Vnitr Lek 2020, 66(1):e4-e10 | DOI: 10.36290/vnl.2020.026

Prevalence a rizikové faktory T buňkami zprostředkované rejekce u pacientů po transplantaci jater od zemřelého dárce - retrospektivní studie v desetiletém období

Svetlana Adamcová-Selčanová1, Ľubomír Skladaný1, Tomáš Koller2
1 HEGITO (Division Hepatology, gastroenterology and liver transplantation) of Department Internal medicine II, Faculty of Medicine, Slovak Medical University, FD Roosevelt Hospital, Banská Bystrica, Slovakia
2 5 th Department Internal Medicine, Comenius University Faculty of Medicine, University Hospital Bratislava Ruzinov, Bratislava, Slovakia

Úvod: T buňkami zprostředkovaná rejekce (TCMR) je stále jednou z nejčastějších nechirurgických komplikací po transplantaci jater (LTx). 



Cíl: Určit prevalenci, rizikové faktory a výsledek TCMR po LTx od zemřelého dárce (DDLT) na jednom pracovišti. 



Metodika: Retrospektivní analýza; Interval studie: květen 2008 – prosinec 2017. Kritéria pro zařazení: DDLT v našem transplantačním centru; Kritéria vylučující zařazení: pacienti léčení CyA nebo basiliximabem. Zaznamenané proměnné: demografické údaje, MELD skóre, Child-Pugh skóre, etiologie, CIT (čas studené ischemie), KS (krevní skupiny), tacrolimus (TAC) 5. den po LTx a při propuštění, délka hospitalizace, přežití. TCMR byla definována histologicky, biopsie jater byla provedena pouze u pacientů se zvýšenou hodnotou jaterních testů nebo neobjasněnou dysfunkcí jater. 



Výsledky: Do studie bylo zařazeno 193 pacientů, jejich medián věku byl 53,6; 41,3 % byly ženy; medián MELD skóre byl 16,0; Child-Pugh skóre 10. TCMR byla diagnostikována u 21 pacientů (11,4 %). Srovnání mezi skupinami (s TCMR a bez TCMR) ukázalo následující rozdíly: věk: 54,3 vs. 42,3 let (p = 0,073); etiologie autoimunitní hepatitidy (AIH) 33,3 vs. 6,7 %, (p = 0,001), PSC (primární sklerozující cholangitida) 19,0 vs. 6,7 %, (p = 0,13). Co se týká jiných etiologií, CIT a KS, žádné významné rozdíly jsme nezaznamenali. Hladina TAC 5. den po LTx byla 5,90 [4,00–9,30] vs. 4,80 [2,60–7,00] ng/ml (p = 0,097); hladina TAC při propuštění byla 9,00 [6,80–11,3] vs. 8,9 [7,50–10,6] ng/ml (p = NS); délka hospitalizace byla 35,0 vs. 24,5 (p = 0,001). Mezi skupinami jsme nepozorovali žádný rozdíl v celkovém přežití. Multivariantní analýza odhalila faktory nezávisle asociované s TCMR: AIH (OR = 4,76; 95% CI 1,37-16,46; p = 0,014), nepřítomnost významného ascitu před LTx (OR = 3,15; 95% CI 1,11–8,95, p = 0,024) a hladina TAC 5. den (OR = 0,85; 95% CI 0,73–0,997; p = 0,045). 



Závěr: Klinicky diagnostikovaná a histologicky potvrzená T buňkami zprostředkovaná rejekce nastala u 21 pacientů (11,4 %). Etiologie AIH, nepřítomnost ascitu a nízká hladina TAC byly nezávislými rizikovými faktory TCMR. TCMR neměla vliv na celkové přežití pacientů.

Klíčová slova: transplantace jater od zemřelého dárce, diagnóza, výsledek, rizikové faktory, T buňkami zprostředkovaná rejekce.

Prevalence and risk factors of T-cell mediated rejection in patients after liver transplantation from deceased donors: a retrospective study over 10 years

Introduction: T-cell mediated rejection (TCMR) is still one of the most common non-surgical complications following liver transplantation (LTx).

Aims: To determine the prevalence, risk factors and outcome of TCMR after LTx from deceased donors (DDLT) in a single center.

