20 let klinických zkušeností s léčbou chronické myeloidní leukemie inhibitory tyrosinové kinázy

Edgar Faber

Vnitr Lek 2020, 66(4):E4 | DOI: 10.36290/vnl.2020.072  

Léčba pacientů s chronickou myeloidní leukemií - nečekaný anebo očekávaný průnik onkologie a vnitřního lékařství?

Daniela Žáčková

Vnitr Lek 2020, 66(4):e5-e6 | DOI: 10.36290/vnl.2020.073  

Súčasné možnosti liečby BCR‑ABL1 pozitívnej chronickej myelocytovej leukémie u dospelých pacientov

Contemporary treatment methods of adult patients with BCR/ABL1 positive chronic myeloid leukemia

Katarína Slezáková, Martin Mistrík, Angelika Bátorová

Vnitr Lek 2020, 66(4):214-224 | DOI: 10.36290/vnl.2020.064  

Chronická myelocytová leukémia (CML) je klonálne myeloproliferatívne ochorenie charakterizované dôkazom tzv. filadelfského chromozómu (Ph1 chromozóm) a/alebo patologickým fúznym génom BCR‑ABL1 v kostnej dreni. Liečba chronickej myelocytovej leukémie sa koncom 20. storočia opierala o interferón α a o transplantáciu kostnej drene, no po roku 2000 sa zavedením imatinibu liečebný prístup k pacientom s CML významne zmenil. Zlepšila sa prognóza nielen mladým, ale aj starším pacientom a predĺžilo sa ich prežívanie, ktoré je v prípade optimálnej liečebnej odpovede porovnateľné k bežnej populácii bez CML. Avšak približne 1/3 pacientov liečených imatinibom...

Antikoagulační léčba tromboembolie u malignit - nové studie, nová doporučení

Anticoagulation therapy in cancer associated thromboembolism - new studies, new guidelines

Jana Hirmerová

Vnitr Lek 2020, 66(4):225-231 | DOI: 10.36290/vnl.2020.065  

Standardem v léčbě žilní tromboembolické nemoci (TEN) u onkologických nemocných se stal nízkomolekulární heparin (LMWH), obvykle po dobu 3-6 měsíců. Přímá orální antikoagulancia (DOAC) jako komfortnější varianta léčby neměla donedávna data o účinnosti a bezpečnosti u pacientů s nádory. V posledních dvou letech však byly publikovány čtyři randomizované otevřené studie porovnávající DOAC a LMWH v léčbě TEN asociované s malignitou. První byla velká studie s edoxabanem, následovaly menší studie s rivaroxabanem a apixabanem a nejnověji velká studie s apixabanem. Mezi studiemi jsou jisté rozdíly v designu, zařazovacích či vyřazovacích kritériích, délce léčby....

Gastrointestinální a jaterní projevy nemocí přenášených klíšťaty

Gastrointestinal and hepatic symptoms of tickborne diseases

Mária Budzáková, Jan Trna

Vnitr Lek 2020, 66(4):232-235 | DOI: 10.36290/vnl.2020.066  

V rámci diferenciální diagnostiky gastrointestinálních (GIT) a jaterních potíží je pouze výjimečně zvažována jejich příčinná souvislost s chorobami přenášenými klíšťaty. Vzhledem k tomu, že Česká republika patří pro řadu těchto chorob mezi endemické oblasti, je nutné při GIT potížích nejasné etiologie zvažovat i tuto možnost. Tento článek popisuje GIT a jaterní projevy chorob v České republice častých (především lymeská borrelióza, méně ehrlichióza a tularémie) a dále zmiňuje i choroby typické spíše pro jiné geografické oblasti (horečka Skalistých hor, Koloradská klíšťová horečka, recidivující horečka přenášená klíšťaty, Q horečka a babesióza). Lymeská...

Sekundárna prevencia po akútnom koronárnom syndróme

Secondary prevention after acute coronary syndrome

Ján Murín, Jozef Bulas, Ľudovít Gašpar, Alexander Klabník, Martin Wawruch

Vnitr Lek 2020, 66(4):236-241 | DOI: 10.36290/vnl.2020.067  

Pacienti po prekonaní akútneho koronárneho syndrómu majú veľmi vysoké riziko recidívy podobných príhod. Po stabilizácii stavu akútneho ochorenia a prepustení pacienta domov je dôležité aplikovať chorému edukáciu o ochorení a ako recidíve predchádzať úpravou diéty a životného štýlu aj liečbou prítomných kardiovaskulárnych rizikových faktorov/ochorení, t.j. hypertenzie, dyslipidémie, diabetu event. stabilizáciou iných kardiovaskulárnych ochorení. Do liečby patrí antiagregačná liečba (často duálna, ak po perkutánnej koronárnej intervencii sa použil aj koronárny stent), liečba blokátormi RAAS, betablokátormi a statínmi (silnými ako atorvastatin a rosuvastatín...

