Vnitr Lek 2012, 58(6):455-465

Kladribin je velmi účinným lékem pro léčbu histiocytózy z Langerhansových buněk a vzácných histiocytárních nemocí ze skupiny juvenilního xantogranulomu

Z. Adam1,*, P. Szturz1, L. Pour1, M. Krejčí1, L. Zahradová1, M. Tomíška1, Z. Král1, R. Koukalová2, Z. Řehák2, J. Mayer1
1 Interní hematoonkologická klinika Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc.
2 PET-CT oddělení Masarykova onkologického ústavu Brno, přednosta prim. MUDr. Karol Bolčák

Kladribin (2-chlorodeoxyadenosin) je v buňce metabolizován a fosforylován až na 2-chloroadenosintrifosfát, který je vlastní účinnou formou léku. Akumulace 2-chloroadenosintrifosfátu je největší v buňkách, jejichž aktivační (fosforylační) enzym, deoxycytidinkináza, má největší aktivitu, zatímco inaktivační (defosforylační) enzym, cytoplazmatická 5-nukleotidáza, má nejmenší aktivitu. Velmi příznivý poměr uvedených 2 enzymů pro vysokou účinnost kladribinu je v klidových a proliferujících lymfocytech. Proto je kladribin účinným lékem pro pacienty s vlasatobuněčnou leukemií, Waldenströmovou makroglobulinemií, ale i chronickou B-lymfocytární leukemií. Podobně vysoké koncentrace 2-chloroadenosintrifosfátu jsou však dosahovány v některých buňkách histiocytární řady, v monocytech a také v Langerhansových dendritických buňkách. Proto je kladribin vysoce účinným lékem pro léčbu histiocytózy z Langerhansových buněk a také pro léčbu nemocí ze skupiny juvenilního xantogranulomu. Autoři si dali za cíl sumarizovat publikované zkušenosti s kladribinem u histiocytárních chorob. Účinnost kladribinu zkoumala pouze 1 multicentrická klinická studie u dětské formy histiocytózy z Langerhansových buněk, ostatní údaje o účinnosti kladribinu u histiocytózy z Langerhansových buněk jsou z publikovaných popisů jednotlivých pacientů či menších kolektivů. V odborné literatuře evidované v databázi PUBMED-MEDLINE bylo popsáno celkem 60 pacientů dospělého věku s histiocytózou z Langerhansových buněk, kteří byli léčení kladribinem. Léčebné odpovědi (CR + PR) bylo dosaženo u 51 (85 %) z 60 léčených. U dětských pacientů s histiocytózou z Langerhansových buněk byl kladribin použit u 182 nemocných. U 110 (60,4 %) ze 182 bylo dosaženo léčebné odpovědi (CR + PR). Jedním z vysvětlení vyššího počtu léčebných odpovědí u dospělých může být menší míra agresivity histiocytózy z Langerhansových buněk u dospělých než u dětí. Dalším vysvětlením je fakt, že součet léčebných odpovědí je u dospělých získán jen z popisu případů a menších souborů, zatímco u dětí jsou zahrnuty jak popisy případů, tak i výsledky prospektivní klinické studie. Choroby ze skupiny juvenilního xantogranulomu jsou podstatně vzácnější než histiocytóza z Langerhansových buněk, a tak i počet publikací je menší. Celkem 7 publikací popisuje léčebnou účinnost kladribinu u některé z forem juvenilního xantogranulomu (Erdheimovy-Chesterovy nemoci, diseminovaného juvenilního xantogranulomu i u lokalizované formy typu xanthoma planum). Kladribin byl účinný také v případě infiltrace CNS jak buňkami histiocytózy z Langerhansových buněk, tak buňkami juvenilního xantogranulomu. V monoterapii je u pacientů s histiocytózou z Langerhansových buněk velmi dobře tolerován bez závažnější myelosuprese.

Závěr:
Kladribin je vysoce účinným lékem pro léčbu histiocytózy z Langerhansových buněk s velmi dobrou tolerancí u těchto pacientů, u nichž obvykle není infiltrována kostní dřeň. Proto je vhodný pro iniciální léčbu dospělých osob s multifokální a multisystémovou formou histiocytózy z Langerhansových buněk. Své místo má dále v léčbě relapsů histiocytózy z Langerhansových buněk po jiné iniciální léčbě. Dle publikovaných zkušeností je účinným lékem pro choroby ze skupiny juvenilního xantogranulomu, ale také u Rosai-Dorfmanovy choroby.