Methods: Retrospective analysis; Study interval: May 2008-December 2017. Inclusion criteria: DDLT at this TC; exclusion criteria: patients treated with CyA or basiliximab. Recorded variables: demographics, MELD score, Child-Pugh, etiology, CIT (Cold Ischemia Time), BG (blood groups), tacrolimus (TAC) on 5th day post LTx and at discharge, length of hospital stay (LOS), survival. TCMR was defined histologically, liver biopsy was performed only in patients having an increase in liver function tests or unexplained liver dysfunction.

Results: 193 patients were included, median age was 53.6, 41.3 % were females, median MELD score 16.0; Child-Pugh score 10. TCMR was diagnosed in 21 patients (11.4 %). The comparison between groups (TCMR and no-TCMR) showed the following differences: age: 54.3 vs 42.3 years (p = 0.073); etiology of autoimmune hepatitis (AIH) 33.3 vs 6.7 %, (p = 0.001), PSC (Primary Sclerosing Cholangitis) 19.0 vs 6.7 %, (p = 0.13). We observed no significant differences among other etiologies, CIT and BG. Level of TAC on the 5th day post LTx was 5.90 [4.00-9.30] vs 4.80 [2.60-7.00] ng/ml (p = 0.097); TAC at discharge was 9.00 [6.80-11.3] vs 8.9 [7.50-10.6] ng/ml (p = NS); LOS was 35.0 vs 24.5 (p = 0.001). We observed no difference in overall survival between the groups. Multivariate analysis identified independently associated factors with TCMR: AIH (OR = 4.76, 95% CI 1.37-16.46; p = 0.014), absence of significant ascites before LTx (OR = 3.15; 95% CI 1.11-8.95, p = 0.024) and 5th day TAC level (OR = 0.85, 95% CI 0.73-0.997, p = 0.045).

Conclusion: T-cell mediated rejection diagnosed clinically and confirmed histologically occurred in 21 patients (11.4 %). Etiology of AIH, absence of ascites and lower TAC were independent risk factors for TCMR. TCMR had no impact on overall survival.

Keywords: deceased donors liver transplantation, diagnosis, outcome, risk factors, T-cell mediated rejection.

