Vnitr Lek 2005, 51(6):704-713

Achalázia pažeráka

E. Veseliny*, T. Hildebrand, P. Jarčuška, M. Zakuciová
I. interná klinika Lekárskej fakulty UPJŠ a FNsP, Košice, Slovenská republika, prednosta prof. MUDr. Ivica Lazúrová, Ph.D.

Achalázia, ako dobre rozpoznaná primárna porucha motility pažeráka neznámej etiológie, je charakterizovaná nekompletnou relaxáciou dolného pažerákového sfinktera (LES - lower esophageal sphincter) a aperistaltikou v tele pažeráka. Tieto abnormality sú zrejme výsledkom často pozorovaných neuropatických zmien, zahŕňajúcich stratu inhibičných gangliových buniek myenterického plexu v LES a tele pažeráka. Patogenéza idiopatickej achalázie nie je známa. Dostupné údaje naznačujú dedičné, degeneratívne, autoimunitné a infekčné faktory ako možné príčiny achalázie, pričom posledné dva faktory sú najčastejšie akceptované. Diagnóza achalázie je suponovaná u kohokoľvek, kto sa sťažuje na dysfágiu tuhej potravy a tekutín s regurgitáciou potravy a slín. Klinické podozrenie by malo byť potvrdené báryovým vyšetrením pažeráka ukazujúcim hladké zužovanie distálneho pažeráka do oblasti LES, pripomínajúcim "vtáčí zobák". Ezofageálna manometria stanovuje diagnózu pri potvrdení nedostatočnej relaxácie LES a aperistaltiky pažeráka. Všetci pacienti by mali podstúpiť gastroskopické vyšetrenie za účelom vylúčenia pseudoachalázie. Aj keď sa achalázia nedá vyliečiť, cieľom terapie by malo byť zmiernenie pacientových ťažkostí a zlepšenie vyprázdňovania pažeráka. Dve najúčinnejšie liečebné modality sú postupná pneumatická dilatácia a chirurgická myotómia. U pacientov vysoko rizikových pre pneumatickú dilatáciu a chirurgiu, endoskopická injekcia botulotoxínu do oblasti LES môže byť prijateľnou alternatívou.

Klíčová slova: achalázia; pneumatická dilatácia; Hellerova myotómia; botulotoxín

Esophageal achalasia

Achalasia is a well-recognized primary esophageal motor disorder of unknown etiology. It is characterized by incomplete lower esophageal sphincter (LES) relaxation and aperistalsis of the esophageal body. These abnormalities are thought to result from frequently observed neuropathic changes involving a loss of inhibitory ganglionic cells of myenteric plexus in the LES and in the esophageal body. The pathogenesis of idiopathic achalasia is unknown. Available data suggest hereditary, degenerative, autoimmune, and infectious factors as possible causes for achalasia, the latter two being the most commonly accepted. The diagnosis of achalasia should be suspected in anyone complaining of dysphagia for solids and liquids with regurgitation of food and saliva. The clinical suspicion should be confirmed by a barium esophagram showing smooth tapering of the distal esophagus leading to the closed LES, resembling a "bird's beak". Esophageal manometry establishes the diagnosis showing insufficient LES relaxation and esophageal aperistalsis. All patients should undergo upper endoscopy to exclude pseudoachalasia. Although there is no cure for achalasia, the goal of treatment should be relief of patient symptoms and improved esophageal emptying. The two most effective treatment options are graded pneumatic dilation and surgical myotomy. For patients who are at high risk for pneumatic dilation or surgery, endoscopic injection of the LES with botulinum toxin may be acceptable alternative.

