Vnitr Lek 2014, 60(5-6):490-498

Manažment angioedému. Odporúčania Angiologickej sekcie Slovenskej lekárskej komory (2013)

Peter Gavorník1,2,3,*, Ľudovít Gašpar1,3, Andrej Dukát1,3
1 II. interná klinika LF UK a UN Bratislava, Slovenská republika, prednosta doc. MUDr. Ľudovít Gašpar, CSc.
2 Prvé angiologické pracovisko (PAP), vedúci lekár doc. MUDr. Peter Gavorník, PhD., mim. prof.
3 Sekcia angiológov Slovenskej lekárskej komory, predseda doc. MUDr. Peter Gavorník, PhD., mim. prof.

Angioedém sa definuje ako vaskulárna reakcia kože/slizníc alebo subkutánnych/submukóznych tkanív s lokalizovanou vazodilatáciou a zvýšenou permeabilitou krvných ciev s následným opuchom. Je indukovaný bradykinínom alebo mediátormi mastocytov, vrátane histamínu. Bradykinínový angioedém je hereditárny alebo akvirovaný a spôsobený je buď deficitom/defektom inhibítora C1 komplementového systému (C1-INH), alebo bez jeho deficitu. Rozlišujú sa 3 formy hereditárneho angioedému: HAE-1 (deficit C1-INH) s nízkou hladinou a zníženou funkciou C1-INH; HAE-2 (dysfunkcia C1-INH) s normálnou alebo zvýšenou hladinou, ale zníženou funkciou C1-INH; HAE-3 s normálnou hladinou i funkciou C1-INH. Akvirovaný angioedém má viac foriem: angioedém spôsobený deficitom C1-INH zo získaných príčin; bradykinínový angioedém indukovaný ACE inhibítormi; mediátormi mastocytov indukovaný anafylaktický angioedém a urtikáriový angioedém. V ostatných rokoch došlo k viacerým zmenám v pohľade na anafylaxiu, zmenám v spektre spúšťacích faktorov a v diagnostickom a terapeutickom algoritme. Za anafylaxiu sa považuje akákoľvek ťažká náhla hypersenzitívna reakcia, ktorá potenciálne môže viesť k úmrtiu. Neodporúča sa používať pojem anafylaktoidná reakcia. Liekom prvej voľby je adrenalín podaný intramuskulárne. Každý pacient ohrozený angioedémom by mal mať písomne vypracovaný individuálny záchranný plán a poznať spôsob podania liekov prvej pomoci.

Klíčová slova: angioedém; bradykinín; CEAP (klinicko-etiologicko-anatomicko-patofyziologická klasifikácia angioedému); odporúčania AS SLK

Management of angioedema. Guidelines of the Angiology Section of Slovak Medical Chamber (2013)

Angioedema is defined as a vascular reaction of the deep dermis/mucous and/or subcutaneous/submucosal tissues with localized vasodilatation and increased permeability of blood vessels resulting in tissue swelling. Angioedema can be mediated by bradykinin or mast cell mediators including histamine. Bradykinin-mediated angioedema can occur either on a hereditary (HAE) or acquired (AAE) basis, due to a deficiency/defect of C1 inhibitor (C1-INH) or not. Three forms of HAE have been defined: HAE due to C1-INH deficiency (type 1 HAE, HAE-1), characterized by low antigenic and functional C1-INH levels; HAE due to C1-INH dysfunction (type 2 HAE, HAE-2), characterized by normal (or elevated) antigenic but low functional C1-INH levels; and HAE with normal C1-INH antigenic and functional levels (HAE-3). Acquired C1-INH deficiency refers to patients with angioedema due to C1-INH deficiency on an acquired basis. There are a variety of acquired types of angioedema not due to C1-INH deficiency, and these may be bradykinin mediated (e.g. angiotensin-converting enzyme inhibitor-induced angioedema) or mast cell mediator histamine mediated (e.g. anaphylactic angioedema and urticarial angioedema). In recent years there have been several changes on how we look at the anaphylaxis. The spectrum of trigger factors and diagnostic and therapeutic algorithms has changed significantly. The anaphylaxis is regarded as any sudden severe hypersensitive reaction, which potentially can lead to death. Term anaphylactoid reaction is no more recommended to be used. Drug of first choice is adrenaline/epinephrine administered intramuscularly. Each patient at risk of angioedema should have a written individual rescue plan and knowledge how to use the first aid medicines.

