Vnitr Lek 2017, 63(6):398-402 | DOI: 10.36290/vnl.2017.083
Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění u potomků nemocných po časném infarktu myokardu
- II. interní klinika LF UK a FN Plzeň
Cíl:
Kardiovaskulární onemocnění (KVO), která vznikají v důsledku aterosklerózy, patří nejen na území České republiky mezi nejčastější příčiny morbidity a mortality. Genetická dispozice pro vznik KVO se umocňuje v přítomnosti klasických rizikových faktorů, které jsou ovlivnitelné. Naším cílem bylo zjistit, zda se míra rizikových faktorů ischemické choroby srdeční (ICHS) liší již v populaci zdravých potomků pacientů po předčasném infarktu myokardu oproti kontrolní skupině vyšetřovaných.
Metodika:
Oslovili jsme dospělé děti (n = 127; věk 28,7 ± 6,5 let) nemocných s předčasnou manifestací ICHS, kteří byli vyšetřeni v rámci studie EUROASPIRE IV. Vyšetření potomků i kontrolní skupiny (n = 199; věk 28,9 ± 5,3 let) bylo zaměřeno na stanovení rizikových faktorů ICHS.
Výsledky:
Potomci měli častěji arteriální hypertenzi (18,9 vs 8,0 %, p = 0,003) a větší zastoupení měli kuřáci (37 vs 24,1 %, p = 0,01). Hladina triglyceridů (1,13 vs 0,99 mmol/l, p = 0,05) a LDL-cholesterolu (2,7 vs 2,45 mmol/l, p = 0,01) byla vyšší ve skupině potomků, HDL-cholesterol byl v obou skupinách srovnatelný (1,60 vs 1,67 mmol/l, p = 0,17). Zvýšená glykemie nalačno byla častěji ve skupině potomků (5,5 vs 1,5 %, p = 0,05). Nikdo z vyšetřených nesplňoval kritéria pro diagnózu diabetes mellitus. Tepenná tuhost aorty byla vyšší ve skupině potomků oproti kontrolní skupině (6,2 vs 5,8 m/s, p = 0,001). Vypočtené celkové kardiovaskulární riziko dle systému SCORE bylo rovněž vyšší ve skupině potomků oproti kontrolní skupině - aktuální riziko vztažené na věk 40 let: 0,35 (0,19-0,64) vs 0,20 (0,13-0,47), p < 0,0001 a riziko vztažené na věk 60 let: 3,35 (2,23-5,36) vs 2,40 (1,58-4,11), p < 0,0001.
Závěr:
Populace potomků má dle našich výsledků větší zastoupení kuřáků a hypertoniků. Dále mají vyšší hladinu LDL-cholesterolu, triglyceridů a častěji porušenou glykemii nalačno. Nepříznivá genetická dispozice společně s nevhodným životním stylem přispívá k vyšší pravděpodobnosti kumulace rizikových faktorů, a tedy i vyššímu riziku manifestace kardiovaskulárního onemocnění. V praxi bychom se měli u těchto predisponovaných jedinců snažit o snížení kardiovaskulárního rizika a implementaci zdravého životního stylu.
Klíčová slova: ateroskleróza; infarkt myokardu; kardiovaskulární onemocnění; primární prevence; rizikové faktory KVO; životní styl
Risk factors for cardiovascular diseases in the descendants of patients after early myocardial infarction
Goal:
The cardiovascular diseases (CVDs) developing as the result of atherosclerosis are among the most frequent causes of morbidity and mortality within the Czech Republic and elsewhere. Genetic predisposition for cardiovascular diseases is amplified in the presence of routine risk factors which can be influenced. Our aim was to establish whether the level of the risk factors for ICHS already differs in the population of healthy descendants of the patients after early myocardial infarction, as opposed to the control group of examined individuals.
Methodology:
We approached adult children (n = 127; age 28.7 ± 6.5 years) of the patients with early manifestation of ICHS, who were examined within the study EUROASPIRE IV. The examination of both the descendants and the control group (n = 199; age 28.9 ± 5.3 years) focused on identifying the risk factors for ICHS.
