Vnitr Lek 2020, 66(1):21-27 | DOI: 10.36290/vnl.2020.004

Diabetes mellitus 2. typu v praxi - balancování mezi rezistencí a sekrecí

Barbora Pavlíková, Martina Vodičková, Vojtěch Česák, Michal Krčma, Zdeněk Rušavý
I. interní klinika LF UK a FN Plzeň

Diabetes mellitus 2. typu je onemocnění, které je charakterizováno progresivním selháním funkce B‑buněk na pozadí významné inzulinové rezistence. Individuální přístup má smysl zejména u dlouhodobě dekompenzovaných pacientů, u nichž poznání vedoucího patofyziologického mechanismu nemoci může napomoci ke správnému směřování terapie. Pacient s téměř vyhaslou sekrecí nebude jistě profitovat z terapie sekretagogy či inkretiny, naopak pacient s vyšší rezistencí, který dospěl k inzulinoterapii, je ohrožen vznikem circulus vitiosus ve smyslu navyšování dávek - přibírání na váze díky anabolickému efektu inzulinu s možným podílem dojídání hypoglykemií - další zvýšení rezistence - další zvýšení dávky inzulinu a takto stále dokola. Práce je zamyšlením nad přístupem k pacientům s dekompenzovaným diabetem mellitem 2. typu s již vyčerpanými možnostmi intenzifikace léčby. Jak rozpoznat pacienty, kteří by profitovali z komplexní změny terapie ve smyslu snížení či vysazení inzulinu a převodu na jinou léčbu (zejména inkretiny), od pacientů, u nichž by takováto změna vedla jen k další dekompenzaci? Jistě důležitým nástrojem je odhalení převládající patofyziologie u daného nemocného. V první části práce jsou zmíněny existující metody ke stanovení poruchy sekrece a míry inzulinové rezistence, se zamyšlením nad jejich možným použitím v klinické praxi. V další části se publikace snaží porovnáním výsledků intervenčních studií na obdobné populaci poukázat na možné faktory předvídající úspěšnost zvolené změny terapie u tohoto typu pacientů (v tomto případě převod na GLP-1 analogy či razantní snížení hmotnosti).

Klíčová slova: diabetes mellitus 2. typu, diagnostika, inzulinová rezistence, inzulinová sekrece, léčba.

Type 2 diabetes in praxis - balancing between resistance and secretion

Type 2 diabetes mellitus is a disease characterized by a progressive failure of β cells on a background of significant insulin resistance. An individualized approach has its meaning especially in long-term decompensated patients, where the knowledge of the predominant patophysiologic mechanism can help to better conduct the therapy. A patient with near none secretion surely won´t benefit from secretagogues or incretin therapy, on the other hand a patient with high resistance on insulin therapy is in risk of developing a circulus vitiosus: higher doses - weight gain caused by anabolic effect of insulin with contribution of over-eating due to hypoglycemias - increasing resistance - increasing doses of insulin. This article is a reflection of possible approach to patients with decompensated type 2 diabetes with already exhausted treatment intensification possibilities. How to recognize patients who would benefit from a complex therapy change in the sense of decrease or withdrawal of insulin and switch to other treatment (especially incretins) from patients in whom would this change lead only to further decompensation? An important tool is certainly to reveal the prevalent pathophysiology in the given patient. So, in the first part of the article, existing methods of determination of insulin secretion and magnitude of insulin resistance are mentioned, with the reflection of their possible use in clinical practice. In the next part, the article tries to point out the possible predicting factors of success of selected change of therapy in these patients (in this case the conversion to GLP-1 analogues or drastic weight reduction) by comparing results of selected interventional studies.

Keywords: diabetes mellitus type 2, diagnostics, insulin resistance, insulin secretion, therapy.

