Vnitr Lek 2012, 58(4):280-285

Stratifikace rizika u pacientů s Brugada syndromem

M. Bébarová1,*, P. Lokaj1,2
1 Fyziologický ústav Lékařské fakulty MU Brno, přednostka prof. MUDr. Nataša Honzíková, CSc.
2 Interní kardiologická klinika Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC

Brugada syndrom (BrS) coby jeden z nejčastěji diagnostikovaných geneticky podmíněných arytmogenních syndromů je zodpovědný za více než 4 % všech případů náhlé smrti a až za 20 % případů náhlé smrti u pacientů bez strukturálního poškození srdce. Náhlá smrt je často prvním příznakem tohoto onemocnění a nastává nejčastěji již ve 4. dekádě života pacientů s BrS. Jedinou prokazatelně účinnou metodou léčby BrS, např. prevence náhlé srdeční smrti, je implantace kardioverteru-defibrilátoru. Ta je jednoznačně metodou volby u symptomatických pacientů. Oproti tomu u asymptomatických pacientů je vzhledem k možným významným nežádoucím účinkům implantace kardioverteru-defibrilátoru nutné individuálně důkladně zvážit riziko vzniku život ohrožujících arytmií, tedy provést stratifikaci rizika. Tato přehledová práce podává přehled rizikových faktorů doporučených pro stratifikaci rizika u pacientů s BrS v roce 2005, a to včetně jejich podpory či odmítnutí ve studiích publikovaných v následujících letech. Dále jsme se zaměřili na výčet hlavních rizikových faktorů nově navržených po roce 2005.

Klíčová slova: Brugada syndrom; náhlá smrt; stratifikace rizika; rizikové faktory; prognóza

Risk stratification in patients with Brugada syndrome

Brugada syndrome (BrS), one of the most frequently diagnosed inherited arrhythmogenic syndromes, is responsible for more than 4% of all sudden deaths and at least 20% of sudden deaths in patients with structurally normal hearts. The sudden death is often the first symptom of BrS and appears most often already during the fourth decade of life of BrS patients. Implantation of cardioverter-defibrillator was proved to be the only effective treatment, i.e. prevention of the sudden death, in BrS. Thus, it is uniquely determined to be used in case of symptomatic BrS patients. On the contrary, the individual risk of life-threathening arrhythmias has to be thoroughly considered in case of asymptomatic BrS patients due to substantial side effects of implantation of cardioverter-defibrillator. This review first provides a summary of factors recommended for the risk stratification in BrS patients in 2005 including their support or rejection in the following studies. Subsequently, we focused on the most important risk factors newly suggested after 2005.

Keywords: Brugada syndrome; sudden death; risk stratification; risk factors; prognosis

