K životnímu jubileu prof. MUDr. Zdeňka Plachety, DrSc. (1931)

Pavel Homolka, Jarmila Siegelová, Petr Dobšák, Věra Linhartová

Vnitr Lek 2011, 57(4):422-423  

Předseda České angiologické společnosti, MUDr. Karel Roztočil, CSc., se dožívá 70 let

Jiří Spáčil

Vnitr Lek 2011, 57(4):424  

Úvodní slovo

Alena Šmahelová

Vnitr Lek 2011, 57(4):334  

Diabetes mellitus a dutina ústní

Diabetes mellitus and the oral cavity

I. Dřízhal, A. Šmahelová, Z. Šustová, E. Kovalová

Vnitr Lek 2011, 57(4):335-338  

Práce shrnuje poznatky o změnách, které mohou provázet diabetes mellitus v dutině ústní. Poukazujeme na nálezy, které mohou být podmíněny dosud nepoznaným diabetem. Pozornost je věnována vztahu diabetes mellitus 2. typu a parodontitidy, u něhož je potvrzen vliv diabetes mellitus na vznik parodontitidy, ale existuje i opačný vztah, založený na faktu, že nekompenzovaný diabetes může být zlepšen po vyléčení parodontitidy.

Xerostomie, hyposialie, sicca syndrom - kvantitativní poruchy salivace

Xerostomia, hyposialia, sicca syndrome - quantitative disturbances of the salivary flow rate

R. Slezák, I. Berglová, J. Krejsek

Vnitr Lek 2011, 57(4):339-346  

Nemoci slinných žláz mohou být provázeny kvantitativními poruchami salivace. Produkci sliny hodnotí sialometrická vyšetření. Důraz je kladen na poruchy slinné sekrece při Sjögrenově syndromu, léky indukované a postiradiační sialopatii a diabetes mellitus. Diskutovány jsou možnosti stimulační a substituční terapie.

Gastroduodenální vředová choroba u diabetika

Peptic ulcer disease in patients with diabetes mellitus

I. Tachecí, J. Bureš

Vnitr Lek 2011, 57(4):347-350  

Gastroduodenální vředová choroba a diabetes mellitus patří mezi závažná a chronická onemocnění s významným medicínským, ale i socioekonomickým dopadem. Ačkoli byly v experimentu mnohokrát prokázány změny způsobující větší vulnerabilitu sliznice gastroduodena a zhoršené hojení vředů, klinická data jednoznačnou asociaci těchto dvou chorob nepotvrzují. Diabetici jsou ohroženi především větším rizikem vzniku komplikací vředové choroby (krvácení, perforace). Také prevalence infekce Helicobacter pylori u diabetiků je vyšší než u obecné populace, léčebně je ovšem výsledek eradikace Helicobacter pylori u diabetiků nejistý.

Poruchy motility a evakuace žaludku u diabetika. Současné možnosti diagnostiky a léčby

Motility disorders and gastric emptying in diabetes mellitus. Current diagnostics and treatment

J. Bureš, A. Šmahelová, I. Tachecí, S. Rejchrt, M. Kopáčová

Vnitr Lek 2011, 57(4):351-355  

Autonomní neuropatie gastrointestinálního traktu je častou komplikací diabetu. Přesto je správně rozpoznána zřídka, protože se na tuto možnost málo myslí. U části pacientů je asymptomatická, nebo se projeví pouze obtížně kompenzovatelným diabetem. K dispozici jsou neinvazivní diagnostické metody k vyšetření rychlosti evakuace žaludku (dechovými testy) nebo k posouzení myoelektrické aktivity žaludku (elektrogastrografií). V léčbě je rozhodující snaha o optimální kompenzaci diabetu, ve farmakoterapii pak prokinetika.

