Vnitr Lek 2021, 67(1):e32-e42 | DOI: 10.36290/vnl.2021.015

Horečka nejasného původu

Vyacheslav Grebenyuk1,2, Olga Kryštůfková3, Monika Gregová3, Magdalena Sokalská‑Jurkiewicz3, Renata Steinbauerová4, Marie Sukovská4, Lubica Gahérová5, Ivana Zubatá5, Jana Gregorová6, Lucia Kaliská7, Hana Roháčová2, Milan Trojánek1,2,8
1 Klinika infekčních nemocí, 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha
2 Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí, Fakultní nemocnice Bulovka, Praha
3 Revmatologický ústav, Praha
4 Oddělení klinické hematologie, Fakultní nemocnice Bulovka, Praha
5 Interní hematologická klinika, 3. lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha
6 Oddělení klinické farmacie, Praha
7 Oddělení nukleární medicíny, Proton Therapy Center Czech, Praha
8 Katedra infekčního lékařství, IPVZ, Praha

Horečka nejasného původu představuje vzácný klinický syndrom, avšak stanovení jeho etiologické diagnózy bývá relativně obtížné. Dosud bylo popsáno více než 200 různých příčin horečky nejasného původu, které náleží do těchto hlavních kategorií: infekční, neinfekční zánětlivá, hemato‑onkologická, nádorová či interní onemocnění. Jednotlivé skupiny onemocnění bývají doprovázeny charakteristickými soubory tzv. "malých" symptomů a klinických nebo laboratorních nálezů, které samy o sobě jsou poměrně nespecifické, avšak představují pomocná diagnostická vodítka pro celý vyšetřovací proces. Úkolem klinika je především odhalit tyto záchytné body, správně interpretovat jejich význam či limitace a zařadit je do širších diferenciálně diagnostických souvislostí. Cílem přehledového sdělení je seznámit odbornou veřejnost se současnými vědeckými poznatky o horečce nejasného původu a navrhnout přehledný diagnostický postup odpovídající principům medicíny založené na důkazech.

Klíčová slova: diferenciální diagnostika, fyzikální vyšetření, granulomatózní onemocnění, horečka, infekce, nádorová onemocnění, odběr anamnézy, revmatologická onemocnění, zánět, zobrazovací metody.

Fever of unknown origin

Fever of unknown origin is a rare clinical syndrome, that represents a significant diagnostic challenge. There have been described more than 200 potential diseases, that can manifest as a fever of unknown origin. These are classically divided into following categories: infections, non-infectious inflammatory diseases, malignancies, and other miscellaneous disorders. Each of the disease type is associated with rather characteristic symptoms, clinical signs and laboratory findings, which are individually non-specific, but may provide helpful clues for a further focused diagnostic work-up. The clinician's task is to be able to identify these hallmark clinical features and to correctly interpret their significance and limitations in the appropriate differential diagnostic context. The aim of this review is to provide up-to-date clinical research evidence and to propose a concise clue-oriented diagnostic approach.

Keywords: diagnostic imaging, differential diagnosis, fever, granulomatous diseases, infections, inflammation, medical history taking, neoplasms, physical examination, rheumatic diseases.

