Internista a pacient po ischemické CMP

Zdeněk Monhart

Vnitr Lek 2021, 67(1):3  

Téma ischemické cévní mozkové příhody je internistům velmi blízké. V rámci hospitalizační péče o pacienty s iktem bývají součástí ošetřujícího týmu, dnes už častěji jako konzultanti než ošetřující lékaři. V současné době by pacienti s akutní CMP měli být preferenčně hospitalizováni v iktových centrech, případně na vyšších pracovištích poskytujících komplexní cerebrovaskulární péči. Nicméně i v tomto systému se internisté často podílejí na péči o pacienty v akutním stadiu mozkové příhody, konziliárně řeší přidružená onemocnění u mnohdy polymorbidních pacientů, a spolu s kardiology přispívají k došetřování etiologie ischemické CMP. Už v průběhu hospitalizace...

Co může internista udělat pro svého pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě

What internist can do for the patient after the ischemic stroke

Miroslav Škorňa

Vnitr Lek 2021, 67(1):7-14 | DOI: 10.36290/vnl.2021.001  

Cévní mozková příhoda (CMP) je častým onemocněním především starší populace. Jedná se o komplexní multioborovou problematiku a interní lékař představuje důležitý článek v péči o pacienty po CMP. Abychom předcházeli často invalidizující recidivě CMP, je zásadní včasné a správné zavedení účinné sekundární prevence. Článek podává základní informace o etiologii, možnostech došetření a sekundární prevenci ischemické CMP.

Dlouhodobá EKG monitorace

Long-term ECG monitoring

Veronika Bulková

Vnitr Lek 2021, 67(1):16-21 | DOI: 10.36290/vnl.2021.002  

Dokumentace EKG křivky je základní diagnostickou metodou ke stanovení poruch srdečního rytmu. Používá se především k odhalení arytmií, které se nepodařilo zachytit pomocí standardního 12svodového EKG záznamu nebo 24-48hodinové holterovské monitorace. Rok od roku se možnosti EKG monitorace zlepšují, záznamníky EKG se zmenšují a doba, po kterou je možné EKG sledovat, se prodlužuje. V současnosti můžeme většinou pracovat s kontinuálním EKG záznamem. Velké možnosti do denní praxe přinášejí i tzv. "chytré hodinky" či různé fitness náramky, které začínají být součástí sledování pacientů se známou arytmií či podezřením na ni. Nejdůležitějším kritériem pro...

Patentní foramen ovale z pohledu intervenční kardiologie

Patent foramen ovale from the point of view of interventional cardiology

Martin Poloczek, Petr Kala, Tomáš Ondrúš

Vnitr Lek 2021, 67(1):22-28 | DOI: 10.36290/vnl.2021.003  

Souvislost patentního foramen ovale (PFO) a paradoxní embolizace, která může být příčinou tzv. "kryptogenní" ischemické cévní mozkové příhody, je známa více než 100 let. Katetrizační uzávěr PFO jako sekundárně preventivní léčba je ve větší míře prováděn od konce minulého století. Výsledky prvních epidemiologických a randomizovaných klinických studií srovnávajících antiagregační nebo antikoagulační léčbu s katetetrizačním uzávěrem PFO neprokazovaly jasný prospěch žádného z těchto přístupů. V roce 2017 byly publikovány zásadní randomizované klinické studie, které prokazují benefit katetrizačního uzávěru PFO ve srovnání se samotnou farmakoterapií. V tomto...