Současné možnosti chirurgické léčby ložiskového postižení jater a pankreatu

Current trends of surgical therapy of focal liver and pancreatic lesions

Z. Šubrt, A. Ferko, F. Čečka, B. Jon

Vnitr Lek 2011, 57(4):356-363  

Ložiskové procesy jater a pankreatu představují v současnosti významný léčebný problém u velké skupiny pacientů. Sekundární nádory jater pak patří mezi hlavní příčiny morbidity a mortality u nemocných s maligním onemocněním. Zásadní léčebnou možností ložiskových procesů jater a pankreatu, která významně zlepšuje šanci na dlouhodobé přežití nemocných, je radikální chirurgické odstranění nádoru. Autoři v přehledné práci prezentují současné trendy v chirurgické léčbě nádorů jater a pankreatu.

Steatóza a steatohepatitida u diabetika

Steatosis and steatohepatitis in diabetic patient

P. Hůlek, I. Dresslerová

Vnitr Lek 2011, 57(4):364-367  

Steatóza jater a steatohepatitida nejčastěji provázejí metabolický syndrom, který je jedním z nejrozšířenějších onemocnění v tzv. vyspělých zemích a který úzce souvisí s výskytem kardiovaskulárních, ale i jiných onemocnění. Jeho hlavním znakem je abdominální typ obezity se zmnožením viscerálního tuku a s ním související inzulinová rezistence. K dalším hlavním rysům patří porucha glukózového metabolizmu, hypertriglyceridemie a arteriální hypertenze. Prostá jaterní steatóza je ve většině případů benigním a reverzibilním postižením jater. Za určitých okolností se však k prosté steatóze může přidat zánětlivá složka a nemoc může přes obraz NASH (nealkoholové...

Diabetes mellitus a jaterní cirhóza

Diabetes mellitus and the liver cirrhosis

T. Fejfar, V. Šafka, V. Jirkovský, J. Štefánková, P. Hůlek

Vnitr Lek 2011, 57(4):368-371  

Riziko rozvoje diabetes mellitus u nemocných s jaterní cirhózou výrazně stoupá, zejména u nemocných s jaterním onemocněním na podkladě hereditární hemochromatózy, autoimunitní hepatitidy, nealkoholové steatohepatitidy a chronické infekce virem hepatitidy C. Prognóza nemocných je určována zejména pokročilostí jaterního onemocnění a přidruženými komplikacemi z něho plynoucími. Pokročilé jaterní onemocnění modifikuje terapii jak diabetu, tak i diabetes ovlivňuje léčbu vlastního jaterního onemocnění, zejména asociované portální hypertenze. Autoři přinášejí krátký přehled jednotlivých chorob s vyšším výskytem diabetu a specifika léčby.

Akutní pankreatitida u diabetika

Acute pancreatitis in diabetics

L. Sobotka

Vnitr Lek 2011, 57(4):372-374  

Všichni diabetičtí pacienti s akutní pankreatitidou musí být intenzivně léčeni a monitorováni navzdory skutečnosti, že 75-80 % z nich prodělává spíše lehkou až střední formu onemocnění. Nutnost pečlivé monitorace je dána zejména složitější diagnózou a problémy se standardním monitorováním choroby v důsledku diabetu a jeho komplikací. Zejména intenzivní dehydratace nemocných a následná mobilizace tekutin může být u diabetiků náročná. Rovněž kontrola glykemie a/nebo důsledky zhoršené střevní motility mohou způsobovat potíže u diabetických nemocných trpících akutní pankreatitidou. Nutriční podpora se neodlišuje od nediabetiků a měla by být řízena tíží...

Celiakie a diabetes

Coeliac disease and diabetes

J. Škrha

Vnitr Lek 2011, 57(4):375-377  

Celiakie provází diabetes mellitus 1. typu 10krát častěji, než se vyskytuje v nediabetické populaci. Probíhá často s minimálními příznaky nebo i bez nich. Může proto způsobit řadu komplikací, pokud není léčena. Aktivní screening celiakie je tudíž, podobně jako autoimunitní tyreopatie, součástí vyšetřovacího postupu u diabetiků 1. typu.