Zveřejněno: 2. březen 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Grebenyuk V, Kryštůfková O, Gregová M, Sokalská‑Jurkiewicz M, Steinbauerová R, Sukovská M, et al.. Horečka nejasného původu. Vnitr Lek. 2021;67(1):e32-42. doi: 10.36290/vnl.2021.015.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Vanderschueren S, Knockaert D, Adriaenssens T, et al. From prolonged febrile illness to fever of unknown origin: the challenge continues. Arch Intern Med 2003; 163(9): 1033-1041. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Arnow PM, Flaherty JP. Fever of unknown origin. Lancet 1997; 350(9077): 575-580. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Bleeker‑Rovers CP, Vos FJ, de Kleijn EM, et al. A prospective multicenter study on fever of unknown origin: the yield of a structured diagnostic protocol. Medicine (Baltimore) 2007; 86(1): 26-38. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Petersdorf RG, Beeson PB. Fever of unexplained origin: report on 100 cases. Medicine (Baltimore) 1961; 40: 1-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Durack DT, Street AC. Fever of unknown origin--reexamined and redefined. Curr Clin Top Infect Dis 1991; 11: 35-51. Přejít na PubMed...
    6. Knockaert DC, Vanneste LJ, Vanneste SB, et al. Fever of Unknown Origin in the 1980 s: An Update of the Diagnostic Spectrum. Arch Intern Med 1992; 152(1): 51-55. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Hayakawa K, Ramasamy B, Chandrasekar PH. Fever of unknown origin: an evidence‑based review. Am J Med Sci 2012; 344(4): 307-316. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. de Kleijn EM, Vandenbroucke JP, van der Meer JW. Fever of unknown origin (FUO). I A. prospective multicenter study of 167 patients with FUO, using fixed epidemiologic entry criteria. The Netherlands FUO Study Group. Medicine (Baltimore) 1997; 76(6): 392-400. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Mourad O, Palda V, Detsky AS. A comprehensive evidence‑based approach to fever of unknown origin. Arch Intern Med 2003; 163(5): 545-551. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Cunha BA, Lortholary O, Cunha CB. Fever of unknown origin: a clinical approach. Am J Med 2015; 128(10): 1138. e1-e15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Bleeker‑Rovers CP, van der Meer JWM. Fever of unknown origin. In: Kasper DL, Fauci AS, Longo DL, Hauser SL, Jameson JL, Loscalzo J (eds). Harrison's Principles of Internal Medicine. 19th ed. McGraw‑Hill: New York 2016: 135-142.
    12. Hersch EC, Oh RC. Prolonged febrile illness and fever of unknown origin in adults. Am Fam Physician 2014; 90(2): 91-96. Přejít na PubMed...
    13. Kouijzer IJE, Mulders‑Manders CM, Bleeker‑Rovers CP, et al. Fever of Unknown Origin: the Value of FDG‑PET/CT. Semin Nucl Med 2018; 48(2): 100-107. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Mackowiak PA, Durack DT. Fever of unknown origin. In: Bennett JE, Dolin R, Blaser MJ, Parta M (eds). Mandell, Douglas, and Bennett's Principles and Practice of Infectious Diseases. 8th ed. Elsevier Saunders: Philadelphia 2015: 721-729. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Bottieau E, Clerinx J, Van den Enden E, et al. Fever after a stay in the tropics: diagnostic predictors of the leading tropical conditions. Medicine (Baltimore) 2007; 86(1): 18-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Zenone T. Fever of unknown origin in rheumatic diseases. Infect Dis Clin North Am 2007; 21(4): 1115-1135. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Gerfaud‑Valentin M, Jamilloux Y, Iwaz J, Sève P. Adult‑onset Still's disease. Autoimmun Rev 2014; 13(7): 708-722. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Foggo V, Cavenagh J. Malignant causes of fever of unknown origin. Clin Med (Lond) 2015; 15(3): 292-294. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Chang JC, Gross HM. Utility of naproxen in the differential diagnosis of fever of undetermined origin in patients with cancer. Am J Med 1984; 76: 597-603. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Roush MK, Nelson KM. Understanding drug‑induced febrile reactions. Am Pharm 1993; 33(10): 39-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Mackowiak PA. Drug fever: mechanisms, maxims and misconceptions. Am J Med Sci. 1987; 294(4): 275-286. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Ochi H, Wada K, Okada H, et al. The persistence of drug‑induced fever by teicoplanin--a case report. Int J Clin Pharmacol Ther. 2011; 49(5): 339-343. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Roujeau JC, Stern RS. Severe adverse cutaneous reactions to drugs. N Engl J Med 1994; 331(19): 1272-1285. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Husain Z, Reddy BY, Schwartz RA. DRESS syndrome: Part I. Clinical perspectives. J Am Acad Dermatol 2013; 68(5): 693.e1-e14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Cunha BA. Fever of unknown origin: focused diagnostic approach based on clinical clues from the history, physical examination, and laboratory tests. Infect Dis Clin North Am 2007; 21(4): 1137-1187. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Kovačevičová M, Švestková S. Retikulární exantémy - patofyziologie, etiopatogeneze, klasifikace. Čes‑slov Derm 2012; 87(6): 211-219.
