Vnitr Lek 2020, 66(8):e12-e16 | DOI: 10.36290/vnl.2020.152

Role metabolického syndrome v indukci chronické pankreatitidy po první atace akutní pankreatitidy - multicentrická studie

Martina Bojková1,2, Petr Dítě1,2, Lumír Kunovský3,4,5, Martin Blaho1,2, Bohuslav Kianička5,6, Ivo Novotný7, Magdalena Uvírová8, Jana Dvořáčková2,8, Jiří Dolina3,5, Marie Přecechtělová3,5, Hana Mašková3,5, Vladimír Procházka4,5, Pavel Janeček4,5, Oldřich Motyka9, Arnošt Martínek1,2
1 Department of Internal Medicine, Department of Gastroenterology, University Hospital Ostrava, Ostrava, Czech Republic
2 Faculty of Medicine, University of Ostrava, Ostrava, Czech Republic
3 Department of Gastroenterology and Internal Medicine, University Hospital Brno, Brno, Czech Republic
4 Department of Surgery, University Hospital Brno, Brno, Czech Republic
5 Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
6 2nd Department of Internal Medicine, Department of Gastroenterology, St. Anne's University Hospital, Brno, Czech Republic
7 Department of Gastroenterology, Masaryk Memorial Cancer Institute, Brno, Czech Republic
8 CGB Laboratory, a. s., Ostrava, Czech Republic
9 Nanotechnology Centre, VŠB - Technical University of Ostrava, Ostrava, Czech Republic

Úvod: Metabolický syndrom patří mezi závažný celosvětový společenský problém. V České republice trpí tímto onemocněním více než 30 % dospělé populace. Role rekurentní akutní pankreatitidy v indukci pankreatitidy chronické, ve shodě s mechanistickou definicí chronické pankreatitidy, byla jednoznačně potvrzena. Existuje však řada faktorů, které mohou přispět k rozvoji chronické pankreatitidy. Prvním cílem studie bylo zjistit, zda metabolický syndrom může mít vliv na rozvoj chronické pankreatitidy. Druhou otázku jsme si položili, zda i jedna prodělaná ataka pankreatitidy akutní, může být vyvolávající faktor pankreatitidy chronické.

Metody: Na základě retrospektivně získaných dat celkem od 264 osob, které jsou dispenzarizovány s diagnózou chronické pankreatitidy ve 4 centrech, byl získán soubor celkem 59 osob (22,3 %) s chronickou pankreatitidou diagnostikovanou do 36 měsíců od prvé ataky pankreatitidy akutní. Vyloučena byla etiologie pankreatitidy geneticky indukované a pankreatitidy autoimunitní. Ze získaného souboru 59 osob byla provedena diagnostika metabolického syndromu na základě splnění kritérií tzv. harmonizované definice z roku 2009 (obezita, arteriální hypertenze, hypertriglyceridémie, diabetes mellitus 2. typu a snížená hladina HDL cholesterolu).

Výsledky: Při porovnání nálezů jednotlivých komponent metabolického syndromu u osob s chronickou pankreatitidou po 1. atace akutní pankreatitidy s metabolickým syndromem a u osob s chronickou pankreatitidou po 1. atace akutní pankreatitidy bez metabolického syndromu, byl nalezen statisticky významný rozdíl v zastoupení obezity (82,5 % v.s. 28,5 %), hypertriglyceridémie (82,3 % v.s. 17,8 %) a arteriální hypertenze (70,5 % v.s. 21,4 %). Interval, během kterého došlo ke vzniku chronické pankreatitidy po akutní pankreatitidě, u osob s metabolickým syndromem činila průměrná doba 12 měsíců (10-14 měsíců), zatímco u skupiny bez přítomnosti metabolického syndromu byl časový interval delší, činil 20 měsíců (16-29 měsíců).

Závěr: Naše výsledky ukazují, že i jedna ataka akutní pankreatitidy (bez ohledu na etiologii), může být vyvolávajícím faktorem pankreatitidy chronické. Přítomnost metabolického syndromu může akcelerovat rozvoj chronické pankreatitidy po prodělané pankreatitidě akutní.

Klíčová slova: akutní pankreatitida, chronická pankreatitida, metabolický syndrom, obezita, hypertriglyceridémie, diabetes mellitus, hypertenze, cholesterol.

