Slovo úvodem

Michal Vrablík

Vnitr Lek 2018, 64(12):1121  

Změny úrovně sekundární prevence ischemické choroby srdeční mezi lety 1995-2017 v České republice: porovnání studií EUROASPIRE I, II, III, IV a V

The changes in cardiovascular prevention practice between 1995-2017 in the Czech Republic: a comparison of EUROASPIRE I, II, III, IV and V study

Otto Mayer jr, Jan Bruthans, Martina Rychecká

Vnitr Lek 2018, 64(12):1190-1199  

Východisko:Náležitě prováděná sekundární prevence je pro životní vyhlídky pacientů přinejmenším stejně důležitá jako léčba v akutním stadiu infarktu myokardu. Série studií EUROASPIRE hodnotila, nakolik byly principy sekundární prevence (definované dle platných doporučení) implementovány do klinické praxe u pacientů se stabilizovanou ischemickou chorobou srdeční (ICHS). V této analýze ukazujeme, jak se adherence k těmto doporučeným principům měnila mezi roky 1995 a 2017 u českého vzorku projektu EUROASPIRE. Metodika:Analýza porovnává 5 nezávislých kohort vyšetřených v letech v letech 1995/1996, 1999/2000, 2006/2007, 2012/2013...

Souhrn konsenzu EAS týkajícího se kauzálního vztahu mezi lipoproteiny o nízké hustotě a aterosklerotickými kardiovaskulárními onemocněními zpracovaný výborem České společnosti pro aterosklerózu

A summary of the EAS consensus concerning the causal relationship between low-density lipoproteins and atherosclerotic cardiovascular diseases, prepared by the Board of the Czech Society for Atherosclerosis

Vladimír Soška, David Karásek, Vladimír Blaha, Renata Cífková, Tomáš Freiberger, Pavel Kraml, Jan Piťha, Hana Rosolová, Tomáš Štulc, Zuzana Urbanová, Michal Vrablík

Vnitr Lek 2018, 64(12):1124-1128  

Článek je stručným souhrnem informací ze stanoviska Evropské společnosti pro aterosklerózu, které se týká kauzálního vztahu mezi lipoproteiny o nízké hustotě (LDL) a rozvojem aterosklerózy. Skutečnost, že existuje jednoznačná kauzální závislost mezi koncentrací LDL a rozvojem aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění (ASKVO), je doložena důkazy z vrozených poruch metabolizmu lipidů, z prospektivních epidemiologických studií, z mendelovsky randomizovaných studií a z randomizovaných kontrolovaných studií. Je doloženo, že účinek expozice LDL na ASKVO je kumulativní a je diskutován také aditivní vliv jiných rizikových faktorů. Závěrem jsou shrnuta...

Zánět a ateroskleróza

Inflammation and atherosclerosis

Rudolf Poledne, Ivana Králová Lesná

Vnitr Lek 2018, 64(12):1142-1146  

Přes velmi úspěšnou terapii hypercholesterolemie a hypertenze připadá v rozvinutých společnostech stále asi 50 % úmrtí na kardiovaskulární nemoci. To může být vysvětleno vlivem sterilního zánětu v tukové tkáni a následně proinflamačního stavu celého organizmu. Metoda vysoce senzitivního stanovení C-reaktivního proteinu (hsCRP) umožnila v rozsáhlých epidemiologických studiích prokázat, že jeho mírně zvýšená koncentrace odhaluje individuální zvýšené riziko infarktu myokardu. Skutečnost je ale poněkud složitější, protože koncentrace hsCRP významně souvisí s hlavními rizikovými faktory kardiovaskulárních nemocí - věkem, BMI a kouřením. Prokázalo se, že...

