Vnitr Lek 2014, 60(10):832-836

Výskyt agranulocytózy po tyreostaticích v kohortě pacientů s Gravesovou nemocí léčených radioaktivním jodem 131I v průběhu 14 let

Jitka Čepková*, Filip Gabalec, Ioannis Svilias, Jiří Horáček
IV. interní hematologická klinika LF UK a FN Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. Pavel Žák, Ph.D.

Úvod:
Agranulocytóza je závažná komplikace léčby tyreostatiky (ATD) u zvýšené funkce štítné žlázy. Cílem naší práce bylo zjistit výskyt agranulocytózy u pacientů s Gravesovou nemocí (GD) přijatých k léčbě radioaktivním jodem 131I (RAI) na tyreoidální jednotku naší kliniky.

Pacienti a metody:
Retrospektivně jsme analyzovali 603 pacientů s GD (500 žen a 103 mužů; průměrný věk 51,5 ± 12,7 let), kterým byl v letech 1999-2012 aplikován RAI. Z nich 327 (54 %) předtím užívalo karbimazol (CBZ), 215 (36 %) methimazol (MMI) a 61 (10 %) propylthiouracil (PTU).

Výsledky:
Agranulocytóza po ATD byla důvodem k léčbě RAI u 7 z 603 nemocných. Šlo vždy o ženy, s věkovým průměrem 48,7 let (rozpětí 23-78). U 4 pacientek agranulocytóza vznikla po MMI a 3 pacientky užívaly CBZ. Po přepočtu CBZ na odpovídající dávku MMI byla průměrná dávka ATD 22,4 mg MMI/den (rozpětí 9-40). Agranulocytózu po PTU jsme v našem souboru nezachytili. Interval od zahájení terapie ATD do vzniku agranulocytózy byl 20-41 dní. U 5 nemocných došlo k rozvoji teploty, ve 2 případech byla komplikace diagnostikována z rutinní kontroly krevního obrazu. Průměrná doba trvání agranulocytózy byla 5,9 dní (rozpětí 4-8).

Závěr:
Výskyt agranulocytózy v našem souboru nemocných byl 1,2 %, zatímco literární data uvádějí výskyt 0,2-0,5 %. U všech nemocných došlo k rozvoji agranulocytózy časně, z toho asi 30 % bylo v době diagnózy asymptomatických. Práce má za cíl upozornit na poměrně vzácnou, ale potenciálně závažnou komplikaci léčby ATD.

Klíčová slova: agranulocytóza; Gravesova nemoc; karbimazol; methimazol; propylthiouracil

The occurrence of agranulocytosis due to antithyroid drugs in a cohort of patients with Graves' disease treated with radioactive iodine 131I during 14 years

Introduction:
Agranulocytosis is a serious complication of antithyroid drugs (ATD) treatment of thyrotoxicosis. The aim of our work was to assess the occurrence of agranulocytosis in Graves' disease (GD) patients admitted for radioactive iodine 131I (RAI) treatment to our thyroid unit.

Patients and methods:
We analyzed retrospectively a cohort of 603 GD patients (500 women and 103 men; mean age 51.5 ± 12.7 years) who received RAI between 1999 and 2012. Of them, 327 (54 %) patients were originally treated with carbimazole (CBZ), 215 (36 %) with methimazole (MMI) and 61 (10 %) with propylthiouracil (PTU).

Results:
Agranulocytosis due to ATD was the cause of RAI treatment in 7 patients of 603. All of them were women (mean age 48.7 years; range 23-78). In 4 patients, agranulocytosis occurred on MMI treatment, and in 3 patients on CBZ. After recalculation of CBZ to the equipotent dose of MMI, the mean ATD dose was 22.4 mg MMI/day (range 9-40). No agranulocytosis due to PTU was found in our cohort. The time from beginning ATD treatment to agranulocytosis was 20-41 days. In 5 patients there was a development of fever, while in 2 patients the complication was diagnosed from routine blood count. The mean duration of agranulocytosis was 5.9 days (range 4-8).

