Vnitr Lek 2020, 66(8):e17-e23 | DOI: 10.36290/vnl.2020.153

Akutní infekce, žilní trombóza a doporučená tromboprofylaxe

Dalibor Musil
Cévní centrum, I. interní klinika - kardiologická FN a LF Olomouc

Jednou z nejzávažnějších komplikací akutní infekce je žilní tromboembolická nemoc (TEN). Ke vzniku žilní trombózy dochází prozánětlivou reakcí organismu a aktivací lokální a systémové koagulace. Prozánětlivou odpovědí je tvorba prozánětlivých cytokinů a proteinů komplementového systému. Aktivace lokální a systémové koagulace se odvíjí od exprese tkáňového faktoru (TF) na endotelových buňkách a monocytech/makrofázích, od aktivace trombocytů a neutrofilů. Klíčovou roli při vzniku trombózy má tkáňový faktor (TF). Proniknutí infekce do organismu vede k tvorbě komplexu TF‑f.VIIa na buněčných površích i v krevním oběhu, který zahajuje iniciální fázi koagulace aktivováním faktorů IX a X. Syntézu a expresi TF na endotelových buňkách a monocytech stimulují bakteriální lipopolysacharidy. U akutních nozokomiálních a komunitních infekcí riziko TEN výrazně narůstá 2-4 týdny od začátku onemocnění, potom postupně klesá, ale zůstává významně zvýšené v průběhu celého roku. S nejvyšším rizikem TEN jsou spojené respirační infekce. Pro tromboprofylaxi u pacientů hospitalizovaných s akutní infekcí, akutním interním onemocněním komplikovaným nozokomiální infekcí a u kriticky nemocných pacientů s infekcí, včetně pacientů s covid-19, stále platí ACCP doporučení z roku 2012 o podávání profylaktických dávek LMWH, UFH nebo fondaparinuxu, které bylo aktualizováno expertním panelem v roce 2020. DOAC ani protidestičkové léky se nedoporučují.

Klíčová slova: tromboembolická nemoc, covid-19, Virchowova triáda, zánět, tkáňový faktor, cytokiny, komplement, endotoxin, D‑dimery, respirační infekce, chlamydie, imunotrombóza.

Acute infections, venous thrombosis, and recommended thromboprophylaxis

One of the most serious complications of acute infection is venous thromboembolism (VTE). The mechanism of host procoagulant responses in bacterial and viral infections is complex, and various factors are known to trigger the proinflammatory responses and activate systemic coagulation. Host defense mechanisms include proinflammatory cytokines such as interleukins, tumor necrosis factor-α, and complement system proteins, all of which can induce coagulopathy. Tissue factor (TF) expression on monocytes/macrophages, neutrophil and platelet activation, produce activation of thrombosis. This thromboinflammatory response, together with extracellular vesicles, causes endothelial damage that further increase thrombin generation. A key role in the development of thrombosis has TF. Penetration of the infection into the body leads to the formation of the TF-f.VIIa complex on cell surfaces and in the bloodstream, which launches the initial phase of coagulation by activating factors IX and X. Bacterial lipopolysaccharides stimulate the synthesis and expression of TF on endothelial cells and monocytes. Acute infections diagnosed in hospital or treated in the community were associated with a markedly increased risk of VTE. The association was strongest within the first 2-4 weeks (sometimes up to 12 weeks) after infection onset and gradually declined thereafter. but remained approximately twofold higher for almost all types of infection for up to 1 year of follow-up. The highest risk increases associated with respiratory tract infections. According to 9th ACCP Guidelines 2012 updated by CHEST Guideline and Expert Panel Report 2020 for hospitalized patients with acute infection and acutely ill hospitalized medical patients with hospital-diagnosed infection, who are at increased risk of thrombosis, thromboprophylaxis with LMWH, low-dose unfractioned heparin (bid or tid), or fondaparinux is recommended. The panel cautions against the use of DOAC and antiplatelet agents.

