Vnitr Lek 2014, 60(11):985-989

Co mají společného žilní a tepenná onemocnění?

Jan Piťha1,*, Ondřej Auzký1, Karel Roztočil2
1 Laboratoř pro výzkum aterosklerózy Centra experimentální medicíny IKEM Praha, přednosta prof. MUDr. Luděk Červenka, CSc., MBA
2 Klinika transplantační chirurgie IKEM Praha, přednosta MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., FRCS

Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.

Klíčová slova: aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění; chronická žilní onemocnění; rizikové faktory; trombotické příhody

What do have arterial and venous disease in common?

Venous and arterial disease probably share a number of common risk factors. From the pathophysiological point of view a similar triggering mechanism was proposed for atherosclerosis and venous disease: subclinical inflammation. Life-threatening thrombotic events may also go through similar pathways in both entities and the culprit is probably dysfunctional endothelial cell in the vessel wall. In available clinical and population based studies, however, unequivocal data are presented regarding association between arterial and venous diseases and their risk factors. In our studies, we found a higher prevalence of lower ankle brachial index in women with chronic venous disease of the lower extremities At the same time, nevertheless we found no strong evidence of a direct link between preclinical atherosclerosis and the occurrence of venous thrombosis in patients with thrombophilias; in the latter group, however, we found a link between hypertension and thromboembolic events. Arterial and venous disease may thus be favorably managed by already well-established and available tools used in prevention of atherosclerotic cardiovascular disease. Evidence of a possible impact of pharmacotherapy on both arterial and venous disease stems from a large clinical study in which treatment with hypolipemic drug, rosuvastatin, significantly decreased not only incidence of cardiovascular events but also of venous thromboembolic events. Another promising drug for the treatment of both arterial and venous disease could be glycosaminoglycan sulodexide.

Keywords: atherosclerotic cardiovascular disease; chronic venous disease; risk factors; thromboembolic events