Krvácení do GIT při portální hypertenzi

Bleeding in portal hypertension

Tomáš Fejfar, Tomáš Vaňásek, Petr Hůlek

Vnitr Lek 2020, 66(4):e7-e16 | DOI: 10.36290/vnl.2020.074  

Klinicky významná portální hypertenze v západních zemích vzniká nejčastěji na podkladě jaterní cirhózy. Méně často při trombóze portální žíly nebo žil jaterních. Krvácení do gastrointestinálního traktu je jednou z nejzávažnějších a potenciálně smrtících komplikací portální hypertenze. Adekvátní léčebný postup sestává ze zajištění nemocného volumexpanzí a hemosubstitucí, antibiotické profylaxe a zejména podávání vazoaktivní léčby spolu s endoskopickým ošetřením. V případě selhání léčby první linie je obvykle indikována transjugulární intrahepatální portosystémová spojka (TIPS). Jako most k TIPS‑u či v případě jeho kontraindikace se zavádí dedikovaný...

Pacient po transplantaci ledviny v ambulanci internisty

Patient after kidney transplantation in outpatient internal clinic

Tomáš Roháľ

Vnitr Lek 2020, 66(4):e17-e21 | DOI: 10.36290/vnl.2020.075  

Transplantace ledviny je metodou volby pro léčbu konečného stadia renálního onemocnění. Zvyšováním počtů transplantací a zlepšováním péče o tyto pacienty narůstá počet pacientů s funkčním štěpem ledviny, kterým je potřeba zabezpečit adekvátní sledování a léčbu a je žádoucí část této péče přenášet na lékaře mimo transplantační centra, a je tedy potřeba je s touto problematikou seznamovat. To je i cílem tohoto článku, který pojednává o několika častých zdravotních komplikacích souvisejících s transplantací ledviny a spadajících do kompetence internistů, jmenovitě arteriální hypertenze, která je přítomna u většiny pacientů po transplantaci i s ohledem...

Plicní onemocnění a autoimunitní hemolytická anémie asociovaná s IgG4

Lung diseases and autoimmune hemolytic anemia associted with IgG4 disease

Martina Doubková, Radoslav Matěj, Zita Chovancová, Michael Doubek

Vnitr Lek 2020, 66(4):e22-e27 | DOI: 10.36290/vnl.2020.076  

IgG4 asociovaná onemocnění představují relativně novou a poměrně vzácnou skupinu systémových zánětlivých onemocnění, která je charakterizována zánětlivým, fibrotizujícím či sklerotizujícím postižením jednoho nebo více orgánů doprovázené lymfoplazmocelulární infiltrací tkání s výrazným zastoupením IgG4 plazmatických buněk a většinou zvýšenou koncentrací sérových IgG4 imunoglobulinů (dle definice > 1,35 g/l; referenční rozmezí 0,08-1,40 g/l). Pro stanovení diagnózy je klíčový histopatologický nález. Autoři prezentují kazuistiku pacienta s IgG4 asociovaným systémovým onemocněním projevujícím se vzácnou kombinací autoimunitní hemolytické anémie a plicního...

Problematika nezahájení dialýzy u geriatrických pacientů s pokročilým chronickým onemocněním ledvin

Witholding dialysis in elderly patients with chronic kidney disease

Zuzana Křemenová, Barbora Szonowská, Barbora Vráblová

Vnitr Lek 2020, 66(4):e28-e35 | DOI: 10.36290/vnl.2020.077  

Geriatričtí pacienti s pokročilým onemocněním ledvin mají i přes pokroky v dialyzační léčbě vysokou zátěž nepříjemnými symptomy. Pro tyto pacienty, zejména je‑li přítomen syndrom geriatrické křehkosti a vyšší počet komorbidit, nemusí být dialyzační léčba optimální léčenou metodou. Konzervativní management s integrací paliativní podpůrné péče u křehkých geriatrických pacientů zlepšuje kvalitu života a má potenciál jejich život prodloužit. Konzervativní management symptomů pokročilého onemocnění ledvin, odhad prognózy, komunikace pokročilého plánu péče a proces sdíleného rozhodování by měly patřit mezi základní dovednosti lékařů, kteří s těmito...