Vloženo: 2. srpen 2011; Přijato: 12. říjen 2011; Zveřejněno: 1. duben 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bébarová M, Lokaj P. Stratifikace rizika u pacientů s Brugada syndromem. Vnitr Lek. 2012;58(4):280-285.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Brugada P, Brugada J. Right bundle branch block, persistent ST segment elevation and sudden cardiac death: a distinct clinical and electrocardiographic syndrome. A multicenter report. J Am Coll Cardiol 1992; 20: 1391-1396. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Antzelevitch C, Brugada P, Borggrefe M et al. Brugada syndrome: report of the second consensus conference: endorsed by the Heart Rhythm Society and the European Heart Rhythm Association. Circulation 2005; 111: 659-670. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Brugada J, Brugada R, Antzelevitch C et al. Long-term follow-up of individuals with the electrocardiographic pattern of right bundle-branch block and ST-segment elevation in precordial leads V1 to V3. Circulation 2002; 105: 73-78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Brugada J, Brugada R, Brugada P. Pharmacological and device approach to therapy of inherited cardiac diseases associated with cardiac arrhythmias and sudden death. J Electrocardiol 2000; 33 (Suppl): 41-47. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Nademanee K, Veerakul G, Mower M et al. Defibrillator Versus beta-Blockers for Unexplained Death in Thailand (DEBUT): a randomized clinical trial. Circulation 2003; 107: 2221-2226. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Bailey SM, Wilkoff BL. Complications of pacemakers and defibrillators in the elderly. Am J Geriatr Cardiol 2006; 15: 102-107. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Sacher F, Probst V, Iesaka Y et al. Outcome after implantation of a cardioverter-defibrillator in patients with Brugada syndrome: a multicenter study. Circulation 2006; 114: 2317-2324. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Sarkozy A, Boussy T, Kourgiannides G et al. Long-term follow-up of primary prophylactic implantable cardioverter-defibrillator therapy in Brugada syndrome. Eur Heart J 2007; 28: 334-344. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Rosso R, Glick A, Glikson M et al. Israeli Working Group on Cardiac Pacing and Electrophysiology. Outcome after implantation of cardioverter defibrillator in patients with Brugada syndrome: a multicenter Israeli study (ISRABRU). Isr Med Assoc J 2008; 10: 435-439. Přejít na PubMed...
    10. Benito B, Brugada J, Brugada R et al. Brugada syndrome. Rev Esp Cardiol 2009; 62: 1297-1315. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Mádle A, Kratochvíl Z, Polívková A. The Brugada syndrome. Vnitř Lék 2002; 48: 255-258. Přejít na PubMed...
    12. Veiser T, Laurent G, Wolf JE. Brugada syndrome. Čas Lék Česk 2005; 144: 219-223. Přejít na PubMed...
    13. Bébarová M. Brugada syndrom. Vnitř Lék 2011; 57: 551-560. Přejít na PubMed...
    14. Amin AS, Klemens CA, Verkerk AO et al. Fever-triggered ventricular arrhythmias in Brugada syndrome and type 2 long-QT syndrome. Neth Heart J 2010; 18: 165-169. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Postema PG, Wolpert C, Amin AS et al. Drugs and Brugada syndrome patients: review of the literature, recommendations, and an up-to-date website (www.brugadadrugs.org). Heart Rhythm 2009; 6: 1335-1341. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Letsas KP, Weber R, Efremidis M et al. Long-term prognosis of asymptomatic individuals with spontaneous or drug-induced type 1 electrocardiographic phenotype of Brugada syndrome. J Electrocardiol 2011; 44: 346-349. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Probst V, Veltmann C, Eckardt L et al. Long-term prognosis of patients diagnosed with Brugada syndrome: Results from the FINGER Brugada Syndrome Registry. Circulation 2010; 121: 635-643. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Eckardt L, Probst V, Smits JP et al. Long-term prognosis of individuals with right precordial ST-segment-elevation Brugada syndrome. Circulation 2005; 111: 257-263. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Brugada J, Brugada R, Brugada P. Determinants of sudden cardiac death in individuals with the electrocardiographic pattern of Brugada syndrome and no previous cardiac arrest. Circulation 2003; 108: 3092-3096. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Benito B, Sarkozy A, Mont L et al. Gender differences in clinical manifestations of Brugada syndrome. J Am Coll Cardiol 2008; 52: 1567-1573. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Nakano Y, Shimizu W, Ogi H et al. A spontaneous Type 1 electrocardiogram pattern in lead V2 is an independent predictor of ventricular fibrillation in Brugada syndrome. Europace 2010; 12: 410-416. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Probst V, Denjoy I, Meregalli PG et al. Clinical aspects and prognosis of Brugada syndrome in children. Circulation 2007; 115: 2042-2048. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Delise P, Allocca G, Marras E et al. Risk stratification in individuals with the Brugada type 1 ECG pattern without previous cardiac arrest: usefulness of a combined clinical and electrophysiologic approach. Eur Heart J 2011; 32: 169-176. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Brugada P, Brugada R, Mont L et al. Natural history of Brugada syndrome: the prognostic value of programmed electrical stimulation of the heart. J Cardiovasc Electrophysiol 2003; 14: 455-457. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Priori SG, Napolitano C, Gasparini M et al. Natural history of Brugada syndrome: insights for risk stratification and management. Circulation 2002; 105: 1342-1347. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Kanda M, Shimizu W, Matsuo K et al. Electrophysiologic characteristics and implications of induced ventricular fibrillation in symptomatic patients with Brugada syndrome. J Am Coll Cardiol 2002; 39: 1799-1805. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Eckardt L, Kirchhof P, Schulze-Bahr E et al. Electrophysiologic investigation in Brugada syndrome; yield of programmed ventricular stimulation at two ventricular sites with up to three premature beats. Eur Heart J 2002; 23: 1394-1401. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Paul M, Gerss J, Schulze-Bahr E et al. Role of programmed ventricular stimulation in patients with Brugada syndrome: a meta-analysis of worldwide published data. Eur Heart J 2007; 28: 2126-2133. