Vnitr Lek 2008, 54(6):604-608

Neskoré recidívy fibrilácie predsiení u pacientov po elektrickej kardioverzii

M. Gurčiková*, J. Kalužay, S. Remišová, O. Jurkovičová, P. Ponťuch
IV. interná klinika Lekárskej fakulty UK a FNsP Bratislava, Slovenská republika, prednosta prof. MUDr. Peter Ponťuch, CSc.

Cieľ:
Analyzovať faktory ovplyvňujúce vznik neskorých recidív fibrilácie predsiení po úspešnej elektrickej kardioverzii.

Metódy:
Do súboru sme zaradili 43 pacientov, u ktorých bola v rokoch 2002-2006 vykonaná elektrická kardioverzia. Retrospektívne sme analyzovali údaje zo zdravotných záznamov. Za neskorú recidívu arytmie sme považovali tú, ktorá vznikla u pacientov prepustených so sínusovým rytmom.

Výsledky:
Medián dĺžky sledovania celého súboru pacientov bol 33 (17, 48) mesiacov. Neskorú recidívu fibrilácie predsiení sme zaznamenali u 20 z celkového počtu 43 pacientov (46,5 %). V priebehu 6 mesiacov po elektrickej kardioverzii sme zaznamenali recidívu arytmie u 2 pacientov, do jedného roka u 6 pacientov a v období dlhšom ako rok u 12 pacientov. Medián času do recidívy bol 15 (6, 33) mesiacov. Ženy v porovnaní s mužmi mali zachytenú recidívu arytmie častejšie (p < 0,02), vysvetlením môže byť ich vyšší vek, častejší výskyt tyreopatie a artériovej hypertenzie. V skupine pacientov s tyreopatiou sme zistili častejší výskyt recidívy arytmie (p < 0,04) ako u pacientov bez anamnézy tyreopatie, a to aj napriek normálnym hodnotám TSH. Pacienti s recidívou arytmie mali vyššie hodnoty systolického (130 vs 120 mm Hg, p < 0,05) a pulzového krvného tlaku (50 vs 40 mm Hg, p < 0,01) tesne po kardioverzii. Medzi oboma podskupinami sme nezistili významný rozdiel vo veku, veľkosti ľavej predsiene, ejekčnej frakcii ľavej komory a medzi zastúpením kardiovaskulárnych a nekardiovaskulárnych rizikových faktorov.

Záver:
Aj po úspešnej elektrickej kardioverzii sme zaznamenali výskyt neskorej recidívy fibrilácie predsiení v sledovanom období u 46,5 % pacientov. Vyššie riziko recidívy fibrilácie predsiení majú ženy, pacienti s anamnézou tyreopatie a pacienti s vyššími hodnotami systolického a pulzového krvného tlaku.

Klíčová slova: fibrilácia predsiení; elektrická kardioverzia; neskoré recidívy fibrilácie predsiení

Late recurrences of atrial fibrillation in patients after direct-current cardioversion

Aim:
To analyze factors after successful direct-current cardioversion in patients with atrial fibrillation and to explore late recurrences of the arrhythmia.

Methods:
Forty-three patients with atrial fibrillation without associated valvular heart disease, who underwent non-emergent cardioversion within the years 2002-2006, were included. We retrospectively analyzed clinical data from the medical records. Late reccurence of the arrhythmia was defined as arrhythmia in patients discharged with sinus rhythm.

Results:
Median follow-up of the patients was 33 (17, 48) months. We found 20 late recurrences of atrial fibrillation in the total group of 43 patients after successful direct-current cardioversion (46.5%). In a 6-month period after direct-current cardioversion the recurrence of arrhythmia was found in two patients, in a one-year period in 6 patients and in a period longer than one year in 12 patients. Median time to recurrence was 15 (6, 33) months. Females relapsed more frequently than males (p < 0.02), what could be explained by higher age, incidence of hypertension and thyreopathy in females. Patients with a history of thyropathy had more frequent occurrence of arrhythmia, despite normal values of TSH, as compared to patients without a history of thyropathy (p < 0.04). Patients with recurrence of the atrial fibrillation had higher systolic pressure (130 vs 120 mm Hg, p < 0.05) and pulse arterial pressure (50 vs 40 mm Hg, p < 0.01) after cardioversion. No significant difference between the two groups in age, left atrium diameter, left ventricle ejection fraction and cardiovascular, or non-cardiovascular risk factors was found.

Conclusion:
Despite successful direct-current cardioversion, the risk of late recurrence of the atrial fibrillation in a following period is at least 46.5%. Females, patients with a history of thyropathy and those with higher systolic and pulse arterial pressures are at higher risk of late recurrences.