Keywords: angioedema; AS SMC guidelines; CEAP (clinical-etiology-anatomy-patophysiology classification); bradykinin

Vloženo: 19. září 2013; Zveřejněno: 1. květen 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Gavorník P, Gašpar Ľ, Dukát A. Manažment angioedému. Odporúčania Angiologickej sekcie Slovenskej lekárskej komory (2013). Vnitr Lek. 2014;60(5-6):490-498.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Craig T, Pürsün E, Bork K et al. WAO Guideline for the Management of Hereditary Angioedema. World Allergy Organ J 2012; 5(12): 182-199. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Sánchez-Borges M, Asero R, Ansodegui IJ et al (WAO Scientific and Clinical Issues Council). Diagnosis and Treatment of Urticaria and Angioedema: A Worldwide Perspective. World Allergy Organ J 2012; 5(11): 125-147. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Thong B, Mirakian R, Castells M et al. World Allergy Organization International Survey on Diagnostic Procedures and Therapies in Drug Allergy/Hypersensitivity. World Allergy Organ J 2011; 4(12): 257-270. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Valent P, Klion AD, Rosenwasser LJ et al. International Consensus on: Eosinophil Disorders. World Allergy Organ J 2012; 5(12): 174-181. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Jeseňák M, Bánovčin P. Hereditárny angioedém na Slovensku - stále veľká neznáma? Pediatria pre prax 2013; 14(S1): 10-12.
  6. Gavorník P. Etiopatogenéza a diferenciálna diagnóza edémových stavov. Kardiológia/Cardiology 2009; 18(2): 73-78.
  7. Sampson HA, Munoz-Furlong A, Campbell RL et al. Second symposium on the definition management of anaphylaxis: summary report - Second National Institute of and Infectious Disease/Food Allergy Anaphylaxis Network symposium. J Allergy Clin Immunol 2006; 117(2): 391-397. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Kadaňka Z, Peška S, Bednařík J. Orolinguální angioedém jako komplikace trombolytické léčby pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou. Neurológia pre prax 2013; 14(1): 50-52.
  9. Simons FER, Ardusso LRF, M Beatrice Bilò MB et al. World Allergy Organization Guidelines for the Assessment and Management of Anaphylaxis. World Allergy Organ J 2011; 4(2): 13-37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Boyce JA, Assa'ad A, Burks AW et al. Guidelines for the Diagnosis and Management of Food Allergy in the United States: Report of the NIAID-Sponsored Expert Panel. J Allergy Clin Immunol 2010; 126(Suppl.6): S1-S58. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Zanichelli A. Medical management of hereditary angioedema: review for the internist. Gaz Med Ital 2013; 172(3): 185-199.
  12. Zuberbier T, Asero R, Binslev-Jensen C et al. EAACI/GA(2)LEN/EDF/WAO guideline: definition, classification and diagnosis of urticaria. Allergy 2009; 64(10): 1417-1426. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Zuberbier T, Asero R, Binslev-Jensen C et al. EAACI/GA(2)LEN/EDF/WAO guideline: management of urticaria. Allergy 2009; 64(10): 1427-1443. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Adam Z, Tomiška M, Krejčí M et al. Diferenciální diagnostika eozinofilie. Vnitř Lék 2009; 55(Suppl 1): S125-S144.
  15. Kestler A, Keyes L. Uvular Angioedema (Quincke's Disease). N Engl J Med 2003; 349(9): 867. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Zuraw BL. Hereditary angioedema. N Engl J Med 2008; 359(10): 1027-1036. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Králičková P, Burešová E, Freiberger T et al. Hereditární angioedém - opomíjená diagnoza. Vnitř Lék 2010; 56(9): 927-931. Přejít na PubMed...
  18. Zuraw BL, Busse PJ, White M et al. Nanofiltered C1 Inhibitor Concentrate for Treatment of Hereditary Angioedema. N Engl J Med 2010; 363(6): 513-522. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Cicardi M, Banerji A, Bracho F et al. Icatibant, a New Bradykinin-Receptor Antagonist, in Hereditary Angioedema. N Engl J Med 2010; 363(6): 532-541. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Cicardi M, Levy RJ, McNeil DL et al. Ecallantide for the Treatment of Acute Attacks in Hereditary Angioedema. N Engl J Med 2010; 363(6): 523-531. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Maurer M, Rosén K, Hsieh HJ et al. Omalizumab for the Treatment of Chronic Idiopathic or Spontaneous Urticaria. N Engl J Med 2013; 368(10): 924-935. Correction: N Engl J Med 2013; 368(24): 2340-2341. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Szturz P, Adam Z, Klabusay M et al. Schnitzlersyndrom: popis případu, zkušenosti s léčbou glukokortikoidy a preparátem anakinra (KineretTM) a sledování cytokinové odpovědi organizmu. Vnitř Lék 2011; 57(1): 97-112. Přejít na PubMed...
