Vnitr Lek 2023, 69(1):48-56 | DOI: 10.36290/vnl.2023.007

Diferenciální diagnostika urychlení sedimentace erytrocytů

Vlastimil Ščudla, Pavel Horák
III. interní klinika - nefrologická, revmatologická a endokrinologická LF UP a FN, Olomouc

Náplní sdělení je problematika diferenciální diagnostiky urychlení sedimentace erytrocytů (SE) z pohledu interní medicíny. Vedle vymezení pojmu jsou popsány technika vyšetření, chyby v preanalytické i analytické fázi, referenční hodnoty klasického FW vyšetření (podle Fahraeuse‑Westergrena), charakteristika novějších metod a zejména je rozveden přehled základních příčin vedoucích k urychlení, případně ke zpomalení rychlosti SE. Stěžejní náplní článku je rozbor příčin urychlení SE a její případné perzistence z pohledu klinické praxe, popsány jsou i chorobné stavy, vyznačující se zpomalením SE. Zvláštní pozornost je věnována srovnání výsledků vyšetření vybraných reaktantů akutní fáze, a to zejména z pohledu nesouladu výsledků vyšetření SE, CRP a prokalcitoninu v séru, samostatně je uveden přínos analýzy SE a CRP u vybraných chorobných stavů. Sdělení uzavírá diagnostický postup při řešení SE nejasné etiologie (SENE) se zhodnocením významu anamnézy, fyzikálního vyšetření a postavení základních i výběrových laboratorních metod a pomocných vyšetření včetně metod zobrazovacích.

Klíčová slova: C‑reaktivní protein, diagnostický postup, diferenciální diagnostika zvýšené hodnoty sedimentace erytrocytů, diferenciální diagnostika snížené hodnoty sedimentace erytrocytů, prokalcitonin, referenční hodnoty sedimentace erytrocytů, sedimentace erytrocytů nejasné etiologie, Fahreusova‑Westergrenova metoda.

Differential diagnosis of increased Erythrocyte Sedimentation rate

The paper is aimed at differential diagnosis of increased sedimentation rate (ESR) from the point of internal medicine. After the interpretation of the term we describe the technique of the examination and possible errors in pre-analytical as well as analytical phase. The paper includes ranges for conventional FW assessment (analysis of ESR based on Fahraeus-Westergren) and the characteristics of newer methods. We list the overview of the most common causes that affect faster or slower ESR. The stress is put on the assessment of the causes of increased ESR and its persistence from the perspective of clinical practice, we also describe diseases with slower ESR. Attention is drawn to the comparison of the results of the most common acute phase reactants, especially to discordant results of ESR, CRP and procalcitonin in the serum, and to the contribution of the analysis of ESR and CRP in selected diseases. The final part is aimed at the correct diagnostic approach when assessing increased ESR of unknown etiology, underlining the significance of the patient´s history, physical examination and the position of basic as well as complementary laboratory methods and examinations including imaging techniques.

Keywords: C‑reactive protein, diagnostic approach, differential diagnosis of increased and decreased erythrocyte sedimentation rate, procalcitonin, normal ESR ranges, ESR of unknown etiology, Fahreus‑Westergren method.

