Vnitřní lékařství, 2017 (roč. 63), číslo 7-8
140. internistický den - XXVII. Vanýskův den - program
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):462
Původní práce
Virová hepatitida C a transplantace orgánů
Viral hepatitis C and organ transplantation
Libuše Husová, Vladimír Mejzlík
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):531-534 | DOI: 10.36290/vnl.2017.108
V Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) v Brně bylo provedeno od počátku transplantačního programu od 2. 2. 1983 do 1. 1. 2017 celkem 638 transplantací jater. Z celkového počtu 638 transplantací z indikace cirhózy při chronické hepatitidě C (HCV) byla transplantace provedena u 68 pacientů (11 %). Pacienti s diagnózou HCV byli léčeni jak na čekací listině, tak po transplantaci jater (TJ). V léčbě byla použita interferonová i bezinterferonová terapie. Celkem bylo interferonovou léčbou po TJ léčeno 15 nemocných a jen 2 dosáhli setrvalé virologické odpovědi 2/15 (13 %). Bezinterferonovou léčbou po TJ bylo léčeno 28 pacientů. Setrvalé...
Přehledné referáty
Historie a současnost léčby hepatitid B a C
History and presence of hepatitis B and C therapy
Petr Husa sr
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):465-470 | DOI: 10.36290/vnl.2017.097
Infekce virem hepatitidy B (HBV) a hepatitidy C (HCV) jsou celosvětově významnými příčinami chronického onemocnění jater. Péče o pacienty infikované HBV nebo HCV se za posledních 20 let významně zlepšila díky lepšímu porozumění patofyziologii onemocnění, zdokonalení diagnostiky, terapeutických a preventivních možností. Cílem léčby chronické hepatitidy B je prodloužit délku života a zlepšit jeho kvalitu prostřednictvím zábrany progrese chronické hepatitidy do jaterní cirhózy, dekompenzace cirhózy a vzniku hepatocelulárního karcinomu (HCC). Chronickou infekci HBV lze v současnosti léčit buď tenofovirem, či entekavirem per os (naprostá většina případů),...
PCR diagnostika infekcí
PCR diagnosis of infectious diseases
Tomáš Freiberger
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):472-474 | DOI: 10.36290/vnl.2017.098
Základním kamenem laboratorní diagnostiky etiologie infekčních nemocí jsou postupy založené na kultivaci mikrobů. Stále více se však i v běžné klinické praxi uplatňují molekulárně biologické, na kultivaci nezávislé metody detekce mikroorganizmů, které jsou důležitým doplňkem konvenčních postupů a v některých případech se již staly zlatým diagnostickým standardem. Nejčastěji jsou používány metody založené na polymerázové řetězové reakci (PCR - polymerase chain reaction).
Nozokomiální infekce a antibiotická rezistence v současnosti
The current problems related to nosocomial infections and antibiotic resistance today
Renata Tejkalová
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):476-480 | DOI: 10.36290/vnl.2017.099
Nozokomiální infekce jsou v současnosti považovány za významný indikátor kvality péče ve všech zdravotnických zařízeních. Jedná se o nežádoucí komplikaci poskytované zdravotnické péče s řadou negativních následků, jako jsou nárůst morbidity a mortality, prodloužení doby hospitalizace a vzestup nákladů. Jejich výskyt dnes mimo jiné souvisí i s narůstajícími, mnohdy invazivními technickými možnostmi diagnostiky i terapie. Dalším problémem v nemocnicích České republiky je nárůst rezistence některých bakterií k antibiotikům. Prakticky to znamená značně omezené možnosti léčby. Příspěvek přináší aktuální data o bakteriální rezistenci v Českých nemocnicích...
