Vnitřní lékařství v době koronavirové

Mirek Souček

Vnitr Lek 2020, 66(3):139  

Vážení a milí čtenáři Vnitřního lékařství

redakce

Vnitr Lek 2020, 66(3):e2  

"All‑in‑one" koncept funkčně vedené revaskularizace myokardu v katetrizační laboratoři

"All‑in‑one" concept of functional myocardial revascularization in the cathlab

Tomáš Kovárník, Petr Kala

Vnitr Lek 2020, 66(3):152-159 | DOI: 10.36290/vnl.2020.044  

Revaskularizace myokardu na základě prokázané ischemie, tzn. koncept funkčně vedené revaskularizace, má v současných guidelines Evropské a České kardiologické společnosti velmi silné doporučení. Jeho přísnou aplikací je u pacientů s chronickými formami ICHS, ale, s určitými omezeními, i s akutním koronárním syndromem možné snížit počet koronárních intervencí při zachované klinické efektivitě. V invazivní kardiologii se dlouhodobě využívá měření tlakových gradientů vytvořených koronární stenózou/koronárním postižením, které dobře korelují s koronárním průtokem. Hodnoty jsou získávány v průběhu maximální hyperemie (FFR - frakční průtoková rezerva) nebo...

Prodlužování agresivní antitrombotické léčby po infarktu myokardu: proč, komu a jakou léčbu vybrat?

Long term antithrombotic threapy after myocardial infarction: why, to whom and which one?

Ivo Varvařovský

Vnitr Lek 2020, 66(3):160-168 | DOI: 10.36290/vnl.2020.045  

Prognóza nemocných za rok po prodělaném infarktu myokardu je individuálně velmi rozdílná a vyžaduje pečlivou stratifikaci nemocných. Pro pacienty se zvýšeným ischemickým rizikem dnes máme k dispozici různé možnosti kombinované antitrombotické léčby, která prokazatelně zlepšuje osud těchto pacientů za cenu vyššího rizika krvácení.

Jsou inhibitory protonové pumpy účinným a bezpečným lékem nejen v profylaxi gastrointestinálního krvácení při antitrombotické léčbě?

Are proton pump inhibitors an effective and safe drug not only in the prophylaxis of gastrointestinal bleeding in antithrombotic treatment?

Jan Bultas

Vnitr Lek 2020, 66(3):169-179 | DOI: 10.36290/vnl.2020.046  

Inhibitory protonové pumpy (IPP) jsou oblíbenými a široce užívanými "gastroprotektivy". Více než 10 % naší populace je jimi léčeno. Vedle klasických indikací, jako je vředová choroba či gastroezofageální refluxní choroba, jsou indikovány pro snížení hemoragických komplikací v trávicím traktu při antitrombotické léčbě. Efekt IPP na snížení krvácení do horní části trávicího traktu při antitrombotické léčbě (rivaroxabanem, kyselinou acetylsalicylovou či jejich kombinací) byl zpochybněn recentně publikovanou randomizovanou megastudií COMPASS - pantoprazol. Léčba IPP je provázena řadou významných lékových interakcí, zejména je závažné snížení bioaktivace...

Psychické reakce nemocných na negativní informaci typu: "Máte maligní nemocnění"

Psychical reaction of patients to the negative information on cancer diagnosis

Zdeněk Adam, Jeroným Klimeš, Zdeněk Boleloucký

Vnitr Lek 2020, 66(3):182-185 | DOI: 10.36290/vnl.2020.047  

Sdělení silně negativní informace typu "máte rakovinu" vyvolá v každém jedinci bouřlivou reakci, která má určité fáze. Jako první tuto reakci na nádorové onemocnění popsala Elizabeth Kübler‑Rossová. Její popis však vystihoval ty nejvíce zřetelné reakce, zatímco méně nápadné reakce nemocného se v tomto původním popisu nevyskytují. Cílem textu je seznámit čtenáře s kompletním spektrem všech možných reakcí nemocného na citované sdělení, tak jak se s nimi v reálném životě setkáváme.

Čo sa skrýva za autoinflamáciou?

What is hiden behind autoinflammation?