Přijato: 6. únor 2023; Zveřejněno: 17. únor 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ščudla V, Horák P. Diferenciální diagnostika urychlení sedimentace erytrocytů. Vnitr Lek. 2023;69(1):48-56. doi: 10.36290/vnl.2023.007.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Wikipedia. Erythrocyte sedimentation rate. Available from: www:en.wikipedia.org/wiki/erythrocyte_sedimentation rate
    2. Cherney K, Goodwin M. Erythrocyte sedimentation rate test (ESR test).Available from: www:healthline.com/health/esr
    3. MedlinePlus. Erythrocyte sedimentation rate (ESR). Available from: www:medlineplus.gov/lab‑tests/erythrocyte‑sedimentation‑rate‑esr/
    4. Lukáš K, Žák A. Chorobné znaky a příznaky, diferenciální diagnostika. 1. vyd. Grada: Praha 2014. ISBN 978-80-247-5067-5.
    5. Bobek K et al. Základy diferenciální diagnostiky vnitřních nemocí. 1. vyd. Státní zdravotnické nakladatelství: Praha 1963. ISBN 08-061-63.
    6. Bitik B, Mercan R, Tufan A, et al. Differential diagnosis of elevated erythrocyte sedimentation rate and C‑reactive protein levels: a rheumatology perspective. Eur J Rheumatol. 2015; 2:131-134. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Tishkowski K, Gupta V. Erythrocyte sedimentation rate. Available from: www:ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK557485/
    8. Testing. Com. Erythrocyte sedimentation rate (ESR). Available from: www:testing.com/tests/erythrocyte‑sedimentation‑rate‑esr/
    9. Reference method for the erythrocyte sedimentation rate (ESR) test on human blood. Br J Haematol. 1973;24:671-673. Available from: PubMed 4732536.
    10. Harrison M. Erythrocyte sedimentation rate and C‑reactive protein. Aust Prescr. 2015;38:93-94. Available from: PubMed: 26648629. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Kratz A, Plebani M, Peng M et al. International Council for standardization in haematology (ICSH). ICSH reccomendations for modified and alternate methods measuring the erythrocyte sedimentation rate. Int J Lab Hematol. 2017;39:448-457. Available from: PubMed: 28497537. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Kushner I. Acute phase reactants Available from: www: uptodate.com. UpToDate 2022.
    13. Lawrence JS. Sources of error in the erythrocyte sedimentation rate. Ann Rheum Dis. 1953;12:206-211. Available from: PubMed:13105212. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Plebani M, De Toni S, Sanzari MC, et al. The TEST 1 automated system: a new method for measuring the erythrocyte sedimentation rate. Am J Clin Pathol 1998;110:334-340. Available from: PubMed: 9728608. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Valkus M, Straňáková L. Stanovení rychlosti sedimentace erytrocytů na analyzátoru ALCOR iSED. Bulliten FONS, 4/2020.
    16. Lapić I, Piva E, Spolaore F, et al. Automated measurement of the erythrocyte sedimentation rate: method validation and comparison. Clin Chem Lab Med. 2019;57:1364-1373. Available from: PubMed: 30939112. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Zlonis M. The mystique of the erythrocyte sedimentation rate. A reappraisal of one of the oldest laboratory tests still in use. Clin Lab Med. 1993;13:787-800. Available from: PubMed:8313681. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Gilmour D, Sykes AJ. Westergren and Wintrobe methods of estimating ESR compared. Brit Med J. 1951;2:1496-1497. Available from: PubMed: 14886634. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Miller A, Green M, Robinson D. Simple rule for calculation normal erythrocyte sedimentation rate. Brit Med J 1983; 286 (6361):266, doi:10.1136/bmj.286.6361.266 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Bray C, Bell LN, Liang H, et al. Erythrocyte sedimentation rate and C‑reactive protein measurements and their relevance in clinical medicine. WMJ 2016;115:317-321. www.wisonsinmedicalsociety.org/_WMS/publications/wmj/pdf/115/6/317.pdf).
    21. Sidore C, Busonero F, Maschio A, et al. Genome sequencing elucidates Sardinian genetic architecture and augments association analyses for lipid and blood inflammatory markers. Nature Genetics. 2015;47:1272-1281. doi:10.1038/ng.3368 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Orr CK, Najm A, Young F, et al. The utility and limitations of CRP, ESR and DAS28-CRP in appraising disease activity in rheumatoid arthritis. Front Med (Lausanne) 2018;5:185. Available from: PubMed 30123796. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Saleh A, George J, Faour M, et al. Serum biomarkers in periprosthetic joint infections. Bone Joint Res. 2018;7:85-93. Available from: PubMed:29363518. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Taylor PC, Deleuran B. Biologic markers in the diagnosis and assessment of rheumatoid arthritis. Available from: www. uptodate.com, UpToDate 2022.
    25. Mandl LA. Clinical manifestations and diagnosis of adult‑onset Still's disease. Available from: www.uptodate.com, UpToDate 2022.
    26. Shmerling RH. Evaluation of the adult with polyarticular pain. Available from: www.uptodate.com, UpToDate 2022.
    27. Fincher RM, Page MI. Clinical significance of extreme elevation of the erythrocyte sedimentation rate. Arch Intern Med. 1986;146:1581-1583. Available from: PubMed: 3729639. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Lluberas‑Acosta G, Schumacher HR. Markedly elevated erythrocyte sedimentation rates: consideration of clinical implications in a hospital population. Brit J Clin Pract. 1996;50:138-142. Available from: PubMed: 8733332. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Salvarani C, Muratore F. Clinical manifestations and diagnosis of polymyalgia rheumatica. Available from: www.uptodate.com, UpToDate 2022.
    30. Yayan J. Erythrocyte sedimentation rate as a marker for coronary disease. Vasc Health Risk Manag. 2012;8:219-223. Available from: PubMed: 22536077. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Chamorro A, Vila N, Ascaso C, et al. Early prediction of stroke severity. Role of the erythrocyte sedimentation rate. Stroke 1995;26:573-576. Available from: Pub Med: 7709399. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Alende‑Castro V, Alonso‑Sampedro M, Vasquez‑Temprano N, et al. Factors influencing erythrocyte sedimentation rate in adults: New evidence for an old test. Medicine (Baltimore) 2019;98:e16816. Available from: PubMed: 31441853. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Hegg R, Lee AG, Tagg NT, et al. Statin or nonsteroidal anti‑inflammatory drug use is associated with lower erythrocyte sedimentation rate in patients with giant cell arteritis. J Neuroophtalmol. 2011;31:135-138. Available from: PubMed:21358421. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Ščudla V, Horák P, Karásek D, et al. Základy diferenciální diagnostiky ve vnitřním lékařství. 1. vyd. Univerzita Palackého: Olomouc 2022, ISBN - 978-80-244-5957-8.
    35. Litao MK, Kamat D. Erythrocyte sedimentation rate and C‑reactive protein: how best to use them in clinical practice. Pediatr Ann, 2014;43:417-420. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Enochsson H, Sjawal Ch, Skogh T, et al. Interferon I +- mediates supression of C‑reactive protein: explanation for muted C‑reactive protein response in lupus flares? Arthr Rheum. 2009;60:3755-3760. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Meisner M. Update on procalcitonin measurements. Ann Lab Med. 2014;34:263-273. doi:103343/alm.2014. 34. 4263. Available from: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmg/articles/PMC4071182/. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Simon L, Gauvin F, Amre DK, et al. Serum procalcitonin and C‑reactive protein levels as markers of bacterial infection: A systematic review and meta‑analysis. Clin Inf Disease 2004;39:206-217. Available from: https://doi.org/10.1086/421997. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.