Úvodní slovo

Editorial

A. Šmahelová

Vnitr Lek 2010, 56(4):267  

Diabetes a prediktivní medicína - paralaxa současnosti

Diabetes and predictive medicine - parallax of the present time

J. Rybka

Vnitr Lek 2010, 56(4):269-279  

Prediktivní genetika používá genetické testy k odhadu rizika u asymptomatických osob. Protože u multifaktoriálních onemocnění pracuje prediktivní genetická analýza se zjištěními, která dovolují širší výklad, má u jednoznačně podmíněných chorob (monogenních) s vysokou penetrací větší výpovědní hodnotu než u multifaktoriálních (polygenních) onemocnění s vysokou účastí faktorů prostředí. Na patogenezi většiny "civilizačních" (multifaktoriálních) onemocnění včetně diabetu se neúčastní odděleně dědičnost a faktory prostředí, ale zásadní roli hrají interakce mezi nimi. Nová klasifikace diabetu vychází z implementace nejen nových etiopatogenetických, ale...

Endokrinní odchylky a cévy u diabetiků

Endocrine abnormities and vessels in patients with diabetes

J. Čáp

Vnitr Lek 2010, 56(4):280-283  

Hormonální poruchy, zejména štítné žlázy, jsou u diabetiků častější než v běžné populaci. Jak snížená, tak zvýšená funkce štítné žlázy zvyšuje kardiovaskulární riziko. Subklinická hypotyreóza přispívá ke vzniku ischemické choroby srdeční u osob mladších než 65 let, u starších osob je její význam sporný, nebo dokonce protektivní. U starších osob je proto nutno vážit přínos substituce a její možná rizika. Terapie kortikoidy v dávce vyšší než 7,5 mg prednizolonu denně významně zvyšuje riziko cévního postižení. Po kompenzaci endogenního Cushingova syndromu přetrvávají rizikové faktory ischemické choroby i některé strukturální změny cévní stěny. Subklinický...

Diabetes mellitus a protrombotická aktivita

Diabetes mellitus and prothrombotic activity

J. Malý

Vnitr Lek 2010, 56(4):284-288  

Diabetes mellitus (DM) je charakterizován významnou hyperglykemií a vysokým rizikem aterotrombózy v koronárních, centrálních i periferních arteriích. Riziko srdečního infarktu je u diabetiků 2. typu 3-5krát vyšší než u nediabetiků. Příčinou jsou změny hemostázy u obézních diabetiků 2. typu, včetně změn fibrinolýzy, snížení fibrinolytické aktivity a zvýšení trombogenního rizika v rámci plurimetabolického syndromu inzulinové rezistence [1,2]. Ve studii REACH bylo vyhodnoceno více než 67 tisíc nemocných s riziky aterotrombózy nebo aterotrombózou. Byla vyčleněna skupina diabetiků a výsledky byly podrobeny multivariační analýze a byly prokázány rozdíly...

Co spojuje obezitu a aterosklerózu?

Obesity and atherosclerosis - what's the link?

P. Sucharda

Vnitr Lek 2010, 56(4):289-291  

Obezita, především abdominální, je významným rizikovým faktorem symptomatické aterosklerózy. Aterosklerotické změny cév i pandemie obezity jsou spojeny s civilizačním procesem, a to zejména se změnami stravy a úbytkem pohybu a fyzické námahy vůbec. Klinicky definovaný metabolický syndrom je nejvýznamnějším rizikovým faktorem aterosklerózy; jeho podkladem je dysfunkce tukové tkáně vedoucí k chronickému mírnému zánětu, inzulinorezistenci a endoteliální dysfunkci.

Pohybová aktivita v prevenci cévních komplikací a diabetes

Locomotive activity in prevention blood-vessel complication and diabetes

K. Barták, J. Radvanský

Vnitr Lek 2010, 56(4):292-294  

Přiměřený, postupný, pravidelný a pohybově pestrý fyzický trénink je dnes součástí léčby prakticky všech diabetiků 1. i 2. typu (DM1T a DM2T). V postgraduálně koncipované přednášce autoři vysvětlili význam a indikaci fyzické aktivity v primární a sekundární prevenci metabolického syndromu a jeho komplikací. Věnovali se také relativním kontraindikacím pohybových aktivit a sportu u DM1T a DM2T.