Kolorektální karcinom a diabetes

Colorectal cancer and diabetes

Š. Svačina

Vnitr Lek 2011, 57(4):378-380  

Kolorektální karcinom patří k nádorům častějším u diabetu 2. typu a obezity. V poslední době bylo prokázáno mírně vyšší riziko vzniku nádorů také u prediabetických stavů. Nejvýznamnějším zjištěním posledních let je snížení tohoto rizika při léčbě metforminem, který dnes začíná být podáván i u porušené glukózové tolerance a při zvýšené glykemii na lačno. Prevencí vzniku karcinomu je dále pravidelná fyzická aktivita, omezení konzumace živočišného tuku a zvýšení příjmu ovoce a zeleniny. Patogeneticky se mohou uplatňovat změny střevní flory. Zatím nejdůležitější je preventivní vyšetřování koloskopií a diabetes 2. typu je dnes vhodné považovat za rizikovou...

Analoga amylinu, inhibitory α-glukosidáz a trávicí systém v regulaci homeostázy

Analogues of amylin, α-glucosidase inhibitors and the digestive system in homeostasis regulation

J. Rybka

Vnitr Lek 2011, 57(4):381-387  

Trávicí trakt se významně podílí na homeostáze glukózy. Důležitá je skutečnost, že buňky trávicího traktu jsou také místem produkce řady regulačních peptidů. Jejich využití v terapii diabetu je zkoumáno již řadu let. V práci je věnována pozornost syntetickému analogu lidského hormonu amylinu, jehož sekrece probíhá současně se sekrecí inzulinu. Syntetický analog pramlintid je používán v terapii DM1T i DM2T. Stejně tak byla již před lety do klinické praxe uvedena skupina inhibitorů střevních α-glukosidáz - u nás akarbóza. Oba léky mají společné hypoglykemizující účinky, ale především ovlivňují postprandiální hyperglykemii, stejně jako další antidiabetika...

Autonomní neuropatie gastrointestinálního traktu

Autonomic neuropathy of the gastrointestinal tract

J. Olšovský

Vnitr Lek 2011, 57(4):388-390  

Článek se zabývá problematikou diabetické autonomní neuropatie v gastrointestinálním traktu. Poukazuje na etiopatogenezi postižení diabetickou polyneuropatií. Podrobněji se zabývá touto problematikou v gastrointestinálním traktu. Všímá si klinického obrazu, diagnostických i terapeutických možností postižení jednotlivých částí zažívacího traktu.

Dyspeptický syndrom při antidiabetické léčbě

Dyspeptic syndrome associated with antidiabetic therapy

A. Šmahelová

Vnitr Lek 2011, 57(4):391-395  

Dyspeptický syndrom je běžnou komplikací léčby antidiabetiky. Může jít o komplikace banální i velmi závažné. K nejčastějším projevům dyspeptických potíží u léčby metforminem patří nevolnost, zvracení, průjem, bolesti břicha, ztráta chuti k jídlu, změny chuti. Jen zřídka jsou důvodem k přerušení léčby. Dyspeptický syndrom je běžnou komplikací léčby akarbózou, prevencí je nižší příjem sacharózy. Vzácnou komplikací léčby akarbózou je tzv. pneumatosis cystoides intestinalis. Antiobezitikum orlistat vede často k dyspeptickým obtížím, zejména pokud není snížen příjem tuku. Velmi vzácnou komplikací terapie léky ovlivňujícími inkretinový systém (inhibitory...

Metabolická chirurgie - nejúčinnější léčba diabetu

Metabolic surgery - the most effective diabetes treatment

P. Sucharda

Vnitr Lek 2011, 57(4):396-401  

Za metabolickou chirurgii se považují takové bariatrické výkony, které dosahují příznivého metabolického účinku nejen snížením nadměrné tělesné hmotnosti. Zásah do zažívacího ústrojí, zejména zamezení kontaktu potravy se sliznicí duodena a proximálního jejuna a/nebo působení málo natrávené potravy na jejunum, příznivě ovlivňuje inkretinové mechanizmy; až v 95 % je dosahováno ústupu projevů diabetu 2. typu a vysazení antidiabetik. V současnosti jsou kombinované výkony (žaludeční bypass, biliopankreatická diverze) plně indikovány u diabetiků s obezitou 2. a vyššího stupně. Účinnost a indikaci metabolické chirurgie pro diabetiky 2. typu s nižší mírou...

