Vnitr Lek 2026, 72(2):E1-E6 | DOI: 10.36290/vnl.2026.027

Přehodnocení souvislosti mezi SIBO a hypertenzí u symptomatických pacientů

Pavol Fülöp1, Lívia Szczygieľová2, Štefan Tóth3, Tibor Porubän4, Mariana Dvorožňáková1, Natália Vaňová5
1 2nd Department of Cardiology, Faculty of Medicine, Pavol Jozef Šafárik University in Košice, East Slovak Institute of Cardiovascular Diseases, Inc, Slovak Republic
2 Faculty of Medicine, Pavol Jozef Šafárik University in Košice, Košice, Slovak Republic
3 Department of Gerontology and Geriatrics, Faculty of Medicine, Pavol Jozef Šafárik University, University Hospital of St. Michael, Košice, Slovakia
4 1st Department of Cardiology, Faculty of Medicine, Pavol Jozef Šafárik University in Košice, East Slovak Institute of Cardiovascular Diseases, Inc, Košice, Slovak Republic
5 Department of Internal Medicine, Faculty of Medicine, Pavol Jozef Šafárik University in Košice, AGEL Košice-Šaca Hospital, 040 15 Košice, Slovak Republic

Úvod: Nedávné důkazy naznačují, že přerůstání bakterií v tenkém střevě (SIBO) může prostřednictvím mechanismů osy střevo–kardiovaskulární systém sloužit jako diagnostický marker hypertenze. Tento vztah však nebyl hodnocen u pacientů se symptomatickými gastrointestinálními obtížemi. Cílem bylo posoudit souvislost mezi SIBO a arteriální hypertenzí u pacientů podstupujících klinické vyšetření pro gastrointestinální symptomy.

Metody: Retrospektivní průřezová analýza 331 po sobě jdoucích symptomatických pacientů (263 kontrol, 68 s hypertenzí), kteří podstoupili vodíkový dechový test. SIBO bylo diagnostikováno podle kritérií North American Consensus (vzestup H₂ o ≥20 ppm během 90 minut). Hypertenze byla stanovena na základě zdravotnické dokumentace a užívání antihypertenzní medikace. Stratifikovaná analýza a Mantel-Haenszelovy metody hodnotily vliv matoucích faktorů a modifikaci účinku věkem a pohlavím.

Výsledky: Prevalence SIBO byla v obou skupinách podobná (50,2 % u kontrol vs. 45,6 % u hypertoniků, p = 0,497). Mezi pacienty pozitivními na SIBO mělo hypertenzi 19,0 % ve srovnání s 22,0 % pacientů negativních na SIBO (OR = 0,83; 95% CI: 0,49–1,42). Zajímavé je, že byl pozorován vzorec specifický pro pohlaví, ačkoli test interakce nedosáhl statistické významnosti (p = 0,221): ženy se SIBO vykazovaly nižší pravděpodobnost hypertenze (OR = 0,47; 95% CI: 0,22–1,01; p = 0,053), zatímco muži vykazovali vyšší pravděpodobnost (OR = 1,63; 95% CI: 0,75–3,54; p = 0,22). Tento rozdíl mezi pohlavími přetrvával navzdory tomu, že ženy s hypertenzí byly starší než muži s hypertenzí (61,6 vs. 55,6 roku).

Závěry: Na rozdíl od nedávných zpráv jsme po zohlednění matoucího vlivu věku nezjistili žádnou celkovou souvislost mezi SIBO a hypertenzí u symptomatických gastrointestinálních pacientů. Byly však pozorovány trendy specifické pro pohlaví, které nedosáhly statistické významnosti a měly by být chápány jako podklad pro formulaci hypotéz: u žen se jevil ochranný efekt, zatímco u mužů zvýšené riziko. Tato zjištění naznačují, že vztahy mezi střevem a kardiovaskulárním systémem se mohou mezi pohlavími zásadně lišit, a zdůrazňují význam zohlednění charakteristik populace a modifikace účinku ve výzkumu mikrobiomu.

Klíčová slova: přerůstání bakterií v tenkém střevě, arteriální hypertenze, osa střevo–kardiovaskulární systém, rozdíly mezi pohlavími, modifikace účinku, dechový test

Reassessing the SIBO-Hypertension Link in Symptomatic Patients

Background: Recent evidence suggests small intestinal bacterial overgrowth (SIBO) may serve as a diagnostic marker for hypertension through gut-cardiovascular axis mechanisms. However, this relationship has not been evaluated in symptomatic gastrointestinal patients. We aimed to assess the association between SIBO and arterial hypertension in patients undergoing clinical evaluation for gastrointestinal symptoms.