Conclusion:
Agranulocytosis incidence in our cohort of patients was 1.2 %, while in most reports the prevalence ranged from 0.2 to 0.5 %. In all patients, agranulocytosis occurred early, and in one third it was asymptomatic when found. The aim of our report is to bring attention to a relatively rare, but potentially serious, complication of ATD treatment.

Keywords: agranulocytosis; carbimazole; Graves' disease; methimazol; propylthiouracil

Vloženo: 11. červen 2014; Přijato: 14. červenec 2014; Zveřejněno: 1. říjen 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Čepková J, Gabalec F, Svilias I, Horáček J. Výskyt agranulocytózy po tyreostaticích v kohortě pacientů s Gravesovou nemocí léčených radioaktivním jodem 131I v průběhu 14 let. Vnitr Lek. 2014;60(10):832-836.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Zamrazil V. Nemoci štítné žlázy v klinické praxi. Postgrad Med J 2013; 15(7): 720-729.
    2. Bahn Chair RS, Burch HB, Cooper DS et al. Hyperthyroidism and other causes of thyrotoxicosis: management guidelines of the American Thyroid Association and American Association of Clinical Endocrinologists. Thyroid 2011; 21(6): 593-646. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Burch HB, Burman KD, Cooper DS. A 2011 survey of clinical practice patterns in the management of Graves' disease. J Clin Endocrinol Metab 2012; 97(12): 4549-4558. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Wartofsky L, Glinoer D, Solomon B et al. Differences and similarities in the diagnosis and treatment of Graves' disease in Europe, Japan, and the United States. Thyroid 1991; 1(2): 129-135. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Vaidya B, Williams GR, Abraham P et al. Radioiodine treatment for benign thyroid disorders: results of a nationwide survey of UK endocrinologists. Clin Endocrinol (Oxf) 2008; 68(5): 814-820. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Cooper DS. Antithyroid drugs. N Engl J Med 2005; 352(9): 905-917. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Dokupilova A, Payer J. Thyrostatic treatment and its adverse effects. Vnitř Lék 2013; 59(11): 989-995. Přejít na PubMed...
    8. Brunová J Diagnostika a terapie poruch funkce štítné žlázy. Med pro praxi 2008; 5(9): 315-321.
    9. Rajput R, Goel V. Indefinite antithyroid drug therapy in toxic Graves' disease: What are the cons. Indian J Endocrinol Metab 2013; 17(Suppl 1): S88-S92. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Allannic H, Fauchet R, Orgiazzi J et al. Antithyroid drugs and Graves' disease: a prospective randomized evaluation of the efficacy of treatment duration. J Clin Endocrinol Metab 1990; 70(3): 675-679. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Maugendre D, Gatel A, Campion L et al. Antithyroid drugs and Graves' disease - prospective randomized assessment of long-term treatment. Clin Endocrinol (Oxf) 1999; 50(1): 127-132. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Weetman AP. Graves' hyperthyroidism: how long should antithyroid drug therapy be continued to achieve remission? Nat Clin Pract Endocrinol Metab 2006; 2(1): 2-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Allahabadia A, Daykin J, Holder RL et al. Age and gender predict the outcome of treatment for Graves' hyperthyroidism. J Clin Endocrinol Metab 2000; 85(3): 1038-1042. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Nedrebo BG, Holm PI, Uhlving S et al. Predictors of outcome and comparison of different drug regimens for the prevention of relapse in patients with Graves' disease. Eur J Endocrinol 2002; 147(5): 583-589. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Orunesu E, Bagnasco M, Salmaso C et al. Use of an artificial neural network to predict Graves' disease outcome within 2 years of drug withdrawal. Eur J Clin Invest 2004; 34(3): 210-217. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Glinoer D, de Nayer P, Bex M et al. Effects of l-thyroxine administration, TSH-receptor antibodies and smoking on the risk of recurrence in Graves' hyperthyroidism treated with antithyroid drugs: a double-blind prospective randomized study. Eur J Endocrinol 2001; 144(5): 475-483. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Orgiazzi J, Madec AM. Reduction of the risk of relapse after withdrawal of medical therapy for Graves' disease. Thyroid 2002; 12(10): 849-853. