Nezapomínáme na možnost biologické terapie hypercholesterolemie pomocí PCSK9-inhibitorů?

Don't we forget about biological therapy of hypercholesterolemia with PCSK9-inhibitors?

Vladimír Soška, Ondřej Kyselák

Vnitr Lek 2021, 67(3):138-142 | DOI: 10.36290/vnl.2021.034  

U mnoha pacientů je obtížné dosahovat současné velmi nízké cílové hodnoty LDL-cholesterolu, doporučené k prevenci aterosklerotických kardiovaskulárních komplikací. Pokud nestačí terapie statiny, ev. statiny v kombinaci s ezetimibem, má být zváženo přidání PCSK9-inhibitorů. PCSK9-inhibitory snižují LDL-CH v průměru o 50-60 % a redukují riziko aterosklerotických kardiovaskulárních příhod. V současné době jsou vyhrazeny pro pacienty s manifestním aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním a pro pacienty s familiární hypercholesterolemií, u kterých nelze ani intenzivní terapií statiny s ezetimibem dosáhnout cílových hodnot LDL-cholesterolu. U těchto...

Co nového přináší aktualizace CEAP klasifikace chronického žilního onemocnění z roku 2020?

What's new in the 2020 update of the CEAP classification system of chronic venous disease?

Dalibor Musil

Vnitr Lek 2021, 67(3):143-148 | DOI: 10.36290/vnl.2021.035  

Cílem nové aktualizace je udržet reprodukovatelnost klinických nálezů mezi lékaři, umožnit srovnání staré a nové verze CEAP klasifikace, začlenit do klasifikace nové poznatky založené na důkazech a zajistit vyváženost mezi jednoduchým praktickým použitím a vysoce specifickým a detailním popisem pacientů s chronickým žilním onemocněním (CHŽO) v klinických a jiných studiích. Klinická (C) klasifikace: stále platí rozdělení klinických známek do sedmi tříd C₀-C₆, jejichž definice se nezměnila, třída C₄ je rozdělena na tři podtřídy C_4a - pigmentace nebo žilní ekzém a C_4b - lipodermatoskleróza nebo atrophia...

Možnosti léčby myelodysplastického syndromu v roce 2021

Treatment strategies for myelodysplastic syndrome in 2021

Petra Bělohlávková

Vnitr Lek 2021, 67(3):150-155 | DOI: 10.36290/vnl.2021.036  

Heterogenní povaha myelodysplastického syndromu (MDS) s sebou přináší velmi variabilní chování onemocnění s nutností individualizované léčby. Prognóza a léčba pacientů závisí na stanoveném IPSS (International Prognostic Scoring System) a jeho revidované formy IPSS-R, které nám MDS pacienty rozdělí do skupiny nižšího a vyššího rizika. Cílem léčby pacientů nižšího rizika je ovlivnění cytopenie, především anémie. U nemocných vyššího rizika MDS se léčbou snažíme oddálit progresi onemocnění a zlepšit přežití nemocných. Alogenní transplantace krvetvorných kmenových buněk (HSCT) představuje jedinou kurativní metodu léčby MDS, avšak vzhledem k věku a komorbiditám...

Léčba tří pacientů s Erdheimovou-Chesterovou chorobou kladribinem, případně kombinací kladribinu a cyklofosfamidu a přehled léčby této nemoci

Therapy of 3 patients with Erdhiem-Chester disease with cladribin or cladribin in combination with cyclophosphamide. Case report and review of the therapy

Zdeněk Král, Zdeněk Řehák, Marta Krejčí, Renata Koukalová, Sabina Ševčíková, Luděk Pour, Martin Krejčí, Martin Štork, Viera Sandecká, Zdeněk Adam

Vnitr Lek 2021, 67(3):157-164 | DOI: 10.36290/vnl.2021.037  

V letech 2008-2020 jsme léčili celkem 3 pacienty s Erdheimovou-Chesterovou chorobou (ECD) kombinací kladribinu a cyklofosfamidu anebo kladribinem v monoterapii. Medián počtu podaných cyklů byl 7 (rozmezí 6-8). Efekt léčby byl hodnocen pomocí FDG-PET/CT zobrazení a klinických příznaků. Ve dvou případech vedla tato léčba k remisi. V jednom případě nebylo léčebné odpovědi kladribinem a cyklofosfamidem dosaženo. Léčebná odpověď na uvedenou léčbu trvá v jednom případě 11 let, ve druhém případě nelze délku léčebné odpovědi hodnotit pro krátký čas od ukončení léčby. V jednom případě, kdy se efekt kladribinu a cyklofosfamidu nedostavil, se podařilo nemocného...

