Vnitr Lek 2012, 58(10):730-734

Existuje vzťah medzi zápalovými markermi, oxidačným stresom a pooperačnou fibriláciou predsiení?

F. Sabol1, M. Jakubová2,*, P. Mitro3, A. Bomba4, A. Chmelárová4, D. Petrášová4, B. Stančák3, V. Nagy5, P. Török2, A. Šebová6
1 Klinika srdcovej chirurgie VÚSCH, a.s., Košice, Slovenská republika, prednosta MUDr. František Sabol, PhD.
2 Klinika anestéziológie a intenzívnej medicíny VÚSCH, a.s., Košice, Slovenská republika, prednosta doc. MUDr. Pavol Török, CSc.
3 Klinika kardiológie VÚSCH, a.s., Košice, Slovenská republika, prednosta doc. MUDr. Branislav Stančák, CSc.
4 Ústav experimentálnej medicíny Lekárskej fakulty UPJŠ Košice, Slovenská republika, prednosta MVDr. Alojz Bomba, DrSc.
5 Urologická klinika Lekárskej fakulty UPJŠ a UN L. Pasteura Košice, Slovenská republika, prednosta prof. MUDr. Ladislav Valanský, PhD.
6 Klinika rádiodiagnostiky a nukleárnej medicíny UPJŠ a UN L. Pasteura Košice, Slovenská republika, prednosta doc. MUDr. Tatiana Jurgová, CSc.

Úvod:
Fibrilácia predsiení (FP) je jednou z najčastejších komplikácií po operácii srdca. Cieľom práce bolo overiť, či existuje vzťah medzi markermi zápalu, oxidačným stresom a pooperačnou arytmiou.

Metodika:
45 pacientov s ischemickou chorobou srdca (12 žien a 33 mužov, priemerný vek 62,3 ± 9,4 rokov) podstúpilo chirurgickú revaskularizáciu myokardu. Peroperačne bol mimotelový obeh (ECC) použitý u 30 pacientov, bez mimotelového obehu bolo revaskularizovaných 15 pacientov. V období prvých 3 pooperačných dní bol stanovený výskyt a dĺžka trvania FP, laboratórne markery zápalu (CRP, leukocyty, TNFα), marker oxidačného stresu (malóndialdehyd - MDA).

Výsledky:
Demografické údaje a pridružené ochorenia boli u týchto pacientov podobné. Vznik FP sme dokumentovali u 30 pacientov (66,7 %). U pacientov s pooperačnou FP boli významne vyššie hladiny zápalových parametrov (leukocyty 13,6 ± 3,6 vs 11,3 ± 3,6; 14,7 ± 3,9 vs 12,5 ± 2,9; 13,7 ± 4,1 vs 11,4 ± 13,7; p ≤ 0,05; CRP 138,1 ± 41,1 vs 69,9 ± 25,8; p ≤ 0,001; TNFα 11,3 ± 14,3 vs 8,7 ± 3,6; 12,1 ± 14,5 vs 8,7 ± 3,1; p ≤ 0,05) v porovnaní s pacientmi, u ktorých sa FP nevyskytla. Hodnoty MDA sa signifikantne nelíšili.

Záver:
Pacienti s pooperačne prítomnou fibriláciou predsiení mali vyššie hladiny zápalových markerov v porovnaní s pacientmi so sínusovým rytmom, avšak nevýznamné rozdiely v hladinách markeru oxidačného stresu.

Klíčová slova: fibrilácia predsiení; operácie srdca; markery zápalu; oxidačný stres; pooperačná arytmia

Is there a relationship between inflammatory markers, oxidative stress and postoperative atrial fibrillation?

Introduction:
Atrial fibrillation (AF) is one of the most common complications following heart surgery. The aim of this work was to verify the relationship between inflammatory markers, oxidative stress and postoperative arrhythmia.

Methods:
45 patients with ischemic heart disease (12 women and 33 men, mean age 62.3 ± 9.4 years) underwent surgical myocardial revascularization. The extracorporeal circulation (ECC) was used in 30 patients, without ECC was 15 patients. During the first 3 postoperative days was determining the incidence and duration of the AF, laboratory markers of inflammation (CRP, leukocytes, TNFα), malondialdehyde (MDA).

