Vnitřní lékařství, 2011 (roč. 57), číslo 7-8
136. internistický den, XXIV. Vanýskův den, Brno 2011
Minulost, současnost a budoucnost náhrady funkce ledvin
The past, the present and the future of renal replacement therapy
V. Tesař
Vnitr Lek 2011, 57(7-8):603-606 
Představa, že selhání ledvin vede k "uremii" retencí solutů, které jsou normálně vylučovány zdravými ledvinami, byla formulována již v 1. polovině 19. století. Objevy osmózy a kolodiové membrány umožnily první pokusy s dialýzou nejdříve u zvířat a poté i u lidí v 1.čtvrtině 20. století. Dialýza se stala od poloviny 40. let minulého století metodou léčby akutního selhání ledvin a vyřešení dlouhodobého cévního přístupu umožnilo začátkem 60. let zahájit v řadě zemí program chronické hemodialýzy, který spolu s transplantací ledvin zachránil život, nebo jej alespoň významně prodloužil, milionům pacientů s chronickým selháním ledvin. V posledních 50 letech...
Etiologie a klinický obraz chronického selhání ledvin
Aetiology and a clinical picture of chronic renal failure
J. Zadražil
Vnitr Lek 2011, 57(7-8):607-613
Pod pojmem chronické selhání ledvin (CHSL) se obvykle rozumí konečná fáze chronického onemocnění ledvin (CKD) s poklesem glomerulární filtrace (GF) pod 0,25 ml/s. CHSL je závažný celosvětový zdravotnický a ekonomický problém s narůstající incidencí a prevalencí. Pacienti s CHSL jsou v porovnání s ostatními pacienty častěji a déle hospitalizováni a přes zlepšující se péči mají obvykle sníženou kvalitu života a vysokou morbiditu a mortalitu. Je uveden přehled nejzávažnějších rizikových faktorů rozvoje CKD a nejčastějších onemocnění vedoucích k CHSL. Nejčastější příčinou CHSL je diabetická nefropatie, dále nejrůznější formy ischemické choroby ledvin,...
Hypertenze a kardiovaskulární komplikace chronického selhání ledvin
Hypertension and cardiovascular complications of chronic renal failure
M. Souček, V. Monhart, M. Nedbálková
Vnitr Lek 2011, 57(7-8):615-619
Chronické selhání ledvin je spojeno s výrazně vyšším kardiovaskulárním rizikem v důsledku zvýšeného výskytu kardiovaskulárních rizikových faktorů (hypertenze, diabetes mellitus, dyslipidemie). Příčinou kardiovaskulární mortality je zvýšený výskyt hypertrofie levé komory srdeční, ischemické choroby srdeční a chronického srdečního selhání. Léčba je zaměřena na rizikové faktory, především vysoký krevní tlak již u pacientů s chronickým onemocněním ledvin mírného až středního stupně, u pacientů v chronickém selhání ledvin ale často selhává.
Kostní choroba u chronického selhání ledvin a její moderní terapie
Bone disease in chronic renal failure and its modern therapy
S. Dusilová Sulková
Vnitr Lek 2011, 57(7-8):620-625
Renální kostní nemoc představuje jednu z nejzávažnějších průvodních komplikací chronického selhání ledvin. V patogenezi je rozhodující sekundární hyperparatyreóza. V prevenci a léčbě choroby se v současné době klade důraz na vzájemné patogenetické i klinické souvislosti mezi postižením kostní tkáně a kardiovaskulárními komplikacemi (CKD-MBD, kostní a cévní postižení při chronickém onemocnění ledvin). Základním požadavkem pro léčbu je korekce hyperfosfatemie, na ni navazují postupy korigující hyperaktivitu příštítných tělísek ovlivněním receptoru pro vitamin D (VDR) a receptoru pro kalcium (CaR). V rámci těchto postupů mají význam především 3 skupiny...
Infekce močového traktu a chronické selhání ledvin
Urinary tract infections and chronic renal failure
D. Sobotová
Vnitr Lek 2011, 57(7-8):626-630
Článek stručně shrnuje problematiku infekcí močového traktu u dospělých:predispoziční a rizikové faktory, dělení, hodnocení patogenity bakteriálních původců, závažnost bakteriurie a leukocyturie, interpretaci nálezů, zásady léčby a vztah k chronickému selhání ledvin. Infekce močového traktu jsou druhou nejčastější infekcí v populaci. Nejvíce postihují ženy ve fertilním věku a poté seniory obou pohlaví, u kterých se kumulují rizikové faktory. Nejvyšší stupeň patogenity vůči močovému traktu vykazují Escherichia coli a Staphylococcus saprophyticus, odpovídající za 85, resp. 10-15 % případů akutních nekomplikovaných močových infekcí....
Anémie u chronického selhání ledvin
Anemia and chronic kidney failure
S. Štěpánková
Vnitr Lek 2011, 57(7-8):631-634
Anémie je častým projevem chronického selhání ledvin. Je způsobena relativním nedostatkem erytropoetinu (EPO) a deficitem železa s poruchou jeho metabolizmu. V patogenezi poruch metabolizmu železa hraje rozhodující roli hepcidin. Udržuje homeostázu železa v organizmu. Léčba renální anémie je založena na substituci železa a aplikaci erytropoézu stimulujících přípravků (ESA). Zánět a malnutrice jsou po deficitu železa nejčastějšími příčinami rezistence na ESA.