Zveřejněno: 21. únor 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Adamcová-Selčanová S, Skladaný Ľ, Koller T. Prevalence a rizikové faktory T buňkami zprostředkované rejekce u pacientů po transplantaci jater od zemřelého dárce - retrospektivní studie v desetiletém období. Vnitr Lek. 2020;66(1):e4-10. doi: 10.36290/vnl.2020.026.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Terminology for hepatic allograft rejection. International Working Party. Hepatology 1995; 22: 648-654. Přejít na PubMed...
    2. Fisher L, Henley K, Lucey M Acute cellular rejection after liver transplantation: Variability, morbidity and mortality. Liver Transpl Surg 1995; 1: 10-15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Neil DA, Hübscher SG. Current views on rejection pathology in liver transplantation. Transpl Int 2010; 23: 971-983. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Sticova E, Honsova E Diagnostika rejekce v transplantovaných játrech. Cesk Patol 2015; 51: 166-168. Přejít na PubMed...
    5. Deschenes M, Belle SH, Krom RA, et al. Early allograft dysfunction after liver transplantation: a definition and predictors of outcome. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases Liver Transplantation Database. Transplantation 1998; 15: 302-310. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Afzali B, Lechler RI, Hernandez-Fuentes MP. Allorecognition and the alloresponse: clinical implications. Tissue Antigens 2007; 69: 545-556. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Stefanova I, Dorfman JR, Tsukamoto M, et al. On the role of self-recognition in T cell responses to foreign antigen. Immunol Rev 2003; 191: 97-106. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Afzali B, Lombardi G, Lechler RI Pathways of major histocompatibility complex allorecognition. Curr Opin Organ Transplant 2008; 13: 438-444. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Demetris AJ, Bellamy C, Hübscher SG, et al. 2016 comprehensive update of the Banff Working Group on Liver Allograft Pathology: Introduction of antibody-mediated rejection. Am J Transplant 2016; 16: 2816-2835. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Banff Working Group on Liver Allograft Pathology. Banff schema for grading liver allograft rejection: an international consensus document. Hepatology 1997; 25: 658-663. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Goddard S, Adams DH Methylprednisolone therapy for acute rejection: too much of a good thing? Liver Transpl 2002; 8: 535. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Volpin R, Angeli P, Galioto A, et al. Comparison between two high-dose methylprednisolone schedules in the treatment of acute hepatic cellular rejection in liver transplant recipients: a controlled clinical trial. Liver Transpl 2002; 8: 527. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Wiesner RH, Menon KV. Late hepatic allograft dysfunction. Liver Transpl 2001; 7: 60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Eason JD, Nair S, Cohen AJ, et al. Steroid-free liver transplantation using rabbit anti-thymocyte globulin and early tacrolimus monotherapy. Transplantation 2003; 75: 1396-1399. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Lee JG, Lee J, Lee JJ, et al. Efficacy of rabbit anti-thymocyte globulin for steroid-resistant acute rejection after liver transplantation. Medicine (Baltimore) 2016; 95: 3711. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Aydogan C, Sevmis S, Aktas S, et al. Steroidresistant acute rejections after liver transplant. Exp Clin Transplant 2010; 8: 172-177.
    17. Lu XJ, Chen YH, Ma Y, et al. Strategies in clinical diagnosis and treatment of steroid-resistant acute rejection after orthotopic liver transplantation. Zhonghua Gan Zang Bing Za Zhi 2016; 24: 297-301. Přejít na PubMed...
    18. Bonnefoy-Berard N, Revillard JP Mechanisms of immunosuppression induced by antithymocyte globulins and OKT3. J Heart Lung Transplant 1996; 15: 435-442.
    19. Usuda M, Fujimori K, Koyamada N, et al. Successful use of anti-CD20 monoclonal antibody (rituximab) for ABO-incompatible living-related liver transplantation. Transplantation 2005; 79: 12-16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Koch M, Niemeyer G, Patel I, et al. Pharmacokinetics, pharmacodynamics, and immunodynamics of daclizumab in a two-dose regimen in liver transplantation. Transplantation 2002; 73: 1640. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Fernandes ML, Lee YM, Sutedja D, et al. Treatment of steroid-resistant acute liver transplant rejection with basiliximab. Transplant Proc 2005; 37: 2179. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Haddad EM, McAlister VC, Renouf E, et al. Cyclosporin versus tacrolimus for liver transplanted patients. Cochrane Database Syst Rev 2006; 4: CD005161. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Wiesner RH, Demetris AJ, Belle SH, et al. Acute hepatic allograft rejection: incidence, risk factors, and impact on outcome. Hepatology 1998; 28: 638-645. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Neuberger J, Adams DH. What is the significance of acute liver allograft rejection? J Hepatol 1998; 29: 143. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Gomez-Manero N, Herrero JI, Quiroga J, et al. Prognostic model for early acute rejection after liver transplantation. Liver Transpl 2001; 7: 246-254. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Rodríguez-Perálvarez M, García-Caparrós C, Tsochatzis E, et al. Lack of agreement for defining 'clinical suspicion of rejection' in liver transplantation: a model to select candidates for liver biopsy. Transpl Int 2015; 28: 455-464. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Sánchez-Fueyo A, Strom TB Immunologic basis of graft rejection and tolerance following transplantation of liver or other solid organs. Gastroenterology 2011; 140: 51-64. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Germani G, Rodriguez-Castro K, Russo FP, el al. Markers of acute rejection and graft acceptance in liver transplantation. World J Gastroenterol 2015; 21: 1061-1068. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Bathgate AJ, Hynd P, Sommerville D, et al. The prediction of acute cellular rejection in orthotopic liver transplantation. Liver Transpl Surg 1999; 5: 475. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Bartlett AS, Ramadas R, Furness S, et al. The natural history of acute histologic rejection without biochemical graft dysfunction in orthotopic liver transplantation: a systematic review. Liver Transpl 2002; 8: 1147. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Choudhary NS, Saigal S, Saraf N, et al. Acute and chronic rejection after liver transplantation: what a clinician needs to know. Journal of Clinical and Experimental Hepatology 2017; 7: 358-366. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Ramirez CB, Marino IR The role of basiliximab induction therapy in organ transplantation. Expert Opin Biol Ther 2007; 7: 137-148. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Ramirez CB, Doria C, di Francesco F, et al. Anti-IL2 induction in liver transplantation with 93% rejection free patient and graft survival at 18 months. J Surg Res 2007; 138: 198. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Gruttadauria S, Vasta F, Mandalà L, et al. Basiliximab in a triple-drug regimen with tacrolimu and steroids in liver transplantation. Transplant Proc 2005; 37: 2611. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Raimondo ML, Burroughs AK. Single-agent immunosuppression after liver transplantation: what is possible? Drugs 2002; 62: 1587-1597. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.