Bilirubin: od nevýznamného katabolického produktu k závažnému predikčnímu faktoru infarktu myokardu

Bilirubin: from an unimportant waste product to important myocardial infarction predictor

Jaroslav A. Hubáček, Libor Vítek

Vnitr Lek 2018, 64(12):1148-1152  

Bilirubin je hlavním katabolickým produktem vznikajícím při odbourávání hemu. Dlouho byl považován za pouhý nevýznamný odpadní produkt. V posledním čtvrtstoletí bylo ale prokázáno, že hraje velice důležitou roli při udržování oxidačně redukční rovnováhy organizmu. Porucha této rovnováhy - zvýšený oxidační stres - je v současné době považována za jeden ze zásadních rizikových faktorů rozvoje civilizačních onemocnění. Ačkoli zcela přesný mechanizmus není znám, řada humánních studií prokázala snížený výskyt řady (především kardiovaskulárních, ale mimo jiné i nádorových) onemocnění u jedinců s mírně zvýšenými koncentracemi bilirubinu.

U HDL-cholesterolu již zřejmě neplatí "čím výše, tím lépe"

"The higher the better" seems to be no longer true for HDL-cholesterol

Hana Rosolová

Vnitr Lek 2018, 64(12):1153-1155  

Ze starých epidemiologických populačních studií bylo známo, že koncentrace HDL-cholesterolu (HDL-C) byla v negativní asociaci s rizikem koronárních příhod. V posledních 10 letech se objevují studie, které objevují závislost tvaru křivky U, tj. nižší a vyšší hladiny HDL-C než optimální jsou v asociaci s exponenciálně se zvyšujícím rizikem. Asociace vysokých hladin HDL-C s vysokým kardiovaskulárním rizikem není zcela jasná. Předpokládá se změna funkce velkých HDL-částic bohatých na estery cholesterolu, které se stávají donorem cholesterolu pro arterie.

Současné pohledy na metabolický syndrom

Current views on metabolic syndrome

Štěpán Svačina

Vnitr Lek 2018, 64(12):1156-1159  

Metabolický syndrom je teorií, která je stará již 30 let. Několik definic se pokouší vysvětlit častý společný výskyt rizikových faktorů aterosklerózy. Nejprve šlo o syndrom inzulinové rezistence. Až později byl popsán vztah metabolického syndromu k tzv. systémovému zánětu vznikajícímu v tukové tkáni a k zánětlivým onemocněním typu chronické bronchitidy či psoriázy či k onemocněním degenerativním, jako je Alzheimerova choroba. Pohledy na metabolický syndrom se tak stále mění.

Lipoprotein(a) - kardiovaskulární rizikový faktor: význam a možnosti terapie

Lipoprotein(a) - the cardiovascular risk factor: significance and therapeutic possibilities

Vladimír Blaha

Vnitr Lek 2018, 64(12):1160-1168  

Zvýšené koncentrace lipoproteinu(a) - Lp(a) má přibližně 20 % populace. V současné době máme již dostatek důkazů pro fakt, že Lp(a) představuje nezávislý kardiovaskulární rizikový faktor. Jak Evropská kardiologická společnost, tak Evropská společnost pro aterosklerózu doporučují měření Lp(a) u pacientů se středně a vysoce zvýšeným kardiovaskulárním rizikem, a používají Lp(a) také ve stratifikaci kardiovaskulárního rizika. Platí to také pro pacienty s rekurentními klinickými příhodami, kteří jsou již léčeni statiny, a pro pacienty s reziduálním rizikem, vyžadující intenzivnější terapii. Strategie ke snížení koncentrace Lp(a) nebyly v minulosti dostatečně...

Proč nebrzdit volný pád LDL-cholesterolu a nepomlouvat statiny

Why not to interfere with LDL-cholesterol freefall and why not to talk badly about statins

Jan Piťha

Vnitr Lek 2018, 64(12):1169-1175  

V současnosti je díky novým lékům a léčebným postupům možné, a tudíž i vhodné docílit velice nízkých koncentrací LDL-cholesterolu. Jedná se především o inhibitory proproteinkonvertázy subtilizin kexin 9 a o LDL aferézy. I přes tyto nové postupy zůstávají hlavním protivníkem aterosklerózy a aterogenních dyslipidemií statiny. Statiny jsou tedy základem léčby vždy. Pokud nestačí nebo pokud skutečně působí nezvladatelné obtíže, je možné je doplnit nebo nahradit dalšími léky či léčebnými postupy, které snižují hodnoty LDL-cholesterolu. Často však není zcela využit jejich plný potenciál a stále se objevují zcela neoprávněné obavy o jejich častých a nebezpečných...