Hyperglykemie v akutní fázi mozkové ischemie a rekanalizační léčba

Acute hyperglycemia and reperfusion therapy in stroke patients

D. Krajíčková

Vnitr Lek 2010, 56(4):295-300  

Reperfuzní léčba, která představuje jedinou kauzální léčbu akutní mozkové ischemie, je v současné době vyhrazena jen pro malou skupinu nemocných. V posledních letech přibývá důkazů o tom, že akutní hyperglykemie (ne chronická hyperglykemie diabetických nemocných) zhoršuje výsledky trombolytické léčby. V článku jsou diskutovány mechanizmy a vzájemné vztahy hyperglykemie a mozkové ischemie. Předpoklad, že promptní korekce akutní hyperglykemie by mohla výsledky rekanalizační léčby zlepšit, je třeba ověřit.

Diabetes mellitus a ischemická choroba srdeční

Diabetes mellitus and ischemic heart disease

I. Dresslerová, J. Vojáček

Vnitr Lek 2010, 56(4):301-306  

Diabetes mellitus (DM) je těsně spjat s kardiovaskulárními (KV) chorobami. Ty přitom nejsou jen hlavní příčinou smrti diabetiků 2. typu, ale také diabetiků 1. typu. Hyperglykemie je vedle tradičních rizikových faktorů, jakými jsou arteriální hypertenze, dyslipidemie a obezita, nezávislým rizikovým faktorem pro vznik ischemické choroby srdeční (ICHS). Dlouhodobá hyperglykemie vede k postižení cév několika mechanizmy. Jsou to oxidační stres, tvorba pokročilých produktů glykace, aktivace nukleárního faktoru κ B a snížená produkce oxidu dusnatého (NO). U diabetu 2. typu (DM2T) se v etiopatogenezi ICHS předpokládá významný podíl inzulinové rezistence....

Léčba hypertenze u pacientů s diabetes mellitus a ischemickou chorobou dolních končetin

Treatment of hypertension in patients with diabetes mellitus and lower limb ischemia

M. Souček

Vnitr Lek 2010, 56(4):309-312  

V současné době je dobře znám dopad určitých typů antihypertenziv na metabolizmus sacharidů a jejich vztah k diabetes mellitus 2. typu. Z tohoto hlediska se jako nejlepší pro léčbu hypertenze jeví ACE inhibitory, AT₁-blokátory a I1 imidazolinoví agonisté, kteří zlepšují inzulinovou senzitivitu. V druhé řadě jsou blokátory kalciových kanálů zejména dihydropyridinového typu, které jsou metabolicky neutrální. Metabolicky nepříznivé je naopak působení beta-blokátorů a diuretik, zejména thiazidových. Je-li jejich použití např. pro určitá přidružená onemocnění přesto žádoucí, je vhodné volit beta-blokátory ze skupiny kardioselektivních nebo ze...

Antihyperglykemická léčba a cévní onemocnění

Antihyperglycaemic treatment and vascular diseases

Š. Svačina

Vnitr Lek 2010, 56(4):313-316  

Hyperglykemie je spojována se vznikem cévních komplikací diabetu - diabetické mikro- i makroangiopatie. Je proto logické předpokládat, že snížení glykemií povede k snížení komplikací diabetu. V posledních letech byla však v klinických studiích u diabetu 2. typu popsána řada jevů, které toto obecné tvrzení komplikují: možný zvýšený výskyt koronárních příhod po rosiglitazonu, zastavení některých studií s výrazným snížením HbA_1c při delším trvání diabetu, fenomén metabolické paměti, kdy časná léčba diabetu má efekt ještě po více než 10 letech a z toho vyplývající diferencovaný přístup k diabetikům 2. typu při různě dlouhém trvání nemoci. V...

