Vnitr Lek 2018, 64(4):384-393 | DOI: 10.36290/vnl.2018.057

Lieková a herbálna hepatotoxicita: prehľad klinických klasifikácií

Mária Szántová*, Jozef Sedlačko, Martina Jakabovičová
III. interná klinika LF UK a UNB, Nemocnica akademika Ladislava Dérera, Bratislava

Lieková hepatotoxicita (LHT) je dnes často podhodnotenou chorobnou jednotkou s významne narastajúcim výskytom. V ekonomicky rozvinutých krajinách patrí medzi najčastejšie príčiny akútneho hepatálneho zlyhania. Najviac ohrozenou skupinou sú ženy a osoby staršie ako 50 rokov. Práca sumarizuje diagnostiku a najčastejšie klasifikácie pri hodnotení liekovej hepatotoxicity (LHT) s dôrazom na inovovanú RUCAM klasifikáciu predstavujúcu zlatý štandard v diagnostike. Základný pilier diagnostiky LHT sa opiera o dôslednú liekovú anamnézu (časový súvis s podaním lieku), klinický a laboratórny obraz hepatocelulárneho, cholestatického alebo zmiešaného poškodenia s kvantifikáciou jednotlivých položiek vrátane diferenciálno-diagnostického vylúčenia iných chorôb pečene. Laboratórne testy na dôkaz imunopatologickej genézy LHT môžu napomôcť diagnóze, ich negativita však LHT nevylučuje. Určenie diagnózy vyžaduje vylúčiť všetky ostatné možné etiologické faktory.

Klíčová slova: DILIn network; LHT, lieková hepatotoxicita; RUCAM klasifikácia

Drug and herbal hepatotoxicity: an overview of clinical classifications

Drug induced liver injury (DILI) is often underdiagnosed disease with increasing incidence. In developed countries it belongs to the leading causes of acute liver failure. Risk groups are women and persons older than 60 years. The work summarizes the up to date information on diagnosis and mostly used classifications on DILI. It is quite often and serious complication of medicament therapy. DILI belongs to the most often cause of acute hepatic failure in the old age in developed countries. Diagnostic procedure includes medical history (time correlation with drug intake), clinical symptoms and blood tests. Laboratory tests may be helpful to specify immunopathogenetic origin, but negative results does not exclude diagnosis. The exclusion of other possible etiological factors is the crucial condition of diagnosis statement.

