Vnitr Lek 2021, 67(1):e43-e48 | DOI: 10.36290/vnl.2021.016

Nutriční podpora v časné fázi kritického stavu - zaostřeno na množství energie a bílkovin

Roman Kula1,2, Roman Kula jr3,4, Daniela Charwátová4,5, Tatiana Sušková6
1 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF OU a FN Ostrava
2 Katedra intenzivní medicíny, urgentní medicíny a forenzních oborů LF OU Ostrava
3 Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, LF MU a FN Brno
4 Fyziologický ústav LF MU Brno
5 Chirurgické oddělení, Nemocnice Vyškov
6 Oddelenie anesteziológie a intenzívnej medicíny, Nemocnica Humenné, Slovensko

Cílem tohoto článku je zdůraznit respektování mechanismů odpovědi na inzult při volbě nutriční strategie v časné fázi kritického stavu. Současně článek pojednává o rizicích spojených s časnou agresivní nutriční intervencí, a to jak pro energetický, tak také pro proteinový příjem. Dnes se zdá, že nejoptimálnější volbou nutriční podpory v průběhu prvního týdne pobytu na jednotce intenzivní péče (JIP) je postupné navyšování dávky jak energie, tak i bílkovin. V číselném vyjádření to přibližně znamená vzestup dávky energie o 5 kcal/kg/den a vzestup dávky bílkovin o 0,2 g/kg/den. Platí to ovšem pouze u pacientů přicházejících na JIP s normální hodnotou body mass index, tedy bez malnutrice či obezity. Obě tyto kategorie vyžadují zvláštní pozornost přesahující rozsah tohoto článku.

Klíčová slova: kriticky nemocný, nutriční podpora, hibernace, autofagie, překrmování.

Nutritional support in the early stage of critical illness - focused on energy and protein intake

The aim of this article is to emphasize the importance of taking into account the mechanism of host's response to insult when choosing a nutritional strategy in the early phase of a critical illness. At the same time, the article discusses the risks associated with early aggressive nutritional intervention for both energy and protein intake. Today, it seems that the most optimal choice of nutritional support during the first week of stay in the ICU is a gradual increase in both energy and protein intake. In numerical terms, this means a daily increase in energy dose of approximately 5 kcal/kg/day and a daily increase in protein dose of 0.2 g /kg/day. However, this only applies to patients admitted to the ICU with a normal body mass index, i.e. without malnutrition or without obesity. Both of these categories require special attention beyond the scope of this article.

Keywords: critically ill, nutritional support, hibernation, autophagy, overfeeding.