Zveřejněno: 15. prosinec 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Musil D. Akutní infekce, žilní trombóza a doporučená tromboprofylaxe. Vnitr Lek. 2020;66(8):e17-23. doi: 10.36290/vnl.2020.153.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Fontana J, Lavríková P. Hemostáza, ve: Funkce buněk lidského těla. Multimediální skripta, fblt.cz/skripta
  2. Lippi G, Bonfanti L, Saccenti C, Cervellin G. Causes of elevated D‑dimer in patients admitted to a large urban emergency department. Eur J Intern Med 2014; 25: 45-48. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Schutte T, Thijs A, Smulders YM. Never ignore extremely elevated D‑dimer levels: they are specific for serious illness. Neth J Med 2016; 74: 443-448.
  4. Visseren FL, Bouwman JJ, Bouter KP, et al. Procoagulant aktivity of endothelial cells after infection with respiratory viruses. Thromb Haemost 2000; 84: 319-324. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Key NS, Bach RR, Vercellotti GM, Moldow CF. Herpes simplex virus type 1 does not require productive infection to induce tissue factor in human umbilical vein endothelial cells. Lab Invest 1993; 68: 645-651.
  6. Bok RA., Jacob HS., BallaJ., el al. Herpes simplex virus decreases endothelial cell plasminogen activator inhibitor. Thromb Haemost 1993; 69: 253-258. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Fryer RH, Schwobe EP, Woods ML, Rodgers GM. Chlamydia species infect human vascular endothelial cells and induce procoagulant activity. J Invest Med 1997; 45: 168-174. Přejít na PubMed...
  8. Havlík J a kol. Infektologie, učebnice pro lékařské fakulty, Avicenum zdravotnické nakladatelství Praha 1990, ISBN 80-201-0062-8.
  9. Branchfort BR, Carpenter SL. The role of inflammation in venous thromboembolism. Front Pediatr 2018; 6: 142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Bhagat K, Moss R, Collier J, Vallance P. Endothelial "stunning" following a brief exposure to endotoxin: a mechanism to link infection and infarction? Cardiovasc Res 1996; 32: 822-829. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Franco RF, Jonge de E, Dekkers PE, et al. The in vivo kinetics of tissue factor messenger RNA expression during human endotoxemia: relationship with activation af coagulation. Blood 2000; 96: 554-559. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Chowdhury JF, Moores LK, Connors JM. Anticoagulation in hospitalized patients with covid-19. NEJM 2020; 383: 1675-1678. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Desborough MJR, Doyle AJ, Griffiths A, Retter A, et al. Image‑proven thromboembolism in patients with severe covid-19 in a tertiary critical care unit in the United Kingdom. Thromb Res 2020; 193: 1-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Schmidt M, et al. Acute infections and venous thromboembolism. J Int Med 2012; 271: 608-618. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Rogers MAM, Levine DA, Blumberg N, et al. Triggers of hospitalization for venous thromboembolism. Circulation. 2012; 125: 2092-2099. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Smeeth L, Cook C, Thomas S, et al. Risk of deep vein thrombosis and pulmonary embolism after acute infection in a community setting. Lancet 2006; 367: 1075-1079. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Clayton TC, Gaskin M, Meade TW. Recent respiratory infection and risk of venous thromboembolism: case‑control study through a general practice database. Int J Epidemiol 2011; 40. 819-827. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Smeeth L, Thomas SL, Hall Aj, et al. Risk of myocardial infarction and stroke after acute infection or vaccination. N Engl J Med 2004; 351: 2611-2618. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Sandler DA, Martin JF. Autopsy proven pulmonary embolism in hospital patients: are we detecting enough deep vein thrombosis? J R Soc Med 1989; 82: 203-205. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Alikhan R, Peters F, Wilmott R, Cohen AT. Fatal pulmonary embolism in hospitalised patients: a necropsy review. J Clin Pathol 2004; 57: 1254-1257. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Gårdlund B. Fatal pulmonary embolism in hospitalised non‑surgical patients. Acta Med Scand 1985; 218: 417-421. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Guyatt HG, Akl EA, Crowther M, et al. Antithrombotic therapy and prevention of thrombosis, 9th ed: American College of Chest Physicians, evidence‑based clinical practice guidelines. Chest 2012; 141(2) Suppl: 7S-47S. Přejít k původnímu zdroji...
  23. Helms J, Tacquard C, Severac F, et al. High risk of thrombosis in patients with severe SARS‑Cov-2 infection: a multicenter prospective cohort study. Intensive Care Med 2020; 46: 1089-1098. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Piazza G, Campia U, Hurwitz S,et al. Registry of arterial and venous thromboembolic complications in patients with COVID-19. J Am Coll Cardiol. 2020; 76: 2060-2072. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Klok FA, Kruip MJHA, van der Meer NJM, et al. Incidence of thrombotic complications in critically ill ICU patients with COVID-19. Thrombosis Research 2020; 191: 145-147. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Moores LK, Tritschler T, Brosnahan S, et al Prevention, diagnosis, and treatment of VTE in patients with coronavirus disease 2019. Chest guideline and expert panel report. Chest 2020; 158: 1143-1163. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Llitjos JF, Leclerc M, Chochois C, et al. High incidence of venous thromboembolic events in anticoagulated severe covid-19 patients. J Thromb Haemost 2020; 18: 1743-1746. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.