Vnitr Lek 2025, 71(8):517-523

Angioedém jako nežádoucí účinek léčby různými farmaky

Jan Baroš, Roman Hakl, Sáva Pešák, Zita Chovancová
Ústav klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Angioedém je přechodný a lokalizovaný otok hlubších vrstev kůže či sliznic. Mezi nejvýznamnější mediátory způsobující rozvoj angioedému patří bradykinin a histamin. Nejnovější klasifikace (tzv. DANCE) rozlišuje celkem pět různých typů angioedémů. Léky indukovaný angioedém tvoří samostatnou skupinu. Mezi nejvýznamnější lékové skupiny způsobující angioedém patří inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi), dále inhibitory neprilysinu a receptoru pro angiotenzin II (ARNI), nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) a tkáňové aktivátory plazminogenu (tPA). Ačkoliv není přesný mechanismus způsobující rozvoj angioedému u těchto lékových skupin znám, alterace metabolismu bradykininu či kyseliny arachidonové hraje pravděpodobně významnou roli.

Klíčová slova: angioedém, inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, inhibitory neprilysinu a receptoru pro angiotenzin II, nesteroidní protizánětlivé léky, tkáňové aktivátory plazminogenu.

Angioedema as an adverse effect of treatment with various drugs

Angioedema is an intermittent and localized swelling of the deeper layers of the skin or mucous membranes. The most important mediators involved in its development are bradykinin and histamine. The latest classification (known as DANCE) distinguishes five types of angioedema. Drug-induced angioedema forms a separate group. The most significant drug classes causing angioedema include angiotensin-converting enzyme inhibitors (ACEIs), angiotensin receptor-neprilysin inhibitors (ARNIs), nonsteroidal anti-inflammatory drugs (NSAIDs), and tissue plasminogen activators (tPAs). Although the exact mechanism responsible for the development of angioedema in these drug classes is not fully understood, alterations in bradykinin or arachidonic acid metabolism are likely to play a key role.

Keywords: angioedema, angiotensin-converting enzyme inhibitors, angiotensin receptor-neprilysin inhibitors, nonsteroidal anti-inflammatory drugs, tissue plasminogen activators.

