Imunitní systém ve fyziologickém řádu organizmu

Jindřich Lokaj

Vnitr Lek 2019, 65(2):71-74 | DOI: 10.36290/vnl.2019.018  

Zánět obranný a poškozující: základní charakteristiky

Defensive and damaging inflammation: basic characteristics

Jan Krejsek

Vnitr Lek 2019, 65(2):76-80 | DOI: 10.36290/vnl.2019.019  

Imunitní systém je součástí komplexních tělních mechanizmů, zánětu, kterými člověk reaguje na expozici patogenním mikroorganizmům nebo poškození vlastních struktur. Především složky vrozené imunity jsou vybaveny receptory, kterými identifikují vzory patogenů PAMP a signály vnitřního poškození DAMP. Charakteristika zánětlivé odpovědi je určena aktuálními potřebami. Potenciál zánětlivé reakce je velký a jeho intenzita i rozsah musí být přísně regulovány na mnoha úrovních.

Cytokiny rodiny IL1 u chronických zánětlivých procesů

IL-1 family cytokines in chronic inflammatory disorders

Ilja Stříž

Vnitr Lek 2019, 65(2):81-85 | DOI: 10.36290/vnl.2019.020  

Rodina IL1 představuje skupinu strukturálně příbuzných cytokinů s prozánětlivými (IL1α, IL1β, IL18, IL33, IL36α, IL36β a IL36γ) nebo protizánětlivými (IL1Ra, IL36Ra, IL38, IL37) účinky. Tyto cytokiny se účastní nejen obranných mechanizmů a fyziologické modulace homeostatických dějů, ale i imunopatogeneze řady onemocnění včetně revmatoidní artritidy, nespecifických střevních zánětů, autoimunitních či autoinflamatorních onemocnění. Současné pokroky v oblasti biologické léčby nám umožňují blokování IL1α, IL1β, IL18, a IL33 pomocí monoklonálních protilátek, solubilních receptorů nebo rekombinantních vazebných proteinů.

Heterogenita lymfocytov ako ústredných operačných jednotiek imunitného systému

Heterogeneity of lymphocytes as central operating units of the immune system

Milan Buc

Vnitr Lek 2019, 65(2):86-97 | DOI: 10.36290/vnl.2019.021  

Imunitnú odpoveď delíme na prirodzenú a adaptívnu, i keď takéto striktné delenie je sporné, lebo jeden typ imunity ovplyvňuje druhý a naopak. Navyše existuje skupina buniek a imunitných mechanizmov, ktoré stoja niekde na rozhraní. B-lymfocyty a T-lymfocyty sú základnými predstaviteľmi adaptívnej imunity. Ani jedni z nich netvoria jednotnú populáciu. B-lymfocyty majú 3 subpopulácie (folikulové, B1 a marginálnej zóny). Pri T-lymfocytoch je situácia zložitejšia. Existujú 2 základné skupiny, tie s antigénovým receptorom α, β a tie s antigénovým receptorom γ, δ. T-lymfocyty αβ sú veľmi heterogénne; poznáme pomocné, cytotoxické...

Mikrobiota, imunita a imunologicky mediované choroby

Microbiota, immunity and immunologically-mediated diseases

Helena Tlaskalová Hogenová, Zuzana Jirásková Zákostelská, Jitka Petanová, Miloslav Kverka

Vnitr Lek 2019, 65(2):98-107 | DOI: 10.36290/vnl.2019.022  

Každý jedinec žije v úzkém společenství s mikroorganizmy, které osidlují všechny epitelové povrchy sliznic a kůže. Stále rostoucí množství nových poznatků o významu komenzálních mikrobů pro zdraví vyvolává velký zájem o mikrobiotu napříč lékařskými obory. Mikrobiota, zejména střevní, hraje klíčovou roli ve vývoji a fungování řady fyziologických mechanizmů, zejména imunitních. Mikrobiota vytváří s hostitelem symbiotický vztah: podmiňuje imunologickou rovnováhu, umožňuje efektivní imunitní reakce a brání kolonizaci patogenními mikroorganizmy. Alterace vzájemného vztahu mikrobioty a hostitele (dysbióza) vede k vývoji zánětlivých, autoimunitních i nádorových...

Primární imunodeficience u dospělých

Primary immunodeficiencies in adults

Jiří Litzman

Vnitr Lek 2019, 65(2):109-116 | DOI: 10.36290/vnl.2019.023  

Oproti běžným představám se problematika primárních imunodeficiencí zdaleka netýká pouze pediatrie, velký počet primárně imunodeficitních pacientů je nejen léčen, ale i diagnostikován v dospělém věku. Nejdůležitější manifestací těchto chorob jsou závažné, neobvyklé nebo špatně léčitelné infekce. Některé choroby z primární imunodeficience se často manifestují až v dospělém věku - jedná se především o hypogamaglobulinemii označovanou jako běžná variabilní imunodeficience (CVID) a Goodův syndrom (hypogamaglobulinemie s tymomem). Díky úspěšné léčbě se dospělosti dožívají (a často vedou "normální" život) i ti nemocní, jejichž manifestace začala v časném...