Katarína Hrubišková, Miloš Jeseňák, Juraj Payer

Vnitr Lek 2020, 66(3):e13-e21 | DOI: 10.36290/vnl.2020.054  

Autoinflamačné ochorenia predstavujú skupinu porúch odlišných od autoimunitných ochorení, infekcií a malignít. Sú charakteristické atakmi neprovokovaného neinfekčného zápalu. Kľúčovou črtou je dysregulácia vrodenej imunity s nadprodukciou prozápalových cytokínov. Najlepšie opísanou skupinou sú monogénové autoinflamačné ochorenia. Môžu sa prejavovať rekurentnou horúčkou, atakmi sérozitídy, bolesťami kĺbov a svalov a kožnými exantémami.

Postižení srdce při hypereozinofilii

Cardiac involvement in hypereosinophilia

Lenka Roblová, Petr Kuchynka, Jan Kuchař, Tomáš Paleček

Vnitr Lek 2020, 66(3):e22-e27 | DOI: 10.36290/vnl.2020.055  

Postižení srdce spojené s hypereozinofilií je řazeno mezi vzácná onemocnění a vzniká nejčastěji v souvislosti s hypersenzitivní, resp. alergickou reakcí, dále v důsledku infekce, nádorového onemocnění, vaskulitidy či v rámci tzv. hypereozinofilních syndromů. Obvykle jsou popisována 3 stadia srdečního postižení, kdy v úvodní fázi dochází k zánětlivému postižení myokardu, které může dále pokračovat stadiem trombotickým a nakonec může dojít k progresi až do posledního ireverzibilního stadia fibrotického označovaného jako endomyokardiální fibróza, jež představuje jednu ze získaných forem restriktivní kardiomyopatie. U většiny nemocných nacházíme v diferenciálním...

Přehled psychických problémů, které mohou vzniknout při anebo po diagnóze a léčbě maligní choroby

Overview of psychological problems accompanying cancer

Jeroným Klimeš, Zdeněk Adam, Zdeněk Boleloucký, Luděk Pour

Vnitr Lek 2020, 66(3):e28-e37 | DOI: 10.36290/vnl.2020.056  

Prodlužování celkového přežití onkologických pacientů a zvyšování jejich prevalence v populaci zvyšuje zájem o případné psychické problémy, přítomné ať již v průběhu léčby, nebo po ukončení léčby. Mezi nejčastější psychické problémy onkologických nemocných patří strach a úzkost, deprese, patologická únava a posttraumatická stresová porucha. Několik klinických studií prokázalo, že neléčená deprese je spojena s četnějšími somatickými komplikacemi a s horší prognózou základní nemoci než u nemocných se stejnou nemocí, ale bez deprese. K rozvoji deprese napomáhá nenaplnění "nově vzniklých potřeb nemocných". Psychické poruchy se mohou objevit i po ukončené...

Význam dechových testů k hodnocení jaterních funkcí u pacientů s chronickým onemocněním ledvin

Importance of breath tests for the evaluation liver function in patients with chronic kidney disease

Nikola Mejzlíková, Karolína Krátká, Miluše Vejvodová, Pavla Libicherová, Nikola Uzlová, Jana Vránová, Ivan Rychlík

Vnitr Lek 2020, 66(3):e38-e40 | DOI: 10.36290/vnl.2020.057  

Dechové testy k hodnocení jaterních metabolických funkcí představují neinvazivní diagnostickou metodu s vysokou senzitivitou a specificitou. Problematika poškození jater u nemocných s těžší renální insuficiencí není dostatečně prostudovaná, i když může mít významné klinické následky. V následujícím článku jsou popsány principy dechových testů, zkušenosti s dechovými testy u pacientů s chronickou renální insuficiencí i výsledky naší pilotní studie s dechovým testem s methacetinem u pacientů s chronickým onemocněním ledvin a v pravidelném peritoneálně dialyzačním léčení.

