Vnitr Lek 2022, 68(7):E11-E16 | DOI: 10.36290/vnl.2022.100
Zápalové markery v klinickej praxi
- I. interná klinika UPJŠ LF a UN LP v Košiciach
Zápal je všeobecná obranná reakcia tela proti rôznym škodlivým podráždeniam. Diagnostika zápalového procesu a monitorovanie jeho liečby je založené na kombinácii klinických a laboratórnych nálezov. Biochemické zápalové markery slúžia obvykle na podporu diagnózy infekcie, na jej monitorovanie a sledovanie efektívnosti antiinfekčnej liečby. Zápalový marker je potrebné vyberať podľa klinického stavu s ohľadom na zradnosť a nedostatky markerov, so znalosťou ich dynamiky a s ohľadom na dĺžku anamnézy. Ako optimálny postup pri zistení bakteriálnej infekcie sa odporúča vyšetrovať viaceré proteíny akútnej fázy. Je úlohou lekára určiť, kedy, za akých okolností, a ktorý marker nechať vyšetriť s ohľadom na to, aby pacient bol včas správne diagnostikovaný a dostal adekvátnu liečbu, a na druhú stranu, aby nebol zbytočne iatrogenizovaný a aby zdravotnícke zariadenie zbytočne neprichádzalo o financie.
Klíčová slova: zápal, marker, CRP, PCT, IL 6.
Inflammatory markers in clinical practice
Inflammation is the general defense response of the body against various harmful irritations. Diagnosis of the inflammatory process and monitoring of its treatment is based on a combination of clinical and laboratory findings. Biochemical inflammatory markers usually serve to support the diagnosis of the infection, to monitor it, and to monitor the effectiveness of anti-infective treatment. The inflammatory marker should be selected according to the clinical condition with regard to the treachery and deficiencies of the markers, with knowledge of their dynamics and with regard to the length of the anamnesis. As an optimal procedure for detecting bacterial infection, it is recommended to screen for several acute phase proteins. The role of the physician is to determine when, under which circumstances, and which markers to have examined, with a view to ensuring that the patient is correctly diagnosed in time and receives appropriate treatment, and on the other hand, that he is not unnecessarily iatrogenized and that the medical facility does not lose money unnecessarily.
Keywords: inflammation, marker, CRP, PCT, IL 6.
Přijato: 26. říjen 2022; Zveřejněno: 31. říjen 2022 Zobrazit citaci
Reference
- Koporcová J. Súčasná laboratórna diagnostika zápalových stavov. inVitro. 2015;3(1):28-32.
- Kožíková K. Pozícia vyšetrenia CRP v indikácii ATB liečby v praxi všeobecného lekára. Košice: UNLP Košice 2011 [cit. 2020-10-25]. Dostupné z WWW: .
- Fadi FG, Szalai AJ. C‑Reactive Protein Gene Polymorphisms, C‑Reactive Protein Blood levels and Cardiovascular Disease Risk. JACC 2007;50(12):1115-1122.
Přejít k původnímu zdroji... 
Přejít na PubMed... - Vermeire S, Van Assche G, Rutgeerts P. Laboratory markers in IBD: useful, magic or unnecessary toys? Gut. 2006;55(3):426-431. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Biasucci LM, Koenig W, Mair J et al. How to use C‑reactive protein in acute coronary care. EHJ. 2013;34(48):3687-3690.
- Nehring SM, Goyal A, Bansal P et al. C Reactive Protein, 2020. [cit. 2021-05-16]. Dostupné z WWW: .
- John JM, Bhatt DL. Emerging risk factors for atherosclerosis. Indian Heart J. 2007;59:28-37.
- Prasad K. C‑reactive Protein‑Lowering Agents. Cardiovasc Drug Rev. 2006;24(1):33-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Seifert B. Diagnostika CRP. 2006 [cit. 2020-10-25]. Dostupné z WWW: .
- Liu HH, Guo JB, Geng Z. Procalcitonin: present and future. Ir J Med Sci. 2015;3(184):597-605. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Zazula R, Průcha M, Spálený A et al. Prokalcitonin nejen v diferenciální diagnostice zánětlivé odpovědi organismu. Anest Intenziv Med. 2002; 2:86-91.
- Ban HJ, Ji SG, Chi SY et al. Usefulness of Serum procalcitonin in lung cancer patients with elevated serum C‑reactive protein level. BSJ. 2011;38(55):2803.
- Fournier T, Medjoubi‑N N Porquet D. Alpha-1-acid glycoprotein. Biochem Biophys Acta. 2000;1482(1-2):157-171. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Ďurovcová E. CRP a iné markery zápalu v klinickej praxi. Interná med. 2019;19(9):341-346.
- Vlniešková K. Biochemické zápalové markery. NEWSLAB. 2016;7(1):62-64.
- Astigarraga I, Ollauri‑Ibanez C, Garcia‑Obregon S et al. Hyperferritinemia is a bad prognosis factor in COVID-19 patients and it is not specific for HLH in adults. PBC 2021;68(S1):covidwho-1107599.
- Taher MY, Davies, DM, Maher J. The role of the interleukin (IL)-6/IL-6 receptor axis in cancer. Biochem Soc Trans. 2018;46(6):1449-1462. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Uhlar CM, Whitehead AS. Serum amyloid A, the major vertebrate acute‑phase reactant. Eur J Biochem. 1999;265(2):501-523. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Gregorová E, Klímová M. Laboratorní příručka. 2021. [cit. 2022-09-25]. Dostupné z WWW: .
- Malle E, De Beer FC. Human serum amyloid A (SAA) protein: a prominent acute‑phase reactant for clinical practice. Eur J Clin Invest. 1996;26:427-435. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Yamada T. Serum amyloid A (SAA): a concise review of biology, assay methods and clinical usefulness. Clin Chem Lab Med. 1999;37:381-388. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Hogarth MB, Gallimore R, Savage P et al. Acute phase proteins, C‑reactive protein and serum amyloid A protein, as prognostic markers in the elderly inpatient. Age Ageing. 1997;26:153-158. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Jabor A, Franeková J, Kubíček Z. Principy interpretace laboratorních testů. 2nd ed. Grada Publishing, a. s.: Praha 2020. ISBN 9788027112722.
- Zavyalov VP, Hämäläinen‑Laanaya H, Korpela TK et al. Interferon‑inducible myxovirus resistance proteins: potential biomarkers for differentiating Viral from Bacterial Infections. Clin Chem. 2019;65(6):739-750. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...