Zveřejněno: 2. březen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kula R, Kula R, Charwátová D, Sušková T. Nutriční podpora v časné fázi kritického stavu - zaostřeno na množství energie a bílkovin. Vnitr Lek. 2021;67(1):e43-48. doi: 10.36290/vnl.2021.016.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ronco C, Ricci Z, Husain‑Syed F. From Multiple Organ Support Therapy to Extracorporeal Organ Support in Critically Ill Patients. Blood Purif. 2019; 48(2): 99-105. doi:10.1159/000490694 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Casaer MP, Mesotten D, Hermans G et al. Early versus late parenteral nutrition in critically ill adults. N Engl J Med. 2011; 365(6): 506-517. doi:10.1056/NEJMoa1102662. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Fivez T, Kerklaan D, Mesotten D et al. Early versus Late Parenteral Nutrition in Critically Ill Children. N Engl J Med. 2016; 374(12): 1111-1122. doi:10.1056/NEJMoa1514762. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Wischmeyer PE. Tailoring nutrition therapy to illness and recovery. Crit Care. 2017;21(Suppl 3):316. doi:10.1186/s13054-017-1906-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Wischmeyer PE. Are we creating survivors…or victims in critical care? Delivering targeted nutrition to improve outcomes. Curr Opin Crit Care. 2016; 22(4): 279-284. doi:10.1097/MCC.0000000000000332. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Rawal G, Yadav S, Kumar R. Post‑intensive Care Syndrome: an Overview. J Transl Int Med. 2017; 5(2): 90-92. doi:10.1515/jtim-2016-0016 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Casaer MP, Van den Berghe G, Gunst J. New ESPEN Guidelines for Nutrition in the Critically Ill: Help, What Happened!? ICU Management & Practice 2019, 19: 140-144
    8. Hippocrates: The Aphorisms of Hippocrates. New York: The Classics of Medicine Library; 1982.
    9. Kula R, Chylek V, Szturz P et al. A response to infection in patients with severe sepsis--do we need a "stage‑directed therapy concept"?. Bratisl Lek Listy. 2009;110(8):459-464. Přejít na PubMed...
    10. Singer M, De Santis V, Vitale D, Jeffcoate W. Multiorgan failure is an adaptive, endocrine‑mediated, metabolic response to overwhelming systemic inflammation. Lancet. 2004; 364(9433): 545-548. doi:10.1016/S0140-6736(04)16815-3 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Mongardon N, Dyson A, Singer M. Is MOF an outcome parameter or a transient, adaptive state in critical illness?. Curr Opin Crit Care. 2009; 15(5): 431-436. doi:10.1097/MCC.0b013e3283307a3b. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Stanzani G, Tidswell R, Singer M. Do critical care patients hibernate? Theoretical support for less is more. Intensive Care Med. 2019;10.1007/s00134-019-05813-9. doi:10.1007/s00134-019-05813-9 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Singer M, Glynne P. Treating critical illness: the importance of first doing no harm. PLoS Med. 2005; 2(6): e167. doi:10.1371/journal.pmed.0020167. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Kapadia FN, Kapoor R, Trivedi M. Can Less be More in Intensive Care?. Indian J Crit Care Med. 2017; 21(1): 1-5. doi:10.4103/0972-5229.198308. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Uehara M, Plank LD, Hill GL. Components of energy expenditure in patients with severe sepsis and major trauma: a basis for clinical care. Crit Care Med. 1999; 27(7): 1295-1302. doi:10.1097/00003246-199907000-00015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Kreymann G, Grosser S, Buggisch P, Gottschall C, Matthaei S, Greten H. Oxygen consumption and resting metabolic rate in sepsis, sepsis syndrome, and septic shock. Crit Care Med. 1993; 21(7): 1012-1019. doi:10.1097/00003246-199307000-00015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Puthucheary ZA, Rawal J, McPhail M, et al. Acute skeletal muscle wasting in critical illness [published correction appears in JAMA. 2014;311(6):625. Padhke, Rahul [corrected to Phadke, Rahul]]. JAMA. 2013; 310(15): 1591-1600. doi:10.1001/jama.2013.278481. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Cerra FB, Siegel JH, Coleman B, Border JR, McMenamy RR. Septic autocannibalism. A failure of exogenous nutritional support. Ann Surg. 1980; 192(4): 570-580. doi:10.1097/00000658-198010000-00015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Hartl WH, Jauch KW. Metabolic self‑destruction in critically ill patients: origins, mechanisms and therapeutic principles. Nutrition. 