Methods: Retrospective cross-sectional analysis of 331 consecutive symptomatic patients (263 controls, 68 with hypertension) who underwent hydrogen breath testing. SIBO was diagnosed using North American Consensus criteria (H₂ rise ≥20 ppm within 90 minutes). Hypertension was established from medical records and medication use. Stratified analysis and Mantel-Haenszel methods assessed confounding and effect modification by age and sex.

Results: SIBO prevalence was similar between groups (50.2% controls vs 45.6% hypertension, p=0.497). Among SIBO-positive patients, 19.0% had hypertension compared to 22.0% of SIBO-negative patients (OR=0.83, 95% CI: 0.49-1.42). Notably, a sex-specific pattern was observed, though interaction testing did not reach statistical significance (p=0.221): women with SIBO showed lower odds of hypertension (OR=0.47, 95% CI: 0.22-1.01, p=0.053) while men showed higher odds (OR=1.63, 95% CI: 0.75-3.54, p=0.22). This sex difference persisted despite women with hypertension being older than men with hypertension (61.6 vs 55.6 years).

Conclusions: Unlike recent reports, we found no overall association between SIBO and hypertension in symptomatic gastrointestinal patients after controlling for age confounding. However, sex-specific trends were observed that did not reach statistical significance and should be considered hypothesis-generating, with women showing protection and men showing increased risk. These findings suggest gut-cardiovascular relationships may differ fundamentally between sexes and emphasize the importance of considering population characteristics and effect modification in microbiome research.

Keywords: small intestinal bacterial overgrowth, arterial hypertension, gut-cardiovascular axis, sex differences, effect modification, breath test