Zveřejněno: 21. únor 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Pavlíková B, Vodičková M, Česák V, Krčma M, Rušavý Z. Diabetes mellitus 2. typu v praxi - balancování mezi rezistencí a sekrecí. Vnitr Lek. 2020;66(1):21-27. doi: 10.36290/vnl.2020.004.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Cersosimo E, Solis‑Herrera C, Trautmann P, et al. Assessment of Pancreatic β‑Cell Function: Review of Methods and Clinical Applications. Current Diabetes Reviews 2014; 10: 2-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Butler AE, Janson J, Bonner‑Weir S et al. B‑Cell Deficit and Increased B‑Cell Apoptosis in Humans With Type 2 Diabetes. Diabetes 2003; 52: 102-110. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Davies MJ, D'alessio DA, Fradkin J et al. Management of hyperglycaemia in type 2 diabetes, 2018. A consensus report by the American Diabetes Association (ADA) and the European Association for the Study of Diabetes (EASD). Diabetologia 2018; 61: 2461-2498.
    4. Škrha J Biochemie a patofyziologie. Diabetologie. Praha: Galén 2009, 33-75.
    5. Loopstra‑Masters RC, Haffner SM, Lorenzo C et al. Proinzulin‑to‑C-peptide ratio versus proinzulin‑to‑inzulin ratio in the prediction of incident diabetes: the Inzulin Resistance Atherosclerosis Study (IRAS). Diabetologia 2011; 54: 3047-3054. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Jones AG, Hattersley AT. The clinical utility of C‑peptide measurement in the care of patients with diabetes. Diabetic Medicine 2013; 30: 803-817. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Saisho Y. Postprandial C‑Peptide to Glucose Ratio as a Marker of β Cell Function: Implication for the Management of Type 2 Diabetes. International Journal of Molecular Sciences 2016; 17: 214-223. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Leighton E, Sainsbury CAR, Jones GC. A Practical Review of C‑Peptide Testing in Diabetes. Diabetes Therapy 2017; 8: 475-487. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Takabe M, Matsuda T, Hirota Y et al. C‑peptide response to glucagon challenge is correlated with improvement of early insulin secretion by liraglutide treatment. Diabetes Research and Clinical Practice 2012; 98: e32-e35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Covic AMC, Schelling JR, Constantiner M et al. Serum C‑peptide concentrations poorly phenotype type 2 diabetic end‑stage renal disease patients. Kidney International 2000; 58: 1742-1750. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Defronzo RA, Tobin JD, Andres AR. Glucose clamp technique: a method for quantifying inzulin secretion and resistance. American Journal of Physiology‑Endocrinology and Metabolism 1979; 237: 138-144. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Bergman RN, Ider YZ, Bowden CR et al. Quantitative estimation of insulin sensitivity. American Journal of Physiology‑Endocrinology and Metabolism 1979; 236: XXX-XXX. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Roden M Clinical diabetes research: methods and techniques. Chichester, West Sussex, England: John Wiley, 2007. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Cretti A, Lehtovirta M, Bonora E et al. Assessment of beta‑cell function during the oral glucose tolerance test by a minimal model of insulin secretion. European Journal of Clinical Investigation 2001; 31: 405-416. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Hovorka R, Chassin L, Luzio SD et al. Pancreatic β‑Cell Responsiveness during Meal Tolerance Test: Model Assessment in Normal Subjects and Subjects with Newly Diagnosed Noninsulin‑Dependent Diabetes Mellitus 1. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 1998; 83: 744-750. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Ahren B, Pratley R, Soubt M et al. Clinical Measures of Islet Function: Usefulness to Characterize Defects in Diabetes. Current Diabetes Reviews 2008; 4: 129-145. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Matthews DR, Hosker JP, Rudenski AS et al. Homeostasis model assessment: inzulin resistance and beta‑cell function from fasting plasma glucose and inzulin concentrations in man. Diabetologia 1985; 28: 412-419. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Wallace TM, Levy JC, Matthews DR. Use and Abuse of HOMA Modeling. Diabetes Care 2004; 27: 1487-1495. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Levy JC, Matthews DR, Hermans MP. Correct Homeostasis Model Assessment (HOMA) Evaluation Uses the Computer Program. Diabetes Care 1998; 21: 2191-2192. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Katz A, Nambi SS, Mather K, et al. Quantitative Insulin Sensitivity Check Index: A Simple, Accurate Method for Assessing Insulin Sensitivity In Humans. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 2000; 85: 2402-2410. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Chen H, Sullivan G, Quon MJ. Assessing the Predictive Accuracy of QUICKI as a Surrogate Index for Insulin Sensitivity Using a Calibration Model. Diabetes 2005; 54: 1914-1925. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Matsuda M, Defronzo RA. Insulin sensitivity indices obtained from oral glucose tolerance testing: comparison with the euglycemic insulin clamp. Diabetes Care 1999; 22: 1462-1470. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Lorenzo C, Haffner SM, Stančáková A et al. Fasting and OGTT‑derived Measures of Insulin Resistance as Compared With the Euglycemic‑Hyperinsulinemic Clamp in Nondiabetic Finnish Offspring of Type 2 Diabetic Individuals. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 2015; 100: 544-550. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Xiang AH, Watanabe RM, Buchanan TA. HOMA and Matsuda indices of insulin sensitivity: poor correlation with minimal model‑based estimates of insulin sensitivity in longitudinal settings. Diabetologia 2014; 57: 334-338. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Pacini G, Mari A. Methods for clinical assessment of insulin sensitivity and β‑cell function. Best Practice & Research Clinical Endocrinology & Metabolism 2003; 17: 305-322. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Bruinstroop E, Meyer L, Brouwer CB et al. Retrospective Analysis of an Insulin‑to‑Liraglutide Switch in Patients with Type 2 Diabetes Mellitus. Diabetes Therapy 2018; 9: 1369-1375. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Kawata T, Kanamori A, Kubota A et al. Is a Switch From Insulin Therapy to Liraglutide Possible in Japanese Type 2 Diabetes Mellitus Patients? Journal of Clinical Medicine Research 2014; E744. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Iwao T, Sakai K, Sata M. Postprandial serum C‑peptide is a useful parameter in the prediction of successful switching to liraglutide monotherapy from complex insulin therapy in Japanese patients with type 2 diabetes. Journal of Diabetes and its Complications 2013; 27: 87-91. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Davis SN, Johns D, Maggs D et al. Exploring the Substitution of Exenatide for Insulin in Patients With Type 2 Diabetes Treated With Insulin in Combination With Oral Antidiabetes Agents. Diabetes Care 2007; 30: 2767-2772. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Araki H, Tanaka Y, Yoshida S et al. Oral glucose‑stimulated serum C‑peptide predicts successful switching from insulin therapy to liraglutide monotherapy in Japanese patients with type 2 diabetes and renal impairment. Journal of Diabetes Investigation 2014; 5: 435-441. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Aron‑Wisnewsky J, Sokolovska N, Liu Y et al. The advanced‑DiaRem score improves prediction of diabetes remission 1 year post‑Roux‑en‑Y gastric bypass. Diabetologia 2017; 60: 1892-1902. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Dicker D, Golan R, Aron‑Wisnewsky J et al. Prediction of Long‑Term Diabetes Remission After RYGB, Sleeve Gastrectomy, and Adjustable Gastric Banding Using DiaRem and Advanced‑DiaRem Scores. Obesity Surgery 2019; 29: 796-804. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Steven S, Hollingsworth Kg, Al‑Mrabeh A et al. Very Low‑Calorie Diet and 6 Months of Weight Stability in Type 2 Diabetes: Pathophysiological Changes in Responders and Nonresponders. Diabetes Care 2016; 39: 808-815. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.