Vnitr Lek 2012, 58(7-8):195-198

Jak definovat osoby s vysokým rizikem pankreatického karcinomu

P. Dítě1,*, E. Geryk2, M. Jelšíková1, I. Novotný3, J. Trna4, A. Martínek1, H. Nechutová4
1 Akademické centrum gastroonkologie Lékařské fakulty OU Ostrava, vedoucí lékař prof. MUDr. Petr Dítě, DrSc.
2 Ekonomický odbor FN Brno, ředitel MUDr. Roman Kraus, MBA
3 Gastroenterologické oddělení Masarykova onkologického ústavu Brno, vedoucí oddělení MUDr. Milana Šachtová, CSc. et Ph.D.
4 Interní gastroenterologická klinika Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Aleš Hep, CSc.

Pankreatický karcinom patří mezi onemocnění s neobyčejně špatnou prognózou. Důvodem je především pozdní diagnostika nemoci, protože jedinou efektivní kurativní metodou je stále chirurgická resekce a ta při diagnostice není možná. Je známo, že pětileté přežití nemoci není vyšší než 5,0 %, a stejně tak platí, že počet nových diagnóz ve světě za kalendářní rok se rovná počtu úmrtí za kalendářní rok - tj. 300 000 osob. Dosud neexistuje žádný efektivní screening pankreatického karcinomu u asymptomatických osob. Jistou nadějí se proto zdá být identifikace rizikových faktorů a jejich nositelů vzhledem k možné indukci nádorového bujení. Mezi tyto faktory patří dědičná onemocnění, jako je Peutz-Jeghersův syndrom, familiární střevní polypóza, melanoma mole, hereditární pankreatitida nebo rodinný výskyt karcinomu pankreatu. Nejen faktory genetické, ale i řada iniciálně benigních onemocnění, jako je chronická pankreatitida, diabetes mellitus anebo obezita, patří rovněž mezi rizikové faktory. V současné době mezinárodní konzorcium účastníků z 15 států připravilo tuto alternativu screeningu, jejímž cílem je aktivní identifikace nádorem pankreatu ohrožených osob, vyšetření členů jejich rodin a následná pravidelná dispenzarizace při využití především CECT a endosonografie.

Klíčová slova: karcinom pankreatu; rizikové faktory; chronický zánět; genetická onemocnění

How to define people at a high risk of pancreatic cancer

Pancreatic cancer is a disease with exceptionally poor prognosis. This is mainly due to late diagnosis; surgical resection, as the only currently available curative method, cannot be performed if diagnosed late. It is known that 5-year survival does not exceed 5.0% and, similarly, the number of new diagnoses worldwide per calendar year equals the number of deaths per calendar year, i.e. 300,000 people. So far, no effective screening for pancreatic cancer is available in asymptomatic people. Therefore, identification of risk factors with respect to possible induction of cancerous growth, and their bearers, provides some hope. These factors include hereditary diseases such as Peutz-Jeghers syndrome, familial intestinal polyposis, melanoma mole, hereditary pancreatitis or family history of pancreatic cancer. In addition to the genetic factors, a number of initially benign diseases, such as chronic pancreatitis, diabetes mellitus or obesity, are also among risk factors. An international consortium of representatives from 15 countries has recently developed this screening alternative with the aim to actively identify people who are at risk of pancreatic cancer, examine their family members and provide subsequent regular follow-up using mainly the CECT and endosonography.

Keywords: pancreatic cancer; risk factors; chronic inflammation; genetic disorders

