Vnitr Lek 2014, 60(7-8):567-574

Akutní pankreatitida - validace nové klasifikace na souboru 159 nemocných a prognostické faktory

Katarína Floreánová1,*, Petr Dítě2, Bohuslav Kianička3, Lenka Dovrtělová4, Marie Přecechtělová1
1 Interní gastroeneterologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Aleš Hep, CSc.
2 Akademické centrum gastroenterologie Interní kliniky LF OU a FN Ostrava, přednosta doc. MUDr. Arnošt Martínek, CSc.
3 Gastroenterologické oddělení II. interní kliniky LF MU a FN U sv. Anny Brno, přednosta prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
4 Katedra podpory zdraví Fakulty sportovních studií MU Brno, vedoucí katedry Mgr. Lenka Dovrtělová, Ph.D.

Úvod:
V posledních letech prošla více než 20 let sloužící Atlantská klasifikace akutní pankreatitidy (AP) revizí. Přesto se prognostické ukazatele AP neustále hledají. Naše studie se pokouší zhodnotit odůvodnění 3 nově zavedených stupňů tíže revidované klasifikace akutní pankreatitidy a přínos 2 jednoduchých krevních laboratorních testů jako markerů rizika úmrtí a těžkého průběhu AP.

Metody:
Do studie bylo zahrnuto a sledováno celkem 159 pacientů s AP. Pacienti byli rozděleni do skupin podle Revidované Atlantské klasifikace a jednotlivé skupiny byly hodnoceny podle počtu úmrtí, délky hospitalizace a počtu stavem vyžadovaných intervencí včetně operací pankreatu. Počet leukocytů a distribuční šíře červených krvinek (RDW - red blood cell distribution width) v první den hospitalizace byly hodnoceny z hlediska prognózy AP.

Výsledky:
Podíl úmrtí, délka hospitalizace a počty operací pankreatu se statisticky významně lišily mezi všemi jednotlivými skupinami tíže podle Revidované Atlantské klasifikace. Počty bílých krvinek a RDW v 1. den hospitalizace byly identifikovány jako významné prediktory těžké AP a RDW také jako významný prediktor úmrtí.


Souhrn:
Nově zavedené kategorie lehké, středně těžké a těžké AP podle pravidel Revidované Atlantské klasifikace dobře vystihují prognózu, délku hospitalizace a riziko intervencí u nemocných. Počet bílých krvinek a RDW v první den hospitalizace se jeví jako možný adept mezi ukazatele k predikci úmrtí a rozvoje těžké formy AP.

Klíčová slova: akutní pankreatitida; Atlantská klasifikace; lehká forma; počet leukocytů; prognostické faktory; RDW; středně těžká forma; těžká forma

Acute pancreatitis - Validation of Revised Atlanta Classification on 159 patients and prognostic factors

Introduction:
In the last few years the Atlanta classification of acute pancreatitis (AP) have been revised. However prognostic markers of AP are still being searched for. The aim of this study is to validate the 3 severity cathegories proposed by the revised Atlanta classification. We also tried to reevaluate the association between two laboratory markers (leucocyte count and RDW - red cell distribution width) on admission and prognosis of the patients with AP.

Methods:
159 patients were included into the study. The patients were classified according to revised Atlanta criteria and the subgroups evaluated according to mortality, lenght of hospital stay and need for interventions. Leucocyte count and RDW on admission was evaluated in the patients.

Results:
All the subgroups of patients were associated with significantly relevant differences in mortality, lenght of hospital stay and need for operations on pancreas. Leucocyte count and RDW were identified as significant predictors for severe AP and RDW was also identified as significant predictor for mortality in patients with AP.

Conclusion:
New categories of severity as defined by Revised Atlanta classification are describing well the mortality, lenght of hospital stay and need for interventions in the patients with AP. Leucocyte count and RDW on admission are needed to be confirmed as potential prognostic markers of severity and mortality in AP.

