Vnitr Lek 2021, 67(6):E08-E12 | DOI: 10.36290/vnl.2021.098

Syndrom post-intenzivní péče

Otakar Pšenička, Jarmila Křížová
3. interní klinika, VFN a 1. LF UK v Praze

Díky pokrokům v intenzivní péči se zvyšuje počet pacientů propuštěných z jednotek intenzivní péče. Spolu s tím roste také zájem o sledování dlouhodobých následků prodělaného kritického onemocnění. Ukazuje se, že velká část pacientů po propuštění z jednotek intenzivní péče trpí postižením kognitivních, mentálních a fyzických funkcí. Soubor těchto následků je označován jako Post-intensive care syndrome (PICS). Spolu s pacienty jsou zvláště psychickými obtížemi často postiženy i jejich blízké osoby (PICS-Family, PICS-F). Dlouhodobé a trvalé následky po prodělání kritického onemocnění mohou vést ke ztrátě soběstačnosti, snížené kvalitě života, častým rehospitalizacím a četným dalším zdravotním a ekonomickým důsledkům. V předcházení rozvoje PICS je zásadní soubor preventivních opatření, uplatňujících se již během hospitalizace na JIP. Jedná se zejména o zamezení extenzivní sedace, management deliria a taktéž o časnou mobilizaci a důslednou rehabilitaci. Velmi diskutovaným tématem je také další ambulantní sledování propuštěných pacientů v různých zařízeních post-intenzivní péče.

Klíčová slova: intenzivní péče, kritické onemocnění, kvalita života, syndrom post-intenzivní péče.

Post-intensive care syndrome

Thanks to advances in intensive care, number of patients discharged from intensive care units is increasing. Along with that, there is also growing interest in long-term outcomes monitoring. A large proportion of patients suffers from cognitive, psychiatric and physical disabilities after discharge from intensive care unit. A set of these disabilities is called Post-intensive care syndrome (PICS). Along with patients, also their relatives could be affected, especially by mental disorders (PICS-Family, PICS-F). Long term or permanent consequences can lead to the loss of self-sufficiency, reduced quality of life, frequent rehospitalizations and numerous other health and economical consequences. A set of preventive procedures, applied during ICU hospitalization, is essential in preventing the development of PICS. In particular, prevention of extensive sedation, delirium management and early mobilization and thorough rehabilitation is needed. A much discussed topic is further outpatient monitoring of discharged patients in various post-intensive care facilities.

Keywords: critical disease, Intensive care, quality of life, post-intensive care syndrome.