Následná péče po prodělaném covidu-19 a její úskalí

Follow‑up care after COVID-19 and its related concerns

Martin Radvan, Elis Bartečků, Ľubica Sýkorová, Radana Pařízková, Svatopluk Richter, Martin Kameník, Lumír Koc, Petr Kala

Vnitr Lek 2021, 67(1):30-35 | DOI: 10.36290/vnl.2021.004  

Covid-19 je infekční onemocnění, které je způsobené virem SARS‑CoV-2 (syndrom těžké respirační tísně koronaviru 2) (1). Celková mortalita je nízká: pod 0,5 %. Úmrtí jsou převážně ve věkové skupině nad 60 let a u pacientů s jiným těžkým chronickým onemocněním. Většina nemocných se uzdraví v průběhu jednoho či dvou týdnů, nicméně u 5-10 % pacientů část symptomů přetrvává týdny a měsíce. Post‑covid syndrom je multi‑systémové onemocnění s překrývajícími se symptomy a zasahuje jedince bez ohledu na tíži předchozí akutní infekce. Při pohledu na počet postižených v České republice odhadujeme, že během následujících měsíců zde bude nejméně...

Včasná a souběžná terapie dyslipidemie a hypertenze: kdy ji začít a jak udržet dlouhodobě dobrou adherenci pacientů?

Early and concurrent therapy of dyslipidemia and hypertension: when to start it and how to maintain patient´s good and long-term adherence?

Vladimír Soška

Vnitr Lek 2021, 67(1):37-40 | DOI: 10.36290/vnl.2021.005  

Terapie dyslipidemie a hypertenze je jednou ze základních podmínek pro snižování rizika aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění. Dyslipidemie a hypertenze se často vyskytují u jednoho pacienta současně, a proto je třeba oba tyto rizikové faktory současně intervenovat. Terapii je třeba zahájit dříve, než pacient dospěje do vysokého rizika fatální kardiovaskulární příhody. Pro zlepšení prognózy nestačí dosáhnout cílové hodnoty LDL‑cholesterolu a optimální hodnoty krevního tlaku, ale je velmi důležité (a často obtížnější) udržet dlouhodobě adherenci pacienta k zavedené kombinované farmakoterapii. Pro zlepšení adherence k takové terapii...

EMPEROR reduced - empagliflozin u nemocných se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí

EMPEROR reduced - empagliflozin in patients with heart failure and reduced ejection fraction

Jindřich Špinar, Lenka Špinarová, Jiří Vítovec

Vnitr Lek 2021, 67(1):43-47 | DOI: 10.36290/vnl.2021.006  

Diabetes mellitus 2. typu je často přítomen u nemocných se srdečním selháním a je spojen s vysokou morbiditou a mortalitou. V posledních letech byly zaznamenány významné pokroky v léčbě diabetes mellitus 2. typu (T2DM) s několika antidiabetiky s neutrálním či dokonce pozitivním kardiovaskulárním efektem, jako např. sodium‑glucose co‑transportery typu 2 inhibitory (SGLT-2). Position paper Evropské kardiologické společnosti/Asociace srdečního selhání byl publikován v říjnu 2019 a v červnu 2020.

Kdy ukončit léčbu hepatitidy B?

Current view on hepatitis B diagnosis and therapy

Petr Husa

Vnitr Lek 2021, 67(1):48-50 | DOI: 10.36290/vnl.2021.007  

Infekce virem hepatitidy B (HBV) je stále celosvětově zdravotním problém s měnící se epidemiologií v závislosti na řadě faktorů, především na vakcinační politice a migraci. Chronická infekce HBV je dynamický proces, který odráží interakce mezi virovou replikací a hostitelskou imunitní odpovědí. Ne všichni pacienti chronicky infikovaní HBV mají chronickou hepatitidu B. Ukončení léčby nukleotidovými nebo nukleosidovými analogy (NA) je závažným rozhodnutím, protože je spojeno s nebezpečím reaktivace množení viru, které se projeví vzestupem hladiny HBV DNA, aktivity ALT a zánětlivé aktivity v jaterní histologii. Nejbezpečnější je ukončit léčbu až po vymizení...

Je autoimunitní pankreatitida rizikovým faktorem adenokarcinomu pankreatu?

Is autoimmune pancreatitis a risk factor for pancreatic adenocarcinoma?

