Vnitr Lek 2006, 52(3):263-270

Hypertenze v těhotenství

R. Cífková
Pracoviště preventivní kardiologie IKEM, Praha, přednostka doc. MUDr. Renata Cífková, CSc.

Hypertenze v těhotenství je hlavní příčinou mateřské, fetální i novorozenecké morbidity i mortality v civilizovaných zemích. Současná doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi upřednostňují definici hypertenze v těhotenství postavenou na absolutních hodnotách krevního tlaku, tj. systolický krevní tlak ≥ 140 mm Hg či diastolický krevní tlak ≥ 90 mm Hg. Nejdůležitějším úkolem klasifikace hypertenze v těhotenství je rozlišit, zda hypertenze předchází těhotenství (tzv. preexistující hypertenze) nebo zda se jedná o stav specifický pro těhotenství (tzv. gestační hypertenze). Preexistující hypertenze je diagnostikována buď skutečně před těhotenstvím nebo do 20. týdne těhotenství. Gestační hypertenze je charakterizována špatným prokrvením řady orgánů a vyšší hodnota krevního tlaku je obvykle pouze jedním z charakteristických znaků. Nefarmakologickou léčbu hypertenze je třeba zvážit u těhotných žen se systolickým krevním tlakem 140-150 mm Hg nebo diastolickým krevním tlakem 90-99 mm Hg. Nedoporučuje se restrikce soli, stejně tak není doporučována redukce hmotnosti u obézních žen. Systolický krevní tlak ≥ 170 mm Hg či diastolický krevní tlak ≥ 110 mm Hg u těhotných musí být považován za závažnou situaci s nutností hospitalizace. Z farmakologické léčby by měl být zvažován labetalol i.v. nebo metyldopa či nifedipin perorálně. Intravenózně podávaný dihydralazin již není považován za lék volby, protože jeho podávání je spojeno s větším výskytem nežádoucích účinků. Prahovou hodnotou pro zahájení antihypertenzní léčby jsou hodnoty systolického krevního tlaku 140 mm Hg nebo diastolického krevního tlaku 90 mm Hg u žen s gestační hypertenzí bez proteinurie nebo s preexistující hypertenzí před 28. týdnem těhotenství. Medikamentózní léčbu hypertenze zahajujeme při stejných prahových hodnotách u žen s gestační hypertenzí a proteinurií nebo při výskytu symptomů kdykoliv v těhotenství, při stejných prahových hodnotách TK u preexistující hypertenze za přítomnosti doprovodných onemocnění nebo při orgánovém postižení a dále u preexistující hypertenze a "naroubované" gestační hypertenze. V ostatních případech se doporučuje zahajovat medikamentózní léčbu hypertenze při hodnotách systolického krevního tlaku 150 mm Hg nebo diastolického krevního tlaku 95 mm Hg. Pokud se nejedná o závažnou hypertenzi, lze za léky volby považovat metyldopu, labetalol, blokátory kalciových kanálů a beta-blokátory. Blokátory kalciových kanálů jsou považovány za bezpečné, pokud nejsou současně podávány s magnezium sulfátem (riziko hypotenze při potenciální synergizmu). Inhibitory ACE a blokátory angiotenzinu II (AT1-blokátory) jsou v těhotenství kontraindikovány. Léčba diuretiky není opodstatněná, pokud není přítomna oligurie. I.v. magnesium sulfát je doporučován pro prevenci eklampsie a léčbu křečí.

Klíčová slova: preexistující hypertenze; gestační hypertenze; nefarmakologická léčba hypertenze; metyldopa; labetalol; blokátory kalciových kanálů; magnesium sulfát