2014; 30(3): 261-267. doi:10.1016/j.nut.2013. 07. 019. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Losser MR, Damoisel C, Payen D. Bench‑to‑bedside review: Glucose and stress conditions in the intensive care unit. Crit Care. 2010; 14(4):231. doi:10.1186/cc9100. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Losser MR, Bernard C, Beaudeux JL, Pison C, Payen D. Glucose modulates hemodynamic, metabolic, and inflammatory responses to lipopolysaccharide in rabbits. J Appl Physiol (1985). 1997; 83(5): 1566-1574. doi:10.1152/jappl.1997. 83. 5.1566. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Marik PE, Bellomo R. Stress hyperglycemia: an essential survival response!. Crit Care. 2013;17(2):305. doi:10.1186/cc12514. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Elke G, van Zanten AR, Lemieux M et al. Enteral versus parenteral nutrition in critically ill patients: an updated systematic review and meta‑analysis of randomized controlled trials. Crit Care. 2016; 20(1): 117. doi:10.1186/s13054-016-1298-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Peterson SJ, Lateef OB, Freels S, McKeever L, Fantuzzi G, Braunschweig CA. Early Exposure to Recommended Calorie Delivery in the Intensive Care Unit Is Associated With Increased Mortality in Patients With Acute Respiratory Distress Syndrome. JPEN J Parenter Enteral Nutr. 2018; 42(4): 739-747. doi:10.1177/0148607117713483. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Arabi YM, Tamim HM, Dhar GS et al. Permissive underfeeding and intensive insulin therapy in critically ill patients: a randomized controlled trial. Am J Clin Nutr. 2011; 93(3): 569-577. doi:10.3945/ajcn.110.005074. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Zusman O, Theilla M, Cohen J, Kagan I, Bendavid I, Singer P. Resting energy expenditure, calorie and protein consumption in critically ill patients: a retrospective cohort study. Crit Care. 2016; 20(1): 367. doi:10.1186/s13054-016-1538-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Oshima T, Deutz NE, Doig G, Wischmeyer PE, Pichard C. Protein‑energy nutrition in the ICU is the power couple: A hypothesis forming analysis. Clin Nutr. 2016; 35(4): 968-974. doi:10.1016/j.clnu.2015. 10. 016. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Al‑Dorzi HM, Albarrak A, Ferwana M, Murad MH, Arabi YM. Lower versus higher dose of enteral caloric intake in adult critically ill patients: a systematic review and meta‑analysis. Crit Care. 2016; 20(1): 358. doi:10.1186/s13054-016-1539-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Gunst J, Van den Berghe G. Intensive Care Nutrition and Post‑Intensive Care Recovery. Crit Care Clin. 2018; 34(4): 573-583. doi:10.1016/j.ccc.2018. 06. 004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Gunst J. Recovery from critical illness‑induced organ failure: the role of autophagy. Crit Care. 2017; 21(1): 209. doi:10.1186/s13054-017-1786-y. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/2016/press‑release/.
    32. de Cabo R, Mattson MP. Effects of Intermittent Fasting on Health, Aging, and Disease. N Engl J Med. 2019; 381(26): 2541-2551. doi:10.1056/NEJMra1905136. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Gunst J., Vanhorebeek I, Van den Berghe G. The role of autophagy in recovery from critical illness. ICU Management & Practice 2017; 17: 134-136.
    34. Kroemer G, Mariño G, Levine B. Autophagy and the integrated stress response. Mol Cell. 2010; 40(2): 280-293. doi:10.1016/j.molcel.2010. 09. 023. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Watanabe E, Muenzer JT, Hawkins WG et al. Sepsis induces extensive autophagic vacuolization in hepatocytes: a clinical and laboratory‑based study. Lab Invest. 2009;89(5):549-561. doi:10.1038/labinvest.2009.8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Vanhorebeek I, Gunst J, Derde S et al. Insufficient activation of autophagy allows cellular damage to accumulate in critically ill patients. J Clin Endocrinol Metab. 2011; 96(4): E633-E645. doi:10.1210/jc.2010-2563. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Hermans G, Casaer MP, Clerckx B et al. Effect of tolerating macronutrient deficit on the development of intensive‑care unit acquired weakness: a subanalysis of the EPaNIC trial. Lancet Respir Med. 2013; 1(8): 621-629. doi:10.1016/S2213-2600(13)70183-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Casaer MP, Mesoltten D. Nutritional Failure: An Adaptive Response to Critical Illness? ICU Management & Practice 2013, 13: 98-101.
