Vnitr Lek 2025, 71(1):40-44 | DOI: 10.36290/vnl.2025.007

Humorálne biomarkery a fibrilácia predsiení

Martin Ihnatko, Ivica Lazúrová
I. interná klinika UPJŠ LF a UNLP, Košice

Fibrilácia predsiení (FP) je najčastejšia arytmia v klinickej praxi prispievajúca k zvýšenej morbidite a mortalite. Humorálne biomarkery, ako natriuretické peptidy, troponín, aldosterón, kortizol, kopeptín a apelín, zohrávajú čoraz dôležitejšiu úlohu v diagnostike, predikcii prognózy a manažmente FP. Zvýšené hladiny týchto biomarkerov naznačujú nielen poruchu funkcie myokardu a remodeláciu predsiení, ale aj zápalové a prokoagulačné stavy, ktoré ovplyvňujú vývoj a komplikácie FP. Sledovanie hladín biomarkerov poskytuje hlbší náhľad na patofyziologické mechanizmy FP a môže pomôcť pri identifikácii pacientov so zvýšeným rizikom komplikácií, ako sú tromboembolické príhody alebo progresia ochorenia. Integrácia biomarkerov do klinickej praxe môže výrazne zlepšiť stratifikáciu rizika, umožniť personalizovanejší prístup k liečbe FP a prispieť k efektívnejšiemu monitorovaniu priebehu ochorenia. Dôkazy o spojitosti medzi biomarkermi a FP sú povzbudzujúce, avšak sú potrebné ďalšie štúdie na potvrdenie ich klinického využitia v štandardnej starostlivosti o pacientov s týmto závažným ochorením.

Klíčová slova: aldosterón, apelín, fibrilácia predsiení, kopeptín, kortizol, natriuretické peptidy, troponín.

Humoral biomarkers and atrial fibrillation

Atrial fibrillation (AF) is the most common arrhythmia in clinical practice, contributing to increased morbidity and mortality. Humoral biomarkers, such as natriuretic peptides, troponin, aldosterone, cortisol, copeptin, and apelin, are gaining importance in the diagnosis, prognosis, and management of AF. Elevated levels of these biomarkers indicate not only myocardial dysfunction and atrial remodeling but also inflammatory and procoagulant states that influence the progression and complications of AF. Monitoring biomarker levels provides deeper insight into the pathophysiological mechanisms of AF and can aid in identifying patients at higher risk of complications, such as thromboembolic events or disease progression. Integrating biomarkers into clinical practice can significantly improve risk stratification, facilitate a more personalized approach to AF treatment, and contribute to more effective disease monitoring. Evidence linking biomarkers with AF is promising; however, further studies are needed to confirm their clinical utility in standard care for patients with this serious condition.

Keywords: aldosterone, apelin, atrial fibrillation, copeptin, cortisol, natriuretic peptides, troponin.

Přijato: 6. únor 2025; Zveřejněno: 18. únor 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ihnatko M, Lazúrová I. Humorálne biomarkery a fibrilácia predsiení. Vnitr Lek. 2025;71(1):40-44. doi: 10.36290/vnl.2025.007.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Zhou Y, Lin D, Wu S, et al. Dysnatremia is associated with increased risk of all-cause mortality within 365 days post-discharge in patients with atrial fibrillation without heart failure: A prospective cohort study. Front Cardiovasc Med. 2022;9:963103. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Cortés M, Arbucci R, Lambardi F, et al. High-Sensitivity Troponin T For The Risk Assessment Of Patients With Acute Atrial Fibrillation. Curr Probl Cardiol. 2022;47(11):101079. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Li X, Peng S, Wu X, et al. C-reactive protein and atrial fibrillation: Insights from epidemiological and Mendelian randomization studies. Nutr Metab Cardiovasc Dis. 2022;32(6):1519-1527. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Zhou P, Waresi M, Zhao Y, et al. Increased serum interleukin-6 level as a predictive biomarker for atrial fibrillation: A systematic review and meta-analysis. Rev Port Cardiol (Engl Ed). 2020;39(12):723-728. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Quesada A, López-Valero L, Marcaida-Benito G, et al. Prognostic value of troponin I in atrial fibrillation. Prog Cardiovasc Dis. 2021;67:80-88. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Kornej J, Zeynalova S, Büttner P, et al. Differentiation of atrial fibrillation progression phenotypes using Troponin T. Int J Cardiol. 2019;297:61-65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Zhao X, Li H, Liu C, Ren Y, Sun C. NT Pro-BNP can be used as a risk predictor of clinical atrial fibrillation with or without left atrial enlargement. Clin Cardiol. 2022;45(1):68-74. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Inohara T, Kim S, Pieper K, et al. B-type natriuretic peptide, disease progression and clinical outcomes in atrial fibrillation. Heart. 2019;105(5):370-377.
    9. Matsuda Y, Masuda M, Asai M, et al. High Brain Natriuretic Peptide Level Predicts The Prevalence Of Low-Voltage Areas And Poor Rhythm Outcome In Patients Undergoing Atrial Fibrillation Ablation. J Atr Fibrillation. 2020;13(3):2279. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Palà E, Pagola J, Juega J, et al. B-type natriuretic peptide over N-terminal pro-brain natriuretic peptide to predict incident atrial fibrillation after cryptogenic stroke. Eur J Neurol. 2021;28(2):540-547. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Mahadevan A, Garikipati S, Vanani S, et al. Meta-analysis of renin angiotensin aldosterone modulators mitigating Atrial Fibrillation risk in hypertensive patients. Am J Med Sci. 2024; S0002-9629(24)01351-X. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Menichelli D, Poli D, Antonucci E, et al. Renin-angiotensin-aldosterone system inhibitors and mortality risk in elderly patients with atrial fibrillation. Insights from the nationwide START registry. Eur J Intern Med. 2024;119:84-92. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Larsson SC, Lee WH, Burgess S, Allara E. Plasma Cortisol and Risk of Atrial Fibrillation: A Mendelian Randomization Study. J Clin Endocrinol Metab. 2021;106(7):e2521-e2526. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Di Dalmazi G, Vicennati V, Pizzi C, et al. Prevalence and Incidence of Atrial Fibrillation in a Large Cohort of Adrenal Incidentalomas: A Long-Term Study. J Clin Endocrinol Metab. 2020;105(8):dgaa270. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Avci II, Sahin I, Gungor B, et al. Higher Copeptin Levels are Associated with the Risk of Atrial Fibrillation in Patients with Rheumatic Mitral Stenosis. Acta Cardiol Sin. 2021;37(4):412-419.
    16. Arbault-Biton C, Chenevier-Gobeaux C, Legallois D, et al. Multiple biomarkers measurement to estimate the duration of atrial fibrillation. Ann Clin Biochem. 2021;58(2):102-107. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Cavusoglu Y, Kaya H, Eraslan S, Yilmaz MB. Hyponatremia is associated with occurrence of atrial fibrillation in outpatients with heart failure and reduced ejection fraction. Hellenic J Cardiol. 2019;60(2):117-121. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Kaya H, Cavusoglu Y. Arginine vasopressin and difficult triangle of heart failure, atrial fibrillation, and hyponatremia. Hellenic J Cardiol. 2020;61(4):296. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Bohm A, Urban L, Tothova L, et al. Concentration of apelin inversely correlates with atrial fibrillation burden. Bratisl Lek Listy. 2021;122(3):165-171. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Bohm A, Snopek P, Tothova L, et al. Association Between Apelin and Atrial Fibrillation in Patients With High Risk of Ischemic Stroke. Front Cardiovasc Med. 2021;8:742601. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.