The role of metabolic syndrome in the induction of chronic pancreatitis after a first attack of acute pancreatitis - multicenter trial

Background: Metabolic syndrome is a serious societal problem worldwide. In the Czech Republic more than 30% of the adult population are sufferers. The role of recurrent acute pancreatitis in the induction of chronic pancreatitis, following the so­‑called „mechanistic definition“ of chronic pancreatitis, has been unequivocally confirmed. However, there are a number of factors that may contribute to the development of chronic pancreatitis. The first aim of the study was to determine whether the metabolic syndrome may affect the development of chronic pancreatitis. The second question we asked ourselves was whether even one acute attack of pancreatitis could be an inductive factor in chronic pancreatitis.

Methods: Based on data obtained retrospectively from a total of 264 people diagnosed with chronic pancreatitis in 4 centers, a total of 59 people (22.3%) diagnosed within 36 months of a first attack of acute pancreatitis was obtained. Etiologies of either genetically induced pancreatitis or autoimmune pancreatitis were excluded. Diagnostics to identify the presence of metabolic syndrome were run on the 59 persons so obtained using the criteria from the so­‑called „harmonized“ definition of 2009 (obesity, arterial hypertension, hypertriglyceridemia, type 2 diabetes mellitus and a decreased level of HDL cholesterol).

Results: Comparing the findings of the individual components of metabolic syndrome in persons with chronic pancreatitis after a 1st attack of acute pancreatitis with the metabolic syndrome and in persons with chronic pancreatitis after the 1st attack of acute pancreatitis but without metabolic syndrome, a statistically significant difference in obesity was found (82.5% vs. 28.5%), hypertriglyceridemia (82.3% vs 17.8%) and arterial hypertension (70.5% vs 21.4%). The interval during which chronic pancreatitis occurred after acute pancreatitis averaged 12 months (10–14 months) in subjects with metabolic syndrome, whereas in the group without metabolic syndrome the interval was longer, 20 months (16–29 months).

Conclusion: Our results show that even one attack of acute pancreatitis (regardless of etiology) can be an inductive factor in chronic pancreatitis. The presence of metabolic syndrome can accelerate the development of chronic pancreatitis after one has had acute pancreatitis.

Keywords: acute pancreatitis, chronic pancreatitis, metabolic syndrome, obesity, hypertriglyceridemia, diabetes mellitus, hypertension, cholesterol.