  23. Longhurst H, Cicardi M. Hereditary angio-oedema. Lancet 2012; 379(9814): 474-481. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Decker WW, Campbell RL, Manivannan V et al. The etiology and incidence of anaphylaxis in Rochester, Minnesota: a report from the Rochester Epidemiology Project. J Allergy Clin Immunol 2008; 122(6): 1161-1165. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Lin RY, Anderson AS, Shah SN et al. Increasing anaphylaxis hospitalizations in the first 2 decades of life: New York State, 1990-2006. Ann Allergy Asthma Immunol 2008; 101(4): 387-393. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Helbing A, Hurmi T, Mueller LR et al. Incidence of anaphylaxis with circulatory symptoms: a study over a 3-year period comprising 940.000 inhabitants of the Swiss Canton Bern. Clin Exp Allergy 2004; 34(2): 285-290. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Benkelfat R, Gouin S, Larose G et al. Medication Errors in the management of anaphylaxis in a pediatric emergency department. J Emerg Med 2013; 45(3): 419-425. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Nowak R, Farrar JR, Brenner JR et al. Customizing anaphylaxis guidelines for emergency medicine. J Emerg Med 2013; 45(2): 299-306. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Goldflam K, Silvers CT. Exercise-induced anaphylaxis as a cause of syncope. J Emerg Med 2012; 43(4): 651-654. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Moellman JJ, Bernstein JA. Diagnosis and management of hereditary angioedema: An emergency medicine perspective. J Emerg Med 2012; 43(2): 391-400. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Hassen GW, Kalantari H, Parraga M et al. Fresh Frozen Plasma for Progressive and Refractory Angiotensin-Converting Enzyme Inhibitor-induced Angioedema. J Emerg Med 2013; 44(4): 764-772. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Druey KM, Greipp PR. Narrative Review: The Systemic Capillary Leak Syndrome. Ann Intern Med 2010; 153(2): 90-98. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Winters ME, Rosenbaum S, Vilke GM et al. Emergency Department Management of Patients with ACE-inhibitor Angioedema. J Emerg Med 2013; 45(5):775-780. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Lewis LM. Angioedema: Etiology, Pathophysiology, Current and Emerging Therapies. J Emerg Med 2013; 45(5):789-796. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Gavorník P. Všeobecná angiológia. Angiologická propedeutika. Cievne choroby. Univerzita Komenského-Vydavateľstvo UK: Bratislava 2001. ISBN 80-223-1608-3.
  36. Gavorník P. Angiológia pre všeobecných praktických lekárov. Flebológia. Dr. Josef Raabe: Bratislava 2013. ISBN 978-80-8140-083-4.
  37. Nolan JP, Hazinski MF, Billi JE et al. 2010 International Consensus on Cardiopulmonary Resuscitation and Emergency Cardiovascular Care Science With Treatment Recommendations. Part 1 - Part 12. Resuscitation 2010. Dostupné z DOI: <http://doi:10.1016/j.resuscitation.2010.08.022>. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Nolan JP, Soar J, Zideman DA et al (ERC Guidelines Writing Group). European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2010. Section 1 - Section 10. Resuscitation 2010; 81(10): 1219-1452. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Mundell WC, Kennedy CC, Szostek JH et al. Simulation technology for resuscitation training: a systematic review and meta-analysis. Resuscitation 2013; 84(9): 1174-1183. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Castells MC (ed). Anaphylaxis and Hypersensitivity Reactions. Humana Pr (Springer):New York 2011. ISBN 978-1-60327-950-5. Přejít k původnímu zdroji...
  41. Hassen GW, Tu TJ, Wei DH et al. Does Angiotensin-Converting Enzyme Inhibitor Use Exacerbate Hereditary Angioedema? J Emerg Med 2013; 45(4): 602-608. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Siracusa MC, Kim BS, Spergel JM et al. Basophils and allergic inflammation. J Allergy Clin Immunol 2013; 132(4): 789-801. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Gavorník P, Gašpar Ľ, Dukát A. Nová klasifikácia, diagnóza a manažment angioedému. Odporúčania Angiologickej sekcie Slovenskej lekárskej komory (2013). Anestéziol intenzívna med 2013; 2(2): 71-76.




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.