Peritoneální dialýza a její modifikace v léčbě chronického selhání ledvin
Peritoneal dialysis and its modification in the treatment of chronic renal failure
V. Bednářová, Z. Hrušková, V. Motáň, M. Neprašová
Vnitr Lek 2011, 57(7-8):635-639
Pro léčbu chronického selhání ledvin lze využít 3 metody - hemodialýzu, peritoneální dialýzu a transplantaci ledviny (od žijícího dárce nebo transplantaci kadaverózní ledviny). V roce 2009 bylo v České republice léčeno hemodialýzou 5 763 pacientů, peritoneální dialýzou pak pouhých 8 % pacientů (458). Jedním z důvodů malého počtu pacientů léčených peritoneální dialýzou může být stále velké množství těch, kteří přicházejí do dialyzačního centra s chronickým selháním ledvin tzv. "z ulice". Tito pacienti po akutním zahájení hemodialyzační léčby již na hemodialýze zůstávají. Dalším důvodem malého počtu peritoneálně dialyzovaných pacientů je malá informovanost...
Hemodialýza - současná praxe
Haemodialysis - the current practice
M. Nedbálková
Vnitr Lek 2011, 57(7-8):640-644
Nové postupy a technické vymoženosti přispívají v posledních dekádách ke zkvalitnění hemodialyzační léčby. Důraz je kladen na včasné založení arteriovenózní fistule jako cévního přístupu pro hemodialýzu. Léčbu dialýzou se doporučuje zahájit při poklesu glomerulární filtrace na 8-10 ml/min nebo při komplikujících faktorech již při glomerulární filtraci pod 15 ml/min. Standardně se provádí hemodialýza 4 hod 3krát týdně, nižší frekvence či kratší délka hemodialýzy se připouští jen u nemocných s významně zachovalou reziduální renální funkcí. V prevenci komplikací pomáhá prodloužení hemodialýzy na 5-6 hod. U dlouhodobě hemodialyzovaných se preferuje hemodiafiltrace...
Přehled výsledků transplantací ledvin v České republice
An overview of the results of renal transplantation in the Czech Republic
E. Pokorná, P. Bachleda, J. Dědochová, P. Fixa, M. Kuman, P. Navrátil, P. Němec, T. Reischig, J. Samlík, T. Seeman, D. Sobotová, J. Špatenka, P. Trunečka, V. Třeška, O. Viklický, J. Zadražil
Vnitr Lek 2011, 57(7-8):645-649
Transplantace ledviny je v současné době rutinní a nejúspěšnější léčbou náhrady funkce ledvin. V České republice má dlouhou historii, první byla provedena již v roce 1961 v Hradci Králové a program jako takový byl zahájen v roce 1966 první úspěšnou transplantací v Ústavu experimentální chirurgie (později IKEM Praha). V současné době se transplantace provádějí v 7 transplantačních centrech (IKEM Praha, CKTCH Brno, FN Hradec Králové, FN Plzeň, FN Olomouc, FN Ostrava a u dětí ve FN v Motole). V České republice bylo od počátku programu do konce roku 2010 provedeno celkem 8 761 transplantací ledvin, v roce 2010 to bylo celkem 364 transplantací. Přežívání...
Biologická léčba po transplantaci ledviny
Biological treatment following renal transplantation
O. Viklický
Vnitr Lek 2011, 57(7-8):650-653
Transplantace ledviny představuje metodu první volby při léčbě nezvratného selhání ledvin. Výsledky transplantací ledvin jsou ovlivněny výskytem akutní a chronické rejekce a v dlouhodobém sledování také vedlejšími účinky imunosupresivní terapie, především vznikem kardiovaskulárních komplikací a nádorů. Imunosupresivní léčba biologickými preparáty má za cíl snížit výskyt akutních rejekcí, prodloužit dobu přežití štěpů a v konečném důsledku i dobu přežití nemocných. Kromě snížení rizika výskytu akutních rejekcí se biologické preparáty používají také s cílem eliminovat nutnost přídatné léčby steroidy u vybrané skupiny nemocných anebo snížit důsledky ischemicko-reperfuzního...
Imunosupresivní terapie a její úskalí
Immunosuppressive therapy and its problems
M. Kuman
Vnitr Lek 2011, 57(7-8):655-658
Imunosupresivní terapie je nezbytnou podmínkou úspěšné transplantace ledviny. Tři základní typy imunosupresivní terapie jsou: úvodní - indukční, antirejekční a udržovací. Základ udržovací imunosupresivní terapie tvoří kombinace ve složení kortikoidy + tacrolimus + mykofenolát mofetil. Nežádoucí účinky imunosupresivní terapie jsou krátkodobé a dlouhodobé. Závažné jsou lékové interakce, hlavně s antimykotiky a makrolidy. Spolupráce transplantologa s lékaři podílejícími se na péči o transplantovaného je zásadní pro nastavení hladiny imunosupresivní terapie, adekvátní aktuálnímu stavu. Nedostatek spolupráce a komunikace může vést k nenávratnému poškození...