Chirurgická léčba ischemické choroby srdeční a diabetes mellitus

Surgical treatment of ischemic heart disease and diabetes mellitus

J. Harrer, A. Drašnar, J. Vojáček

Vnitr Lek 2010, 56(4):317-319  

Chirurgická léčba ICHS je dnes poměrně častá. Přibližně každý čtvrtý operovaný pro ICHS je diabetik. Krom speciální přípravy diabetika z hlediska kontroly glykemie a z hlediska metabolických nároků v souvislosti s operací se vlastní chirurgický postup nijak neliší. Častější přítomnost difuznějšího postižení věnčitých tepen a postižení perifernějších úseků věnčitých tepen činí chirurgickou léčbu technicky obtížnější. Vzhledem ke stále se zlepšující úrovni kardiochirurgie a vzhledem k lepšímu poznání patofyziologie DM s lepší kontrolou a korekcí glykemie došlo k minimalizaci rozdílů z hlediska mortality. V morbiditě jsou však i dnes rozdíly významnější...

Perkutánní intervenční výkony na věnčitých tepnách u diabetiků

Percutaneous coronary interventions in diabetic patients

J. Šťásek

Vnitr Lek 2010, 56(4):320-323  

Diabetes mellitus (DM) je závažným zdravotním problémem. Zvyšuje riziko rozvoje ischemické choroby srdeční (ICHS) a současně, v případě léčby, zvyšuje riziko komplikací s léčbou spojených v porovnání s nemocnými bez DM. Již první studie, kde se porovnávaly chirurgická a perkutánní revaskularizace (PCI), prokázaly, že největší rozdíly mezi oběma technikami jsou zjišťovány u nemocných s DM. Rozdíl je dán především vyšší nutností opakované revaskularizace po PCI v důsledku vyššího výskytu restenózy. Mortalita, výskyt infarktu myokardu (IM) a mozkové příhody jsou rovněž častější u diabetiků, rozdíly PCI a chirurgicky léčených však nejsou většinou významné....

Péče o diabetika s cévním onemocněním

Care for diabetic patients with vascular disease

A. Šmahelová

Vnitr Lek 2010, 56(4):324-328  

Cévní komplikace souvisejí s kompenzací diabetu při ambulantní i ústavní péči. Diagnostika cévních komplikací u diabetika je spojena s vyšším rizikem kontrastní nefropatie. Léčba závažných cévních komplikací probíhá z velké části při hospitalizaci. Velmi důležité je dosažení a udržení cílové glykemie. Hyperglykemie musí být včas dostatečně korigována, nesmí být ale ignorováno riziko hypoglykemie. Cílové glykemie je nutné upravovat individuálně, preferováno je obvykle podání inzulinu.

Flebologické problémy a diabetes

Veins and diabetes

S. Kašpar

Vnitr Lek 2010, 56(4):329-332  

Diabetes mellitus je relativně často diagnostikován u pacientů s bércovými trofickými vředy, přičemž žilní etiologie je příčinou těchto defektů až v 70 % případů. Chronická žilní insuficience může být nejčastěji následkem primární žilní nedostatečnosti (především varixů dolních končetin) nebo sekundárně důsledkem hluboké žilní trombózy. Varixy dolních končetin patří k běžným chorobám lidstva; postihují 20-25 % žen a 10-15 % mužů a s věkem se jejich incidence ještě zvyšuje. Z hlediska radikality je chirurgická léčba jednoznačně považována za nejúčinnější způsob terapie primárních varixů. Kromě tradiční chirurgické operace otevřeným postupem jsou v posledních...

Angiopatie a oko

Angiopathy and the eye

E. Rencová

Vnitr Lek 2010, 56(4):333-339  

Úvod:Diabetická retinopatie je významnou mikrovaskulární komplikací diabetu, protože ohrožuje zrak. Diabetická makulopatie je hlavní příčinou praktické slepoty obyvatel produktivního věku v západních zemích. Metodika:Metodika vyšetření je založena na digitální fundusfotografii umožňující srovnání výskytu, počtu i velikosti a tvaru patologických ložisek na sítnici při jednotlivých návštěvách nemocného. Nezobrazuje jedinou významnou změnu - chronickou ischemii sítnice. Tu detekujeme pomocí kontrastního vyšetření - fluorescenční angiografie (FAG). Po vpichu kontrastní látky - fluoresceinu - do loketní žíly nám dokáže zobrazit...