Vloženo: 17. květen 2012; Zveřejněno: 1. červenec 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dítě P, Geryk E, Jelšíková M, Novotný I, Trna J, Martínek A, Nechutová H. Jak definovat osoby s vysokým rizikem pankreatického karcinomu. Vnitr Lek. 2012;58(7-8):195-198.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. IARC. Globocan 2008. Lyon: IARC. http://globocan.iarc.fr/.
    2. ÚZIS. Novotvary 2009 ČR. ÚZIS ČR 2012.
    3. Dítě P, Geryk E. Trends of primary and subsequent cancers of gastrointestinal tract in Czech population, 1976-2005. Dig Dis 2010; 4: 1-13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Konečný M, Geryk E, Kubíček P et al. Prevalence nádorů v České republice, 1989-2005-2015. Brno: PřF MU 2008.
    5. Yamaguchi K, Kinoshita H, Hokazono K et al. Familial pancreatic cancer: report of one Japanese family. J Hepatobiliary Pancreat Surg 2004; 11: 434-437. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Whitcomb DC, Applebaum S, Martin SP. Hereditary pancreatitis and pancreatic carcinoma. Ann N Y Acad Sci 1999; 880: 201-209. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Latchford A, Greenhalf W, Vitone LJ et al. Peutz-Jeghers syndrome and screening for pancreatic cancer. Br J Surg 2006; 93: 1446-1455. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Goldstein AM, Chan M, Harland M et al. Melanoma Genetics Consortium (GenoMEL). High-risk melanoma susceptibility genes and pancreatic cancer, neural system tumors, and uveal melanoma across GenoMEL. Cancer Res 2006; 66: 9818-9828. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Lynch HT, Brand RE, Lynch JF et al. Hereditary factors in pancreatic cancer. J Hepatobiliary Pancreat Surg 2002; 9: 12-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Huxley R, Ansary-Moghaddam A, Berrington de González A et al. Type-II diabetes and pancreatic cancer: a meta-analysis of 36 studies. Br J Cancer 2005; 92: 2076-2083. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Calle EE, Murphy TK, Rodriguez C et al. Diabetes mellitus and pancreatic cancer mortality in a prospective cohort of United States adults. Cancer Causes Control 1998; 9: 403-410. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Chari ST, Leibson CL, Rabe KG et al. Probability of pancreatic cancer following diabetes: a population-based study. Gastroenterology 2005; 129: 504-511. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Platts J. Insulin therapy and cancer risk in diabetes mellitus. Clin Med 2010; 10: 509-512. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Bracci PM. Obesity and pancreatic cancer: Overview of epidemiologic evidence and biologic mechanism. Mol Carcinog 2012; 51: 53-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Lin Y, Kikuchi S, Tamakoshi A et al. JACC Study Group. Obesity, physical activity and the risk of pancreatic cancer in a large Japanese cohort. Int J Cancer 2007; 120: 2665-2671. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Whitcomb DC, Pogue-Geile K. Pancreatitis as a risk for pancreatic cancer. Gastroenterol Clin North Am 2002; 31: 663-678. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Yamaguchi K, Ohuchida J, Ohtsuka T et al. Intraductal papillary-mucinous tumor of the pancreas concomitant with ductal carcinoma of the pancreas. Pancreatology 2002; 2: 484-490. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Nakaizumi A, Tanaka S, Oshikawa O et al. Branch duct type IPMN concomitant with usual invasive ductal carcinoma. Tan to Sui 2002; 23: 1013-1019.
    19. Tada M, Kawabe T, Arizumi M et al. Pancreatic cancer in patients with pancreatic cystic lesions: a prospective study in 197 patients. Clin Gastroenterol Hepatol 2006; 4: 1265-1270. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Uehara H, Nakaizumi A, Ishikawa O et al. Development of ductal carcinoma of the pancreas during follow-up of branch duct intraductal papilary mucinous neoplasm of the pancreas. Gut 2008; 57: 1561-1565. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Calle EE, Rodriguez C, Walker-Thurmond K et al. Overweight, obesity, and mortality from cancer in a prospectively studied cohort of U.S. adults. N Engl J Med 2003; 348: 1625-1638. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Polesel J, Talamini R, Negri E et al. Dietary habits and risk of pancreatic cancer: an Italian case-control study. Cancer Causes Control 2010; 21: 493-500. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Otsuki M, Tashiro M. Chronic pancreatitis and pancreatic cancer, lifestyle-related diseases. Intern Med 2007; 46: 109-113. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. de Vos tot Nederveen Cappel WH, Lagendijk MA, Lamers CB et al. Surveillance for familial pancreatic cancer. Scand J Gastroenterol Suppl 2003; 239: 94-99. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Lowenfels AB, Maisonneuve P, Whitcomb DC et al. Cigarette smoking as a risk factor for pancreatic cancer in patients with hereditary pancreatitis. JAMA 2001; 286: 169-170. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Ogawa Y, Tanaka M, Inoue K et al. A prospective pancreatographic study of the prevalence of pancreatic carcinoma in patients with diabetes mellitus. Cancer 2002; 94: 2344-2349. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Trna J, Dítě P, Adamcová M et al. Diabetes Mellitus in Pancreatic Cancer Patients in the Czech Republic - Sex Differences? Exp Diab Res 2012; přijato do tisku. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Stolzenberg-Solomon RZ, Graubard BI, Chari S et al. Insulin, glucose, insulin resistance, and pancreatic cancer in male smokers. JAMA 2005; 294: 2872-2878. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Call R, Griemsley M, Cadwallader L et al. Insulin-carcinogen or mitogen? Preclinical and clinical evidence from prostate, breast, pancreatic and colorectal research. Postgrad Med 2010; 122: 158-165. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. De Waele B, Vanmierlo B, Van Nieuwenhove Y et al. Impact of body overweight and class I, II and III obesity on the outcome of acute biliary pancreatitis. Pancreas 2006; 32: 343-345. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Larsson SC, Orsini N, Wolk A. Body mass index and pancreatic cancer risk: a metaanalysis of prospective studies. Int J Cancer 2007; 120: 1993-1998. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Stolzenberg-Solomon RZ, Blaser MJ, Limburg PJ et al. Helicobacter pylori seropositivity as a risk factor for pancreatic cancer. J Natl Cancer Inst 2001; 93: 937-941. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Reuter S, Gusta SC, Chaturvedi MM et al. Oxidative stress, inflammation and cancer: how are they linked? Free Radic Biol Med 2010; 49: 1603-1616. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Gallicchio L, Kouzis A, Genkinger JM et al. Active cigarette smoking, household passive smoke exposure, and the risk of developing pancreatic cancer. Prev Med 2006; 2: 200-205. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Yadav D, Hawes RH, Brand RE et al. Whitcomb DC; North American Pancreatic Study Group. Alcohol consumption, cigarette smoking, and the risk of recurrent acute and chronic pancreatitis. Arch Intern Med 2009; 169: 1035-1045. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Dítě P, Trna J, Bělobrádková J et al. Pankreatický karcinom - vztah k diabetes mellitus a kouření. Vnitř Lék 2011; 57: 159-162. Přejít na PubMed...
    37. Tramacere I, Scotti L, Jenab M et al. Alcohol drinking and pancreatic cancer risk: a meta-analysis of the dose risk relation. Int J Cancer 2010; 126: 1474-1486. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Nishi M, Ohba S, Hirata K et al. Dose-response relationship between coffee and the risk of pancreas cancer. Jpn J Clin Oncol 1996; 26: 42-48. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Gullo L, Pezzili R, Morselli-Labate AM. Italian Pancreatic Cancer Study Group. Coffee and cancer of the pancreas: an Italian multicenter study. Pancreas 1995; 11: 223-229. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.