Keywords: acute pancreatitis; Atlanta classification; leucocyte count; mild form; moderately form; prognostic factors; RDW; severe form

Vloženo: 15. duben 2014; Přijato: 28. květen 2014; Zveřejněno: 1. červenec 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Floreánová K, Dítě P, Kianička B, Dovrtělová L, Přecechtělová M. Akutní pankreatitida - validace nové klasifikace na souboru 159 nemocných a prognostické faktory. Vnitr Lek. 2014;60(7-8):567-574.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Frey CF. Classification of pancreatitis: State-of-the-art, 1986. Pancreas 1986; 1(1): 62-68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Woolsey G. VIII. the diagnosis and treatment of acute pancreatitis. Ann Surg 1903; 38(5): 726-735. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Sarner M, Cotton PB. Classification of pancreatitis. Gut 1984; 25(7): 756-759. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Dítě P, Novotný I, Jelíšková M et al. Klasifikace akutní pankreatitidy. Gastroenterológia pre prax 2012; 11(2): 82-84.
    5. Singer MV, Gyr K, Sarles H. Revised classification of pancreatitis. Report of the Second International Symposium on the Classification of Pancreatitis in Marseille, France, March 28-30, 1984. Gastroenterology 1985; 89(3): 683-685. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Sarles H. Classification and definition of pancreatitis. Marseilles-Rome 1988. Gastroenterol Clin Biol 1989; 13(11): 857-859. Přejít na PubMed...
    7. Bradley EL. A clinically based classification system for acute pancreatitis. Summary of the International Symposium on Acute Pancreatitis, Atlanta, Ga, September 11 through 13, 1992. Arch Surg 1993; 128(5): 586-590. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Talukdar R, Clemens M, Vege SS. Moderately severe acute pancreatitis: Prospective validation of this new subgroup of acute pancreatitis. Pancreas 2012; 41(2): 306-309. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Vege SS, Gardner TB, Chari ST et al. Low mortality and high morbidity in severe acute pancreatitis without organ failure: A case for revising the Atlanta classification to include "moderately severe acute pancreatitis". Am J Gastroenterol 2009; 104(3): 710-715. Přejít k původnímu zdroji...
    10. de-Madaria E, Soler-sala G, Lopez-font I et al. Update of the Atlanta classification of severity of acute pancreatitis: Should a moderate category be included? Pancreatology 2010; 10(5): 613-619. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Petrov MS, Windsor JA. Classification of the severity of acute pancreatitis: How many categories make sense? Am J Gastroenterol 2010; 105(1): 74-76. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Besselink MGH, van Santvoort HC, Bollen TL et al. Describing computed tomography findings in acute necrotizing pancreatitis with the Atlanta classification: An interobserver agreement study. Pancreas 2006; 33(4): 331-335. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. van Santvoort HC, Bollen TL, Besselink MG et al. Describing peripancreatic collections in severe acute pancreatitis using morphologic terms: An international interobserver agreement study. Pancreatology 2008; 8(6): 593-599. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Banks PA, Bollen TL, Dervenis C et al. Classification of acute pancreatitis - 2012: Revision of the Atlanta classification and definitions by international consensus. Gut 2013; 62(1): 102-111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Marshall JC, Cook DJ, Christou NV et al. Multiple organ dysfunction score: A reliable descriptor of a complex clinical outcome. Crit Care Med 1995; 23(10): 1638-1652. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Dellinger EP, Forsmark CE, Layer P et al. Determinant-based classification of acute pancreatitis severity: An international multidisciplinary consultation. Ann Surg 2012; 256(6): 875-880. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Nawaz H, Mounzer R, Yadav D et al. Revised Atlanta and determinant-based classification: Application in a prospective cohort of acute pancreatitis patients. Am J Gastroenterol 2013; 108(12): 1911-1917. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Acevedo-Piedra NG, Moya-Hoyo N, Rey-Riveiro M et al. New classifications of severity of acute pancreatitis: Validation of determinant-based and revision of the Atlanta classification. Pancreatology 2013; 13(4): e2. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Thandassery RB, Yadav TD, Dutta U et al. Prospective validation of 4-category classification of acute pancreatitis severity. Pancreas 2013; 42(3): 392-396. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Talukdar R, Bhattacharyya A, Rao B, et al. Validation of the revised Atlanta definitions of severity of acute pancreatitis: Have all loose ends being tied? Pancreatology 2013; 13(4): S6-S7. Přejít k původnímu zdroji...
    21. He WH, Lu NH, Chen YX et al. Analysis of the severity of 932 patients with acute pancreatitis accordance with the revised Atlanta classification. J Gastroenterol Hepatol 2013; 28(4): 679-680.