Hypertension in pregnancy

Hypertension in pregnancy is one of the main causes of maternal, fetal and newborn morbidity and mortality in civilised countries. Current recommendations of the European Society for Hypertension prefer definition of hypertension in pregnancy based on absolute values of blood pressure, i.e. systolic blood pressure ≥ 140 mm Hg or diastolic blood pressure ≥ 90 mm Hg. The most important task of classification of hypertension in pregnancy is to distinguish whether hypertension comes before pregnancy (the so called pre-existing hypertension) or whether it is a pregnancy-induced condition (the so called gestational hypertension). Pre-existing hypertension is diagnosed either before pregnancy or within the first 20 weeks of pregnancy. Gestational hypertension is characterised with poor blood circulation in many body organs, higher value of blood pressure usually being just one of the characteristic features. Non-pharmacological treatment of hypertension must be considered in pregnant women with systolic blood pressure 140-150 mm Hg or diastolic blood pressure 90-99 mm Hg. Salt restriction is not recommended, as well as weight reduction in obese women. Systolic blood pressure ≥ 170 mm Hg or diastolic blood pressure ≥ 110 mm Hg in pregnant women must be considered serious condition necessitating hospitalisation. Pharmacological therapy should include labetalol i.v. or metyldopa or nifedipin administered orally. Intravenous administration of dihydralazine is no longer a therapy of choice, for its use is connected with increased occurrence of adverse effects. The threshold values for commencement of anti-hypertension therapy are systolic blood pressure 140 mm Hg or diastolic blood pressure 90 mm Hg in females with gestational hypertension without proteinuria or with pre-existing hypertension before commencement of 28th week of pregnancy. Drug administration to reduce hypertension is instituted after reaching the same threshold values in females with gestational hypertension and proteinuria or after occurrence of the symptoms any time during pregnancy, with the same threshold values of blood pressure in the case of pre-existing hypertension at the presence of accompanying diseases or organ malfunction and further in the case of pre-existing hypertension and gestational hypertension. In other cases drug treatment of hypertension is recommended at systolic blood pressure values of 150 mm Hg or diastolic blood pressure values of 95 mm Hg. Unless serious hypertension is involved, the drugs of choice include metyldope, labetalol, calcium channel blockers and betablockers. Calcium channel blockers are considered safe, unless administered concurrently with magnesium sulphate (risk of hypotension in the case of potential synergism). ACE inhibitors and angiotensine blockers II (AT1-blockers) are contraindicated in pregnancy. Treatment with diuretics is not substantiated, unless oliguria is present. I.v. magnesium sulphate is recommended for prevention of eclampsia and spasm treatment.

Keywords: pre-existing hypertension; gestational hypertension; non-pharmacological treatment of hypertension; metyldopa; labetalol; calcium channel blockers; magnesium sulphate

Vloženo: 18. leden 2006; Zveřejněno: 1. březen 2006  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Cífková R. Hypertenze v těhotenství. Vnitr Lek. 2006;52(3):263-270.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Garovic VD. Hypertension in pregnancy: Diagnosis and treatment. Mayo Clin Procedings 2000; 75: 1071-1076. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. National High Blood Pressure Education Program Working Group Report on High Blood Pressure in Pregnancy. Report of the National High Blood Pressure Education Program Working Group on High Blood Pressure in Pregnancy. Am J Obstet Gynecol 2000; 183 (suppl): S1-S22. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Paller MS. Hypertension in pregnancy. J Am Soc Nephrol 1998; 9: 314-320. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Guidelines Committee. 2003 European Society of Hypertension - European Society of Cardiology guidelines for management of arterial hypertension. J Hypertens 2003; 21: 1011-1053. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Higgins JR, de Swiet M. Blood pressure measurement and classification in pregnancy. Lancet 2001; 357: 131-135. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Helewa ME, Burrows RF, Smith J et al. Report of the Canadian Hypertension Society Consensus Conference: 1. Definitions, evaluation and classification of hypertensive disorders in pregnancy. Can Med Assoc J 1997; 157: 715-725.
  7. Levine RJ, Ewell MG, Hauth JC et al. Should the definition of preeclampsia include a rise in diastolic blood pressure of ≥ 15 mm Hg to a level < 90 mm Hg in association with proteinuria? Am J Obstet Gynecol 2000; 183: 787-792. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. López-Jaramillo P, García RG, López M. Preventing pregnancy-induced hypertension: are there regional differences for this global problem? J Hypertens 2005; 23: 1121-1129. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Kaplan NM. Clinical hypertension. 7th ed. Philadelphia: Williams and Wilkins 1998.
  10. Moutquin JM, Garner PR, Burrows RF et al. Report of the Canadian Hypertension Society Consensus Conference: 2. Nonpharmacologic management and prevention of hypertensive disorders in pregnancy. Can Med Assoc J 1997; 157: 907-919.
  11. Sibai BM. Treatment of hypertension in pregnant women. N Engl J Med 1996; 335: 257-265. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Magee LA, Ornstein P, von Dadelszen P. Fortnighly review. Management of hypertension in pregnancy. BMJ 1999; 318: 1322-1326. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. CLASP (Collaborative Low-dose Aspirin Study in Pregnancy) Collaborative Group. CLASP: a randomized trials of low dose aspirin for the prevention and treatment of pre-eclampsia among 9364 pregnant women. Lancet 1994; 343: 619-629. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Magee LA, Cham Ch, Waterman EJ et al. Hydralazin for treatment of severe hypertension in pregnancy: meta-analysis. BMJ 2003; 327: 955-960. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Seely EW. Hypertension in pregnancy: a potential window into long-term cardiovascular risk of women. Clin Endo Metab 1999; 84: 1858-1861. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.