Jaterní fibróza

Liver fibrosis

Václav Šmíd

Vnitr Lek 2020, 66(4):e36-e41 | DOI: 10.36290/vnl.2020.078  

Jaterní fibróza je definována jako nadměrné ukládání extracelulární matrix v jaterní tkáni vedoucí ke strukturálním a funkčním změnám jater. Podkladem těchto změn je nerovnováha mezi procesy fibrogeneze a fibrolýzy, která vzniká jako odpověď na chronické jaterní poškození bez ohledu na jeho etiologii. Pokročilá jaterní fibróza vede ke vzniku cirhózy se svými možnými komplikacemi - portální hypertenzí, hepatocelulárním karcinomem a jaterním selháním. Pro pacienty s chronickým jaterním onemocněním představuje rozvoj jaterní fibrózy a především její tíže klíčový prognostický faktor. Včasná diagnostika je proto z pohledu předcházení vzniku výše uvedených...

Jsou změny krevního obrazu použitelným ukazatelem velikosti dávky azathioprinu?

Are changes in the blood count clinically useful marker of azathioprine dose?

Vladimír Kojecký, Jan Matouš, Zdena Zádorová, Bohuslav Kianička, Aleš Hep

Vnitr Lek 2020, 66(4):e42-e45 | DOI: 10.36290/vnl.2020.079  

Úvod: Hladinu 6-thioguanin nukleotidu (6-TGN), metabolitu azathioprinu (AZA), lze využít k posouzení dostatečnosti dávky. Vyšetření 6-TGN není běžně dostupné. Cílem práce bylo určit, zda změny krevního obrazu také korelují s dávkou AZA a lze je použít k odhadu její dostatečnosti (MCV > 6 fl) místo vyšetření 6-TGN. Metody: Retrospektivní, multicentrické sledování u osob s idiopatickými střevními záněty, léčených azathioprinem. Zaznamenány byly demografické údaje, počet leukocytů, trombocytů, objem erytrocytů (MCV) a trombocytů (MPV), dávka azathioprinu a aktivita zánětu ve 3., 6. a 12. měsíci léčby, přítomnost sideropenie. Výsledky: Hodnoceno bylo...

Heparinem indukovaná trombocytopenie: kazuistika a přehled literatury

Heparin-induced thrombocytopenia: a case report and literature overview

Pavel Polák, Yvona Kaloudová, Hana Krupicová, Pavel Coufal, Břetislav Lipový, Jiřina Zavřelová, Marie Prudková, Andrea Štěpařová, Lucie Říhová, Renata Bezděková, Romana Králová, Lukáš Frola, Miroslav Penka

Vnitr Lek 2020, 66(4):242-248 | DOI: 10.36290/vnl.2020.068  

Heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT) je imunologicky zprostředkovaná komplikace navazující zpravidla na expozici heparinu, méně často se rozvíjí po expozici jiným léčivům anebo spontánně. Mezi rizikové faktory rozvoje HIT patří typ použitého heparinu, jeho dávka a způsob aplikace i doba expozice, velké trauma či operace a obezita. Pravděpodobnost HIT dobře koreluje s tzv. 4 T‑skóre. Laboratorní testy k potvrzení či vyloučení HIT se mají provádět u pacientů se střední až vysokou pravděpodobností HIT (4 T‑skóre více než 3 body). Screeningové testy jsou založeny na průkazu protilátek proti komplexům heparinu a destičkového faktoru 4,...

Mikroskopická polyangiitída

Microscopic polyangiitis

Daniel Tobiáš, Kristína Brázdilová, Zdenko Killinger, Juraj Payer

Vnitr Lek 2020, 66(4):249-252 | DOI: 10.36290/vnl.2020.069  

Mikroskopická polyangiitída (MPA) je zriedkavá, systémová, nekrotizujúca, ANCA (Anti‑Neutrophil Cytoplasmic Antibodies) asociovaná vaskulitída s postihnutím malých ciev, bez dôkazu nekrotizujúceho granulomatózneho zápalu. Stanovenie diagnózy mikroskopickej polyangiitídy je často náročné vzhľadom na jej prezentáciu súborom nešpecifických symptómov. Na našej klinike sme toto ochorenie diagnostikovali u 35-ročného pacienta, ktorý bol k nám prijatý pre migrujúce artritídy s febrilitami a papulóznym exantémom. Touto kazuistikou chceme poukázať na dôležitosť zváženia aj takých zriedkavých ochorení akým je, MPA v rámci diferenciálno‑diagnostického...

Srdcové zlyhávanie ako prejav akromegálie

Heart failure as a manifestation of acromegaly

Ivana Ságová, Milan Dragula, Daniela Kantárová, Anton Vaňuga, Peter Vaňuga

Vnitr Lek 2020, 66(4):e46-e50 | DOI: 10.36290/vnl.2020.080  

Akromegália je zriedkavé ochorenie s ročnou incidenciou 3-4/1 milión obyvateľov, ktorého najčastejšou príčinou je adenóm hypofýzy. V dôsledku dlhodobej elevácie rastového hormónu (RH) a inzulínu podobného rastového faktora 1 (IGF-1) pri tomto ochorení dochádza k rozvoju reumatologických, kardiovaskulárnych, pľúcnych a metabolických komplikácií. Medzi kardiovaskulárne komplikácie akromegálie patrí kardiomyopatia, artériová hypertenzia, poruchy srdcového rytmu, chlopňové chyby ako aj endotelová dysfunkcia. Kardiovaskulárne ochorenia predstavujú u akromegalikov hlavnú príčinu mortality. Včasná diagnostika akromegálie je jedinou možnosťou v ovplyvnení...