Metabolická chirurgie - nový směr v léčbě některých onemocnění

Metabolic surgery - a new approach to the management of selected diseases

M. Fried, K. Doležalová

Vnitr Lek 2011, 57(4):402-404  

Situace v možnostech léčby diabetu 2. typu se v posledních několika letech dramaticky změnila. Experimentální práce a poté i klinické studie prokázaly dlouhodobou účinnost metabolické chirurgie v léčbě, a to nejen obézních diabetiků 2. typu. Rozsáhlé metaanalýzy výsledků chirurgické léčby diabetu 2. typu pak jen potvrdily, že toto onemocnění lze chirurgicky výrazně zlepšit u více než 85 % diabetiků, z toho u téměř 75 % zcela vyléčit. Metabolické zákroky významným způsobem ovlivní, především v proximálních částech tenkého střeva, sekreci hormonů na různých úrovních. Metabolické operace restriktivní (adjustabilní gastrická bandáž, sleeve gastrektomie,...

Inkretinové hormony

Incretin hormones

J. Čáp

Vnitr Lek 2011, 57(4):405-410  

Inkretinové hormony jsou peptidy, které jsou secernovány endokrinními buňkami zažívacího traktu po požití potravy a mají schopnost zvyšovat sekreci inzulinu. Inzulinotropní peptid závislý na glukóze (Glucosodependent Insulinotropic Peptide - GIP) se tvoří v K-buňkách lokalizovaných v duodenu a proximální části jejuna, nejnověji byla prokázána syntéza GIP také v α-buňkách Langerhansových ostrůvků. Kromě inkretinového účinku způsobuje zvýšení tvorby a snížení odbourávání tuku v tukové tkáni, tlumí resorpci a stimuluje novotvorbu v kosti a má protektivní a proliferační účinek na buňky centrálního nervového systému. Terapeuticky se uvažuje jak o...

Léčba diabetes mellitus 2. typu GLP-1 agonisty

Treatment of type 2 diabetes mellitus with GLP-1 antagonists

M. Haluzík, M. Urbanová, P. Trachta

Vnitr Lek 2011, 57(4):411-415  

Zvýšený výskyt diabetes mellitus 2. typu a jeho těsné spojení s obezitou, arteriální hypertenzí, dyslipidemií a dalšími odchylkami, jejichž kombinace je nazývána metabolický syndrom či syndrom inzulinové rezistence, představuje jeden z nejvýznamnějších zdravotních problémů současnosti. Nežádoucím účinkem většiny perorálních antidiabetik i inzulinu je zvýšení hmotnosti a/nebo zvýšený výskyt hypoglykemií, což limituje jejich použití u řady pacientů. GLP-1 agonisté jsou léky stimulující GLP-1 receptor podobně jako endogenní GLP-1. Tyto léky jsou však na rozdíl od endogenního GLP-1 rezistentní k inaktivaci enzymem dipetidyl peptidázou 4, což umožňuje jejich...

Inkretinová léčba a metabolický syndrom

Incretin therapy and the metabolic syndrome

Š. Svačina

Vnitr Lek 2011, 57(4):417-421  

Inkretinová léčba zahrnuje léčbu inkretinovými analogy (exenatid a liraglutid) a tzv. inkretinovými enhencery (gliptiny, resp. DPP-4 inhibitory - sitagliptin, vildagliptin, saxagliptin, linagliptin). Tato moderní léčba diabetu obvykle vede u diabetiků 2. typu k úspěšné redukci glykemie lačné i postprandiální a glykovaného hemoglobinu. Současně však významně zlepšuje všechny složky metabolického syndromu (dyslipidemii, hypertenzi, systémový zánět). Inkretinová analoga snižují také hmotnost, DPP-4 inhibitory jsou hmotnostně neutrální. U obou skupin léků se předpokládají pozitivní kardiovaskulární efekty a není zatím jisté, zda jsou přímo či nepřímo působené...