Lumír Kunovský, Petr Dítě, Martin Blaho, Jana Dvořáčková, Magdalena Uvírová, Marie Přecechtělová, Petr Jabandžiev, Hana Mašková, Bohuslav Kianička, Pavel Janeček, Michal Eid, Arnošt Martínek

Vnitr Lek 2021, 67(1):e09-e13 | DOI: 10.36290/vnl.2021.011  

Imunoglubulin G4 asociované nemoci tvoří skupinu chorob, které charakterizuje vysoká hladina imunoglobulinu G4 (IgG4) v krevním séru, zvýšený obsah lymfocytů a plasmatických buněk s IgG4 v parenchymu některých orgánů a storiformní fibróza. Nejčastěji postiženým orgánem je pankreas. Hovoříme o autoimunitní formě pankreatitidy, která se rozlišuje na dva typy. 1. typ s vysokým obsahem IgG4 v pankreatickém parenchymu je významně častější než 2. typ a má zásadní odlišnost, i pokud jde o přítomnost extrapankreatických postižení.  V obecné rovině platí, že chronický zánět patří mezi rizikové faktory vzniku karcinomu. Chronická pankreatitida je tak akceptovaným...

Komplexní interdisciplinární pohled na návrat ke sportu po prodělání infekce covid-19

A comprehensive interdisciplinary view at the Return to Sport after COVID-19 infection

Filip Hrdlička, Jaroslav Větvička, Vendula Bendová, Jiří Beran, Bohuslav Bunganič, Petr Krejčí st., Lumír Kroček, Václav Monhart, Jan Mühlfeit, Přemysl Rákosník, Pavel Stejskal, Michal Šafář, Josef Veselka, Libor Vítek

Vnitr Lek 2021, 67(1):e14-e21 | DOI: 10.36290/vnl.2021.012  

Pandemie onemocnění covid-19 zasáhla celý svět. Týká se všech věkových i sociálních skupin. Nejinak tomu je u sportovců. Prozatím nedokážeme s jistotou říci, jaké dlouhodobé následky infekce virem SARS‑CoV-2 obnáší. Nejnovější poznatky však naznačují, že bychom měli být při návratu ke sportovní činnosti velmi obezřetní. Sportovec by měl po uplynutí osobní izolace podstoupit výstupní lékařskou prohlídku a poté dbát na postupné dávkování zátěže k prevenci nevyžádaných komplikací. Nezbytná jsou v průběhu onemocnění také režimová opatření a péče o psychické zdraví sportovců.

Úskalí řešení problémů polymedikace

Pitfalls of solving polypharmacy problems

Štefan Alušík, Zoltán Paluch

Vnitr Lek 2021, 67(1):e22-e25 | DOI: 10.36290/vnl.2021.013  

Polymedikace je spojena s vyšším výskytem negativních zdravotních ukazatelů včetně pádů, morbidity i mortality. I přes vynakládanou snahu je řešení této problematiky stále neuspokojivé. Dvě hlavní příčiny polymedikace jsou stárnutí populace a její polymorbidita, a na druhé straně rozvoj farmakoprůmyslu a dostupnost širokého spektra léčiv. Obě příčiny, tj. stárnutí populace i dostupnost léčiv, mají každoročně stoupající trend.

Taxánmi‑indukovaná polyneuropatia - aktuálne možnosti predikcie a manažmentu

Taxane‑induced polyneuropathy - current possibilities of prediction and management

Magdaléna Jablonická, Lucia Žideková, Beáta Mladosievičová

Vnitr Lek 2021, 67(1):e26-e31 | DOI: 10.36290/vnl.2021.014  

Periférna neurotoxicita predstavuje najtypickejší nehematologický nežiaduci účinok taxánov. Z príznakov dominuje senzorická periférna neuropatia, ktorej výskyt a stupeň závisia na výške kumulatívnej dávky. Dopad neurotoxicity na kvalitu života pacienta je značný, preto je nevyhnutné zohľadňovať selekciu terapie a preexistujúce rizikové faktory pacienta k rozvoju neuropatie a oboznamovať sa s aktuálnymi možnosťami jej manažmentu vrátane genetickej predikcie polyneuropatie. Tento prehľadový článok informuje o veľmi častej komplikácii onkologickej terapie, s ktorou je možné sa stretnúť v ambulancii každého internistu.