Zveřejněno: 15. prosinec 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bojková M, Dítě P, Kunovský L, Blaho M, Kianička B, Novotný I, et al.. Role metabolického syndrome v indukci chronické pankreatitidy po první atace akutní pankreatitidy - multicentrická studie. Vnitr Lek. 2020;66(8):e12-16. doi: 10.36290/vnl.2020.152.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Albertin KG, Eckel RH, Grundy SM, et al. Harmonizing the metabolic syndrome: a joint interim statement of the International Diabetes Federation Task Force on epidemiology and Prevention, National Heart, Lung and Blood Institute, American Heart Association, World Heart Federation, International Atherosclerosis Society and International Association for the Study of Obesity. Circulation 2009; 120(16): 1640-1605 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Singh RG, Yoon HD, Wu LM, et al. Ectopic fat accumulation in the pancreas and its clinical relevance: A systemic review, meta‑analysis and meta‑regression. Metabolism 2017; 69: 1-18. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Catanzaro R, Cuffari B, Italia A, et al. Exploring the metabolic syndrome: Nonalcoholic fatty pancreas disease. World J Gastroenterol 2016; 14: 22(34): 7660-7675. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Arslan AA, Helzlsouer KJ, Kooperberg C, et al. Anthropometric measures, body mass index and pancreatic cancer: a pooled analysis from the Pancreatic Cancer Cohort Consortium (PanScan). Arch Intern Med 2010; 170: 791-802. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Aune D, Greenwood DC, Chan DS, et al. Body mass index abdominal fatness and pancreatic cancer risk: a systematic review and non‑linear dose‑response meta‑analysis of prospective studies. Ann Oncol 2012; 23: 843-852. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Etemad B, Whitcom DC. Chronic pancreatitis: diagnosis, classification and new genetic developments. Gastroenterology 2001; 120(3): 682-707. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Ammann RW, Muellhaupt B. Progression of alcoholic acute pancreatitis to chronic pancreatitis. Gut 1994; 35(4): 552-556. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Pelli H, Lappalainen‑Neto R, Piironen A, et al. Risk factors for recurrent acute - alcohol associated pancreatitis: a prospective analysis. Scand J Gastroenterol 2008; 43(5): 614-621 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Kloeppel G, Maillet B. The morphological basis for the evolution of acute pancreatitis into chronic pancreatitis. Virchows Archiv A Pathol Anatomy 1992; 420(1): 1-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Whitcomb D, Frulloni L, Garg P, et al. Chronic pancreatitis: An international draft consensus proposal a new mechanistic definition. Pancreatology 2016; 16: 218-224. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Nojgaard C, Becker U, Matzen P, et al. Progression from acute to chronic pancreatitis: prognostic factors, mortality and natural course. Pancreas 2011, 40(8); 1195-1200. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Takeyama Y. Long term prognosis of acute pancreatitis in Japan. Clin Gastroenterol Hepatol 2009; 7 (11): 515-517. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Löhr JM, Dominguez‑Munoz E, Rosendahl J, et al. United European Gastroenterology evidence‑based guidelines for the diagnosis and therapy of chronic pancreatitis (HaPanEU). United European Gastroenterol J. 2017; 5(2): 153-199. doi:10.1177/2050640616684695 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Gullo L, Priori P, Labo G. Natural history of acute pancreatitis and its relationship to chronic pancreatitis. In Bianchi Porro G, Banks PA. Acute pancreatitis. Advances in pathogenesis, diagnosis and treatment. Masson: Milano 1984: 87-93, ISBN 978-8821416590.
  15. Yadav D, O'Connell M, Papachristou GI. Natural history following the first attack of acute pancreatitis. Amer J Gastroenterol 2012; 107(7): 1096-1103. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Yadav D, Whitcomb DC. The role of alcohol and smoking in pancreatitis. Nat Rev Gastroenterol Hepatol 2010; 7(3): 131-145. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Nordback I, Pelli H, Lappalainen‑Lehto R, et al. The recurrence of acute‑alcohol associated pancreatitis can be reduced: randomized controlled trial. Gastroenterology 2009; 136(3): 848-855. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Sandzen B, Rosenmuller M, Haapamaki MM, et al. First attack of acute pancreatitis in Sweden 1988-2003: incidence, aetiological classification, procedures and mortality - a register study. BMC Gastroenterology 2009; 9: 18. DOI: http//dx.doi.org /10.1186/1471-230X-9-18. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Berlinsson S, Sward P, Kalaitzakis E. Factors that affect disease progression after first attack of acute pancreatitis. Clin Gastroenterol Hepatol 2015; 13: 1662-1669. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Sankaran SJ, Xiao AY, Wu LA, et al. Frequency of progression from acute to chronic pancreatitis and risk factors: a meta‑analysis. Gastroenterology 2015; 149(6): 1490-1500.e1., doi: 101053/j.gastro.2015. 07. 066.
  21. Ali UA, Issa Y, Hagenaars J, et al. Risk of recurrent pancreatitis and progression to chronic pancreatitis after a first episode of acute pancreatitis. Clin Gastroenterol 2016; 14(5): 738-746. doi: 1.1016/j.cgh.2015. 12. 040. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Burgerhart JS, van de Meeberg PC, Siersema PD, et al. Nocturnal and daytime esophageal acid exposure in normal‑weight, overweight, and obese patients with reflux symptoms. Eur J Gastroenterol Hepatol 2014; 26(1): 6-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Ryan AM, Healy LA, Power DG, et al. Barrett esophagus: prevalence of central adiposity, metabolic syndrome and a proinflammatory state. Ann Surg 2008; 247: 909-915. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Roselli M, Lotersztajn S, Vizutti F, et al. The metabolic syndrome and chronic liver disease. Curr Pharm Des 2013; 20(31): 5010-5024. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Polyzos SA, Kountouras J, Mantzoros CS. The role of adiponectin in nonalcoholic fatty liver disease. Metabolism 2016; 65(8): 1062-1079. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Adrych K, Smoczynski M, Stelmanska E, et al. Serum adiponectin and leptin concentration in patients with chronic pancreatitis of alcoholic and nonalcoholic origin. Pancreas 2008; 36(2): 120-124. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Van‑Chen Wu, Chih‑Yuan Wag. Association between non‑alcoholic fatty pancreatic disease and the metabolic syndrome. Case‑control retrospective study. Cardiovasc Diabetol 2013; 12: 77, doi: 10.1186/1475-2840-12-77. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Khatua B, El‑Kurdi B, Singh VP. Obesity and pancreatitis. Curr Opinion Gastroenterol 2017; 33(5): 374-382. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Tariq H, Nayudu S, Akella S, et al. Non‑alcoholic fatty pancreatic disease: A review of literature. Gastroenterol Res 2016; 9(6): 87-91. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Melitas C, Meiselman M. Metabolic pancreatitis: Pancreatic steatosis, hypertriglyceridemia, and associated chronic pancreatitis in 3 patients with metabolic syndrome. Case Rep Gastroenterol 2018; 12: 331-336. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Babinets KS, Melnyk NA, Shevchenko NO, et al. Complex therapy of chronic pancreatitis with metabolic syndrome. Wiad Lek 2018; 13(2): 1-12.




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.