Vnitr Lek 2020, 66(3):169-179 | DOI: 10.36290/vnl.2020.046

Jsou inhibitory protonové pumpy účinným a bezpečným lékem nejen v profylaxi gastrointestinálního krvácení při antitrombotické léčbě?

Jan Bultas
Ústav farmakologie 3. LF UK Praha

Inhibitory protonové pumpy (IPP) jsou oblíbenými a široce užívanými "gastroprotektivy". Více než 10 % naší populace je jimi léčeno. Vedle klasických indikací, jako je vředová choroba či gastroezofageální refluxní choroba, jsou indikovány pro snížení hemoragických komplikací v trávicím traktu při antitrombotické léčbě. Efekt IPP na snížení krvácení do horní části trávicího traktu při antitrombotické léčbě (rivaroxabanem, kyselinou acetylsalicylovou či jejich kombinací) byl zpochybněn recentně publikovanou randomizovanou megastudií COMPASS - pantoprazol. Léčba IPP je provázena řadou významných lékových interakcí, zejména je závažné snížení bioaktivace klopidogrelu a omezení absorpce kyseliny acetylsalicylové či dabigatranu. Výsledkem je snížení efektu těchto antitrombotik. Řada observačních studií - v indikaci IPP v léčbě vředové či refluxní choroby nebo při užití v rámci komedikace IPP při antitrombotické léčbě - nachází větší výskyt velkých vaskulárních příhod a zvýšení mortality. Jsou tedy IPP v protekci krvácení do trávicího traktu účinné a jsou i bezpečné?

Klíčová slova: antitrombotika, aterotrombotická onemocnění, blokátory receptoru H2, inhibitory protonové pumpy, klopidogrel, kyselina acetylsalicylová, přehled.

Are proton pump inhibitors an effective and safe drug not only in the prophylaxis of gastrointestinal bleeding in antithrombotic treatment?

Proton pump inhibitors (PPIs) are popular and widely used "gastroprotectives". More than 10% of our population is treated. In addition to classical indications such as gastroduodenal peptic disease or gastroesophageal reflux disease, they are indicated for the reduction of hemorrhagic complications in the digestive tract during antithrombotic treatment. The effect of PPIs on reducing upper gastrointestinal bleeding in antithrombotic treatment (rivaroxaban, acetylsalicylic acid or a combination) was called into question by a recently published randomised mega-study - COMPASS pantoprazole. Treatment of PPIs is accompanied by a number of significant drug interactions, in particular a severe reduction in the bioactivation of clopidogrel and a reduction in the absorption of acetylsalicylic acid or dabigatran. As a result, the effect of these antithrombotics is reduced. A number of observational studies - in the indication of PPIs in the treatment of gastroduodenal or gastrooesophageal disease or when used in the treatment of PPIs in antithrombotic treatment - found a greater incidence of major vascular events and an increase in mortality. So are PPIs effective in protecting gastrointestinal bleeding and are they safe?

Keywords: antithrombotics, atherothrombotic diseases, proton pump inhibitors, H2 receptor blockers, clopidogrel, acetylsalicylic acid, overview.