Adherence k principům kardiovaskulární prevence u osob s vysokým rizikem

Adherence to cardiovascular prevention principles in subjects at high risk

Otto Mayer Jr., Jan Bruthans, Julius Gelžinský, Markéta Mateřánková, Štěpán Mareš, Veronika Svobodová, Jitka Seidlerová, Renata Cífková, Jan Filipovský

Vnitr Lek 2020, 66(3):e5-e12 | DOI: 10.36290/vnl.2020.053  

Východisko: Asymptomatické osoby se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem představují jednu z priorit kardiovaskulární prevence, v praxi ale často opomíjenou. Naším cílem bylo objektivizovat, jak vysokorizikové osoby dosahují léčebných cílů v primární péči. Metoda: Analýza zahrnovala náhodný vzorek obecné populace, vyšetřený v rámci populačního průzkumu postMONICA v letech 2016-2017. Probandi byli kategorizováni podle svého individuálního kardiovaskulárního rizika na základě principů 6. společných evropských doporučení a porovnána byla jejich skutečná kontrola rizikového profilu s teoretickými doporučenými cíli kardiovaskulární prevence. Výsledky:...

Prvé prípady geneticky potvrdenej kongenitálnej hnačky so stratou chloridov na Slovensku

The first cases of genetically confirmed congenital diarrhea with chloride loss in Slovakia

Ľudmila Podracká, Mária Chocholová

Vnitr Lek 2020, 66(3):186-189 | DOI: 10.36290/vnl.2020.048  

Chloridové ióny sa podieľajú na regulácií objemu buniek, sekrécii telesných tekutín a udržaní acidobázickej rovnováhy. Hypo/hyperchlorémia u novorodencov a dojčiat je emergentná situácia vyžadujúca dôkladnú diferenciálnu diagnostiku na zistenie kauzálnej príčiny stavu. K vzácnym príčinám poruchy vylučovania chloridových iónov patrí kongenitálna chloridorea (CLD), ktorá je charakterizovaná torpídnymi objemnými hnačkami, vysokou koncentráciou chloridov v stolici a metabolickou alkalózou. CLD je zriedkavé autozómovo‑recesívne ochorenie zapríčinené mutáciou SLC26A3 génu lokalizovaného na chromózome 7q31, ktorý kóduje transmembránový proteín v intestinálnych...

Stresová kardiomyopatia vyprovokovaná netypickou situáciou

Stress kardiomyopathy triggered by unusual situation

Katarína Bobocká, Oľga Jurkovičová, Branislav Líška, Slavomíra Filipová

Vnitr Lek 2020, 66(3):e49-e54 | DOI: 10.36290/vnl.2020.060  

Stresová, tzv. "takotsubo", je kardiomyopatia (KMP) reverzibilná, imitujúca akútny infarkt myokardu. Spúšťačom je extrémny psychický alebo fyzický stres. Kľúčovým diagnostickým vyšetrením je ventrikulografia s typickým nálezom tranzitórnej apikálnej balónovej dysfunkcie ľavej komory (ĽK). Prezentujeme prípad 63-ročnej ženy, ktorá bola hospitalizovaná na IV. internej klinike LF UK a UN Bratislava so stenokardiami. Spúšťačom bola netypická stresová situácia v súvislosti s naliehavou potrebou močenia. Pri prijatí dominovala hypertenzná emergencia, tachykardia a psychická tenzia. Na vstupnom EKG bola sínusová tachykardia a naznačené elevácie segmentu ST...

Hepatorenální syndrom - update 2020

Hepatorenal syndrome - update 2020

Karolína Krátká, Pavla Libicherová, Nikola Mejzlíková, Ivan Rychlík

Vnitr Lek 2020, 66(3):e58-e62 | DOI: 10.36290/vnl.2020.062  

Hepatorenální syndrom (HRS) představuje závažnou komplikaci u nemocných s pokročilou jaterní cirhózou a současně se vyskytujícím ascitem. Podle současných diagnostických kritérií je řazen mezi méně časté formy akutního poškození ledvin (acute kidney injury - AKI), označován jako HRS‑AKI. V důsledku přepracování diagnostických kritérií došlo k významnému posunu v diagnostice AKI u nemocných s jaterní cirhózou, s možností časného zahájení adekvátních opatřeních a příslušné léčby. V následujícím článku je popsána problematika AKI u jaterní cirhózy v širším kontextu, definována diagnostická kritéria a algoritmus léčby HRS‑AKI.