Ischemická choroba dolních končetin a diabetes

Peripheral arterial disease and diabetes

R. Malý, V. Chovanec

Vnitr Lek 2010, 56(4):341-346  

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění, které je charakterizované zúžením nebo uzávěrem končetinových tepen, nejčastěji na podkladě obliterující aterosklerózy. Přítomnost diabetes mellitus (DM) zvyšuje riziko ICHDK podle velkých epidemiologických studií 4násobně ve srovnání s populací bez diabetu. Nemocní s DM a ICHDK mají vysoké riziko kardiovaskulární morbidity a mortality. Přítomnost diabetu zhoršuje prognózu nemocných s ICHDK, která se objevuje v časnějším věku, probíhá rychleji než u nediabetiků a často bývá diagnostikována v pozdních fázích choroby, což zhoršuje možnosti revaskularizace. Na vzniku ICHDK u DM se účastní řada...

Komplexní péče o diabetika se syndromem diabetické nohy

Comprehensive care for diabetic patients with diabetic foot syndrome

J. Olšovský

Vnitr Lek 2010, 56(4):347-350  

Autor předkládá definici syndromu diabetické nohy a také jeho různé klasifikace. Ukazuje jeho epidemiologii, rizikové faktory vzniku. Medicínská i ekonomická náročnost řešení tohoto problému staví do popředí prevenci této komplikace. Neméně významná je ale i specializovaná péče, pokud se tato komplikace vyvine. Podobně, jako jsou komplexní příčiny syndromu diabetické nohy, je potom komplexní i péče o pacienta s tímto problémem. Vyžaduje pozornost celého specializovaného týmu odborníků, jejichž činnost řídí a koordinuje diabetolog-podiatr. Terapie totiž zahrnuje kompenzaci diabetu, odlehčení, terapii infekce, revaskularizaci, případně konzervativní...

Klinický význam cévního postižení u diabetiků s onemocněním ledvin - pohled nefrologa

Clinical significance of vascular damage in patients with diabetes and renal impairment - a nephrologist's view

S. Dusilová Sulková

Vnitr Lek 2010, 56(4):351-355  

Péče o diabetika s nemocí ledvin a s cévním postižením je typickým příkladem potřeby multioborové péče. Cévní postižení u diabetiků může být příčinou onemocnění ledvin (ischemická nefropatie, která je u diabetiků častá a ne vždy rozpoznaná). Ischemie ledvin při hypoperfuzi vlivem cévních změn přispívá k progresi nefropatie a urychluje zánik funkčního renálního parenchymu. Cévní postižení u pacientů v dialyzačním programu je v současné době nejzávažnější příčinou morbidity i mortality. Amputace jsou popisovány v 6 % a zvyšují riziko úmrtí nejméně o 50 %. Všechny tyto okolnosti podtrhují nutnost komplexní a včasné multioborové péče o diabetika, se zaměřením...

Lokální léčba ran a cévní zásobení

Local treatment of wounds and vascular perfusion

L. Sobotka

Vnitr Lek 2010, 56(4):356-358  

Kožní defekty a rány jsou u diabetické populace poměrně časté. Vyskytují se zejména na dolních končetinách a jejich původ je často komplexní. Pokud není postiženo cévní zásobení, je důležitá zejména dokonalá drenáž s dostatečnou incizí a použití lokálních léčebných prostředků, z nichž se na naší klinice uplatnil zejména komplex hyaluronanu s jodem. Pokud dochází k postižení cévního systému, je vždy nutno tento systém sanovat. Po pečlivém angiologickém vyšetření zpravidla následuje angioplastika nebo provedení cévního bypassu. Amputace je hraničním řešením, avšak v případě ischemického postižení, které není možno řešit, může zachránit funkční vlastnosti...