Vloženo: 6. říjen 2014; Přijato: 14. říjen 2014; Zveřejněno: 1. listopad 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Piťha J, Auzký O, Roztočil K. Co mají společného žilní a tepenná onemocnění? Vnitr Lek. 2014;60(11):985-989.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Libby P. Inflammation in atherosclerosis. Arterioscler Thromb Vasc Biol 2012; 32(9): 2045-2051. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Raffetto JD, Mannello F. Pathophysiology of chronic venous disease. Int Angiol 2014; 33(3): 212-221. Přejít na PubMed...
    3. Vaya A, Mira Y, Ferrando F et al. Hyperlipidaemia and venous thromboembolism in patients lacking thrombophilic risk factors. Br J Haematol 2002; 118(1): 255-259. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Zdravotnická ročenka České republiky. UZIS ČR: Praha. ISSN 1210-9991. Dostupné z WWW: <http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky>.
    5. Lattimer CR. CVD: a condition of underestimated severity. Int Angiol 2014; 33(3): 222-228. Přejít na PubMed...
    6. Eberhardt RT, Raffetto JD. Chronic venous insufficiency. Circulation 2014; 130(4): 333-346. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Rabe E, Guex JJ, Puskas A et al. Coordinators: Epidemiology of chronic venous disorders in geographically diverse populations: Results from the Vein Consult Program. Int Angiol 2012; 31(2): 105-115. Přejít na PubMed...
    8. Auzky O, Lanska V, Pitha J et al. Association between symptoms of chronic venous disease in the lower extremities and cardiovascular risk factors in middle-aged women. Int Angiol 2011; 30(4): 335-341. Přejít na PubMed...
    9. Erevnidou K, Launois R, Katsamouris A et al. Translation and validation of a quality of life questionnaire for chronic lower limb venous insufficiency into greek. Int Angiol 2004; 23(4): 394-399. Přejít na PubMed...
    10. Musil D, Herman J. Příčina klinických projevů chronické žilní nedostatečnosti u pacientů s nadváhou a obezitou. Vnitř Lék 2005; 51(5): 523-528.
    11. White RH, Zhou H, Romano PS. Incidence of idiopathic deep venous thrombosis and secondary thromboembolism among ethnic groups in California. Ann Intern Med 1998; 128(9): 737-740. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Nordstrom M, Lindblat B, Bergquist D et al. A prospective study of the incidence of deep-vein thrombosis within a defined urban population. J Intern Med 1992; 232(2): 155-160. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Cushman M, Tsai AW, White RH et al. Deep vein thrombosis and pulmonary embolism in two cohorts: the longitudinal investigation of thromboembolism etiology. Am J Med 2004; 117(1): 19-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Yusuf S, Hawken S, Ounpuu S et al. INTERHEART Study Investigators. Effect of potentially modifiable risk factors associated with myocardial infarction in 52 countries (the INTERHEART study): case-control study. Lancet 2004; 364(9438): 937-952. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Mahmoodi BK, Gansevoort RT, Naess IA et al. Association of mild to moderate chronic kidney disease with venous thromboembolism: pooled analysis of five prospective general population cohorts. Circulation 2012; 126(16): 1964-1971. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Bova C, Marchiori A, Noto A et al. Incidence of arterial cardiovascular events in patients with idiopathic venous thromboembolism. A retrospective cohort study. Thromb Haemost 2006; 96(2): 132-136. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Prandoni P, Bilora F, Marchiori A et al. An association between atherosclerosis and venous thrombosis. N Engl J Med 2003; 348(15): 1435-1441. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Ageno W, Becattini C, Brighton T et al. Cardiovascular risk factors and venous thromboembolism: a meta-analysis. Circulation 2008; 117(1): 93-102. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Hong C, Zhu F, Du D et al. Coronary artery calcification and risk factors for atherosclerosis in patients with venous thromboembolism. Atherosclerosis 2005; 183(1): 169-174. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Migliacci R, Becattini C, Pesavento R et al. Endothelial dysfunction in patients with spontaneous venous thromboembolism. Haematologica 2007; 92(6): 812-818. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Bova C, Marchiori A, Noto A et al. Incidence of arterial cardiovascular events in patients with idiopathic venous thromboembolism. A retrospective cohort study. Thromb Haemost 2006; 96(2): 132-136. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. van der Hagen PB, Folsom AR, Jenny NS et al. Subclinical atherosclerosis and the risk of future venous thrombosis in the Cardiovascular Health Study. J Thromb Haemost 2006; 4(9): 1903-1908. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Reich LM, Folsom AR, Key NS et al. Prospective study of subclinical atherosclerosis as a risk factor for venous thromboembolism. J Thromb Haemost 2006; 4(9): 1909-1913. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Bilora F, Boccioletti V, Petrobelli F et al. Atherosclerosis and secondary deep vein thrombosis: a difficult correlation. Clin Appl Thromb Hemost 2003; 9(2): 121-124. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Tsai AW, Cushman M, Rosamond WD et al. Cardiovascular risk factors and venous thromboembolism incidence: the longitudinal investigation of thromboembolism etiology. Arch Intern Med 2002; 162(10): 1182-1189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Jezovnik MK, Poredos P, Stalc M. Impairment of the vasodilatation capability of the brachial artery in patients with idiopathic venous thrombosis. J Atheroscler Thromb 2010; 17(11): 1190-1198. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Jezovnik MK, Poredos P, Lusa L. Idiopathic venous thrombosis is associated with preclinical atherosclerosis. J Atheroscler Thromb 2010; 17(3): 304-311. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Auzký O, Pagáčová L, Sejda T et al. Preclinical atherosclerosis and other determinants of venous thromboembolism in patients with thrombophilias. Physiol Res 2010; 59(5): 721-728. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Auzký O, Dembovská R, Mrázková J. Relation between preclinical atherosclerosis and venous thromboembolism in patients with thrombophilias - longitudinal study. Physiol Res 2014; 63. Přijato do tisku 2014. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Glynn RJ, Danielson E, Fonseca FA et al. A randomized trial of rosuvastatin in the prevention of venous thromboembolism. N Engl J Med 2009; 360(18): 1851-1861. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Roztocil K, Antignani PL. Sulodexide: it is time for a program against chronic venous disease. Int Angiol 2014; 33(3): 209-211. Přejít na PubMed...
    32. Coccheri S, Mannello F. Development and use of sulodexide in vascular diseases: implications for treatment. Drug Des Devel Ther 2013; 8: 49-65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Lantis JC 2nd, Boone D, Lee L et al. The effect of percutaneous intervention on wound healing in patients with mixed arterial venous disease. Ann Vasc Surg 2011; 25(1): 79-86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Steffen LM, Folsom AR, Cushman M et al. Greater fish, fruit, and vegetable intakes are related to lower incidence of venous thromboembolism: the Longitudinal Investigation of Thromboembolism Etiology. Circulation 2007; 115(2): 188-195. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.