Vnitr Lek 2026, 72(4):E4-E6 | DOI: 10.36290/vnl.2026.054
Chcete být více zdraví - zkuste omezit vysoce průmyslově zpracované potraviny
- Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, LF UP a FN Olomouc
V posledních desetiletích dochází celosvětově k výraznému nárůstu konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (ultra-processed foods, UPF), které v některých zemích tvoří až téměř polovinu celkového energetického příjmu. Cílem tohoto článku je shrnout současné poznatky o definici a klasifikaci UPF, rozsahu jejich spotřeby v Evropě a České republice, možných mechanismech jejich působení na lidské zdraví a o jejich vztahu ke zdravotním rizikům. Zvláštní pozornost je věnována klasifikaci NOVA, která je v současnosti nejčastěji využívaným nástrojem pro identifikaci UPF. Dostupné epidemiologické studie a metaanalýzy konzistentně ukazují, že vyšší konzumace UPF je spojena se zvýšeným rizikem celkové a kardiovaskulární mortality, diabetu mellitu 2. typu, hypertenze, obezity, nádorových i psychických onemocnění. Diskutovány jsou přímé i nepřímé mechanismy těchto účinků, včetně vysokého obsahu energie, cukru, tuků a soli, přítomnosti potravinářských aditiv, změn střevního mikrobiomu a vlivu obalových materiálů. Závěrem jsou shrnuty hlavní mezery v současném poznání a naznačeny směry dalšího výzkumu, zejména potřeba stanovení bezpečného podílu UPF ve stravě a možnostíiregulace jejich spotřeby z hlediska veřejného zdraví.
Klíčová slova: ultrazpracované potraviny, NOVA klasifikace, mechanismy účinku.
Do you want to be healthier? Try cutting back on highly processed foods
In recent decades, there has been a significant increase in the consumption of ultra-processed foods (UPF) worldwide, which in some countries account for almost half of total energy intake. The aim of this review article is to summarize current knowledge on the definition and classification of UPF, the extent of their consumption in Europe and the Czech Republic, possible mechanisms of their effects on human health, and their relationship to health risks. Special attention is paid to the NOVA classification, which is currently the most widely used tool for identifying UPF. Available epidemiological studies and meta-analyses consistently show that higher consumption of UPF is associated with an increased risk of overall and cardiovascular mortality, type 2 diabetes mellitus, hypertension, obesity, cancer, and mental illness. The direct and indirect mechanisms of these effects are discussed, including high energy, sugar, fat, and salt content, the presence of food additives, changes in the gut microbiome, and the influence of packaging materials. In conclusion, the main gaps in current knowledge are summarized and directions for further research are suggested, in particular the need to determine the safe proportion of UPFs in the diet and the possibilities for regulating their consumption from a public health perspective.
Keywords: ultra-processed foods, NOVA clasiffication, mechanisms of the effects.
Přijato: 11. červen 2026; Zveřejněno: 24. červen 2026 Zobrazit citaci
Reference
- Mertens E, Colizzi C, Peñalvo JL. Ultra-processed food consumption in adults across Europe. Eur J Nutr. 2022;61:1521-1539. doi:10.1007/s00394-021-02733-7.
Přejít k původnímu zdroji... 
Přejít na PubMed... - Vadiveloo MK, Gardner CD, Bleich SN, et al. Ultraprocessed foods and their association with cardiometabolic health: evidence, gaps, and opportunities: a science advisory from the American Heart Association. Circulation. 2025;152(12):e245-e263. doi:10.1161/CIR.0000000000001365. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Monteiro CA, Levy RB, Claro RM, et al. A new classification of foods based on the extent and purpose of their processing. Cad Saude Publica. 2010;26(11):2039-2049. doi:10.1590/s0102-311x2010001100005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Monteiro CA, Cannon G, Levy RB, et al. Ultra-processed foods: what they are and how to identify them. Public Health Nutr. 2019;22(5):936-941. doi:10.1017/S1368980018003762. Přejít k původnímu zdroji...
- Kudlová E. Co nového víme o vysoce průmyslově zpracovaných potravinách. Výživa Potraviny. 2023;3:17-21.
- Vallianou NG, Kounatidis D, Tzivaki I, et al. Ultra-processed foods and childhood obesity: current evidence and perspectives. Curr Nutr Rep. 2025;14(1):5. doi:10.1007/s13668-024-00596-y. Přejít k původnímu zdroji...
- Monteiro CA, Moubarac JC, Levy RB, et al. Household availability of ultra-processed foods and obesity in nineteen European countries. Public Health Nutr. 2018;21(1):18-26. Přejít k původnímu zdroji...
- Brichacek AL, Florkowski M, Abiona E, et al. Ultra-processed foods: a narrative review of the impact on the human gut microbiome and variations in classification methods. Nutrients. 2024;16(11):1738. doi:10.3390/nu16111738. Přejít k původnímu zdroji...
- Lane MM, Gamage E, Du S, et al. Ultra-processed food exposure and adverse health outcomes: umbrella review of epidemiological meta-analyses. BMJ. 2024;384:e077310. doi:10.1136/bmj-2023-077310. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Barbaresko J, Bröder J, Conrad J, et al. Ultra-processed food consumption and human health: an umbrella review of systematic reviews with meta-analyses. Crit Rev Food Sci Nutr. 2025;65(11):1999-2007. doi:10.1080/10408398.2024.2317877. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Oladele CR, Khandpur N, Johnson S, et al. Ultra-processed food consumption and hypertension risk in the REGARDS cohort study. Hypertension. 2024;81(12):2520-2528. doi:10.1161/HYPERTENSIONAHA.123.22341. Přejít k původnímu zdroji...
- Romero Ferreiro C, Lora Pablos D, Gómez de la Cámara A. Two dimensions of nutritional value: Nutri-Score and NOVA. Nutrients. 2021;13(8):2783. doi:10.3390/nu13082783. Přejít k původnímu zdroji...