Vnitr Lek 2005, 51(7-8):826-832
Protidestičková léčba
- II. interní klinika Lékařské fakulty UK a FN, Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.
Protidestičková léčka je vhodná u všech rizikových nemocných s aterotrombózou a jejími kardiovaskulárními komplikacemi. Protidestičková léčba snižuje závažné cévní příhody u rizikových nemocných, srdečního infarktu, nefatálních iktů, transientních ischemických atak, nestabilní anginy pectoris, obliterující aterosklerózy tepen dolních končetin. Dále snižuje rizika embolie při fibrilaci síní a rizika cévních uzávěrů u jiných nemocných s vysokým rizikem. Protidestičková léčba se má podávat dlouhodobě. Základním protidestičkovým lékem je kyselina acetylsalicylová (ASA), která se obvykle podává v dávkách 75-150 mg/denně. Kyselina acetylsalicylová je účinným protidestičkovým lékem, u kterého byl jasně prokázán příznivý vliv na aterotrombotické komplikace u kardiovaskulárních onemocnění. V přehledu jsou uvedeny další látky a léky s protidestičkovým účinkem, včetně mechanizmů působení a indikací.
Klíčová slova: kardiovaskulární choroby; protidestičková léčba
Antiaggregant therapy
Antiaggregant treatment is suitable for all at risk patients with atherothrombosis and its cardiovascular complications. Antiaggregant treatment decreases severe vascular events in at risk patients, myocardial infarctions, non-fatal strokes, transient ischaemic attacks, unstable angina, obstructive peripheral vascular disease. It decreases a risk of embolism caused by atrial fibrillation and a risk of vascular occlusion in other patients at high risk. Antiaggregant treatment should be administered long-term. The basic antiaggregant drug is acetylsalicylic acid (ASA) which is commonly used in doses of 75-150 mg daily. Acetylsalicylic acid is an effective antiaggregant drug with clearly demonstrated beneficial effect on atherothrombotic complications in cardiovascular diseases. Other substances and drugs with antiaggregant effect including their modes of action and indications are reviewed.
Keywords: cardiovascular diseases; antiaggregant therapy
Vloženo: 11. březen 2005; Přijato: 11. březen 2005; Zveřejněno: 1. červenec 2005 Zobrazit citaci
Reference
- Andersson LO, Borrowcliffe TW, Holmer E et al. Molecular weight dependency of the heparin potentiated inhibition of thrombin and activated factor X. Effect of heparin neutralization in plasma. Thromb Res 1979; 115: 531-541.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Antithrombotics Trialist's Collaboration. Collaborative metaanalysis of randomised trials of antiplatelet therapy for prevention of death, myocardial infarction and stroke in high risk patiens. BMJ 1999; 318: 759-764.
Přejít na PubMed...
- Awtry HA, Loscalzo J. Aspirin. Circulation 2000; 101: 1206-1218.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Badimon L, Badimon JJ. Interaction of platelet activation and coagulation. In Fuster V, Topol EJ (Eds.) Atherosklerosis and coronary artery disease. Philadelphia: Lippincott - Raven Publishers 1996: 639-656.
- Bultas J, Karetová D. Léčba trombotických stavů - kde jsme a kam se ubíráme. Remedia 2004; 14: 182-200.
- Dalen JE. An apple a day or an aspirin a day. Arch Intern Med 1991; 151: 1066-1069.
Přejít k původnímu zdroji...
- Gum PA, Kottke Marchant K, Poggio ED et al. Profile and prevalence of aspirin resistance in patients with cardiovascular disease. Am J Cardiol 2001; 88: 230-235.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Harrington RA, Becker RC, Ezekowitz M et al. Antithrombotic Therapy for Coronary Artery Disease: The 7th ACCP Conference on Antithrombotic and Thrombolytic Therapy. Chest 2004; 126: 513S-548S.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Hirmerová J, Filipovský J. Klinický význam aspirinové rezistence. Vnitř Lék 2004; 50: 462-469.
Přejít na PubMed...
- Karetová D, Bultas J. Rezistence na aspirin - laboratorní odchylka nebo klinický problém. Interní medicína pro praxi 2005; 1: 10-13.
- Kottke-Marchant K, Corcoran G. The Laboratory Diagnosis of Platelet Disorders. Arch Pathol Lab Med 2001; 126: 133-146.
Přejít k původnímu zdroji...
- Kurth T, Glynn RJ, Walker AM et al. Inhibition of clinical benefits of aspirin on first myocardial infarction by nonsteroidal intiinflamatory drugs. Circulation 2003; 108: 1191-1195.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Malý J. Vyšetření aktivity destičkových funkcí se vztahem k rezistenci na kyselinu acetylsalicylovou. Vnitř Lék 2005; 51(2): 157-162.
- Maree AO, Fitzgerald DJ. Aspirin and coronary artery disease. Thromb Haemost 2004; 92: 1175-1181.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- McKee SA, Sane DC, Dellargyris EN. Aspirin resistance in cardiovascular diseases: A review of prevalence, mechanisms and clinical significance. Thromb Haemost 2002; 88: 711-715.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Patrono C, Coller B, FitzGerald GA et al. Platelet-Active Drugs: The Relationships Among Dose, Effectiveness, and Side Effects: The Seventh ACCP Conference on Antithrombotic and Thrombolytic Therapy. Chest 2004; 126: 234S-264S.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Popma JJ, Berger P, Ohman EM et al. Antithrombotic Therapy During Percutaneous Coronary Intervention: The 7th ACCP Conference on Antithrombotic and Thrombolytic Therapy. Chest 2004; 126: 576S-599S.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Patrono C, Bachmann F, Baigent C et al. European Society of Cardiology Expert consensus document on the use of antiplatelet agents. The task force on the use of antiplatelet agents in patients with atherosclerotic cardiovascular disease of the European society of cardiology. Eur Heart J 2004; 25: 166-181.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Patrono C, Coller B, Dalen JE et al. Platelet - Active Drugs. The relationship among dose, effectiveness and side effects. Chest 2001; 119: 39-63.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Pecka M. Laboratorní hematologie v přehledu. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Český Těšín: FINIDR 2004.
- Samama MM, Elalamy I. Aspirine et hémostase. Rev Méd Interne 2000; 21(Suppl 1): 27-34.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Vane JR, Bakhle YS, Botting RM. Cyklooxygenases 1 a 2. Ann Rev Pharmacol Toxicol 1998; 38: 97-120.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Vojáček J. Inhibitory destičkových glykoproteinových receptorů typu IIb/IIIa. Remedia 2003; 13: 84-92.
- Vojáček J, Malý M, Hraboš V et al. Hladina tkáňového faktoru, inhibitoru tkáňového faktoru a solubilního P-selektinu u nemocných s akutním koronárním syndromem. Cor Vasa 2002; 44: 148-151.