Vývoj názorů na patofyziologii sepse
Development of views on pathophysiology of sepsis
Jiří Beneš
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):481-487 | DOI: 10.36290/vnl.2017.100
Sepse byla zprvu chápána jako nemoc způsobená invazivní bakteriální infekcí spojenou se zaplavením organizmu bakteriálními zplodinami (otrava krve). Schottmüllerova definice položila důraz na existenci ložiska jako zdroje invadujících bakterií. Další výzkumy vedly k objevu cytokinové kaskády a k poznání, že projevy sepse jsou indukovány našimi vlastními endogenními mediátory. Příčinu selhávání různých orgánů při sepsi lze vysvětlit jednak poruchami hemodynamiky, které mají původ ve změněné funkci kapilárního řečiště, ale současně i komplexní přestavbou metabolizmu. Pro vysvětlení metabolických změn byla postulována teorie hibernace tkání; podle alternativní...
Cytomegalovirová a polyomavirová infekce po transplantaci ledviny
Cytomegalovirus and polyomavirus infection after renal transplantation
Jana Machová, Tomáš Reischig
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):488-497 | DOI: 10.36290/vnl.2017.101
Virové infekce patří mezi jedny z nejčastějších infekčních komplikací postihující příjemce transplantovaných orgánů. V důsledku imunosupresivní terapie, která dominantně ovlivňuje buněčnou imunitu a úspěšně tak redukuje incidenci akutní rejekce, dochází k vyššímu výskytu virových infekcí. Herpetické viry a polyomaviry jsou ubikvitérní patogeny, které mají schopnost perzistence v organizmu ve stadiu latence. Kromě reaktivace infekce dochází po transplantaci k primoinfekci přenesené od dárce, které zvyšují morbiditu a podílejí se na zhoršeném přežívání pacientů. Vedle toho mají dlouhodobé nepřímé dopady, v jejichž důsledku dochází k poškození funkce...
Virová hepatitida A - možný diferenciálně diagnostický a terapeutický problém
Viral hepatitis A - possible diagnostic and therapeutic problems
Petr Husa jr, Petr Husa sr
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):498-501 | DOI: 10.36290/vnl.2017.102
Virová hepatitida A (VHA) je onemocnění, které člověka provází od nepaměti. Již Hippokrates popisoval epidemii infekční žloutenky v Řecku v 5. století před naším letopočtem. V posledních dekádách incidence hepatitidy A v rozvinutých zemí klesá. Dříve běžné onemocnění se nyní vyskytuje vzácně, nejčastěji v rámci lokálních epidemií o stovkách případů. S klesající incidencí onemocnění ubývají i praktické zkušenosti lékařů s hepatitidou A. Na základě zkušeností získaných v rámci epidemie VHA, která proběhla v Brně a okolí v letech 2016-2017, autoři prezentují možné diagnostické a terapeutické problémy spjaté s tímto onemocněním.
Infekce HIV jako nové onemocnění vnitřního lékařství
HIV infection - a new disease of internal medicine
Svatava Snopková
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):502-506 | DOI: 10.36290/vnl.2017.103
Moderní antiretrovirová terapie patří mezi největší úspěchy současné medicíny. Infekce HIV je nyní díky léčbě považována za typicky chronické onemocnění vyvíjející se několik desítek let, a je možné při něm udržet vysokou kvalitu života s očekávanou délkou, která se podstatně neliší od kvality a délky života u obecné populace. V posledních 2 desetiletích dramaticky klesla incidence AIDS (acquired immune deficiency syndrome/syndrom získaného selhání imunity) definujících onemocnění, zejména oportunních infekcí a některých malignit, ale ve srovnání s všeobecnou populací vzrostl počet neinfekčních komplikací, jako jsou kardiovaskulární choroby, venózní...