Keywords: achalasia; pneumatic dilation; Heller myotomy; botulinum toxin

Vloženo: 18. říjen 2004; Přijato: 1. prosinec 2004; Zveřejněno: 1. červen 2005  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Veseliny E, Hildebrand T, Jarčuška P, Zakuciová M. Achalázia pažeráka. Vnitr Lek. 2005;51(6):704-713.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Cash BD, Wong RK. Historical perspective of achalasia. Gastrointest Endosc Clin N Am 2001; 11: 221-233. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Vaezi MF, Richter JE. Diagnosis and management of achalasia. Practice guidelines. Am J Gastroenterol 1999; 94: 3406-3412. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Mayberry JF. Epidemiology and demographics of achalasia. Gastrointest Endosc Clin N Am 2001; 11: 235-247. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Kahrilas PJ. Esophageal Motility Disorders: Pathogenesis Diagnosis and Treatment. In: Champion MC, Orr WC. Evolving Concepts in Gastrointestinal Motility. Oxford: Blackwell Science Ltd. 1996: 15-45.
    5. De Giorgio R, Di Simone MP, Stanghellini V et al. Esophageal and gastric nitric oxide synthesizing innervation in primary achalasia. Am J Gastroenterol 1999; 94: 2357-2362. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Paterson WG. Etiology and pathogenesis of achalasia. Gastrointest Endosc Clin N Am 2001; 11: 249-265. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Spechler SJ. AGA technical review on treatment of patients with dysphagia caused by benign disorders of the distal esophagus. Gastroenterology 1999; 117: 233-254. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Robertson CS, Martin BAB, Atkinson M. Varicella-zoster virus DNA in the oesophageal myenteric plexus in achalasia. Gut 1993; 34: 299-302. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Jones DB, Mayberry JF, Rhodes J et al. Preliminary report of an association between measles virus and achalasia. J Clin Pathol 1983; 36: 655-657. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Birgisson S, Galinski MS, Goldblum JR et al. Achalasia is not associated with measles or known herpes and human papilloma viruses. Dig Dis Sci 1997; 42: 300-306. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Verne GN, Sallustio JE, Eaker EY. Anti-myenteric neuronal antibodies in patients with achalasia. A prospective study. Dig Dis Sci 1997; 42: 307-313. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Verne NG, Hahn AB, Pineau BC et al. Association of HLA-DR and -DQ alleles with idiopathic achalasia. Gastroenterology 1999; 117: 26-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. De Oliveira RB, Rezende Filho J, Dantas RO et al. The spectrum of esophageal motor disorders in Chagas disease. Am J Gastroenterol 1995; 90: 1119-1124.
    14. Goin JC, Sterin-Borda L, Bilder CR et al. Functional implications of circulating muscarinic cholinergic receptor autoantibodies in chagasic patients with achalasia. Gastroenterology 1999; 117: 798-805. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Deghaide NHS, Dantas RO, Donadi EA. HLA class I and II profiles of patients presenting with Chagas' disease. Dig Dis Sci 1998; 43: 246-252. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Bettarello A, Pinotti HW. Oesophageal involvement in Chagas disease. Clin Gastroenterol 1976; 5: 103-117. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Kahrilas PJ, Kishk SM, Helm JF et al. Comparison of pseudoachalasia and achalasia. Am J Med 1987; 82: 439-446. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Ter RB, Govil YK, Leite L et al. Adenosquamous carcinoma in Barret's esophagus presenting as pseudoachalasia. Gut 1999; 94: 268-270. Přejít k původnímu zdroji...
    19. D'Alteroche L, Oung C, Fourquet F et al. Evolution of clinical and radiologic features at diagnosis of achalasia during a 19 year period in central France. Eur J Gastroenterol Hepatol 2001; 13: 121-126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Hildebrand T Poruchy motility pažeráka, s. 9-36. In: Bátovský M, Hildebrand T, Vavrečka A et al. Poruchy gastrointestinálnej motility a prokinetiká, Janssen-Cilag, Bratislava, 1999, 149 s.
    21. Eckardt VF. Clinical presentation and complication of achalasia. Gastrointest Endosc Clin N Am 2001; 11: 281-292. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Eckardt VF, Stauf B, Bernhard G. Chest pain in achalasia: Patient characteristics and clinical course. Gastroenterology 1999; 116: 1300-1304. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Gonlachanvit S, Fisher RS, Parkman HP. Diagnostic modalities for achalasia. Gastrointest Endosc Clin N Am 2001; 11: 293-309. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Burke CA, Achkar E, Falk GW. Effect of pneumatic dilation on gastroesophageal reflux in achalasia. Dig Dis Sci 1997; 42: 998-1002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Dunaway PM, Wong RKH. Risk and surveillance intervals for squamous cell carcinoma in achalasia. Gastrointestin Endosc Clin N Am 2001; 11: 425-433. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Brucher BL, Stein HJ, Bartels H et al. Achalasia and esophageal cancer: incidence, prevalence and prognosis. World J Surg 2001; 25: 745-749. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Spiess AE, Kahrilas PJ. Treating achalasia. From whalebone to laparoscope. JAMA 1998; 280: 638-642. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Kaščák M. Achalázia. Motilita. Bratislava: Janssen-Cilag 1998.