Results:
Demographic data and associated disease were in this patients similar. The incidence of AF we documented in 30 patients (66.7%). In patients with postoperative AF were significantly higher levels of inflammatory markers (leukocytes 13.6 ± 3.6 vs 11.3 ± 3.6; 14.7 ± 3.9 vs 12.5 ± 2.9; 13.7 ± 4.1 vs 11.4 ± 13.7; p ≤ 0.05; CRP 138.1 ± 41.1 vs 69.9 ± 25.8; p ≤ 0.001; TNFα 11.3 ± 14.3 vs 8.7 ± 3.6; 12.1 ± 14.5 vs 8.7 ± 3.1; p ≤ 0.05) compared with patients who were free from AF. Values of MDA were not significantly different.

Conclusion:
Patients with post-operative atrial fibrillation were higher levels of inflammatory markers compared with patients with sinus rhythm but no significant differences in the levels of oxidative stress.

Keywords: atrial fibrillation; heart surgery; inflammatory markers; oxidative stress; postoperative arrhythmia

Vloženo: 17. únor 2012; Přijato: 30. červen 2012; Zveřejněno: 1. říjen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sabol F, Jakubová M, Mitro P, Bomba A, Chmelárová A, Petrášová D, et al.. Existuje vzťah medzi zápalovými markermi, oxidačným stresom a pooperačnou fibriláciou predsiení? Vnitr Lek. 2012;58(10):730-734.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Villareal RP, Hariharan R, Liu BC et al. Postoperative atrial fibrillation and mortality after coronary artery bypass surgery. J Am Coll Cardiol 2004; 43: 742-748. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Maisel WH, Rawn JD, Stevenson WG. Atrial fibrillation after cardiac surgery. Ann Intern Med 2001; 135: 1061-1073. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Echahidi N, Pibarot P, O'Hara G et al. Mechanisms, prevention, and treatment of atrial fibrillation after cardiac surgery. J Am Coll Cardiol 2008; 51: 795-801. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Bharucha DB, Kowey PR. Management and prevention of atrial fibrillation after cardiovascular surgery. Am J Cardiol 2000; 85: 20D-24D. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Lonský V. Mimotělní oběh v klinické praxi. Praha: Grada publishing 2004.
    6. Tselentakis EV, Woodford E, Chandy J et al. Inflammation effects on the electrical properties of atrial tissue and inducibility of postoperative atrial fibrillation. J Surg Res 2006; 13: 68-75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Hogue CW Jr, Hyder ML. Atrial fibrillation after cardiac operation: risks, mechanisms, and treatment. Ann Thorac Surg 2000; 69: 300-306. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Hammon JW. Extracorporeal circulation: organ damage. In: Cohn LH (ed.). Cardiac Surgery in the Adult. New York: McGraw-Hill 2008: 389-414.
    9. Ishii Y, Schuessler RB, Gaynor SL et al. Inflammation of atrium after cardiac surgery is associated with inhomogeneity of atrial conduction and atrial fibrillation. Circulation 2005; 111: 2881-2888. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Podgoreanu MV, Mathew JP. Prophylaxis against postoperative atrial fibrillation: current progress and future directions. JAMA 2005; 294: 3140-3142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Kirklin JK, Westaby S, Blackstone EH et al. Complement and the damaging effects of cardiopulmonary bypass. J Thorac Cardiovasc Surg 1983; 86: 845-857. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Paparella D, Yau T, Young E. Cardiopulmonary bypass induced inflammation: pathophysiology and treatment: an update. Eur J Cardiothorac Surg 2002; 21: 232-244. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Brasil LA, Gomes WJ, Salomão R et al. Inflammatory response after myocardial revascularization with or without cardiopulmonary bypass. Ann Thorac Surg 1998; 66: 56-59. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Strüber M, Cremer JT, Gohrbandt B et al. Human cytokine responses to coronary artery bypass grafting with and without cardiopulmonary bypass. Ann Thorac Surg 1999; 68: 1330-1335. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Lo B, Fijnheer R, Nierich AP et al. C-reactive protein is a risk indicator for atrial fibrillation after myocardial revascularization. Ann Thorac Surg 2005; 79: 1530-1535. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Archbold RA, Curzen NP. Off-pump coronary artery bypass graft surgery: the incidence of postoperative atrial fibrillation. Heart 2003; 89: 1134-1137. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Abdelhadi RH, Gurm HS, Van Wagoner DR et al. Relation of an exaggerated rise in white blood cells after coronary bypass or cardiac valve surgery to development of atrial fibrillation postoperatively. Am J Cardiol 2004; 93: 1176-1178. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Lamm G, Auer J, Weber T et al. Postoperative white blood cell count predicts atrial fibrillation after cardiac surgery. J Cardiothorac Vasc Anesth 2006; 20: 51-56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Bruins P, Velthuis H, Yazdanbakhsh AP et al. Activation of the complement system during and after cardiopulmonary bypass surgery: postsurgery activation involves C-reactive protein and is associated with postoperative arrhythmia. Circulation1997; 96: 3542-3548. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Boos CJ, Anderson RA, Lip GY. Is atrial fibrillation and inflammatory disorder? Eur Heart J 2006; 27: 136-149. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Buffolo E, Branco JN, Gerola LR et al. Off-pump myocardial revascularization: critical analysis of 23 years' experience in 3,866 patients. Ann Thorac Surg 2006; 81: 85-89. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Chamberlain MH, Ascione R, Reeves BC et al. Evaluation of the effectiveness of off-pump coronary artery bypass grafting in high-risk patients: an observational study. Ann Thorac Surg 2002; 73: 1866-1873. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Rastan AJ, Bittner HB, Gummert JF et al. On-pump beating heart versus off pump coronary artery bypass surgery-evidence of pump-induced myocardial injury. Eur J Cardiothorac Surg 2005; 27: 1057-1064. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Ascione R, Liolyd CT, Underwood MJ et al. Inflammatory response after coronary revascularization with or without cardiopulmonary bypass. Ann Thorac Surg 2000; 69: 1198-1204. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Scott BH, Seifert FC, Glass PS et al. Blood use in patients undergoing coronary artery bypass surgery: impact of cardiopulmonary bypass pump, hematocrit, gender, age, and body weight. Anesth Analg 2003; 97: 958-963. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Matata BM, Sosnowski AW, Galiñanes M. Off-pump bypass graft operation significantly reduces oxidative stress and inflammation. Ann Thorac Surg 2000; 69: 785-791. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Johansson-Synnergren M, Nilsson F, Bengtsson A et al. Off-pump CABG reduces complement activation but does not significantly affect peripheral endothelial function: a prospective randomized study. Scand Cardiovasc J 2004; 38: 53-58. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Athanasiou T, Aziz O, Mangoush O et al. Do off-pump techniques reduce the incidence of postoperative atrial fibrillation in elderly patients undergoing coronary artery bypass grafting? Ann Thorac Surg 2004; 77: 1567-1574. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Wagner R. Kardioanestezie a perioperační péče v kardiochirurgii. Praha: Grada Publishing 2009.
    30. Uchiyama M, Mihara M. Determination of malonaldehyde precursor in tissues by thiobarbituric acid test. Anal Biochem 1978; 86: 271-278. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. van Dijk D, Nierich A, Jansen E et al. Early outcome after off-pump versus on-pump coronary bypass surgery: results from a randomized study. Circulation 2001; 104: 1761-1766. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Jakubová M, Družbacká Ľ, Stančák B et al. Prečo vzniká fibrilácia predsiení po kardiochirurgických operáciách? Vnitř Lék 2011; 57: 92-96. Přejít na PubMed...
    33. Camm AJ, Kirchhoff P, Lip GY et al. Guidelines for the management of atrial fibrillation: the Task Force for the Management of Atrial Fibrillation of the European Society of Cardiology (ESC). Eur Heart J 2010; 31: 2369-2429. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.