Results:
Descendants presented arterial hypertension more often (18.9 vs 8.0 %, p = 0.003) and there were more smokers among them compared to the control group (37 vs 24.1 %, p = 0.01). The levels of triglycerides (1.13 vs 0.99 mmol/l, p = 0.05) and LDL-cholesterol (2.7 vs 2.45 mmol/l, p = 0.01) were higher in the descendant group, HDL-cholesterol was similar in both groups (1.6 vs 1.67 mmol/l, p = 0.17). Increased fasting glycemia occurred more frequent in the descendant group (5.5 vs 1.5 %, p = 0.05). None of the examined participants met the criteria for the diagnosis of diabetes mellitus. Aortic stiffness was higher in the descendant group as opposed to the control group (6.2 vs 5.8 m/s, p = 0.001). The total calculated cardiovascular risk based on the SCORE system was also higher in the descendant group as compared to the control group - the current risk related to the age of 40 years: 0.35 (0.19-0.64) vs 0.20 (0.13-0.47), p < 0.0001 and the risk related to the age of 60 years: 3.35 (2.23-5.36) vs 2.40 (1.58-4.11), p < 0.0001.
Conclusion:
The population of the descendants includes, based on our results, a greater number of smokers and hypertensive patients. They also have higher levels of LDL-cholesterol, triglycerides and impaired fasting glycemia more frequently. Unfavourable genetic predisposition along with unfitting lifestyle contributes to a higher likelihood of accumulation of risk factors, and therefore to a higher risk of a cardiovascular disease manifestation. In practice we should try, with regard to these predisposed individuals, to lower their cardiovascular risk and implement a healthy lifestyle.
Keywords: atherosclerosis; cardiovascular disease; lifestyle; myocardial infarction; primary prevention; risk factors for CVD
Vloženo: 17. duben 2017; Přijato: 26. červen 2017; Zveřejněno: 1. červen 2017 Zobrazit citaci
| ACS | AIP | APA | ASA | Harvard | Chicago | Chicago Notes | IEEE | ISO690 | MLA | NLM | Turabian | Vancouver |
Reference
- Cífková R. Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění. Postgraduální medicína - mimořádná příloha 2012; 4: 6-13.
- Cífková R, Vaverková H, Filipovský J et al. Summary of the European Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice (version 2012): Prepared by the Czech Society of Cardiology. Cor et Vasa 2014; 56: e168-e188. Dostupné z WWW: <http://www.e-coretvasa.cz/casopis/view?id=5580>.
Přejít k původnímu zdroji... - European Society of Cardiology. Clinical Practice Guidelines (online) [2014-10-28]. Dostupné z WWW: <http://www.escardio.org/guidelines-surveys/esc-guidelines-surveys/esc-guidelines/Pages/GuidelinesList.aspx>.
- Eckel R, Jakicic J, Ard J et al. 2013 AHA/ACC guideline on Lifestyle Management to Reduce Cardiovascular Risk. Circulation 2014; 129(25 Suppl 2): S76-S99. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/01.cir.0000437740.48606.d1>. Erratum in Circulation 2014; 129(25 Suppl 2): S100-S101. Circulation 2015; 131(4): e326. Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed... - Conroy R, Pyörälä K, Fitzgerald A et al. [SCORE project group]. Estimation of ten-year risk of fatal cardiovascular disease in Europe: the SCORE project. Eur Heart J 2003; 24(11): 987-1003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Filipovský J Predictive value of central blood pressure and arterial stiffness for cardiovascular events. In: Laurent S, Cockroft J. Central aortic blood pressure. Masson: Paris 2015: 61-68. ISBN 978-2842999438.
- Kestilä P, Magnussen CG, Viikari JS et al. Socioeconomic status, cardiovascular risk factors, and subclinical atherosclerosis in young adults: the cardiovascular risk in Young Finns Study. Arterioscler Thromb Vasc Biol 2012; 32(3): 815-821. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1161/ATVBAHA.111.241182>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Šimon J. Úloha konvenčních a nekonvenčních rizikových faktorů v prevenci a léčebné intervenci kardiovaskulárních chorob. Postgraduální medicína 2007; 9(4): 361-365.
- Nussbaumerová B. Co je nového v prevenci kardiovaskulárních onemocnění? Medicína po promoci 2016; 17(3): 210-217.
- Vráblík M, Freiberger T, Lánská V et al. Projekt Atractiv: Zlepšení kardiovaskulární prevence v podmínkách primární péče v České republice. Vnitř Lék 2008; 54(12): 1131-1139. Přejít na PubMed...
- Tsao C, Vasan R. Cohort Profile: The Framingham Heart Study (FHS): overview of milestones in cardiovascular epidemiology. Int J Epidemiol 2015; 44(6): 1800-1813. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1093/ije/dyv337>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...