Rivaroxaban v léčbě a prevenci recidivy žilního tromboembolismu u dětí

Rivaroxaban for the treatment and prevention of reccurence of venous thromboembolism in children

Eliška Boženková, Miroslav Souček

Vnitr Lek 2021, 67(3):165-168 | DOI: 10.36290/vnl.2021.038  

Žilní trombembolická nemoc se v pediatrické populaci vyskytuje zřídka, nicméně v posledních letech její incidence stoupá. Standardem v léčbě tohoto onemocnění u dětí jsou nyní nefrakcionovaný heparin, nízkomolekulární hepariny a warfarin, případně fondaparinux. Nově byla pro pediatrickou populaci schválena i léčba rivaroxabanem, který řadíme do skupiny přímých orálních antikoagulancií. Dle recentní studie použití rivaroxabanu v porovnání se standardní léčbou tromboembolické nemoci u dětských pacientů nepředstavuje vyšší riziko krvácení, naopak byla při jeho použití popsána častější úplná regrese trombu a méně časté symptomatické recidivy onemocnění....

Postavení moxonidinu v léčbě hypertenze

The use of moxonidine in the treatment of arterial hypertension

Jan Vachek

Vnitr Lek 2021, 67(3):170-172 | DOI: 10.36290/vnl.2021.039  

Moxonidin je perorální antihypertenzivum ze skupiny sympatolytik II. generace. U pacientů s mírnou až středně těžkou hypertenzí snižuje moxonidin krevní tlak (TK) stejně efektivně jako většina antihypertenziv první volby, pokud je použit v indikovaných případech v monoterapii, a je také účinnou doplňkovou léčbou v kombinaci s jinými antihypertenzivy. Zlepšuje metabolický profil u pacientů s hypertenzí a diabetes mellitus nebo zhoršenou glukózovou tolerancí, je velmi dobře snášen, má nízký potenciál pro lékové interakce a je podáván v jedné denní dávce. Moxonidin je dobrou volbou především v léčbě pacientů s těžšími formami hypertenze, zejména jako...

Diferenciální diagnóza: "primární" nebo sekundární diabetes aneb má význam u pacientů s diabetes mellitus 2. typu skrínovat Cushingův syndrom?

Differential dignosis: "primary" or secondary diabetes - should Cushing´s syndrome be routinely screened in the patients with type 2 diabetes mellitus?

Karolína Melicharová, Ludmila Brunerová, Jana Urbanová, Jan Brož

Vnitr Lek 2021, 67(3):e08-e10 | DOI: 10.36290/vnl.2021.044  

Cushingův syndrom (CS) je nepříliš časté onemocnění s přibližnou populační prevalencí 40 pacientů/1 milion obyvatel. Prevalence CS je však pravděpodobně vyšší mezi pacienty s diabetes mellitus (DM). U pacientů s DM randomizovanými do studií z ambulantních provozů, u nichž lze předpokládat lepší kontrolu diabetu a nižší výskyt komplikací, byl subklinický CS potvrzen u 0-2,9 %. U pacientů, kteří byli v době randomizace hospitalizováni, se CS vyskytoval v 2-9,4 %. Na základě dostupných dat není v tuto chvíli plošný skrínink CS u pacientů s DM 2. typu doporučován. Přesto je třeba na CS i v jeho subklinické podobě myslet jako na možnou příčinu diabetu,...

Biomarker GDF-15 v kardiologii

Biomarker GDF-15 in cardiology

Štěpán Havránek, Josef Marek

Vnitr Lek 2021, 67(3):e11-e14 | DOI: 10.36290/vnl.2021.045  

GDF-15 (growth differentiation factor 15) je protein, který se fyziologicky vyskytuje v nízkých koncentracích v řadě tkání a orgánů včetně jater, ledvin, srdce nebo plic. Hladiny GDF-15 stoupají v odpovědi na přítomnost zánětu, hypoxii, poškození tkáně, nádorové bujení nebo při probíhající remodelaci myokardu. Zvýšené koncentrace cirkulujícího GDF-15 jsou spojeny s nárůstem mortality u nemocných s akutními koronárními syndromy nebo srdečním selháním. Vyšší hladiny GDF-15 mohou být prediktorem i dalších komplikací akutních koronárních syndromů, včetně krvácení, rizika reinfarktu nebo rozvoje srdečního selhání. Hodnoty GDF-15 je také možné využít jako...