Lokální trombolýza v léčbě pacientů s hlubokou žilní trombózou: proč, komu a jak?

Local thrombolysis for deep vein thrombosis: why, for whom and how?

Martin Radvan, Jakub Hustý, Alena Floriánová, Kateřina Hořáková, Petr Kala

Vnitr Lek 2020, 66(3):146-151 | DOI: 10.36290/vnl.2020.043  

Přes pokroky minulých desetiletí v terapii i prevenci žilního trombembolismu zůstává tato choroba s incidencí 100-200/100 000 závažným medicínským problémem. Pacienti po prodělané epizodě hluboké žilní trombózy jsou ohroženi rekurencí nebo rozvojem posttrombotického syndromu se zásadním dopadem na kvalitu života. V akutní fázi je antikoagulace a komprese účinná u většiny pacientů. Nejzávažnější klinické stavy však vyžadují úvahu o eskalaci terapie. Chirurgická embolektomie je technicky možná, ale výsledky nejsou zdaleka ideální. Účinnou terapeutickou alternativu tak představují endovaskulární přístupy. Lokální trombolýza pomocí zavedeného katetru je...

Jaké jsou cílové hodnoty krevního tlaku u pacientů s chronickým onemocněním ledvin?

What are the blood pressure targets for patients with chronic kidney disease?

Ivan Rychlík, Petra Bachroňová, Anna Maršáková, Lidmila Francová, Karolína Krátká

Vnitr Lek 2020, 66(3):200-204 | DOI: 10.36290/vnl.2020.051  

Kardiovaskulární (KV) onemocnění zůstávají hlavní příčinou mortality a morbidity u pacientů s i bez chronického onemocnění ledvin (chronic kidney disease - CKD) a hypertenze představuje jeden z jejich rizikových faktorů. Navzdory nedostatku jednoznačných důkazů o tom, že intenzivní snižování krevního tlaku (TK) zlepšuje/udržuje renální funkci, lze souhlasit s doporučeními, která udávají hodnoty TK < 130/80 mm Hg jako cílové u většiny dospělých s CKD s cílem prevence komplikací KV onemocnění. Studie SPRINT ukázala, že intenzivnější kontrola systolického TK snižuje výskyt KV příhod i úmrtnost včetně pacientů s CKD. Na druhou stranu však intenzivní...

Proteinurie z pohledu internisty

Proteinuria from an internist's point of view

Jan Vachek, Adéla Maříková, Kateřina Oulehle, Oskar Zakiyanov, Vladimír Tesař

Vnitr Lek 2020, 66(3):e55-e57  

Fyziologická proteinurie se pohybuje kolem 30-100 mg/den, za horní hranici normy je považováno 150 mg/den. Albumin reprezentuje přibližně 15 % celkové proteinurie, zbylých cca 85 % tvoří další plazmatické proteiny (imunoglobuliny, β-2 mikroglobulin, Tamm-Horsfallův mukoprotein). Proteinurie přetrvávající déle než tři měsíce již naplňuje definici chronického onemocnění ledvin bez ohledu na úroveň glomerulární filtrace. V současnosti v rámci určení stadia onemocnění ledvin rozlišujeme tři úrovně albuminurie (A1, A2, A3.). Vyšetření albuminu v moči je nedílnou senzitivní součástí při stanovení diagnózy chronického onemocnění ledvin. Přítomnost proteinurie...

Proteinurie z pohledu internisty

Proteinuria from an internist's point of view

Jan Vachek, Adéla Maříková, Kateřina Oulehle, Oskar Zakiyanov, Vladimír Tesař

Vnitr Lek 2020, 66(3):e55-e57  

Fyziologická proteinurie se pohybuje kolem 30-100 mg/den, za horní hranici normy je považováno 150 mg/den. Albumin reprezentuje přibližně 15 % celkové proteinurie, zbylých cca 85 % tvoří další plazmatické proteiny (imunoglobuliny, β-2 mikroglobulin, Tamm-Horsfallův mukoprotein). Proteinurie přetrvávající déle než tři měsíce již naplňuje definici chronického onemocnění ledvin bez ohledu na úroveň glomerulární filtrace. V současnosti v rámci určení stadia onemocnění ledvin rozlišujeme tři úrovně albuminurie (A1, A2, A3.). Vyšetření albuminu v moči je nedílnou senzitivní součástí při stanovení diagnózy chronického onemocnění ledvin. Přítomnost proteinurie...