Diagnostické hospitalizácie pred zaradením pacienta na čakaciu listinu pre transplantáciu obličky

Diagnostic hospitalizations before patient inclusion on the waiting list for kidney transplantation

Monika Beliančinová, Karol Graňák, Matej Vnučák, Petra Skálová, Ľudovít Laca, Marián Mokáň, Ivana Dedinská

Vnitr Lek 2021, 67(1):e04-e08 | DOI: 10.36290/vnl.2021.010  

Úvod: Pre transplantáciu obličky je indikovaný každý pacient s chronickou chorobou obličiek v terminálnom štádiu, ak nemá pre tento výkon kontraindikáciu. Cieľom práce je zhodnotenie benefitu vykonaných diagnostických hospitalizácií pacientov pred zaradením na čakaciu listinu pre transplantáciu obličky a identifikácia najčastejších diferenciálno‑diagnostických problémov pre indikáciu/kontraindikáciu k transplantácii obličky.

Fatálna koincidencia inaparentnej SARS‑CoV-2 infekcie a liekovej toxicity v teréne imunosupresie u 33-ročnej ženy

Fatal coincidence of inapparent SARS‑CoV-2 infection and drug toxicity in the field of immunosuppression in a 33-year old woman

Xénia Faktorová, Lucia Horniaková, Jozef Sedlačko, Alena Havranová, Peter Martanovič, Petra Malíková, Martina Jakabovičová, Zuzana Ďurkovičová, Mária Szántová

Vnitr Lek 2021, 67(1):51-56 | DOI: 10.36290/vnl.2021.008  

Pandémia Covid-19 predstavuje širokorozmernú formu postihnutia od asymptomatickej cez ľahkú respiračnú formu až po bilaterálnu bronchopneumóniu s akútnym respiračným a multiorgánovým fatálnym zlyhaním. Rizikom ťažšieho priebehu infekcie sú ohrození najmä pacienti s komorbiditami (obezita, kardiovaskulárne ochorenia, diabetes mellitus). Uvádzame popis 33-ročnej štíhlej pacientky s anamnézou ulceróznej kolitídy na imunosupresívnej liečbe Azatioprinom, po neúspešnej in vitro fertilizácii týždeň pred objavením symptómov, prijatej do nemocnice pre dva týždne trvajúci kašeľ s bolesťami hrdla a febrilitami do 40 °C. Na CT sa potvrdila bilaterálna bronchopneumónia...

Překryvný syndrom SLE - ANCA asociovaná vaskulitida

Overlap syndrome SLE - ANCA associated vasculitis

Martina Skácelová, Pavel Horák, Jana Janková

Vnitr Lek 2021, 67(1):58-61 | DOI: 10.36290/vnl.2021.009  

Výskyt ANCA protilátek bývá u pacientů se systémovým lupus erytematodes (SLE) popisován asi ve 24-31 % případů, nemají však vztah k distribuci a tíži orgánového postižení u SLE a jejich rutinní monitoring se nedoporučuje. Overlap syndrom systémového lupus erytematodes s ANCA asociovanou vaskulitidou (AAV) bývá popisován zcela vzácně, následující kazuistika pacientky SLE s těžkým postižením ledvin v rámci AAV poukazuje na obtížnou diagnostiku a léčbu tohoto syndromu.

