Vnitřní lékařství, 2024 (roč. 70), číslo 2
Editorial
Hlavní téma – metabolický syndrom
prof. MUDr. David Karásek, Ph.D.
Vnitr Lek 2024, 70(2):71
Hlavní téma
Léčba dyslipidemie u metabolického syndromu
Treatment of dyslipidemia in metabolic syndrome
Michal Vrablík
Vnitr Lek 2024, 70(2):76-82 | DOI: 10.36290/vnl.2024.017
Metabolický syndrom nadále představuje jednu z nejčastějších klinických situací asociovaných se zvýšením kardiometabolického rizika v Česku. Dyslipidemie nacházená u pacientů s metabolickým syndromem je hlavním nositelem zvýšeného rizika aterotrombotických komplikací. Nefarmakologická opatření zlepšují kromě dyslipidemie také všechny ostatní složky metabolického syndromu. Jejich prosazení je nesnadné a farmakoterapie by zejména u osob ve vysokém a velmi vysokém kardiovaskulárním riziku neměla být odkládána. Hypolipidemická léčba u osob s metabolickým syndromem má být založena na statinu, případně v kombinaci s ezetimibem. U statin intolerantních můžeme...
Léčba arteriální hypertenze u metabolického syndromu v roce 2024
Arterial hypertension in metabolic syndrome, 2024
Barbora Nussbaumerová, Hana Rosolová
Vnitr Lek 2024, 70(2):84-90 | DOI: 10.36290/vnl.2024.018
Metabolický syndrom je soubor vzájemně provázaných kardiometabolických rizikových faktorů. Zahrnuje zvýšený krevní tlak (TK), dyslipidemii (zvýšenou hladinu triglyceridů a snížený HDL-cholesterol), poruchu glukózové homeostázy a nadváhu nebo obezitu abdominálního typu. Základem intervence je úprava životního stylu. Hranice pro diagnózu a zahájení léčby hypertenze je TK ≥ 140/90 mm Hg. Cílem léčby hypertenze je snížení předčasné morbidity a mortality. Cílové hodnoty TK jsou kolem 130/80 mm Hg. Při dobré toleranci zejm. u mladších pacientů snižujeme systolický TK k 120 mm Hg a naopak u starších fragilních pacientů může být kompenzace volnější....
Metabolické účinky gliflozinů
Metabolic effects of glyphlozines
Michal Krčma
Vnitr Lek 2024, 70(2):91-96 | DOI: 10.36290/vnl.2024.019
Glifloziny, neboli SGLT-2 inhibitory, jsou relativně novou lékovou skupinou, zavedenou nejprve jako antidiabetikum. Pozorované pozitivní vlivy na kardiovaskulární systém a funkci ledvin vedly později k rozšíření spektra indikací. Článek popisuje jednotlivé metabolické cesty působení, věnuje se i nežádoucím účinkům léčby jakož i postupu ve specifických zdravotních situacích a v závěru podává přehled o možnostech indikace ze zdravotního pojištění.
Inkretiny a metabolický syndrom
Incretins and the metabolic syndrome
David Karásek
Vnitr Lek 2024, 70(2):97-101 | DOI: 10.36290/vnl.2024.020
Metabolický syndrom je charakterizován kumulací nepříznivých kardio-metabolických rizikových faktorů. Důležitou součástí jeho léčby jsou nefarmakologická opatření, která však řada pacientů nedokáže dodržovat, nebo jsou nedostatečně účinná. Farmakologická léčba obvykle spočívá v intervenci jednotlivých složek metabolického syndromu. Přibývá důkazů, že inkretinová mimetika, která byla původně vyvinuta pro léčbu diabetu 2. typu, mají potenciál příznivě ovlivnit nejen hyperglykemii či obezitu, ale také dyslipidemii a zvýšený krevní tlak. Existují také důkazy, že někteří agonisté inkretinových receptorů snižují výskyt kardiovaskulárních příhod a vedou k...
Jak přistupovat k arteriální hypertenzi u mladistvých a mladých dospělých?
How to approach arterial hypertension in adolescents and young adults?
Jitka Mlíková Seidlerová
Vnitr Lek 2024, 70(2):126-130 | DOI: 10.36290/vnl.2024.025
Arteriální hypertenze se vyskytuje u mladistvých a mladých dospělých méně často než u starších osob. Přestože je absolutní kardiovaskulární riziko v této věkové kategorii nízké, je neléčená hypertenze zdrojem vzniku orgánového poškození a zdravotních komplikací v pozdějším věku. Proto je diagnostika a časné zahájení léčby důležitou součástí péče o tuto skupinu populace. Základem diagnostiky je měření krevního tlaku ve zdravotnickém zařízení a za pomoci out-of-office (měření krevního tlaku mimo zdravotnické zařízení) metod. V indikovaných případech je nutné vyloučit sekundární hypertenzi. Vždy pátráme a intervenujeme též další kardiovaskulární rizikové...