    39. Arabi YM, Al‑Dorzi HM, Sadat M. Protein intake and outcome in critically ill patients. Curr Opin Clin Nutr Metab Care. 2020; 23(1): 51-58. doi:10.1097/MCO.0000000000000619. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Hoffer LJ. Protein requirement in critical illness. Appl Physiol Nutr Metab. 2016; 41(5): 573-576. doi:10.1139/apnm-2015-0551. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Rooyackers O, Sundström Rehal M, Liebau F, Norberg Å, Wernerman J. High protein intake without concerns?. Crit Care. 2017;21(1):106. doi:10.1186/s13054-017-1699-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Casaer MP, Wilmer A, Hermans G, Wouters PJ, Mesotten D, Van den Berghe G. Role of disease and macronutrient dose in the randomized controlled EPaNIC trial: a post hoc analysis. Am J Respir Crit Care Med. 2013;187(3):247-255. doi:10.1164/rccm.201206-0999OC. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Koekkoek WACK, van Setten CHC, Olthof LE, Kars JCNH, van Zanten ARH. Timing of PROTein INtake and clinical outcomes of adult critically ill patients on prolonged mechanical VENTilation: The PROTINVENT retrospective study. Clin Nutr. 2019; 38(2): 883-890. doi:10.1016/j.clnu.2018. 02. 012. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. de Koning MLY, Koekkoek WACK, Kars JCNH, van Zanten ARH. Association of PROtein and CAloric Intake and Clinical Outcomes in Adult SEPTic and Non‑Septic ICU Patients on Prolonged Mechanical Ventilation: The PROCASEPT Retrospective Study. JPEN J Parenter Enteral Nutr. 2020; 44(3): 434-443. doi:10.1002/jpen.1663. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Preiser JC, Wernerman J. Provision of Nutrients to the Acutely Ill. Introducing the "Baby Stomach" Concept. Am J Respir Crit Care Med. 2017; 196(9): 1089-1090. doi:10.1164/rccm.201705-0919ED. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Koekkoek KWAC, van Zanten ARH. Nutrition in the ICU: new trends versus old‑fashioned standard enteral feeding?. Curr Opin Anaesthesiol. 2018; 31(2): 136-143. doi:10.1097/ACO.0000000000000571. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Heyland DK, Stapleton R, Compher C. Should We Prescribe More Protein to Critically Ill Patients?. Nutrients. 2018;10(4):462. doi:10.3390/nu10040462. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Preiser JC. High protein intake during the early phase of critical illness: yes or no?. Crit Care. 2018; 22(1): 261. doi:10.1186/s13054-018-2196-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. De Waele E, Malbrain MLNG, Spapen H. Nutrition in Sepsis: A Bench‑to‑Bedside Review. Nutrients. 2020; 12(2): 395. Published 2020 Feb 2. doi:10.3390/nu12020395. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Greig PD, Elwyn DH, Askanazi J, Kinney JM. Parenteral nutrition in septic patients: effect of increasing nitrogen intake. Am J Clin Nutr. 1987; 46(6): 1040-1047. doi:10.1093/ajcn/46. 6. 1040. Přejít k původnímu zdroji...
    51. Thiessen SE, Derde S, Derese I et al. Role of Glucagon in Catabolism and Muscle Wasting of Critical Illness and Modulation by Nutrition. Am J Respir Crit Care Med. 2017; 196(9): 1131-1143. doi:10.1164/rccm.201702-0354OC. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Meijer AJ. Amino acid regulation of autophagosome formation. Methods Mol Biol. 2008;445:89-109. doi:10.1007/978-1-59745-157-4_5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. NICE‑SUGAR Study Investigators, Finfer S, Chittock DR, et al. Intensive versus conventional glucose control in critically ill patients. N Engl J Med. 2009; 360(13): 1283-1297. doi:10.1056/NEJMoa0810625. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. AVERT Trial Collaboration group. Efficacy and safety of very early mobilisation within 24 h of stroke onset (AVERT): a randomised controlled trial. Lancet. 2015; 386(9988): 46-55. doi:10.1016/S0140-6736(15)60690-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. Rist VT, Weiss E, Eklund M, Mosenthin R. Impact of dietary protein on microbiota composition and activity in the gastrointestinal tract of piglets in relation to gut health: a review. Animal. 2013;7(7):1067-1078. doi:10.1017/S1751731113000062. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. http://main.poliquingroup.com/ArticlesMultimedia/Articles/Article/2646/Three_Situations_In_Which_A_High‑Protein_Diet_Is_A_Bad_Idea.aspx.

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.