologickém ústavu a posléze Fyziologickém ústavu fakulty, což ho vedlo i k souběžnému studiu některých předmětů na Matematicko­‑fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Po promoci v roce 1978 nastoupil do Fyziologického ústavu jako aspirant k docentu Zdeňku Wünschovi, jednomu z průkopníků využití výpočetní techniky v medicíně. Studoval zde hybridní model neuronu a modeloval respirační děje. Nezůstal...

Zemřel profesor MUDr. Zbyněk Píša, CSc.

Michael Aschermann

Vnitr Lek 2022, 68(8):E33  

Česká kardiologická společnost se smutkem přijala zprávu, že nás 19. října 2022 ve věku nedožitých 99 let opustil pan profesor MUDr. Zbyněk Píša, CSc...

Jak dobře jsme léčili hypertenzi v posledních 25 letech?

Arian Taniwall, Jan Brož, Barbora Prýmková, Lucie Samková, Veronika Vejtasová, Michala Lustigová, Ludmila Brunerová, Jana Urbanová

Vnitr Lek 2022, 68(8):545-548