    22. Schütte K, Malfertheiner P. Markers for predicting severity and progression of acute pancreatitis. Best Pract Res Clin Gastroenterol 2008; 22(1): 75-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Wu BU. Prognosis in acute pancreatitis. CMAJ 2011; 183(6): 673-677. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Al Mofleh IA. Severe acute pancreatitis: pathogenetic aspects and prognostic factors. World J Gastroenterol 2008; 14(5): 675-684. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Bota S, Sporea I, Sirli R et al. Predictive factors for severe evolution in acute pancreatitis and a new score for predicting a severe outcome. Ann Gastroenterol 2013; 26(2): 156-162. Přejít na PubMed...
    26. Oskarsson V, Mehrabi M, Orsini N et al. Validation of the harmless acute pancreatitis score in predicting nonsevere course of acute pancreatitis. Pancreatology 2011; 11(5): 464-468. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Bartosch-Härlid A, Andersson B, Aho U et al. Artificial neural networks in pancreatic disease. Br J Surg. 2008; 95(7): 817-826. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Gress TM, El-Omar E. Revision of the Atlanta classification of acute pancreatitis: The editorial perspective. Gut 2013; 62(1): 1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Lerch MM. Classifying an unpredictable disease: The revised Atlanta classification of acute pancreatitis. Gut 2013; 62(1): 2-3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Lata J, Juránková J, Stibůrek O et al. Probiotika u akutní pankreatitidy - randomizovaná, placebem kontrolovaná, dvojitě slepá studie. Vnitř Lék 2010; 56(2): 111-114. Přejít na PubMed...
    31. Besselink MG, van Santvoort HC, Boermeester MA et al. Timing and impact of infections in acute pancreatitis. Br J Surg 2009; 96(3): 267-273. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Lytras D, Manes K, Triantopoulou C et al. Persistent early organ failure: Defining the high-risk group of patients with severe acute pancreatitis? Pancreas 2008; 36(3): 249-254. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Bradley EL. Atlanta redux: Revisiting the severity stratification system for acute pancreatitis. Ann Surg 2012; 256(6): 881-882. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Blum T, Maisonneuve P, Lowenfels AB et al. Fatal outcome in acute pancreatitis: Its occurrence and early prediction. Pancreatology 2001; 1(3): 237-241. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Brisinda G, Maria G, Ferrante A et al. Evaluation of prognostic factors in patients with acute pancreatitis. Hepatogastroenterology 1999; 46(27): 1990-1997. Přejít na PubMed...
    36. Azab B, Chainani V, Shah N et al. Neutrophil-lymphocyte ratio as a predictor of major adverse cardiac events among diabetic population: A 4-year follow-up study. Angiology 2013; 64(6): 456-465. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Armengol-Carrasco M, Oller B, Escudero LE et al. Specific prognostic factors for secondary pancreatic infection in severe acute pancreatitis. Dig Surg 1999; 16(2): 125-129. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Dambrauskas Z, Gulbinas A, Pundzius J et al. Value of routine clinical tests in predicting the development of infected pancreatic necrosis in severe acute pancreatitis. Scand J Gastroenterol 2007; 42(10): 1256-1264. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Means TR. Free and Easy? Red Cell Distribution Width (RDW) and Prognosis in Cardiac Disease. J Card Fail 2011; 17(4): 299-300. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Allen LA, Felker GM, Mehra MR et al. Validation and potential mechanisms of red cell distribution width as a prognostic marker in heart failure. J Card Fail 2010; 16(3): 230-238. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Förhécz Z, Gombos T, Borgulya G et al. Red cell distribution width in heart failure: Prediction of clinical events and relationship with markers of ineffective erythropoiesis, inflammation, renal function, and nutritional state. Am Heart J 2009; 158(4): 659-666. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Kim J, Kim K, Lee JH et al. Red blood cell distribution width as an independent predictor of all-cause mortality in out of hospital cardiac arrest. Resuscitation 2012; 83(10): 1248-1252. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Ani C, Ovbiagele B. Elevated red blood cell distribution width predicts mortality in persons with known stroke. J Neurol Sci 2009; 277(1-2): 103-108. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Cavusoglu E, Chopra V, Gupta A et al. Relation between red blood cell distribution width (RDW) and all-cause mortality at two years in an unselected population referred for coronary angiography. Int J Cardiol 2010; 141(2): 141-146. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Senol K, Saylam B, Kocaay F et al. Red cell distribution width as a predictor of mortality in acute pancreatitis. Am J Emerg Med 2013; 31(4): 687-689. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.