Přehledové články
Prevence rozvoje pokročilého chronického srdečního selhání - možnosti farmakoterapie
Prevention of the development of advanced chronic heart failure - pharmacotherapy options
Monika Špinarová, Jiří Vítovec, Lenka Špinarová
Vnitr Lek 2024, 70(2):102-106 | DOI: 10.36290/vnl.2024.021
Léčba chronického srdečního selhání (CHSS) je vždy komplexní a zahrnuje farmakologické i nefarmakologické postupy. U mnoha pacientů však srdeční selhání progreduje do fáze pokročilého srdečního selhání, která je charakterizována perzistencí symptomů navzdory maximální terapii. Základem léčby pacientů se srdečním selháním s redukovanou ejekční frakcí (HFrEF) jsou tyto pilíře lékových skupin: inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi)), duální inhibitor receptoru 1 pro angiotenzin II a neprilysinu (ARNI), betablokátory (BB), blokátory mineralokortikoidních receptorů (MRA) a inhibitory sodíko-glukozového kontransportéru 2 (SGLT2, glifloziny),...
Rezistentní hypertenze
Resistant hypertension
Jan Filipovský
Vnitr Lek 2024, 70(2):108-112 | DOI: 10.36290/vnl.2024.022
Rezistentní hypertenze je definována jako přetrvávající krevní tlak (TK) ≥ 140/90 mm Hg navzdory podávání nejméně trojkombinace antihypertenziv včetně diuretik v maximálních tolerovaných dávkách. Pseudorezistence při špatné adherenci nemocného k léčbě je velmi častá. Při vyhodnocení stavu nezapomínáme na ambulantní monitorování TK, protože až 1/3 nemocných s domněle rezistentní hypertenzí má průměrný TK za 24 hod. v normálním rozmezí. V dalším kroku bychom se měli zaměřit na případné sekundární příčiny hypertenze. Rezistence na léčbu je častá u pacientů s renoparenchymatózní hypertenzí; zde však nebývá odhalení příčiny problémem. Složitější může...
Novinky v patofyziologii a léčbě hypertrofické kardiomyopatie
Novel insights into pathophysiology and management of hypertrophic cardiomyopathy
Miloš Kubánek
Vnitr Lek 2024, 70(2):113-119 | DOI: 10.36290/vnl.2024.023
Cílem této práce je shrnout nové poznatky o patofyziologii a léčbě hypertrofické kardiomyopatie (HCM). Genetickou etiologii HCM můžeme vystopovat u cca 30–50 % nemocných. U genetických forem HCM jsou dominujícím mechanismem etiopatogeneze hyperkontraktilita sarkomery a porucha relaxace při depleci superrelaxované formy beta-izoformy těžkého řetězce myosinu. Tyto změny vedou ke zvýšené spotřebě energie a pravděpodobně přispívají také k progresi hypertrofie levé komory srdeční (LKS). Inhibice ATPázy srdečního myosinu koriguje hyperkontraktilitu a porušenou relaxaci u tkáňových a zvířecích modelů genetických forem HCM. Na klinické úrovni je HCM...
E-publikace
Farmakologická léčba osteoporózy a prevence zlomenin: doporučení pro klinickou praxi
Pharmacological treatment of osteoporosis and prevention of fractures: recommendations for clinical practice
Vít Zikán
Vnitr Lek 2024, 70(2):E7-E23 | DOI: 10.36290/vnl.2024.028
Klinický význam osteoporózy spočívá v nárůstu výskytu nízkotraumatických zlomenin. Zlomeniny zvyšují morbiditu a mortalitu a vedou ke snížené kvalitě života a ztrátě autonomie. Léčba osteoporózy zahrnuje posouzení rizikových faktorů zlomenin, snížení ovlivnitelných rizikových faktorů prostřednictvím úpravy výživy a životního stylu a vedení farmakologické léčby u pacientů s vysokým rizikem zlomenin. Osteoporóza je chronické onemocnění, a proto potřebuje dlouhodobý plán léčby s individuálním přístupem k léčbě. Současné léky mají osteoanabolické účinky nebo a/nebo snižují kostní resorpci a dramaticky snižují výskyt zlomenin. U osob s vysokým rizikem zlomeniny...
Antibiotická liečba pacientov s hypersenzitivitou na penicilín a β-laktámové antibiotiká
Antibiotic treatment of patients hypersensitive to penicillin and β-lactam antibiotics
Martin Sučík, Róbert Rosoľanka, Dušan Krkoška, Katarína Šimeková
Vnitr Lek 2024, 70(2):E24-E31 | DOI: 10.36290/vnl.2024.029
Domnelá či potvrdená hypersenzitivita na penicilíny je častým problémom klinickej praxe. Poznatky o podstate skríženej reaktivity imunitného systému na β-laktámové antibiotiká sa v priebehu rokov značne rozšírili. Pôvodný predpoklad vysokej miery skríženej reaktivity medzi hlavnými skupinami β-laktámových antibiotík vychádzal z prítomnosti spoločného β-laktámového kruhu v ich molekule. Závery recentných klinických pozorovaní a štúdií však naznačujú, že dominantnú úlohu pri vzniku skríženej reaktivity medzi β-laktámovými antibiotikami zohráva zhoda či podoba bočných reťazcov naviazaných na β-laktámový kruh. Znalosť základných...