Keywords: DILI/drug induced liver toxicity; DILIn network; RUCAM classification

Vloženo: 24. srpen 2017; Přijato: 30. leden 2018; Zveřejněno: 1. duben 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Szántová M, Sedlačko J, Jakabovičová M. Lieková a herbálna hepatotoxicita: prehľad klinických klasifikácií. Vnitr Lek. 2018;64(4):384-393. doi: 10.36290/vnl.2018.057.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Devarbhavi H. An update on drug-induced liver injury. J Clin Exp Hepatol 2012; 2(3): 247-259. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jceh.2012.05.002>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Kullak-Ublick GA, Andrade RJ, Merz M at al. Drug-induced Liver Injury: Recent Advances in Diagnosis and Risk Assessment. Gut 2017; 66(6): 1154-1164. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1136/gutjnl-2016-313369>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Benichou C, Danan G, Flahault A. Causality assessment of adverse reactions to drugs-II. An original model for validation of drug causality assessment methods: case reports with positive rechallenge. J Clin Epidemiol 1993; 46(11): 1331-1336. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Fontana RJ, Seef LB, Andrade RJ et al. Standardization of nomenclature and causality in drug-induced liver injury: summary of a clinical research workshop. Hepatology 2010; 52(2): 730-742. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/hep.23696>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Garcia-Gortez M, Robles-Diaz M, Orteg-Alonso A et al. Hepatotoxicity by Dietary Supplements: A Tabular Listing and Clinical Characteristics. Int J Mol Sci 2016; 17(4): 537. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/103390/ijmsl7040537>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Suk KT, Kim DJ. Drug-induced liver injury: present and future. Clin Mol Hepatol 2012; 18(3): 249-257. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.3350/cmh.2012.18.3.249>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Bates DW, Cullen DJ, Laird N et al. [ADE Prevention Study Group]. Incidence of adverse drug events and potential adverse drug events. Implication for prevention. JAMA 1995; 274(1): 29-34. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Lazarou J, Pomeranz BH, Corey PN. Incidence of adverse drug reactions in hospitalized patients: a metaanalysis of prospective studies. JAMA 1998; 279(15): 1200-1205. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Egan LJ. Mechanisms of Drug Toxicity or Intolerance. Dig Dis 2011; 29(2): 172-176. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1159/000323881>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Shiano TD, Black M. Drug Induced and Toxic Liver Disease. In: Lawrence S, Friedman LS, Keefe EB. Handbook of liver diseases. 3rd ed. Saunders 2011. ISBN 978-1437717259.
    11. Kaplowitz N. Drug-induced liver injury. Clin Infect Dis 2004; 38(Suppl 2): S44-S48. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Chalasani N, Hayashi PH, Bonkovsky HL et al. ACG Clinical Guideline: The Diagnosis and Management of Idiosyncratic Drug-Induced Liver Injury. Am J Gastroenterol 2014; 109(7): 950-966. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1038/ajg.2014.131>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Andrade RJ, Robles M, Ulzurrun E et al. Drug-induced liver injury: insights from genetic studies. Pharmacogenomics 2009; 10(9): 1467-1487. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2217/pgs.09.111>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Aithal GP, Grove JI. Genome-wide association studies in drug-induced liver injury: step change in understanding the pathogenesis. Semin Liv Dis 2015; 35(4): 421-431. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1055/s-0035-1567829>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Andrade RJ, Robles M, Fernandez-Castaner A et al. Assessment of drug-induced hepatotoxicity in clinical practice: A challenge for gastroenterologists. World J Gastroenterol 2007; 13(3): 329-340. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Naranjo CA, Busto U, Sellers EM et al. A method for estimating the probability of adverse drug reactions. Clin Pharmacol Ther 1981; 30(2): 239-245. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Garcia-Cortes M, Lucena MI, Pachkoria K et al. Liv SGSD-I. Evaluation of Naranjo Adverse Drug Reactions Probability Scale in causality assessment of drug-induced liver injury. Aliment Pharmacol Ther 2008; 27(9): 780-789. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/j.1365-2036.2008.03655.x>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Hayashi PH. Drug-Induced Liver Injury Network Causality Assessment: Criteria and Experience in the United States. Int J Mol Sci 2016; 17(2): 201. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.3390/ijms17020201>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Shapiro MA, Lewis JH. Causality assessment of drug-induced hepatotoxicity: promises and pitfalls. Clin Liver Dis 2007; 11(3): 477-505. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.cld.2007.06.003>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Lucena MI, Andrade RJ, Kaplowitz N et al. Phenotypic Characterization of Idiosyncratic Drug-Induced Liver Injury: The Influence of Age and Sex. Hepatology 2009; 49(6): 2001-2009. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/hep.22895>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Danan G, Teschke R. RUCAM in Drug and Herb Induced Liver Injury: The Update. Int J Mol Sci 2016; 17(1). pii: E14. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.3390/ijms17010014>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Maria VAJ, Victorino RM. Development and validation of a clinical scale for the diagnosis of drug-induced hepatitis. Hepatology 1997; 26(3): 664-669. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/hep.510260319>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Aithal GP, Rawlins MD, Day CP. Clinical diagnostic scale: a useful tool in the evaluation of suspected hepatotoxic adverse drug reactions. J Hepatol 2000; 33(6): 949-952. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Takikawa H, Takamori Y, Kumagi T et al. Assessment of 287 Japanese cases of drug induced liver injury by the diagnostic scale of the International Consensus Meeting. Hepatol Res 2003; 27(3): 192-195. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Watanabe M, Shibuya A. Validity study of a new diagnostic scale for drug induced liver injury in Japan-comparison with two previous scales. Hepatol Res 2004; 30(3): 148-154. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.hepres.2004.08.005>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Danan G, Benichou C. Causality assessment of adverse reactions to drugs - I. A novel method based on the conclusions of international consensus meetings: application to drug-induced liver injuries. J Clin Epidemiol 1993; 46(1): 1323-1330. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Norris W, Paredes AH, Lewis JH. Drug-induced liver injury in 2007. Curr Opin Gastroenterol 2008; 24(3): 287-297. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1097/MOG.0b013e3282f9764b>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Temple R. Hy's law: predicting serious hepatotoxicity. Pharmacoepidemiol Drug Saf 2006; 15(4): 241-243. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/pds.1211>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Vuppalanchi R, Liangpunsakul S, Chalasani N. Etiology of new-onset jaundice: How often is it caused by idiosyncratic drug-induced liver injury in the united states ? Am J Gastroenterol 2007; 102(3): 558-562. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/j.1572-0241.2006.01019.x>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Štátny ústav pre kontrolu liečiv. Dostupné z WWW: <https://www.sukl.sk>.
    31. Státní ústav pro kontrolu léčiv. Dostupné z WWW: <https://www.sukl.cz>.
    32. U.S. Food and drug administration. Dostupné z WWW: <https://www.fda.gov>.

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.