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Gasparini M, Priori SG, Mantica M et al. Programmed electrical stimulation in Brugada syndrome: How reproducible are the results? J Cardiovasc Electrophysiol 2002; 13: 880-887. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Nagase S, Kusano KF, Morita H et al. Epicardial electrogram of the right ventricular outflow tract in patients with the Brugada syndrome: using the epicardial lead. J Am Coll Cardiol 2002; 39: 1992-1995. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Tukkie R, Sogaard P, Vleugels J et al. Delay in right ventricular activation contributes to Brugada syndrome. Circulation 2004; 109: 1272-1277. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Doi A, Takagi M, Maeda K et al. Conduction delay in right ventricle as a marker for identifying high-risk patients with Brugada syndrome. J Cardiovasc Electrophysiol 2010; 21: 688-696. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Furushima H, Chinushi M, Hirono T et al. Relationship between dominant prolongation of the filtered QRS duration in the right precordial leads and clinical characteristics in Brugada syndrome. J Cardiovasc Electrophysiol 2005; 16: 1311-1317. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Junttila MJ, Brugada P, Hong K et al. Differences in 12-lead electrocardiogram between symptomatic and asymptomatic Brugada syndrome patients. J Cardiovasc Electrophysiol 2008; 19: 380-383. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Morita H, Kusano KF, Miura D et al. Fragmented QRS as a marker of conduction abnormality and a predictor of prognosis of Brugada syndrome. Circulation 2008; 118: 1697-1704. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Huang Z, Patel C, Li W et al. Role of signal-averaged electrocardiograms in arrhythmic risk stratification of patients with Brugada syndrome: a prospective study. Heart Rhythm 2009; 6: 1156-1162. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Ikeda T, Sakurada H, Sakabe K et al. Assessment of noninvasive markers in identifying patients at risk in the Brugada syndrome: Insight into risk stratification. J Am Coll Cardiol 2001; 37: 1628-1634. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Tatsumi H, Takagi M, Nakagawa E et al. Risk stratification in patients with Brugada syndrome: analysis of daily fluctuations in 12-lead electrocardiogram (ECG) and signal-averaged electrocardiogram (SAECG). J Cardiovasc Electrophysiol 2006; 17: 705-711. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Take Y, Morita H, Wu J et al. Spontaneous ECG alterations predict ventricular fibrillation in Brugada syndrome. Heart Rhythm 2011; 8: 1014-1021. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Castro Hevia J, Antzelevitch C, Tornés Bárzaga F et al. Tpeak-Tend and Tpeak-Tend dispersion as risk factors for ventricular tachycardia/ventricular fibrillation in patients with the Brugada syndrome. J Am Coll Cardiol 2006; 47: 1828-1834. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Letsas KP, Weber R, Astheimer K et al. Tpeak-Tend interval and Tpeak-Tend/QT ratio as markers of ventricular tachycardia inducibility in subjects with Brugada ECG phenotype. Europace 2010; 12: 271-274. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Sangawa M, Morita H, Nakatsu T et al. Abnormal transmural repolarization process in patients with Brugada syndrome. Heart Rhythm 2009; 6: 1163-1169. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Pierre B, Babuty D, Poret P et al. Abnormal nocturnal heart rate variability and QT dynamics in patients with Brugada syndrome. Pacing Clin Electrophysiol 2007; 30 (Suppl 1): S188-S191. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Rosenbaum DC, Jackson LE, Smith JH et al. Electrical alternans and vulnerability to ventricular arrhythmias. N Engl J Med 1994; 330: 235-241. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Kirchof P, Eckardt L, Rolf S et al. T Wave Alternans Does Not Assess Arrhythmic Risk in Patients with Brugada Syndrome. Ann Noninvas Electrophysiol 2004; 9: 162-165. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Evain S, Briec F, Kyndt F et al. Sodium channel blocker tests allow a clear distinction of electrophysiological characteristics and prognosis in patients with a type 2 or 3 Brugada electrocardiogram pattern. Heart Rhythm 2008; 5: 1561-1564. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Richter S, Sarkozy A, Paparella G et al. Number of electrocardiogram leads displaying the diagnostic coved-type pattern in Brugada syndrome: a diagnostic consensus criterion to be revised. Eur Heart J 2010; 31: 1357-1364. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Letsas KP, Sacher F, Probst V et al. Prevalence of early repolarization pattern in inferolateral leads in patients with Brugada syndrome. Heart Rhythm 2008; 5: 1685-1689. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Sarkozy A, Chierchia GB, Paparella G et al. Inferior and lateral electrocardiographic repolarization abnormalities in Brugada syndrome. Circ Arrhythm Electrophysiol 2009; 2: 154-161. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Francis J, Antzelevitch C. Atrial fibrillation and Brugada syndrome. J Am Coll Cardiol 2008; 51: 1149-1153. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Kusano KF, Taniyama M, Nakamura K et al. Atrial fibrillation in patients with Brugada syndrome relationships of gene mutation, electrophysiology, and clinical backgrounds. J Am Coll Cardiol 2008; 51: 1169-1175. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Toh N, Morita H, Nagase S et al. Atrial electrophysiological and structural remodeling in high-risk patients with Brugada syndrome: assessment with electrophysiology and echocardiography. Heart Rhythm 2010; 7: 218-224. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Makimoto H, Nakagawa E, Takaki H et al. Augmented ST-segment elevation during recovery from exercise predicts cardiac events in patients with Brugada syndrome. J Am Coll Cardiol 2010; 56: 1576-1584. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Bigi MA, Aslani A, Aslani A. Significance of cardiac autonomic neuropathy in risk stratification of Brugada syndrome. Europace 2008; 10: 821-824. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. Babaee Bigi MA, Moaref AR, Aslani A. Interventricular mechanical dyssynchrony: a novel marker of cardiac events in Brugada syndrome. Heart Rhythm 2008; 5: 79-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Meregalli PG, Tan HL, Probst V et al. Type of SCN5A mutation determines clinical severity and degree of conduction slowing in loss-of-function sodium channelopathies. Heart Rhythm 2009; 6: 341-348. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.