Keywords: atrial fibrillation; direct-current cardioversion; late recurrences of atrial fibrillation

Vloženo: 8. únor 2008; Přijato: 15. březen 2008; Zveřejněno: 1. červen 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Gurčiková M, Kalužay J, Remišová S, Jurkovičová O, Ponťuch P. Neskoré recidívy fibrilácie predsiení u pacientov po elektrickej kardioverzii. Vnitr Lek. 2008;54(6):604-608.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Friberg J, Buch P, Scharling H et al. Rising rates of hospital admissions for atrial fibrillation. Epidemiology 2003; 14: 666-672. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Frick M, Frykman V, Jensen-Urstad M et al. Factors predicting success rate and recurrence of atrial fibrillation after first electrical cardioversion in patients with persistent atrial fibrillation. Clin Cardiol 2001; 24: 238-244. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Blich M, Edoute Y. Electrical cardioversion for persistent or chronic atrial fibrillation: outcome and clinical factors predicting short and long term success rate. Int J Cardiol 2006; 107: 389-394. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Fetsch T, Bauer P, Engberding R et al. Prevention of atrial fibrillation after cardioversion: results of the PAFAC trial. Eur Heart J 2004; 25: 1385-1394. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Page RL, Tilsch TW, Connolly SJ et al. Asymptomatic or "silent" atrial fibrillation: frequency in untreated patients and patients receiving azimilide. Circulation 2003; 107: 1141-1145. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Benjamin EJ, Levy D, Vaziri SM et al. Independent risk factors for atrial fibrillation in a population-based cohort. The Framingham Heart Study. JAMA 1994; 271: 840-844. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Katritsis DG, Toumpoulis IK, Giazitzoglou E et al. Latent arterial hypertension in apparently lone atrial fibrillation. J Interv Card Electrophysiol 2005; 13: 203-207. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Mitchell GF, Vasan RS, Keyes MJ et al. Pulse pressure and risk of new-onset atrial fibrillation. JAMA 2007; 297: 709-715. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Humphries KH, Kerr CR, Connolly SJ et al. New-onset atrial fibrillation: sex differences in presentation, treatment, and outcome. Circulation 2001; 103: 2365-2370. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Gurevitz OT, Varadachari CJ, Ammash NM et al. The effect of patient sex on recurrence of atrial fibrillation following successful direct current cardioversion. Am Heart J 2006; 152: 155. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Van Noord T, Tieleman RG, Bosker HA et al. Beta-blockers prevent subacute recurrences of persistent atrial fibrillation only in patients with hypertension. Europace 2004; 6: 343-350. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Ueng KC, Tsai TP, Yu WC et al. Use of enalapril to facilitate sinus rhythm maintenance after external cardioversion of long-standing persistent atrial fibrillation. Results of a prospective and controlled study. Eur Heart J 2003; 24: 2090-2098. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Madrid AH, Peng J, Zamora J et al. The role of angiotensin receptor blockers and/or angiotensin converting enzyme inhibitors in the prevention of atrial fibrillation in patients with cardiovascular diseases: meta-analysis of randomized controlled clinical trials. Pacing Clin Electrophysiol 2004; 27: 1405-1410. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Yin Y, Dalal D, Liu Z et al. Prospective randomized study comparing amiodarone vs. amiodarone plus losartan vs. amiodarone plus perindopril for the prevention of atrial fibrillation recurrence in patients with lone paroxysmal atrial fibrillation. Eur Heart J 2006; 27: 1841-1846. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Wachtell K, Lehto M, Gerdts E et al. Angiotensin II receptor blockade reduces new-onset atrial fibrillation and subsequent stroke compared to atenolol: the Losartan Intervention For End Point Reduction in Hypertension (LIFE) study. J Am Coll Cardiol 2005; 45: 712-719. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Hirayama Y, Atarashi H, Kobayashi Y et al. Angiotensin-converting enzyme inhibitor therapy inhibits the progression from paroxysmal atrial fibrillation to chronic atrial fibrillation. Circ J 2005; 69: 671-676. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Gammage MD, Parle JV, Holder RL et al. Association between serum free thyroxine concentration and atrial fibrillation. Arch Intern Med 2007; 167: 928-934. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Hrnciar J. Thyrotoxic heart disease. Part II - aspects of treatment of thyrotoxicosis with cardiac involvement. Vnitř Lék 2002; 48: 137-141. Přejít na PubMed...
    19. Murphy NF, Stewart S, MacIntyre K et al. Seasonal variation in morbidity and mortality related to atrial fibrillation. Int J Cardiol 2004; 97: 283-288. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Sojo L, Corcoy R. Seasonal variation in morbidity and mortality related to atrial fibrillation - could thyroid function contribute? Int J Cardiol 2006; 107: 281. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Olshansky B, Heller EN, Mitchell LB et al. Are transthoracic echocardiographic parameters associated with atrial fibrillation recurrence or stroke? Results from the Atrial Fibrillation Follow-Up Investigation of Rhythm Management (AFFIRM) study. J Am Coll Cardiol 2005; 45: 2026-2033. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Schotten U, de Haan S, Neuberger HR et al. Loss of atrial contractility is primary cause of atrial dilatation during first days of atrial fibrillation. Am J Physiol Heart Circ Physiol 2004; 287: H2324-H2331. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.