Fokálně segmetální glomeruloskleróza
Focal segmental glomerulosclerosis
Silvie Rajnochová Bloudíčková, Dana Thomasová
Vnitr Lek 2024, 70(2):E32-E36 | DOI: 10.36290/vnl.2024.030
Fokálně segmentální glomeruloskleróza, FSGS, je progresivní onemocnění glomerulů různé etiologie, které vede u téměř 50 % pacientů k nezvratnému selhání ledvin. FSGS je podmíněna poškozením podocytů histologicky charakterizovaným parciální sklerotizací glomerulů, klinicky nejčastěji nefrotickou proteinurií či nefrotickým syndromem a neuspokojivou léčebnou odpovědí. Transplantace ledviny je u pacientů s FSGS spojena s vysokým rizikem rekurence a horšími dlouhodobými výsledky. Zásadní pro prognózu pacienta je včasná léčba, která se liší u jednotlivých forem FSGS (primární, sekundární, genetická).
Původní práce
Špičkové technologie v medicíně: Využití kontinuální monitorace glykemie v rámci hrazené péče v České republice v letech 2014-2021: data z Národního registru hrazených zdravotních služeb
Cutting-edge technology in medicine: the use of continuous glucose monitoring in reimbursed carein the Czech Republic in 2014-2021: data from the National Registry of Covered Health Services
Jan Brož, Jana Urbanová, Martina Nováková, Klára Benešová, Jiří Jarkovský, Ladislav Dušek, Dominik Foltán, Matúš Marec, Lukáš Rozsíval, Denisa Janíčková Žďárská, Milan Kvapil
Vnitr Lek 2024, 70(2):E3-E6 | DOI: 10.36290/vnl.2024.027
Kontinuální monitorace glykemie (CGM) je aktuálně nejefektivnější způsob kontroly koncentrace glukózy u pacientů s diabetes mellitus (DM). V České republice hradily zdravotní pojišťovny pro pacienty s DM 1. typu dostatečné množství prostředků k CGM na pokrytí celého roku od prosince 2019. Na základě údajů získaných z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) využívalo v roce 2021 některý ze systémů pro CGM odhadem 38 % pacientů, přibližně 2/3 tvořila intermitentně skenovaná monitorace (isCGM). Analýza ukázala na rozdíly ve využívání CGM mezi různými věkovými kategoriemi diabetiků a také na velké rozdíly mezi kraji, kdy nejvyšší preskripce...
Kazuistiky
Podezření na hypervitaminózu A při terapii acitretinem
Suspicion of a hypervitaminosis A during acitretin therapy
Markéta Kobzová, Pavel Polák
Vnitr Lek 2024, 70(2):120-125 | DOI: 10.36290/vnl.2024.024
Autoři předkládají popis případu 90leté ženy léčené dva roky pro psoriázu acitretinem, u níž byl pozorován spontánní vznik hemorhagických puchýřů na končetinách, na sliznicích dutiny ústní a rozsáhlých podkožních sufuzí a hematomů. Diferenciálně-diagnosticky bylo pomýšleno na závažné alergické projevy po cotrimoxazolu, na plazmocelulární neoplazii, amyloidózu či bakteriální endokarditidu. Mikroskopické a kultivační vyšetření sanguinolentního punktátu bylo uzavřeno jako suspektní kontaminace. Imunoelektroforéza séra neprokázala paraprotein. Při doplnění anamnézy byla zjištěna měsíce trvající xeroftalmie, xerostomie, křehkost nehtů a vypadávání vlasů,...
Co nového v...
Co je nového v infektologii?
What´s new in Infectology?
Petr Husa, Svatava Snopková, Petr Husa ml.
Vnitr Lek 2024, 70(2):131-137 | DOI: 10.36290/vnl.2024.026
Infekční choroby představují i ve 21. století závažný zdravotnický, sociální a ekonomický problém. V článku jsou diskutovány nové možnosti léčby virem HIV a virové hepatitidy D, narůstající výskyt virové hepatitidy E a alveolární echinokokózy v České republice. Ve všech případech se jedná o vysoce aktuální témata, které jsou významná v České republice i v mezinárodním měřítku. Dlouhodobě působící pomalu uvolňovaná antiretrovirová léčba (long-acting slow effective release antiretroviral therapy, LASER ART) představuje nejmodernější formu modifikace antiretrovirové léčby (ART). V České republice je k dispozici od února 2023. Podle klinických studií...