Zveřejněno: 13. říjen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Pšenička O, Křížová J. Syndrom post-intenzivní péče. Vnitr Lek. 2021;67(6):E08-12. doi: 10.36290/vnl.2021.098.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Needham DM, Davidson J, Cohen H et al. Improving long-term outcomes after discharge from intensive care unit: report from a stakeholders' conference. Crit Care Med. 2012 Feb; 40(2): 502-9. doi: 10.1097/CCM.0b013e318232da75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Davidson JE, Jones C, Bienvenu OJ. Family response to critical illness: postintensive care syndrome-family. Crit Care Med. 2012 Feb; 40(2): 618-24. doi: 10.1097/CCM.0b013e318236ebf9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Pandharipande PP, Girard TD, Jackson JC et al. BRAIN-ICU Study Investigators. Long-term cognitive impairment after critical illness. N Engl J Med. 2013 Oct 3; 369(14): 1306-16. doi: 10.1056/NEJMoa1301372. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Iwashyna TJ, Ely EW, Smith DM et al. Long-term cognitive impairment and functional disability among survivors of severe sepsis. JAMA. 2010 Oct 27; 304(16): 1787-94. doi: 10.1001/jama.2010.1553. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Sakusic A, O'Horo JC, Dziadzko M et al. Potentially Modifiable Risk Factors for Long-Term Cognitive Impairment After Critical Illness: A Systematic Review. Mayo Clin Proc. 2018 Jan; 93(1): 68-82. doi: 10.1016/j.mayocp.2017.11.005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Wade DM, Howell DC, Weinman JA et al. Investigating risk factors for psychological morbidity three months after intensive care: a prospective cohort study. Crit Care. 2012 Oct 15; 16(5): R192. doi: 10.1186/cc11677. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Fan E, Dowdy DW, Colantuoni E et al. Physical complications in acute lung injury survivors: a two-year longitudinal prospective study. Crit Care Med. 2014 Apr; 42(4): 849-59. doi: 10.1097/CCM.0000000000000040. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Hermans G, Van Mechelen H, Clerckx B et al. Acute outcomes and 1-year mortality of intensive care unit-acquired weakness.A cohort study and propensity-matched analysis. Am J Respir Crit Care Med. 2014 Aug 15; 190(4): 410-20. doi: 10.1164/rccm.201312-2257OC. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Needham DM, Wozniak AW, Hough CL et al. National Institutes of Health NHLBI ARDS Network. Risk factors for physical impairment after acute lung injury in a national, multicenter study. Am J Respir Crit Care Med. 2014 May 15; 189(10): 1214-24. doi: 10.1164/rccm.201401-0158OC. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Hopkins RO, Suchyta MR, Farrer TJ et al. Improving post-intensive care unit neuropsychiatric outcomes: understanding cognitive effects of physical activity. Am J Respir Crit Care Med. 2012 Dec 15; 186(12): 220-8. doi: 10.1164/rccm.201206-1022CP. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Bienvenu OJ, Colantuoni E, Mendez-Tellez PA et al. Cooccurrence of and remission from general anxiety, depression, and posttraumatic stress disorder symptoms after acute lung injury: a 2-year longitudinal study. Crit Care Med. 2015 Mar; 43(3): 642-53. doi: 10.1097/CCM.0000000000000752. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Griffiths J, Hatch RA, Bishop J et al. An exploration of social and economic outcome and associated health-related quality of life after critical illness in general intensive care unit survivors: a 12-month follow-up study. Crit Care. 2013 May 28; 17(3): R100. doi: 10.1186/cc12745. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Latronico N, Bolton CF. Critical illness polyneuropathy and myopathy: a major cause of muscle weakness and paralysis. Lancet Neurol. 2011 Oct; 10(10): 931-41. doi: 10.1016/S1474-4422(11)70178-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Morandi A, Brummel NE, Ely EW. Sedation, delirium and mechanical ventilation: the 'ABCDE' approach. Curr Opin Crit Care. 2011 Feb; 17(1): 43-9. doi: 10.1097/MCC.0b013e3283427243. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Balas MC, Vasilevskis EE, Olsen KM et al. Effectiveness and safety of the awakening and breathing coordination, delirium monitoring/management, and early exercise/mobility bundle. Crit Care Med. 2014 May; 42(5): 1024-36. doi: 10.1097/CCM.0000000000000129. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Barreto BB, Luz M, Rios MNO et al. The impact of intensive care unit diaries on patients' and relatives' outcomes: a systematic review and meta-analysis. Crit Care. 2019 Dec 16; 23(1): 411. doi: 10.1186/s13054-019-2678-0. doi: 10.1186/s13054-019-2678-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Stollings JL, Caylor MM. Postintensive care syndrome and the role of a follow-up clinic. Am J Health Syst Pharm. 2015 Aug 1; 72(15): 1315-23. doi: 10.2146/ajhp140533. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Lasiter S, Oles SK, Mundell J et al. A Scoping Review of Interventions and Outcomes. Clin Nurse Spec. 2016 Jul-Aug; 30(4): 227-37. doi: 10.1097/NUR.0000000000000219. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Farley KJ, Eastwood GM, Bellomo R. A feasibility study of functional status and follow-up clinic preferences of patients at high risk of post intensive care syndrome. Anaesth Intensive Care. 2016 May; 44(3): 413-9. doi: 10.1177/0310057X1604400310. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Mistraletti G, Umbrello M, Mantovani ES et al. A family information brochure and dedicated website to improve the ICU experience for patients' relatives: an Italian multicenter before-and-after study. Intensive Care Med. 2017 Jan; 43(1): 69-79. doi: 10.1186/cc7769. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.