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Takasu N, Yamashiro K, Komiya I et al. Remission of Graves' hyperthyroidism predicted by smooth decreases of thyroid-stimulating antibody and thyrotropin-binding inhibitor immunoglobulin during antithyroid drug treatment. Thyroid 2000; 10(10): 891-896. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Abraham P, Avenell A, Park CM et al. A systematic review of drug therapy for Graves' hyperthyroidism. Eur J Endocrinol 2005; 153(4): 489-498. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Brent GA. Clinical practice. Graves' disease. N Engl J Med 2008; 358(24): 2594-2605. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Franklyn JA, Boelaert K. Thyrotoxicosis. Lancet 2012; 379(9821): 1155-1166. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Watanabe N, Narimatsu H, Noh JY et al. Antithyroid drug-induced hematopoietic damage: a retrospective cohort study of agranulocytosis and pancytopenia involving 50,385 patients with Graves' disease. J Clin Endocrinol Metab 2012; 97(1): E49-E53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Nakamura H, Miyauchi A, Miyawaki N et al. Analysis of 754 cases of antithyroid drug-induced agranulocytosis over 30 years in Japan. J Clin Endocrinol Metab 2013; 98(12): 4776-4783. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Takata K, Kubota S, Fukata S et al. Methimazole-induced agranulocytosis in patients with Graves' disease is more frequent with an initial dose of 30 mg daily than with 15 mg daily. Thyroid 2009; 19(6): 559-563. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Andersohn F, Konzen C, Garbe E. Systematic review: agranulocytosis induced by nonchemotherapy drugs. Ann Intern Med 2007; 146(9): 657-665. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Meyer-Gessner M, Benker G, Lederbogen S et al. Antithyroid drug-induced agranulocytosis: clinical experience with ten patients treated at one institution and review of the literature. J Endocrinol Invest 1994; 17(1): 29-36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Abraham P, Acharya S. Current and emerging treatment options for Graves' hyperthyroidism. Ther Clin Risk Manag 2010; 6: 29-40. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Ahmed K, Rao S, Simha V. Antineutrophil cytoplasmic antibody-positive vasculitis in a patient with graves disease: cross-reaction between propylthiouracil and methimazole. Endocr Pract 2010; 16(3): 449-451. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Bahn RS, Burch HS, Cooper DS et al. The Role of Propylthiouracil in the Management of Graves' Disease in Adults: report of a meeting jointly sponsored by the American Thyroid Association and the Food and Drug Administration. Thyroid 2009; 19(7): 673-674. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Vilchez FJ, Torres I, Garcia-Valero A et al. Concomitant agranulocytosis and hepatotoxicity after treatment with carbimazole. Ann Pharmacother 2006; 40(11): 2059-2063. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Woeber KA. Methimazole-induced hepatotoxicity. Endocr Pract 2002; 8(3): 222-224. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Kaňová N. Tyreostatika stále aktuální. DMEV 2007; 10(1): 37-42.
    33. Tajiri J, Noguchi S, Murakami T et al. Antithyroid drug-induced agranulocytosis. The usefulness of routine white blood cell count monitoring. Arch Intern Med 1990; 150(3): 621-624. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Dai WX, Zhang JD, Zhan SW et al. Retrospective analysis of 18 cases of antithyroid drug (ATD)-induced agranulocytosis. Endocr J 2002; 49(1): 29-33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Pearce SH. Spontaneous reporting of adverse reactions to carbimazole and propylthiouracil in the UK. Clin Endocrinol (Oxf) 2004; 61(5): 589-594. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Fukata S, Kuma K, Sugawara M. Granulocyte colony-stimulating factor (G-CSF) does not improve recovery from antithyroid drug-induced agranulocytosis: a prospective study. Thyroid 1999; 9(1): 29-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Andres E, Kurtz JE, Perrin AE et al. Haematopoietic growth factor in antithyroid-drug-induced agranulocytosis. QJM 2001; 94(8): 423-428. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.