Vnitr Lek 2024, 70(4):255-259

Vyhodnocení volemie a optimalizace tekutinové terapie na urgentním příjmu: Je dolní dutá žíla spolehlivým ukazatelem?

Jiří Müller, Martin Matějovič
I. interní klinika Lékařské fakulty UK a FN Plzeň

Infuzní léčba ve smyslu tekutinové resuscitace je bezesporu jednou z nejčastějších terapeutických intervencí u akutně nemocných pacientů. I přes hromadící se data ukazující potenciálně negativní dopad neindikovaného podání tekutin je i nadále tento "tekutinový reflex" běžnou praxí v prostředí urgentního příjmu. Jedním z důvodů je často velmi obtížná klinická interpretace volemie a hydratace, pokud pacient nevykazuje krajní poruchy tekutinové rovnováhy. Implementace ultrasonografie dolní duté žíly do vyšetření prvního kontaktu umožňuje relativně rychle a jednoduše odpovědět na základní klinickou otázku: "Potřebuje můj pacient tekutinu nebo dekongesci?" Zdánlivá přímočarost této informace je ale vykoupena řadou limitací, které je nutné při hodnocení hemodynamiky akutních stavů znát.

Klíčová slova: hydratace, point-of-care ultrazvuk, dolní dutá žíla, tekutinová léčba, tekutinová tolerance, tekutinová reaktivita, tekutinová rovnováha, urgentní příjem, volemie.

Assessment of the fluid status and fluid therapy optimization in the emergency department: Is inferior vena cava a reliable marker?

Infusion therapy, in terms of fluid resuscitation, is without a doubt one of the most common therapeutic intervention in the management of an acutely ill patient. Despite the growing body of evidence showing potentially harmful effects of non-indicated fluid administration, this "fluid-reflex" remains a common practice in the Emergency department. One of the reasons for this is that fluid status assessment, based just on the clinical findings, is generally difficult if the patient does not have extreme fluid balance disturbances. Inferior Vena Cava ultrasound provides a relatively quick and simple answer to the basic clinical question: "Does my patient need fluids or decongestion?" However, this seemingly straightforward information is redeemed by several limitations which must be considered assessing the hemodynamics of medical emergencies.

Keywords: fluid status, point-of-care ultrasound, inferior vena cava, fluid therapy, fluid tolerance, fluid responsiveness, fluid balance, emergency department, volume status.

Přijato: 5. červen 2024; Zveřejněno: 20. červen 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Müller J, Matějovič M. Vyhodnocení volemie a optimalizace tekutinové terapie na urgentním příjmu: Je dolní dutá žíla spolehlivým ukazatelem? Vnitr Lek. 2024;70(4):255-259.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Monnet X, Teboul J-L. Assessment of fluid responsiveness: recent advances. Curr Opin Crit Care. 2018;24(3):190-5. DOI: http://dx.doi.org/10.1097/mcc.0000000000000501. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Ansari BM, Zochios V, Falter F, et al. Physiological controversies and methods used to determine fluid responsiveness: a qualitative systematic review. Anaesthesia. 2016;71(1):94-105. DOI: http://dx.doi.org/10.1111/anae.13246. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Malbrain MLNG, Marik PE, Witters I et al. Fluid overload, de-resuscitation, and outcomes in critically ill or injured patients: a systematic review with suggestions for clinical practice. Anaesthesiol Intensive Ther. 2014;46(5):361-80. DOI: http://dx.doi.org/10.5603/ait.2014.0060. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Vincent J-L, Sakr Y, Sprung CL, et al. Sepsis in European intensive care units: Results of the SOAP study. Crit Care Med. 2006;34(2):344-53. DOI: http://dx.doi.org/10.1097/01.ccm.0000194725.48928.3a Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Kattan E, Castro R, Miralles-Aguiar F, et al. The emerging concept of fluid tolerance: A position paper. J Crit Care. 2022;71(154070):154070. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.jcrc.2022.154070. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Magder S. Volume and its relationship to cardiac output and venous return. Crit Care. 2016;20(1). Available from DOI: http://dx.doi.org/10.1186/s13054-016-1438-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Repessé X, Charron C, Fink J et al. Value and determinants of the mean systemic filling pressure in critically ill patients. Am J Physiol Heart Circ Physiol. 2015;309(5):H1003-7. Available from DOI: http://dx.doi.org/10.1152/ajpheart.00413.2015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Tansey EA, Montgomery LEA, Quinn JG, et al. Understanding basic vein physiology and venous blood pressure through simple physical assessments. Adv Physiol Educ. 2019;43(3):423-9. Available from: http://dx.doi.org/10.1152/advan.00182.2018 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Marik PE, Cavallazzi R. Does the central venous pressure predict fluid responsiveness? An updated meta-analysis and a plea for some common sense. Crit Care Med. 2013;41(7):1774-81. DOI: http://dx.doi.org/10.1097/ccm.0b013e31828a25fd. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Corl K, Napoli AM, Gardiner F. Bedside sonographic measurement of the inferior vena cava caval index is a poor predictor of fluid responsiveness in emergency department patients. Emerg Med Australas. 2012;24(5):534-9. DOI: http://dx.doi.org/10.1111/j.1742-6723.2012.01596.x. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Airapetian N, Maizel J, Alyamani O, et al. Does inferior vena cava respiratory variability predict fluid responsiveness in spontaneously breathing patients? Crit Care. 2015;19(1). DOI: http://dx.doi.org/10.1186/s13054-015-1100-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. de Valk S, Olgers TJ, Holman, et al. The caval index: an adequate non-invasive ultrasound parameter to predict fluid responsiveness in the emergency department? BMC Anesthesiol. 2014;14(1). DOI: http://dx.doi.org/10.1186/1471-2253-14-114. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Corl KA, George NR, Romanoff J, et al. Inferior vena cava collapsibility detects fluid responsiveness among spontaneously breathing critically-ill patients. J Crit Care. 2017; 41:130-7. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.jcrc.2017. 05. 008. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Lu N, Xi X, Jiang L, et al. Exploring the best predictors of fluid responsiveness in patients with septic shock. Am J Emerg Med. 2017;35(9):1258-61. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.ajem.2017. 03. 052. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Barbier C, Loubières Y, Schmit C, et al. Respiratory changes in inferior vena cava diameter are helpful in predicting fluid responsiveness in ventilated septic patients. Intensive Care Med. 2004;30(9):1740-6. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s00134-004-2259-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Vignon P, Repessé X, Bégot E, et al. Comparison of echocardiographic indices used to predict fluid responsiveness in ventilated patients. Am J Respir Crit Care Med. 2017;195(8):1022-32. DOI: http://dx.doi.org/10.1164/rccm.201604-0844oc. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Vellinga NAR, Ince C, Boerma EC. Elevated central venous pressure is associated with impairment of microcirculatory blood flow in sepsis: a hypothesis generating post hoc analysis. BMC Anesthesiol. 2013;13(1). DOI: http://dx.doi.org/10.1186/1471-2253-13-17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Beaubien-Souligny W, Rola P, Haycock K, et al. Quantifying systemic congestion with Point-Of-Care ultrasound: development of the venous excess ultrasound grading system. Ultrasound J. 2020;12(1). DOI: http://dx.doi.org/10.1186/s13089-020-00163-w Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Prager R, Argaiz E, Pratte M, et al. Doppler identified venous congestion in septic shock: protocol for an international, multi-centre prospective cohort study (Andromeda-VEXUS). BMJ Open. 2023;13(7):e074843. DOI: http://dx.doi.org/10.1136/bmjopen-2023-074843. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.