Sekundární imunodeficience jako následek chronických onemocnění

Secondary immunodeficiency as a consequence of chronic diseases

Zita Chovancová

Vnitr Lek 2019, 65(2):117-124 | DOI: 10.36290/vnl.2019.024  

Sekundární imunodeficience (SID), tedy získané poruchy funkce imunitního systému, představují heterogenní skupinu onemocnění s rozmanitou etiologií. Většinou se jedná o kombinovanou poruchu humorálních i buněčných složek vrozeného i adaptivního imunitního systému. Jsou doménou především dospělého věku. Mezi nejdůležitější příčiny rozvoje SID patří diabetes mellitus, porucha funkce jater a ledvin, protein-energetická malnutrice, porucha slezinných funkcí a změny imunitního systému ve stáří. Nejčastěji se manifestuje zvýšenou frekvencí infekcí nebo přítomností neobvyklých komplikací běžných infekcí a občas také rozvojem oportunních infekcí. Základní...

Léčba humorálních imunodeficiencí

Treatment of antibody immunodeficiency

Jiří Litzman

Vnitr Lek 2019, 65(2):126-130 | DOI: 10.36290/vnl.2019.025  

Základem léčby nemocných s různými formami hypogamaglobulinemií, primárních, ale i sekundárních, je imunoglobulinová substituce. Současné imunoglobulinové preparáty obsahují vysoce purifikovaný IgG od lidských dárců. Léky jsou nyní podávány téměř výhradně intravenózní nebo subkutánní cestou. Léčba musí být výrazně individualizovaná. Snahou je podat takové dávky imunoglobulinového preparátů, aby se zabránilo vzniku častých a zejména závažných infekcí, především respiračního traktu. Alternativou, ale i doplňkem imunoglobulinové léčby může být antibiotická profylaxe.

Nežádoucí účinky imunoglobulinové léčby

Adverse effects of immunoglobulin therapy

Iva Šutová, Zita Chovancová, Jiří Litzman

Vnitr Lek 2019, 65(2):131-135  

Imunoglobulinové preparáty jsou plazmatické deriváty obsahující protilátky ve třídě IgG proti širokému spektru antigenů. Jsou podávány intravenózně nebo subkutánně v indikacích substitučních nebo imunomodulačních. Jejich podávání však s sebou také nese riziko nežádoucích reakcí, mezi které patří zejména třesavka, horečka, bolesti hlavy, nauzea, malátnost, bolest svalů, ale i závažnější systémové reakce. Až 1/3 těchto reakcí vzniká v průběhu první aplikace a jejich četnost a tíže závisí na dávce, rychlosti aplikace, způsobu podávání, ale také na komorbiditách léčeného pacienta. Důležitým rizikovým faktorem pro vznik nežádoucích účinků v průběhu aplikace...

Současné trendy v imunosupresivní léčbě

Current trends in immunosuppressive treatment

Marta Sobotková, Jiřina Bartůňková

Vnitr Lek 2019, 65(2):136-142 | DOI: 10.36290/vnl.2019.027  

Imunosupresiva představují skupinu látek používaných k potlačení funkce imunitního systému. Uplatňují se zejména v léčbě autoimunitních a jiných chronických zánětlivých onemocnění a k potlačení imunitní reakce příjemce proti dárcovským antigenům po transplantacích. V současnosti máme k dispozici široké spektrum imunosupresiv s různými mechanizmy účinku. Tento článek přináší přehled léků aktuálně registrovaných v České republice jako imunosupresiva a zamýšlí se rovněž nad možnými dalšími směry vývoje v rámci této farmakoterapeutické skupiny.

Co dnes znamená alergologie pro internu a naopak

The role of allergology in internal medicine today and vice versa

Petr Čáp

Vnitr Lek 2019, 65(2):143-147 | DOI: 10.36290/vnl.2019.028  

Autor popisuje současný význam oboru alergologie a nabízí internistům aktualizovaný pohled zaměřený na oblasti, v nichž se tento obor dotýká vnitřního lékařství. Vybírá a zdůrazňuje důležité diagnostické a léčebné metody ve snaze poskytnout informaci využitelnou pro účely postgraduálního vzdělávání lékařů. Zdůrazňuje nesporný význam anamnézy pro diagnostiku alergií, nabízí některé méně známé a nedoceněné metody a hlavně přehled užitečný pro praxi internisty. Popisuje pokroky v léčbě alergenovou imunoterapií včetně možnosti chorobu modifikujícího účinku za určitých podmínek. Zmiňuje pokrok v dostupnosti tabletových vakcín a v závěru akcentuje velmi...

Anafylaktické příznaky a anafylaktický šok

Anaphylactic symptoms and anaphylactic shock

Irena Krčmová, Jakub Novosad

Vnitr Lek 2019, 65(2):149-156 | DOI: 10.36290/vnl.2019.029  

Anafylaktické příznaky a anafylaktický šok jsou závažné, rychle se rozvíjející a potencionálně fatální systémové reakce vznikající po kontaktu se spouštěčem s následným uvolněním řady substancí, které ovlivňují cévní permeabilitu, tonus hladkého svalstva cév a bronchů s aktivací systémové zánětlivé kaskády. Z hlediska patofyziologického se může jednat o imunologickou reakci, zprostředkovanou protilátkami typu IgE a následným masivním uvolněním biologicky aktivních mediátorů z mastocytů a bazofilů (IgE dependentní). Pokud je mastocyt/bazofil degranulován cestou přímou bez účasti IgE protilátek, jedná se o anafylaxi nealergickou (non IgE dependentní,...

Helen Chapel et al. Základy klinické imunologie

Vojtěch Thon

Vnitr Lek 2019, 65(2):157