Transformace IgM-MGUS do Waldenströmovy makroglobulinemie u 2 z 6 pacientů v průběhu léčby syndromu Schnitzlerové

Transformation of IgM-MGUS into Waldenström´s macroglobulinemia in two of six patients treated for Schnitzler´s syndrome

Zdeněk Adam, Miroslav Tomíška, Zdeněk Řehák, Renata Koukalová, Marta Krejčí, Zdeněk Král, Zuzana Adamová, Sabina Ševčíková, Luděk Pour, Martin Štork, Martin Krejčí, Viera Sandecká

Vnitr Lek 2021, 67(3):e15-e23 | DOI: 10.36290/vnl.2021.046  

Syndrom Schnitzlerové je velmi vzácná autoinflamatorní choroba manifestující se v dospělosti. Hlavními znaky je chronická urtika a příznaky systémové zánětlivé reakce (horečka, artralgie, bolesti kostí) a monoklonální imunoglobulin typu IgM (M-IgM) vzácně IgG. Do analýzy jsme zařadili našich šest pacientů se syndromem Schnitzlerové, kteří splnili Štrasburská kritéria nemoci a jsou léčeni od roku 2007 do 2021. Medián věku pacientů (5 mužů 1 žena) v době stanovení diagnózy byl 54 (45-67) let. Medián sledování je 8 (3-14) roků. Všech šest pacientů mělo M-IgM, bolesti kloubů anebo bolesti kostí, zvýšenou hodnotu sedimentace erytrocytů a CRP, čtyři měli...

Rituximab v liečbe primárnych glomerulopatií - naše skúsenosti

Rituximab in the treatment of primary glomerulopathies - our experience

Karol Graňák, Matej Vnučák, Margaréta Pytliaková, Ľudovít Laca, Marián Mokáň, Ivana Dedinská

Vnitr Lek 2021, 67(3):e03-e07 | DOI: 10.36290/vnl.2021.043  

Úvod: Od roku 2012, keď iniciatíva "The Kidney Disease: Improving Global Outcomes publikovala prvé odporúčania pre manažment a liečbu glomerulárnych chorôb, došlo k enormnému pokroku v porozumení patogenézy, identifikácii nových diagnostických biomarkerov a liečbe týchto ochorení. Rituximab sa stal liečebnou možnosťou so sľubným efektom u pacientov s primárnymi chorobami glomerulov, čo potvrdzujú viaceré klinické štúdie, kde viedol k významnej redukcii proteinúrie a zníženiu incidencie relapsov základného ochorenia. V práci prezentujeme naše skúsenosti s liečbou rituximabom.

Podkožní krvácení při hypotyreóze indukované pembrolizumabem

Pembrolizumab-induced hypothyreosis and subcutaneous bleeding

Pavel Polák, Jana Špeldová, Monika Bratová, Jiřina Zavřelová, Miroslav Penka

Vnitr Lek 2021, 67(3):175-179 | DOI: 10.36290/vnl.2021.040  

Pembrolizumab patří mezi inhibitory imunitních kontrolních bodů protinádorové imunity (immune checkpoint inhibitors). Porucha funkce štítné žlázy představuje častý nežádoucí účinek této léčby. Autoři předkládají kazuistiku pacienta léčeného pembrolizumabem pro nemalobuněčný karcinom plic, u nějž došlo po přechodné fázi subklinické hypertyreózy k poměrně rychlému rozvoji těžké hypotyreózy - a v té době i ke spontánnímu vzniku rozsáhlých podkožních hematomů. V rámci hematologické diferenciální diagnostiky byly cíleně vyloučeny: von Willebrandův syndrom, získaná hemofilie A, dysfibrinogenemie, aktivovaná fibrinolýza a trombocytopatie. Současně byly vyloučeny...

Recidivující asfyktická zástava oběhu - neobvyklá manifestace SLE

Recurrent respiratory arrests - an unusual manifestion of SLE

Adam Lukáč, Hana Matějovská Kubešová

Vnitr Lek 2021, 67(3):e24-e27 | DOI: 10.36290/vnl.2021.047  

Případ čtyřicetileté ženy po dvou asfyktických zástavách v intervalu několika měsíců s nálezem difuzní alveolární hemoragie nejasné etiologie zjištěné až v průběhu hospitalizace v našem zdravotnickém zařízení. Po stanovení správné diagnózy systémového lupusu erythematodes byla zahájena adekvátní terapie s úspěšným navozením remise onemocnění a navrácením pacientky do normálního života.