Miroslav Souček, Petr Svačina a kolektiv. Vnitřní lékařství v kostce. Grada; Praha 2019; 462 stran; ISBN 978-80-271-2289-9 (print)

prof. MUDr. Jiří Ehrmann, CSc.

Vnitr Lek 2020, 66(3):e63  

Profesorka MUDr. Sylvie Opatrná, PhD. - in memoriam (1959-2020)

Ing. Katarína Derzsiová

Vnitr Lek 2020, 66(3):e64-e65  

Euvascor - časná intervence u hypertonika s dyslipidemií, resp. dyslipidemika s hypertenzí (fixní kombinace atorvastatinu a perindoprilu)

Euvascor - early intervention of hypertension and dyslipidaemia (dual combination of atorvastatin and perindopril)

Lukáš Zlatohlávek

Vnitr Lek 2020, 66(3):190-195 | DOI: 10.36290/vnl.2020.049  

Za posledních 30 let došlo ke snížení počtu kardiovaskulárních příčin úmrtí, přesto kardiovaskulární onemocnění dominují jako nejčastější příčina mortality a morbidity u nás. Za tímto stále trvajícím prvenstvím, i přes jasný pokles, stojí nedosahování cílových doporučených hodnot a pozdní zahájení farmakoterapie. Přitom víme, že celoživotní expozice LDL cholesterolu snížena o 1 mmol/l je spojena s 54% snížením výskytu koronárních příhod. Celoživotně nižší systolický TK o 10 mm Hg je spojen s 45% snížením výskytu koronárních příhod. Celoživotní expozice kombinaci LDL cholesterolu nižšího o 1 mmol/l a systolického TK nižšího o 10 mm Hg byla spojena se...

Rivaroxaban ve studii COMPASS

Rivaroxaban in COMPASS trial

Filip Šustr, Miroslav Souček

Vnitr Lek 2020, 66(3):197-198 | DOI: 10.36290/vnl.2020.050  

Kardiovaskulární onemocnění jsou stále přední příčinou úmrtnosti v evropských zemích. Důležitým aspektem v boji s touto neblahou statistikou je důsledná sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění. Antitrombotickou terapii již považujeme za jeden ze základních kamenů a této problematice se věnuje celá řada studií. Studie COMPASS cílila na využití rivaroxabanu u pacientů v sekundární prevenci kardiovaskulárního onemocnění. Výsledky studie hovoří velice příznivě pro užití rivaroxabanu spolu se standardně užívanou kyselinou acetylsalicylovou ve snaze o zabránění progrese či recidivy kardiovaskulárních onemocnění.

Arteriální hypertenze a infekce COVID-19: Stručný komentář

Arterial hypertension and COVID-19 infections: A brief commentary

Jiří Widimský

Vnitr Lek 2020, 66(3):e41-e43 | DOI: 10.36290/vnl.2020.058  

Komentář diskutuje problematiku hypertenze/antihypertenzní léčby u nemocných s infekcí COVID-19.

Distanční léčba diabetu: Co mohou pacient, lékař a sestra zvládnout na dálku?

Distant diabetes care: what can the patient, nurse and patient do

František Saudek, Klára Picková

Vnitr Lek 2020, 66(3):e44-e48 | DOI: 10.36290/vnl.2020.059  

Současná epidemie nového koronavirového onemocnění COVID-19 vyžaduje dočasné omezení přímých společenských kontaktů. Týká se to do velké míry ambulantního zdravotnictví, které představuje potenciální bránu pro oboustranný přenos infekce mezi pacienty a zdravotníky. Před ostatními medicínskými obory má diabetologie určitý náskok, protože různé formy digitální komunikace, dálkového vyhodnocování glykemických záznamů a funkce technologických prostředků pro podávání inzulinu jsou již dostupné. V praxi ale tyto efektivní metody používají pacienti i lékaři mnohem méně, než by mohli. Zde podáváme přehled možností, které bez dalších investic a složitého učení...