Přijato: 25. březen 2026; Zveřejněno: 8. duben 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Fülöp P, Szczygieľová L, Tóth Š, Porubän T, Dvorožňáková M, Vaňová N. Přehodnocení souvislosti mezi SIBO a hypertenzí u symptomatických pacientů. Vnitr Lek. 2026;72(2):E1-6. doi: 10.36290/vnl.2026.027.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Pimentel M, Saad RJ, Long MD, Rao SSC. ACG Clinical Guideline: Small Intestinal Bacterial Overgrowth. Am J Gastroenterol 2020;115(2):165-178. doi: 10.14309 ajg.0000000000000501 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Ghoshal UC, Ghoshal U. Small Intestinal Bacterial Overgrowth and Other Intestinal Disorders. Gastroenterol Clin North Am 2017;46(1):103-120. doi: 10.1016/j.gtc.2016. 09. 008 Přejít k původnímu zdroji...
    3. Lu S, Zeng X, He X, Wu L. Small intestinal bacterial overgrowth as one of the diagnostic markers of hypertension. Sci Rep 2025;15:29785. doi: 10.1038/s41598-025-15536-1 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Tang WH, Kitai T, Hazen SL. Gut Microbiota in Cardiovascular Health and Disease. Circ Res 2017;120(7):1183-1196. doi: 10.1161/CIRCRESAHA.117.309715 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Marques FZ, Mackay CR, Kaye DM. Beyond gut feelings: how the gut microbiota regulates blood pressure. Nat Rev Cardiol 2018;15(1):20-32. doi: 10.1038/nrcardio.2017.120 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Tang WHW, Li DY, Hazen SL. Dietary metabolism, the gut microbiome, and heart failure. Nat Rev Cardiol 2019;16(3):137-154. doi: 10.1038/s41569-018-0108-7 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Yang T, Santisteban MM, Rodriguez V, et al. Gut dysbiosis is linked to hypertension. Hypertension 2015;65(6):1331-1340. doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.115.05315 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Rezaie A, Buresi M, Lembo A, et al. Hydrogen and Methane-Based Breath Testing in Gastrointestinal Disorders: The North American Consensus. Am J Gastroenterol 2017;112(5):775-784. doi: 10.1038/ajg.2017.46 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Barbara G, Feinle-Bisset C, Ghoshal UC, et al. The Intestinal Microenvironment and Functional Gastrointestinal Disorders. Gastroenterology 2016;150(6):1305-1318.e8. doi: 10.1053/j.gastro.2016. 02. 028 Přejít k původnímu zdroji...
    10. Williams B, Mancia G, Spiering W, et al. 2018 ESC/ESH Guidelines for the management of arterial hypertension. Eur Heart J 2018;39(33):3021-3104. doi: 10.1093/eurheartj/ehy339 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Dukowicz AC, Lacy BE, Levine GM. Small intestinal bacterial overgrowth: a comprehensive review. Gastroenterol Hepatol (NY) 2007;3(2):112-122. PMID: 21960820
    12. Mozaffarian D, Benjamin EJ, Go AS, et al. Heart Disease and Stroke Statistics-2016 Update: A Report From the American Heart Association. Circulation 2016;133(4):e38-e360. doi: 10.1161/CIR.0000000000000350 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Chen KL, Madak-Erdogan Z. Estrogen and Microbiota Crosstalk: Should We Pay Attention? Trends Endocrinol Metab 2016;27(11):752-755. doi: 10.1016/j.tem.2016. 08. 001 Přejít k původnímu zdroji...
    14. Kim YS, Kim N. Sex-Gender Differences in Irritable Bowel Syndrome. J Neurogastroenterol Motil 2018;24(4):544-558. doi: 10.5056/jnm18082 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Leite G, Morales W, Weitsman S, et al. The duodenal microbiome is altered in small intestinal bacterial overgrowth. PLoS One 2020;15(7):e0234906. doi: 10.1371/journal.pone.0234906 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Zhang Y, Moran AE. Trends in the Prevalence, Awareness, Treatment, and Control of Hypertension Among Young Adults in the United States, 1999 to 2014. Hypertension 2017;70(4):736-742. doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.117.09801 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Parlesak A, Klein B, Schecher K, Bode JC, Bode C. Prevalence of small bowel bacterial overgrowth and its association with nutrition intake in nonhospitalized older adults. J Am Geriatr Soc 2003;51(6):768-773. doi: 10.1046/j.1365-2389.2003.51259.x Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Baker JM, Al-Nakkash L, Herbst-Kralovetz MM. Estrogen-gut microbiome axis: Physiological and clinical implications. Maturitas 2017;103:45-53. doi: 10.1016/j.maturitas.2017. 06. 025 Přejít k původnímu zdroji...
    19. Lovell RM, Ford AC. Global prevalence of and risk factors for irritable bowel syndrome: a meta-analysis. Clin Gastroenterol Hepatol 2012;10(7):712-721.e4. doi: 10.1016/j.cgh.2012. 02. 029 Přejít k původnímu zdroji...
    20. Tang WHW, Wang Z, Levison BS, et al. Intestinal microbial metabolism of phosphatidylcholine and cardiovascular risk. N Engl J Med 2013;368(17):1575-1584. doi: 10.1056/NEJMoa1109400 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Zhu W, Gregory JC, Org E, et al. Gut Microbial Metabolite TMAO Enhances Platelet Hyperreactivity and Thrombosis Risk. Cell 2016;165(1):111-124. doi: 10.1016/j.cell.2016. 02. 011 Přejít k původnímu zdroji...
    22. Simrén M, Barbara G, Flint HJ, et al. Intestinal microbiota in functional bowel disorders: a Rome foundation report. Gut 2013;62(1):159-176. doi: 10.1136/gutjnl-2012-302167 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Quigley EMM. The Spectrum of Small Intestinal Bacterial Overgrowth (SIBO). Curr Gastroenterol Rep 2019;21(1):3. doi: 10.1007/s11894-019-0671-z Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Saffouri GB, Shields-Cutler RR, Chen J, et al. Small intestinal microbial dysbiosis underlies symptoms associated with functional gastrointestinal disorders. Nat Commun 2019;10(1):2012. doi: 10.1038/s41467-019-09964-7 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Ghoshal UC, Shukla R, Ghoshal U. Small Intestinal Bacterial Overgrowth and Irritable Bowel Syndrome: A Bridge between Functional Organic Dichotomy. Gut Liver 2017;11(2):196-208. doi: 10.5009/gnl16126 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Ponziani FR, Pompili M, Di Stasio E, et al. Subclinical atherosclerosis is linked to small intestinal bacterial overgrowth via vitamin K2-dependent mechanisms. World J Gastroenterol 2017;23(7):1241-1249. doi: 10.3748/wjg.v23.i7.1241 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.