Vnitr Lek 2014, 60(Suppl 2):86-90

Paliativní péče a chronické srdeční selhání

Jiří Vítovec1,*, Ladislav Kabelka2,3, Lenka Špinarová1, Jindřich Špinar4
1 I. interní kardio-angiologická klinika LF MU a FN u sv. Anny Brno, přednostka prof. MUDr. Lenka Špinarová, CSc., FESC
2 Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa, Rajhrad u Brna, vedoucí lékař MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D.
3 Česká společnost paliativní medicíny České lékařské společnosti J. E. Purkyně Praha, předseda MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D.
4 Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC

Srdeční selhání je stále rozšířenější klinický syndrom v kardiologii, který omezuje délku života a má závažný dopad na délku a kvalitu života. Protože léčba srdečního selhání zlepšuje dobu přežití, zvyšuje se počet nemocných, kteří dospějí k terminálnímu stavu s touto diagnózou. Významné symptomy a psychosociální obtíže se začínají objevovat v průběhu léčby, která má za úkol prodloužit život nebo léčit dané život omezující onemocnění. Světová zdravotnická organizace (WHO) změnila svou definici v roce 2002 a konstatovala, že paliativní péče by měla být poskytována "v raném stadiu choroby, ve spojení s jinou léčbou, která prodlužuje život". Paliativní péče zahrnuje více oborů, aby bylo možné řešit obtíže způsobené symptomy onemocnění, a s tím spojené další aspekty týkající se pacienta i rodiny, kteří jsou chápáni jako jeden celek, protože pocit pohody jednoho má dopad i na ostatní.

Klíčová slova: nefarmakologická léčba; paliativní péče; srdeční selhání

Palliative care and chronic heart failure

Heart failure is a very common clinical syndrome in cardiology which reduces life expectancy and has a significant impact on the quality of life. The treatment of heart failure improves survival thus the number of patients who reach the terminal state increases with this diagnosis. Major symptoms and psychosocial difficulties begin to appear during therapy which aims to prolong life or cure the life limiting illnesses. The World Health Organization (WHO) changed its definition in 2002 and concluded that palliative care should be provided "in the early stages of disease, together with another treatment that prolongs life." Palliative care involves multiple disciplines in order to solve problems caused by the symptoms of the disease and other related aspects of the patient and family who are considered as a one subject, because a feeling of well-being has an impact on others.

Keywords: heart failure; non-pharmacological treatment; palliative care

Vloženo: 5. říjen 2014; Přijato: 8. říjen 2014; Zveřejněno: 1. duben 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vítovec J, Kabelka L, Špinarová L, Špinar J. Paliativní péče a chronické srdeční selhání. Vnitr Lek. 2014;60(Supplementum 2):86-90.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Vorlíček J, Adam Z, Pospíšilová Y et al. Paliativní medicina. Grada: Praha 2004. ISBN 80-247-0279-7.
    2. Goodlin SJ, Hauptman PJ, Arnold R. Consensus statement: palliative and supportive care in advanced heart failure. J CardiacFailure 2004; 10(3): 200-209. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Clark AL. Origin of symptoms in chronic heart failure. Heart 2006; 92(1): 12-16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Goode KM, Nabb S, Cleland JG et al. A comparison of patient and physician-rated New York Heart Association class in a community-based heart failure clinic. J Card Fail 2008; 14(5): 379-387. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Chang VT, Hwang SS, Feuerman M. Validation of the Edmonton Symptom Assessment Scale. Cancer 2000; 88(9): 2164-2171. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Opasich C, Gualco A, De Feo S. Physical and emotional symptom burden of patients with end-stage heart failure: what to measure, how and why. J Cardiovasc Med (Hagerstown) 2008; 9(11): 1104-1108. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Rector TS, Cohn JN. Assessment of patient outcome with the Minnesota Living with Heart Failure questionnaire: reliability and validity during a randomized, double-blind, placebo-controlled trial of pimobendan. Pimobendan Multicenter Research Group. Am Heart J 1992; 124(4): 1017-1025. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Green CP, Porter CB, Bresnahan DR et al. Development and evaluation of the Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire: a new health status measure for heart failure. J Am Coll Cardiol 2000; 35(5): 1245-1255. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Evangelista LS, Dracup K, Doering L et al. Emotional well-being of heart failure patients and their caregivers. J Card Fail 2002; 8(5): 300-305. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Dracup K, Westlake C, Erickson VS et al. Perceived control reduces emotional stress in patients with heart failure. J Heart LungTransplant 2003; 22(1): 90-93. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Goodlin SJ, Quill TE, Arnold RM. Communication and decision-making about prognosis in heart failure care. J Card Fail 2008; 14(2): 106. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Lee DS, Austin PC, Rouleau JL et al. Predicting mortality among patients hospitalized for heart failure: derivation and validation of a clinical model. JAMA 2003; 290(19): 2581-2587. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Levy WC, Mozaffarian D, Linker DT. The Seattle Heart Failure Model: prediction of survival in heart failure. Circulation 2006; 113(11): 1424-1433. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Teuteberg JJ, Lewis EF, Nohria A. Characteristics of patients who die with heart failure and a low ejection fraction in the new millennium. J Card Fail 2006; 12(1): 47-55. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Derfler MC, Jacob M, Wolf RE. Mode of death from congestive heart failure: implications for clinical management. Am J Geriatr Cardiol 2004; 13(6): 299. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Mac Iver J, Rao V, Delgado DH. Choices: a study of preferences for end-of-life treatments in patients with advanced heart failure. J Heart Lung Transplant 2008; 27(9): 1002-1007. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Lewis EF, Johnson PA, Johnson W et al. Preferences for quality of life or survival expressed by patients with heart failure. J Heart Lung Transplant 2001; 20(9): 1016-1024. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Stevenson LW, Hellkamp AS, Leier CV. Changing preferences for survival after hospitalization with advanced heart failure. J Am Coll Cardiol 2008; 52(21): 1702-1708. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Hauptman PJ, Swindle J, Hussain Z et al. Physician attitudes toward end-stage heart failure: a national survey. Am J Med 2008; 121(2): 127-135. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Hauptman PJ, Havranek EP. Integrating palliative care into heart failure care. Arch Intern Med 2005; 165(4): 374-378. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Peura JL, Colvin-Adams M, Francis GS et al. Recommendations for the Use of Mechanical Circulatory Support: Device Strategies and Patient Selection: A Scientific Statement From the American Heart Association. Circulation 2012; 126(22): 2648-2667. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Goddlin SJ. Palliative Care in Congestive Heart Failure. J Am Coll Cardiol 2009; 54(5): 386-396. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Friedrich EB, Böhm M. Management of End Stage Heart Failure. Heart 2007; 93(5); 626-631. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Špinar J, Vítovec J, Hradec J et al. Czech Society of Cardiology guidelines for the diagnosis and treatment of chronic heart failure 2011. Cor Vasa 2012; 54(2): e113-e134. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Sláma O, Kabelka L, Vorlíček J et al. Paliativní medicina pro praxi. 2nd ed. Galen: Praha 2011. ISBN 978-80-7262-871-1 (PDF); 978-80-7262-872-8 (PDF pro čtečky).

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.