Myokarditidy a zánětlivé kardiomyopatie
Myocarditis and inflammatory cardiomyopathy
Dalibor Mlejnek, Jan Krejčí
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):507-512 | DOI: 10.36290/vnl.2017.104
Myokarditida je zánětlivé postižení srdečního svalu. Nejčastější příčinou myokarditidy jsou v průmyslově vyspělých zemích virové infekce. Myokarditida s dysfunkcí levé komory srdeční se nazývá zánětlivá kardiomyopatie (ZKMP) a představuje hlavní příčinu vzniku dilatační kardiomyopatie. Klinický obraz je velmi různorodý, nejčastěji se onemocnění prezentuje známkami srdečního selhání, arytmickými příznaky a bolestmi na hrudi. Přes významný pokrok v neinvazní diagnostice, zejména ve využití magnetické rezonance srdce, zůstává endomyokardiální biopsie nadále zlatým standardem diagnostiky myokarditidy. Terapie myokarditidy a ZKMP je založena především na...
Komunitní pneumonie - základy diagnostiky a léčby
Community pneumonia - fundamentals of diagnosing and treatment
Vítězslav Kolek
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):514-517 | DOI: 10.36290/vnl.2017.105
Pneumonie je nejzávažnější respirační onemocnění, kterému v ČR ročně podlehne více než 3 000 pacientů. Komunitní pneumonie jsou získány v běžném životním prostředí mimo nemocniční zařízení, jsou vyvolány známými infekčními původci většinou dobře citlivými na antibiotika. Je popsána diagnostika, prevence a léčba nemoci s přihlédnutím k individuálnímu vyhodnocení rizika komplikací a možné smrti. Je referováno o strategii podávání antibiotik.
Nozokomiální pneumonie
Nosocomial pneumonia
Jana Skřičková
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):518-526 | DOI: 10.36290/vnl.2017.106
Nozokomiální pneumonie (hospital-acquired pneumonia - HAP) je pneumonie, jejíž příznaky vznikly za dobu delší než 2 dny (> 48 hod) od přijetí do nemocnice nebo až 14 dnů od propuštění z nemocnice. Nozokomiální pneumonie představují 13-18 % všech nozokomiálních infekcí. Výskyt HAP je nejčastější u uměle ventilovaných nemocných. Druh a zastoupení původců HAP závisí především na délce pobytu pacienta v nemocnici a na jeho stavu a charakteru léčby. Diagnostika pneumonie je opřena o anamnézu, fyzikální a RTG nález, o výsledky mikrobiologického vyšetření vzorků z respiračního traktu, hemokultury, vyšetření pleurálního výpotku, sérologického vyšetření,...
Infekční komplikace u transplantací jater
Infectious complications related to liver transplants
Vladimír Mejzlík, Libuše Husová, Milan Kuman, Soňa Štěpánková, Jiří Ondrášek, Petr Němec
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):527-530 | DOI: 10.36290/vnl.2017.107
V procesu transplantace je infekce obávanou komplikací. Práce diskutuje zdroje, screening a rizikové faktory infekce, časový výskyt jednotlivých infekcí v peritransplantačním a posttransplantačním průběhu. Uvádí nejčastější formy bakteriálních, virových a mykotických infekcí. Popisuje účinná profylaktická opatření, která výrazně snižují riziko infekce po transplantaci jater.
Transplantace srdce a infekce
Heart transplantation and infection
Eva Ozábalová, Jan Krejčí, Petr Hude, Julius Godava, Tomáš Honek, Lenka Špinarová, Petr Pavlík, Helena Bedáňová, Petr Němec
Vnitr Lek 2017, 63(7-8):535-539 | DOI: 10.36290/vnl.2017.109
Ortotopická transplantace srdce (OTS) je již zavedenou léčebnou metodou u pacientů v terminálním stadiu srdečního selhání. V prvních měsících jsou pacienti ohroženi především akutními rejekcemi a infekčními komplikacemi, které jsou nejčastější příčinou morbidity a mortality v 1. roce po transplantaci. Z dlouhodobějšího hlediska je přežívání pacientů ovlivněno malignitami a vaskulopatií štěpu, nicméně doživotní užívání imunosupresivní medikace s sebou nese trvale zvýšené riziko infekcí. Možný je výskyt nejen běžných komunitních infekcí, ale v důsledku četných hospitalizací také nozokomiálních nákaz; často se setkáváme i s různými oportunními infekcemi,...