Přijato: 26. listopad 2025; Zveřejněno: 15. prosinec 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Baroš J, Hakl R, Pešák S, Chovancová Z. Angioedém jako nežádoucí účinek léčby různými farmaky. Vnitr Lek. 2025;71(8):517-523.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Reshef A, Buttgereit T, Betschel SD, et al. Definition, acronyms, nomenclature, and classification of angioedema (DANCE): AAAAI, ACAAI, ACARE, and APAAACI DANCE consensus. J Allergy Clin Immunol. 2024 Aug;154(2):398-411. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Maurer M, Magerl M, Betschel S, et al. The international WAO/EAACI guideline for the management of hereditary angioedema-The 2021 revision and update. Allergy. 2022 Jul;77(7):1961-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Hébert J, Boursiquot JN, Chapdelaine H, et al. Bradykinin-induced angioedema in the emergency department. Int J Emerg Med. 2022 Mar 26;15:15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Reshef A, Hsu C, Katelaris CH, et al. Long-term safety and efficacy of garadacimab for preventing hereditary angioedema attacks: Phase 3 open-label extension study. Allergy. 2025 Feb;80(2):545-56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Suffritti C, Chan S, Ferrara AL, et al. Bradykinin-Mediated Angioedema Induced by Drugs. J Clin Med. 2025 Aug 12;14(16):5712. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Smolinska S, Antolín-Amérigo D, Popescu FD. Bradykinin Metabolism and Drug-Induced Angioedema. Int J Mol Sci. 2023 Jul 19;24(14):11649. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Shen J kang, Zhang H tao. Function and structure of bradykinin receptor 2 for drug discovery. Acta Pharmacol Sin. 2023 Mar;44(3):489-98. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Shirasaki H, Kanaizumi E, Himi T. Immunohistochemical Localization of the Bradykinin B1 and B2 Receptors in Human Nasal Mucosa. Mediators Inflamm. 2009;2009:102406. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Meirer K, Steinhilber D, Proschak E. Inhibitors of the Arachidonic Acid Cascade: Interfering with Multiple Pathways. Basic Clin Pharmacol Toxicol. 2014;114(1):83-91. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Gilbert JD, Byard RW. Lethal manifestations of angioedema. Forensic Sci Med Pathol. 2019 Sep 1;15(3):494-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Brown T, Gonzalez J, Monteleone C. Angiotensin-converting enzyme inhibitor-induced angioedema: A review of the literature. J Clin Hypertens. 2017;19(12):1377-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Jeon J, Lee YJ, Lee SY. Effect of icatibant on angiotensin-converting enzyme inhibitor-induced angioedema: A meta-analysis of randomized controlled trials. J Clin Pharm Ther. 2019 Oct;44(5):685-92. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Rasmussen ER, Pottegård A, Bygum A, et al. Angiotensin II receptor blockers are safe in patients with prior angioedema related to angiotensin-converting enzyme inhibitors - a nationwide registry-based cohort study. J Intern Med. 2019;285(5):553-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Raheja H, Kumar V, Kamholz S, et al. Life Threatening Angioedema Due to Valsartan/Sacubitril With Previously Well-Tolerated ACE Inhibitor. Am J Ther. 2018;25(4):508-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Kostis JB, Packer M, Black HR, et al. Omapatrilat and enalapril in patients with hypertension: the Omapatrilat Cardiovascular Treatment vs. Enalapril (OCTAVE) trial. Am J Hypertens. 2004 Feb;17(2):103-11. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Shi V, Senni M, Streefkerk H, et al. Angioedema in heart failure patients treated with sacubitril/valsartan (LCZ696) or enalapril in the PARADIGM-HF study. Int J Cardiol. 2018 Aug 1;264:118-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Toh S, Reichman ME, Houstoun M, et al. Comparative risk for angioedema associated with the use of drugs that target the renin-angiotensin-aldosterone system. Arch Intern Med. 2012 Nov 12;172(20):1582-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Suffritti C, Chan S, Ferrara AL, et al. Bradykinin-Mediated Angioedema Induced by Drugs. J Clin Med. 2025 Aug 12;14(16):5712. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Scirica BM, Bhatt DL, Braunwald E, et al. Saxagliptin and Cardiovascular Outcomes in Patients with Type 2 Diabetes Mellitus. N Engl J Med. 2013 Oct 3;369(14):1317-26. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Cassano N, Nettis E, Di Leo E, et al. Angioedema associated with dipeptidyl peptidase-IV inhibitors. Clin Mol Allergy CMA. 2021 Dec 6;19:24. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Hutten EM, van de Ven AAJM, Mencke R, et al. Angioedema After Use of Recombinant Tissue-Type Plasminogen Activators in Stroke. Stroke. 2024 Aug;55(8):2193-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Theodorou A, Dimitriadou EM, Tzanetakos D, et al. Icatibant averting mechanical ventilation in acute ischemic stroke patient with alteplase-induced orolingual angioedema. Eur J Neurol. 2024 Apr;31(4):16173. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Doña I, Pérez-Sánchez N, Bogas G, et al. Medical algorithm: Diagnosis and treatment of nonsteroidal antiinflammatory drugs hypersensitivity. Allergy. 2020;75(4):1003-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Doña I, Pérez-Sánchez N, Eguiluz-Gracia I, et al. Progress in understanding hypersensitivity reactions to nonsteroidal anti-inflammatory drugs. Allergy. 2020 Mar;75(3):561-75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Romano A, Valluzzi RL, Alvarez-Cuesta E, et al. Updating the classification and routine diagnosis of NSAID hypersensitivity reactions: A WAO Statement. World Allergy Organ J. 2025 Aug 12;18(8):101086. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Sánchez-Borges M, Capriles-Hulett A, Caballero-Fonseca F. NSAID-Induced Urticaria and Angioedema. Am J Clin Dermatol. 2002 Dec 1;3(9):599-607. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.