    29. Ott DJ, Hodge RG, Chen MY et al. Achalasia associated with esophageal diverticula: Prevalence and potential complitations. J Clin Gastroenterol 1994; 18: 343-348. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Evander A, Little AG, Ferguson MK et al. Diverticula of the mid- and lower esophagus: Pathogenesis and surgical management. World J Surg 1986; 10: 820-828. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Ott DJ, Richter JE, Chen YM et al. Esophageal radiography and manometry: Correlation in 172 patients with dysphagia. Am J Roentgenol 1987; 149: 307-311. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Schima W, Ryan JM, Harisinghani M et al. Radiographic detection of achalasia: Diagnostic accuracy of videofluoroscopy. Clin Radiol 1998; 53: 372-375. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Birgisson S, Richter JE. Achalasia: What's new in diagnosis and treatment? Dig Dis 1997; 15: 1-27. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Spechler SJ. Clinical manifestations and diagnosis of achalasia. UpToDate, version 9.3, 2002, May 10.
    35. Sanderson DR, Ellis FH, Schlegel JF. Syndrome of vigorous achalasia. Clinical and physiologic observations. Dis Chest 1967; 52: 508-517. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Goldenberg SP, Burrel M, Fette GG et al. Classic and vigorous achalasia: a comparison of manometric, radiographic and clinical findings. Gastroenterology 1991; 101: 743-748. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Goldblum JR, Rice TW, Richter JL. Histopathologic features in esophagomyotomy specimens from patients with achalasia. Gastroenterology 1996; 111: 648-654. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Camacho-Lobato L, Katz PO, Eveland J et al. Vigorous achalasia: original description requires minor change. J Clin Gastroenterol 2001; 33: 375-377. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Tracey JP, Traube M. Difficulties in the diagnosis of pseudoachalasia. Am J Gastroenterol 1994; 89: 2014-2018.
    40. Goldenberg SP, Vos C, Burrel M et al. Achalasia and hiatal hernia. Dig Dis Sci 1992; 37: 528-531. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Koshy SS, Nostrant TT Patophysiology and endoscopic/balloon treatment of esophageal motility disorders. Surgery of the esophagus. Surgical Clinics of North America 1997; 77: 971-992. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Prasek J, Hep A, Dolina J et al. Dynamic esophageal scintigraphy in patients with achalasia. Nucl Med Rev Cent East Eur 2000; 3: 57-60.
    43. Van Dam J, Falk GW, Sivak MV et al. Endosonographic evaluation of the patient with achalasia: Appearance of the esophagus using the echoendoscope. Endoscopy 1995; 27: 185-190. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Annese V, Bassoti G, Coccia G et al. Comparison of two different formulations of botulinum toxin A for the treatment of esophageal achalasia. Aliment Pharmacol Ther 1999; 13: 1347-1350. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Hoogerwerf WA, Pasricha PJ. Pneumatic dilation and botulinum toxin injection for achalasia. UpToDate, version 9.3, 2002, February 15.
    46. Martínek J, Široký M, Plottová Z et al. Treatment of patients with achalasia with botulinum toxin: a multicenter prospective cohort study. Dis Esophagus 2003; 16: 204-209. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Hep A, Dolina J, Plottova Z et al. Is the complex therapy of achalasia by application of botulotoxin in combination with balloon dilatation a prospective approach? Bratisl Lek Listy 2000; 8: 433-437.
    48. Hep A, Dolina J, Dite P et al. Restoration of propulsive peristalsis of the esophagus in achalasia. Hepatogastroenterology 2000; 47: 1203-1204. Přejít na PubMed...
    49. Kadakia SC, Wong RKH. Pneumatic balloon dilation for esophageal achalasia. Gastrointest Endosc Clin N Am 2001; 11: 325-345. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Ali A, Pellegrini CA. Laparoscopic myotomy. Technique and efficacy in treating achalasia. Gastrointest Endosc Clin N Am 2001; 11: 347-357. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Vaezi MF, Richter JE. Current therapies for achalasia: Comparison and efficacy. J Clin Gastroenterol 1998; 27: 21-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Prakash C, Clouse RE. Esophageal motor disorders. Current opinion in gastroenterology 2002; 18: 454-463. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Clemente G, D'Ugo D, Granone P et al. Intraoperative esophageal manometry in surgical treatment of achalasia: A reappraisal. Hepatogastroenterology 1996; 43: 1532. Přejít na PubMed...
    54. Lovecek M, Gryga A, Herman J et al. Peroperative diagnostic methods during esophageal achalasia surgery (Initial experience). Rozhl Chir 2003; 82: 566-569. Přejít na PubMed...
    55. Richter JE Comparison and cost analysis of different treatment strategies in achalasia. Gastrointest Endosc Clin N Am 2001; 11: 359-369. Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.