Kombinovaná hypolipidemická léčba

Combined lipid-lowering therapy

David Karásek

Vnitr Lek 2018, 64(12):1177-1184  

Dyslipidemie patří mezi hlavní rizikové faktory aterosklerózy. Pro dosažení současných cílových hodnot krevních lipidů je mnohdy nutné využít intenzivní hypolipidemickou terapii včetně kombinace jednotlivých hypolipidemik. Z hlediska redukce kardiovaskulárního rizika je důležité, aby byl nemocný léčen co nejvyšší tolerovanou dávkou statinu. V dalším kroku se pak rozhodujeme o podání ezetimibu anebo fibrátu. U vysoce rizikových nemocných je nutné zvážit také léčbu inhibitory proprotein konvertázy subtilizin kexin 9. Sdělení podává přehled o efektivitě jednotlivých kombinací na ovlivnění lipidového spektra i na výskyt kardiovaskulárních onemocnění.

Inhibítory PCSK9 a diabetes mellitus

PCSK9 inhibitors and diabetes mellitus

Branislav Vohnout, Jana Lisičanová, Andrea Havranová

Vnitr Lek 2018, 64(12):1186-1189  

Proproteínkonvertáza subtilizín kexín typu 9 (PCSK9) zohráva kľúčovú úlohu v regulácii expresie LDL receptorov (LDLR). Klinické štúdie s monoklonálnymi protilátkami proti cirkulujúcemu PCSK9 (anti-PCSK9 MAbs) preukázali nielen potentný efekt na redukciu LDL-cholesterolu (až do asi 60 %), ale aj redukciu rizika veľkých kardiovaskulárnych príhod. Avšak mendelovské randomizačné štúdie ukázali, že nositelia loss-of-function variant génu pre PCSK9 majú okrem nižších hladín LDL-cholesterolu aj zvýšené riziko rozvoja diabetes mellitus 2. typu (DM2T). Výsledky klinických štúdií s monoklonálnymi protilátkami proti PCSK9 však takéto riziko nepotvrdzujú. Túto...

Společné stanovisko odborných společností k předepisování PCSK9 inhibitorů

Consensus statement of professional associations on prescribing of PCSK9-inhibitors

Richard Češka, Miloš Táborský, Michal Vrablík

Vnitr Lek 2018, 64(12):1131-1136  

Nová skupina léků, tzv. PCSK9 inhibitory (PCSK9i), představuje biologickou léčbu hypercholesterolemie. Tyto léky jsou podávány injekční formou, subkutánně, a to 1krát za 2 nebo za 4 týdny. PCSK9i nejsou náhradou za v současnosti užívaná hypolipidemika, představují jen rozšíření terapeutické palety pro nejtěžší nemocné a pro nemocné, kteří nemohou standardní léčbu užívat a nedosahují příslušných cílových hodnot. Indikace jsou v zásadě dvě: (1) hypercholesterolemie a smíšená dyslipidemie (2) sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Statinová intolerance není samostatnou indikací léčby. Vzhledem k tomu, že však její přítomnost hraje někdy...

Komentář k nejdůležitějším a nejnovějším studiím s inhibitory PCSK9

Comments on the most important and recent studies involving PCSK9i

Richard Češka

Vnitr Lek 2018, 64(12):1137-1141  

Předložená práce podává stručný přehled o klíčových studiích s inhibitory PCSK9. Zabývá se především pozitivními výsledky studií FOURIER s evolokumabem, studie SPIRE s bokocizumabem a studií ODYSSEY Outcomes s alirokumabem. Všechny tyto studie prokázaly nejen významný pokles LDL-cholesterolu, ale právě s touto hodnotou korelující redukci kardiovaskulárních příhod. Léčba, vedoucí k dramatickému poklesu LDL-cholesterolu, byla bezpečná a nemocnými dobře tolerovaná. Všechny komentované studie prokazují pozitivní dopady biologické léčby hypercholesterolemie na kardiovaskulární onemocnění, potvrzují platnost hypotézy "čím níže, tím lépe", alespoň pro LDL-cholesterol....