Zveřejněno: 26. květen 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bultas J. Jsou inhibitory protonové pumpy účinným a bezpečným lékem nejen v profylaxi gastrointestinálního krvácení při antitrombotické léčbě? Vnitr Lek. 2020;66(3):169-179. doi: 10.36290/vnl.2020.046.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Moayyedi P, Eikelboom JW, Bosch J et al. Pantoprazole to Prevents Gastroduodenal Events in Patients Receiving Rivaroxaban and.or Aspirin in a Randomized, Double‑blind, Placebo‑controlled Trial, Gastroenterology 2019, DOI https:..doi.org.10.1053.j.gastro.2019. 04. 041
  2. Hussaarts GAM, Marijn Veerman GD, Jansman FGA et al, Clinically relevant drug interactions with multikinase inhibitors: a review. Ther Adv Med Oncol 2019, 11: 1-34. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Makunts T, Cohen IV, Awdishu L Analysis of postmarketing safety data for proton‑pump inhibitors reveals increased propensity for renal injury, electrolyte abnormalities, and nephrolithiasis, Scientific Reports 2019; 9: 2282. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. https: doi.org.10.1038.s41598-019-39335-7
  5. Wedemeyer RS, Blume H Pharmacokinetic drug interaction profiles of proton pump inhibitors: an update. Drug Saf 2014; 37: 201-211. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Strand DS, Kim D, Peura DA 25 Years of Proton Pump Inhibitors: A Comprehensive Review. Gut Liver. 2017; 11(1): 27-37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Zvyaga T, Chang SY, Chen C et al. Evaluation of Six Proton Pump Inhibitors As Inhibitors of Various Human Cytochromes P450: Focus on Cytochrome P450 2C19. Drug Metabolism and Disposition 2012; 40: 1698-1711. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Li L, Geraghty OC, Mehta Z et al, Age‑specific risks, severity, time course, and outcome of bleeding on long‑term antiplatelet treatment after vascular events: a population‑based cohort study. Lancet 2017; 390: 490-499. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Kuwayama T, Osanai H, Ajioka M et al. Influence of proton pump inhibitors on blood dabigatran concentrations in Japanese patients with non‑valvular atrial fibrillation. J Arrhythm 2017; 33: 619-623. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Stangier J, Stähle H, Rathgen K et al. Pharmacokinetics and pharmacodynamics of the direct oral thrombin inhibitor dabigatran in healthy elderly subjects. Clin Pharmacokinet 2008; 47: 47-59. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Bolek T, Samoš M, Stančiaková L et al. The Impact of Proton Pump Inhibition on Dabigatran Levels in Patients With Atrial Fibrillation. Am J Ther 2017; Apr 25. doi: 10.1097.MJT.0000000000000599https: ..www.ema.europa.eu.documents.product‑information.pradaxa‑epar‑product‑information_cs.pdf
  12. Connolly SJ, Ezekowitz MD, Yusuf S et al. Dabigatran versus warfarin in patients with atrial fibrillation. N Engl J Med 2009; 361: 1139-1151. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Bultas J Kyselina acetylsalicylová - stále neotřesitelné postavení i v roce 2018? Remedia 2018; 28: 127-136.
  14. Bultas J, Karetová D Enterosolventní forma kyseliny acetylsalicylové - ano, či ne? Remedia 2017; 27: 145-151.
  15. Charlot M, Grove EL, Hansen PR et al. Proton pump inhibitor use and risk of adverse cardiovascular events in aspirin treated patients with first time myocardial infarction: nationwide propensity score matched study. BMJ 2011; 342: d2690. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Bhatt DL, Cryer BL, Contant CF et al. Clopidogrel with or without omeprazole in coronary artery disease. N Engl J Med 2010; 363: 1909-1917. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Demcsak A, Lantos T, Balint ER et al. PPIs Are Not Responsible for Elevating Cardiovascular Risk in Patients on Clopidogrel - A Systematic Review and Meta‑Analysis. Front Physiol 2018; 9: 1550.Další literatura u autoraa na www.casopisvnitrnilekarstvi.cz Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Melloni C, Washam JB, Jones WS et al. Conflicting Results Between Randomized Trials and Observational Studies on the Impact of Proton Pump Inhibitors on Cardiovascular Events When Coadministered With Dual Antiplatelet Therapy: A Systematic Review. Circ Cardiovasc Qual Outcomes 2015; 8: 47-55. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Khan SU, Lone AN, Asad ZUA et al., Meta‑analysis of efficacy and safety of proton pump inhibitors with dual antiplatelet therapy for coronary artery disease. Cardiovascular Revascularization Medicine, https:..doi.org.10.1016. j.carrev.2019. 02. 002