Dlouhodobé využití telemonitorovacího systému Diani v léčbě diabetes mellitus 1. typu

Long term use of the telemonitoring system Diani in the therapy of a patient with type 1 diabetes

Jan Brož, Anna Holubová, Jan Mužík, Martina Vlasáková, Miroslav Mužný, Alice Králová, Lucie Hoskovcová, Denisa Janíčková Žďárská, Eirik Arsand, Michaela Hronová, Jana Urbanová, Milan Kvapil

Vnitr Lek 2020, 66(4):e51-e55 | DOI: 10.36290/vnl.2020.081  

Mobilní a nositelná elektronika nabízí pacientům s diabetes mellitus nové možnosti sběru dat a jejich efektivnější analýzu. Aplikace pro chytré telefony Diabetesdagboka a webový portál Diani umožňují shromažďování a analýzu hodnot glykemie, dávek sacharidů a inzulinu a míry pohybové aktivity. Hodnoty jsou dostupné v příslušném mobilním telefonu, ale jsou též automatizovaně přenášeny do internetového portálu, kde mohou být doplněny o záznam z elektronického krokoměru a kontinuálního monitoru glykemie. Lze je též zobrazit v různých typech grafických výstupů a jsou dostupné nejenom pacientovi, ale i jeho lékaři. Kazuistika pacienta, který systém téměř...

Hyperurikemie z perspektivy nefrologického pacienta

Hyperuricemia in renal disease patients

Štěpán Bandúr

Vnitr Lek 2020, 66(4):259-266 | DOI: 10.36290/vnl.2020.071  

Hyperurikemie představuje častý laboratorní nález u pacientů s různými onemocněními. Kromě pacientů s akutními či chronickými formami dny ji nacházíme často u obézních pacientů s metabolickým syndromem, nádorovým onemocněním, ale také u pacientů s renální dysfunkcí - ať už s akutním renálním poškozením (AKI) nebo s chronickým onemocněním ledvin (CKD). Hyperurikemie může být jak příčinou, tak i následkem snížení renální funkce. Je zodpovědná za akutní i chronické formy renálních onemocnění a nepříznivě zřejmě také ovlivňuje kardiovaskulární riziko, u pacientů s renální dysfunkcí již tak zvýšené. Nevyjasněným zůstává vztah hyperurikemie a progrese chronického...

Hodnocení operačního rizika u pacientů s jaterní cirhózou

Evaluation of surgical risk in patients with liver cirrhosis

Eva Uchytilová, Eva Kieslichová

Vnitr Lek 2020, 66(4):253-257 | DOI: 10.36290/vnl.2020.070  

Prevalence jaterní cirhózy v populaci narůstá. Narůstá tudíž i počet pacientů s cirhózou, kteří přicházejí do nemocnice k elektivnímu operačnímu zákroku. Tito pacienti mají vyšší riziko pooperačních komplikací i vyšší pooperační mortalitu. Stanovení perioperačního rizika pacientů s cirhózou je složitý a komplexní proces. Zahrnuje zhodnocení celkového stavu pacienta, včetně závažnosti přidružených onemocnění a stavu nutrice, stupně závažnosti samotného jaterního onemocnění, a časové naléhavosti operačního zákroku. Jednoznačná doporučení neexistují. Správné stanovení rizika chirurgického zákroku předoperačně se zvážením alternativních způsobů léčby je...

Stanovisko Angiologickej sekcie Slovenskej lekárskej komory (AS SLK) k užívaniu antagonistov renín-angiotenzín- aldosterónového systému  (ACE inhibítorov; blokátorov receptora angiotenzínu II – ARB, sartanov; kombinácie ARB s inhibítorom neprilyzínu – ARNI) počas pandémie spôsobenej SARS­‑CoV-2 (Koronavírusová choroba 2019; Covid-19)

doc. MUDr. Peter Gavorník, PhD., mim. prof.

Vnitr Lek 2020, 66(4):e57  

K životnímu jubileu  prof. MUDr. Jindřicha Špinara, CSc., FESC

Jiří Vítovec

Vnitr Lek 2020, 66(4):56  

Koncem června se dožívá životního jubilea přední brněnský kardiolog a internista prof. MUDr. Jindřich Špinar. Rád se postavím do řady gratulantů a usilovně přemýšlím, jak svému příteli vyjádřit poděkování za ta společná uplynulá léta...