Horečka nejasného původu

Fever of unknown origin

Vyacheslav Grebenyuk, Olga Kryštůfková, Monika Gregová, Magdalena Sokalská‑Jurkiewicz, Renata Steinbauerová, Marie Sukovská, Lubica Gahérová, Ivana Zubatá, Jana Gregorová, Lucia Kaliská, Hana Roháčová, Milan Trojánek

Vnitr Lek 2021, 67(1):e32-e42 | DOI: 10.36290/vnl.2021.015  

Horečka nejasného původu představuje vzácný klinický syndrom, avšak stanovení jeho etiologické diagnózy bývá relativně obtížné. Dosud bylo popsáno více než 200 různých příčin horečky nejasného původu, které náleží do těchto hlavních kategorií: infekční, neinfekční zánětlivá, hemato‑onkologická, nádorová či interní onemocnění. Jednotlivé skupiny onemocnění bývají doprovázeny charakteristickými soubory tzv. "malých" symptomů a klinických nebo laboratorních nálezů, které samy o sobě jsou poměrně nespecifické, avšak představují pomocná diagnostická vodítka pro celý vyšetřovací proces. Úkolem klinika je především odhalit tyto záchytné body, správně...

Nutriční podpora v časné fázi kritického stavu - zaostřeno na množství energie a bílkovin

Nutritional support in the early stage of critical illness - focused on energy and protein intake

Roman Kula, Roman Kula jr, Daniela Charwátová, Tatiana Sušková

Vnitr Lek 2021, 67(1):e43-e48 | DOI: 10.36290/vnl.2021.016  

Cílem tohoto článku je zdůraznit respektování mechanismů odpovědi na inzult při volbě nutriční strategie v časné fázi kritického stavu. Současně článek pojednává o rizicích spojených s časnou agresivní nutriční intervencí, a to jak pro energetický, tak také pro proteinový příjem. Dnes se zdá, že nejoptimálnější volbou nutriční podpory v průběhu prvního týdne pobytu na jednotce intenzivní péče (JIP) je postupné navyšování dávky jak energie, tak i bílkovin. V číselném vyjádření to přibližně znamená vzestup dávky energie o 5 kcal/kg/den a vzestup dávky bílkovin o 0,2 g/kg/den. Platí to ovšem pouze u pacientů přicházejících na JIP s normální hodnotou body...

Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., fesc, má jubileum

Jindřich Špinar

Vnitr Lek 2021, 67(1):E56-E57  

Profesor MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC, slaví letos 70 let. Zdá se to skoro nemožné, že člověk s takovým elánem a takovou vitalitou má již sedmdesát, ale ukazuje to taky, že sedmdesátníci jsou dnes muži s velkými ambicemi a plány, muži na vrcholu a kteří toho mají ještě mnoho před sebou. Prof. Vítovec je ukázkou, že dnešní sedmdesátník je stále aktivní lékař a pořád má plno nápadů (Obr. 1)...

Jubileum prof. MUDr. Vlastimila Ščudly, CSc.

Pavel Horák, Josef Zadražil, Edgar Faber

Vnitr Lek 2021, 67(1):E58-E59  

V únoru 2021 oslaví 75. narozeniny prof. MUDr. Vlastimil Ščudla, CSc. Chtěli bychom jako dlouholetí spolupracovníci a především přátelé připomenout jeho významný přínos pro naše kliniky, fakultní nemocnici a lékařskou fakultu, vnitřní lékařství a českou i světovou hematologii...

Komentáře k analýze složení směsi flavonoidů v tabletách Diozen 500 mg metodou UHPLC

Jiří Slíva, Debora Karetová

Vnitr Lek 2021, 67(1):63-66  

Kompetence pacienta a informovaný souhlas

Competence and informed consent

Adam Doležal, Tomáš Doležal

Vnitr Lek 2021, 67(1):e49-e55 | DOI: 10.36290/vnl.2021.017  

Otázka kompetence pacienta bývá v praxi často řešena bez většího teoretického konceptu. Takový přístup, zaměřený na zjišťování kompetence pouze na základě intuice a zkušeností lékaře, může však v některých případech vést k jejímu neadekvátnímu posouzení u konkrétního pacienta. V konečném důsledku pak může dojít k tomu, že bude respektováno rozhodnutí nekompetentní osoby nebo naopak nerespektováno rozhodnutí osoby kompetentní. Obě varianty mohou mít závažné etické, ale i právní důsledky. Tento článek se proto zabývá teoretickými i praktickými otázkami kompetence u zletilých pacientů.