  20. Scally B, Emberson JR, Spata E et al. Effects of gastroprotectant drugs for the prevention and treatment of peptic ulcer disease and its complications: a meta‑analysis of randomised trials. Lancet Gastroenterol Hepatol 2018; 3: 231-241. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Ray WA, Chung CP, Murray KT et al, Association of Oral Anticoagulants and Proton Pump Inhibitor Cotherapy With Hospitalization for Upper Gastrointestinal Tract Bleeding. JAMA 2018; 320: 2221-2230. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Zirk‑Sadowski J, Masoli JA, Delgado J et al. Proton‑Pump Inhibitors and Long‑Term Risk of CommunityAcquired Pneumonia in Older Adults. J Am Geriatr Soc 2018; 66: 1332-1338. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. http:..www.sukl.cz.modules.medication.detail.php?code=0192580 & tab=prices
  24. Novotny M, Klimova B, Valis M PPI Long Term Use: Risk of Neurological Adverse Events? Front. Neurol 2019; 9: 1142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Kinoshita Y, Ishimura N, Ishihara S Advantages and Disadvantages of Long‑term Proton Pump Inhibitor Use. J Neurogastroenterol Motil 2018; 24: 182-196. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. CCheung KS, Chan EW, Wong AYS et al. Long-term proton pump inhibitors and risk of gastric cancer development after treatment for Helicobacter pylori: a population-based study. Gut 2018; 67: 28-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Malfertheiner P, Kandulski A, Venerito M Proton‑pump inhibitors: understanding the complications and risks. Nat Rev Gastroenterol Hepatol 2017; 14) :697-710. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Xie Z, Bowe B, Li T et al, Long‑term kidney outcomes among users of proton pump inhibitors without intervening acute kidney injury. Kidney International 2017; 91: 1482-1494. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Zhou B, Huang Y, Li H et al. Proton‑pump inhibitors and risk of fractures: an update meta‑analysis. Osteoporos Int 2016; 27: 339-347. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Juurlink DN, Dormuth CR, Huang A et al. Proton pump inhibitors and the risk of adverse cardiac events. PLoS ONE 2013; 8: e84890. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Charlot M, Ahlehoff O, Norgard ML et al. Proton‑pump inhibitors are associated with increased cardiovascular risk independent of clopidogrel use. Ann Int Med 2010; 153: 378-386. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Shih CJ, Chen YT, Ou SM et al. Proton pump inhibitor use represents an independent risk factor for myocardial infarction. Int J Cardio 2014; 177: 292-297. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Pello Lazaro AM, Cristobal C, Franco‑Pelaez JA et al. Use of Proton‑Pump Inhibitors Predicts Heart Failure and Death in Patients with Coronary Artery Disease. PLoS ONE 2017; 12: e0169826. Přejít k původnímu zdroji...
  34. Fortuna LA, Pawloski PA, Parker ED et al. Proton pump inhibitor use by aspirin‑treated coronary artery disease patients is not associated with increased risk of cardiovascular events. European Heart Journal - Cardiovascular Pharmacotherapy 2016; 2: 13-19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Shah NH, LePendu P, Bauer‑Mehren A et al. Proton pump inhibitor usage and the risk of myocardial infarction in the general population. PLoS ONE 2015; 10: e0124653. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Landi SN, Sandler RS, Pate V et al. No increase in risk of acute myocardial infarction in privately insured adults prescribed proton pump inhibitors vs histamine-2 receptor antagonists (2002-2014). Gastroenterology 2018; 154: 861-873. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Xie Y, Bowe B, Yan Y et al. Estimates of all cause mortality and cause specific mortality associated with proton pump inhibitors among US veterans: cohort study. BMJ 2019; 365: 11580. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Senmaru T, Fukui M, Tanaka M et al. Atrophic gastritis is associated with coronary artery disease. J Clin Biochem Nutr 2012; 51: 39-41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Lee M, Baek H, Park JS et al. Current Helicobacter pylori infection is significantly associated with subclinical coronary atherosclerosis in healthy subjects: A cross‑sectional study. PLOS ONE 2018; 13: e0193646. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Rang and Dales Pharmacology, 9. ed., Elsevier 2020




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.