    27. Fogo A, du Vivier A. The cutaneous manifestations of haematological malignancy. Clin Med (Lond) 2009; 9(4): 366-370. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Shmerling RH. Evaluation of the adult with polyarticular pain. UpToDate 2020. [cit. 2020-06-25]. Dostupné z www: .
    29. Gaddey HL, Riegel AM. Unexplained Lymphadenopathy: Evaluation and Differential Diagnosis. Am Fam Physician 2016; 94(11): 896-903. Přejít na PubMed...
    30. Bona R. Evaluation of splenomegaly and other splenic disorders in adults. UpToDate 2020. [cit. 2020-06-25]. Dostupné z www: .
    31. Curry MP, Bonder A. Overwiew of the evaluation of hepatomegaly in adults. UpToDate. 2020 [cited 2020 Jun 25]. Dostupné z www: .
    32. Loughrey PB, Armstrong D, Lockhart CJ. Classical eye signs in bacterial endocarditis. QJM 2015; 108(11): 909-910. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Ruddy SM, Bergstrom R, Tivakaran VS. Roth Spots. StatPearls 2020. [cit. 2020-06-25]. Dostupné z www: .
    34. Shane E. Diagnostic approach to hypercalcemia. UpToDate 2020. [cit. 2020-07-12]. Dostupné z www: < https://www.uptodate.com/contents/diagnostic‑approach‑to‑hypercalcemia>.
    35. Bray C, Bell LN, Liang H, et al. Erythrocyte Sedimentation Rate and C‑reactive Protein Measurements and Their Relevance in Clinical Medicine. WMJ 2016; 115(6): 317-321.
    36. Simon L, Gauvin F, Amre DK, et al. Serum procalcitonin and C‑reactive protein levels as markers of bacterial infection: a systematic review and meta‑analysis. Clin Infect Dis 2004; 39(2): 206-217. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Maruna P. Proteiny akutní fáze. 1. vydání. Maxdorf: Praha 2004.
    38. Erez A, Shental O, Tchebiner JZ, et al. Diagnostic and prognostic value of very high serum lactate dehydrogenase in admitted medical patients. Isr Med Assoc J 2014; 16(7): 439-443. Přejít na PubMed...
    39. Li L, Dong M, Wang XG. The Implication and Significance of Beta 2 Microglobulin: A Conservative Multifunctional Regulator. Chin Med J (Engl) 2016; 129(4): 448-455. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Castro C, Gourley M. Diagnostic testing and interpretation of tests for autoimmunity. J Allergy Clin Immunol 2010; 125(Suppl 2): S238-S247. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Dasgupta A, Wahed A. Protein Electrophoresis and Immunofixation. In Dasgupta A, Wahed A (authors). Clinical chemistry, immunology and laboratory quality control: A comprehensive review for board preparation, certification and clinical practice. 1st ed. Elsevier: Amsterdam 2014: 391-405. Přejít k původnímu zdroji...
    42. Casulo C, Maragulia J, Zelenetz AD. Incidence of Hypogammaglobulinemia in Patients Receiving Rituximab and the Use of Intravenous Immunoglobulin for Recurrent Infections. Clin Lymphoma Myeloma Leuk 2013; 13(2): 106-111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. De Angelis F, Tosti ME, Capria S, et al. Risk of secondary hypogammaglobulinaemia after Rituximab and Fludarabine in indolent non‑Hodgkin lymphomas: A retrospective cohort study. Leuk Res 2015; 39(12): 1382-1388. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Guyomard S, Salles G, Coudurier M et al. Prevalence and pattern of antinuclear autoantibodies in 347 patients with non-Hodgkin's lymphoma. Br J Haematol 2003; 123(1): 90-99. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Coburn B, Morris AM, Tomlinson G, et al. Does this adult patient with suspected bacteremia require blood cultures? JAMA 2012; 308(5): 502-511. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Werner M, Andersson R, Olaison L, et al. A clinical study of culture‑negative endocarditis. Medicine (Baltimore) 2003; 82(4): 263-273. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Dibble EH, Yoo DC, Noto RB. Role of PET/CT in Workup of Fever without a Source. Radiographics 2016; 36(4): 1166-1177. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Vilacosta I, Olmos C, de Agustín A, et al. The diagnostic ability of echocardiography for infective endocarditis and its associated complications. Expert Rev Cardiovasc Ther 2015; 13(11): 1225-1236. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Censullo A, Vijayan T. Using Nuclear Medicine Imaging Wisely in Diagnosing Infectious Diseases. Open Forum Infect Dis 2017; 4(1): ofx011. Dostupné z DOI: . Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Hung BT, Wang PW, Su YJ, et al. The efficacy of 18 F‑FDG PET/CT and 67Ga SPECT/CT in diagnosing fever of unknown origin. Int J Infect Dis 2017; 62: 10-17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Seshadri N, Sonoda LI, Lever AM, et al. Superiority of 18 F‑FDG PET compared to 111In‑labelled leucocyte scintigraphy in the evaluation of fever of unknown origin. J Infect 2012; 65(1): 71-79. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Roth AR, Basello GM. Approach to the adult patient with fever of unknown origin. Am Fam Physician 2003; 68(11): 2223-2228. Přejít na PubMed...
    53. Tan Y, Liu X, Shi X. Clinical features and outcomes of patients with fever of unknown origin: a retrospective study. BMC Infect Dis 2019; 19(1): 198. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.