Jaterní cirhóza a těhotenství: kazuistika a přehled literatury

Liver cirrhosis and pregnancy: a case report and review of literature

Veronika Zvárová, Jiří Dolina, Michal Šenkyřík, Radek Kroupa, Lubomíra Horňáková, Petr Jabandžiev, Štěpán Hrabovský, Marta Číhalová, Jakub Hustý, Kornelia Mytsak, Lumír Kunovský

Vnitr Lek 2021, 67(3):e28-e32 | DOI: 10.36290/vnl.2021.048  

Jaterní cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště vedoucí k poruše funkce jater. Portální hypertenze a následný vznik jícnových varixů jsou častou komplikací jaterní cirhózy a příčinou úmrtnosti u pacientů s jaterní cirhózou. Těhotenství u žen s jaterní cirhózou je vzácné, incidence je přibližně 1 z 5 950 těhotenství. Důvodem je především hepatocelulární poškození a doprovodná změna metabolismu pohlavních hormonů. Přes všechny tyto faktory mohou ale ženy s jaterní cirhózou otěhotnět. Těhotenství je úspěšné u většiny pacientek s chronickým onemocněním jater, ale u pacientek s dekompenzovanou...

Zkušenost s péčí o pacienty s covidem-19 ve Velké Británii

COVID-19 patient care experience in the United Kingdom

Bashar Aldhoon

Vnitr Lek 2021, 67(3):e35-e40 | DOI: 10.36290/vnl.2021.050  

V odpověď na pandemii spojenou s onemocněním covid-19 došlo v řadě zemí k dočasné reorganizaci zdravotní péče. Řada lékařů i sester byla přesunuta na oddělení, která se starají o pacienty s koronavirovou infekcí SARS-CoV-2. V rámci zajištění adekvátní péče o tyto pacienty by měl každý lékař průběžně sledovat závěry ze studií a doporučení týkající se nových terapeutických možností. Většina covid-19 pozitivních pacientů, u kterých dojde k náhlému zhoršení, rozvine akutní respirační insuficienci a asi 14 % z nich vyžaduje neinvazivní respirační podporu. Tento článek shrnuje některé přístupy jak s ohledem na respirační podporu, tak i na medikamentózní...

Vericiguat u nemocných se srdečním selháním a sníženou ejekčí frakcí - studie VICTORIA

Vericiguat in patients with heart failure and reduced ejection fraction

Jindřich Špinar, Lenka Špinarová, Jiří Vítovec

Vnitr Lek 2021, 67(3):180-182 | DOI: 10.36290/vnl.2021.041  

Pozadí: Efekt vericiguatu - nového orálního solubilního stimulátoru guanylát cyklázy u nemocných se srdečním selháním a sníženou ejekční frakcí, kteří byli recentně hospitalizováni a dostali intravenózní diuretikum, není zcela znám.

Komentář k článku: Co může internista udělat pro svého pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě Vnitř Lek 2021; 67(1): 7-14
Co může diabetolog udělat pro svého pacienta po iCMP?

Jan Brož, Jana Malinovská, Barbora Pelechová, Jana Urbanová, Ludmila Brunerová

Vnitr Lek 2021, 67(3):e33-e34 | DOI: 10.36290/vnl.2021.049  

Komentáře k analýze složení směsi flavonoidů v tabletách Diozen 500 mg metodou UHPLC

František Kováčik, Anna Šantorová

Vnitr Lek 2021, 67(3):184-186 | DOI: 10.36290/vnl.2021.042  

Evropský a světový kongres o hypertenzi 2021

The ESH-ISH ON-AIR Joint Meeting 2021

Michal Fejfuša

Vnitr Lek 2021, 67(3):e47-e48  

Ve dnech 11.–14. dubna 2021 byl uspořádán kongres Evropské hypertenziologické společnosti (ESH) a Mezinárodní společnosti pro hypertenzi (ISH), který měl být původně v Glasgow, ale z důvodu pandemie proběhl on-line...

Právní aspekty aplikace střevního mikrobiomu

Legal aspects of intestinal microbiome application

Šárka Špeciánová

Vnitr Lek 2021, 67(3):e41-e46 | DOI: 10.36290/vnl.2021.051  

Aplikace střevního mikrobiomu, tzv. transplantace stolice, je v současné době diskutovaný léčebný postup, který je předmětem odborného zájmu nejenom po medicínské, ale i po právní stránce. Cílem tohoto článku je uvést současný právní pohled na tuto problematiku s nástinem možných nově právně regulovaných oblastí. Problematika se dotýká nejenom právní úpravy obsažené v občanském zákoníku v části věnované produktům vznikajícím v lidském těle, ale též i dalších zákonů z oblasti medicínského práva. Je zmíněn i pohled regulačních autorit v EU. Je zřejmé, že regulační autority EU ponechávají tuto oblast na právní úpravě jednotlivými členskými státy EU.