Klíčová slova: kladribin; 2-chlorodeoxyadenosin; histiocytóza z Langerhansových buněk; diabetes insipidus; juvenilní xantogranulom; xanthoma planum; Erdheimova-Chesterova choroba; Rosai-Dorfmanova choroba; sinusová histiocytóza s masivní lymfadenopatií

Cladribine is highly effective in the treatment of Langerhans cell histiocytosis and rare histiocytic disorders of the juvenile xanthogranuloma group

Cladribine (2-chlorodeoxyadenosine) is metabolised and phosphorylated in a cell up to 2-chloroadenosine triphosphate which is the actual effective form of the drug. The greatest accumulation of 2-chloroadenosine triphosphate is in the most active cells, where activating (phosphorylation) enzyme, deoxycytidine kinase, has the highest activity, whereas inactivating enzyme (dephosphorylation), cytoplasmic 5-nucleotidase, has the lowest activity. A very good ratio of the both enzymes for high effectiveness of cladribine is in resting and proliferating lymphocytes. Therefore, cladribine is an effective medication for hairy cell leukemia, Waldenström macroglobulinemia but also for chronic B-lymphocytic leukemia. However, such high concentrations of 2-chloroadenosine triphosphate are reached in some cells of histiocytic lines, in monocytes and also in Langerhans dendritic cells. That's why cladribine is highly effective medication in treating Langerhans cell histiocytosis and also in treating diseases of the juvenile xanthogranuloma group. In the paper we present a survey of published experience with cladribine in patients with Langerhans cell histiocytosis. The effectiveness of cladribine in the childhood form of Langerhans cell histiocytosis is investigated only in 1 multicentric clinical study, other data are taken from single case reports or small series studies. Cladribine was used in 60 adult patients altogether and in 51 of them (85%) treatment response (CR + PR) was achieved. In the group of childhood patients cladribine was used in 182 cases and treatment response (CR + PR) was reached in 110 (60.4%) thereof. One possible explanation for a higher number of therapy responses in adults is lower Langerhans cell histiocytosis aggressiveness in adults than in children. Another explanation is the fact that therapy responses in adults are summarized only from case reports and smaller cohorts, whereas in children, case reports and also results of a prospective randomized clinical study are included. Diseases of the juvenile xanthogranuloma group are much more rare than Langerhans cell histiocytosis and so the number of publications is smaller. In total, 7 publications describe therapy response of cladribine in some of the juvenile xanthogranuloma forms (Erdheim-Chester disease, disseminated juvenile xanthogranuloma and localized form of plane xanthoma type). Cladribine was also effective in CNS infiltration by Langerhans cell histiocytosis cells or juvenile xanthogranuloma cells.

Conclusions:
Cladribine is a highly effective medication used in treating Langerhans cell histiocytosis. It is very good tolerated in monotherapy. Therefore, it is suitable for initial therapy of adults with multifocal or multisystem form of Langerhans cell histiocytosis. Furthermore, it has the use in treating relapses after some other initial therapy. According to published experience, it is an effective drug for diseases of the juvenile xanthogranuloma group (Erdheim-Chester disease, diffuse juvenile xanthogranuloma and also Rosai-Dorfman disease).

Keywords: cladribine; 2-chlorodeoxyadenosine; Langerhans cell histiocytosis; diabetes insipidus; juvenile xanthogranuloma; plane xanthoma; Erdheim-Chester disease; Rosai-Dorfman disease; sinus histiocytosis with massive lymphadenopathy

Vloženo: 31. říjen 2011; Přijato: 14. únor 2012; Zveřejněno: 1. červen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Adam Z, Szturz P, Pour L, Krejčí M, Zahradová L, Tomíška M, et al.. Kladribin je velmi účinným lékem pro léčbu histiocytózy z Langerhansových buněk a vzácných histiocytárních nemocí ze skupiny juvenilního xantogranulomu. Vnitr Lek. 2012;58(6):455-465.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Kodet R, Mrhalová M. Histiocytóza z Langerhansových buněk z pohledu patologa. Vnitř Lék 2010; 56 (Suppl 2): 27-38.
  2. Mottl M. Histiocytóza z Langerhansových buněk u dětí a dospívajících. Vnitř Lék 2010; 56 (Suppl 2): 64-73.
  3. Doberauer C. Langerhans cell histiocytosis in adults. Vnitř Lék 2010; 56 (Suppl 2): 22-26.
  4. Fichter J, Doberauer C, Seegenschmiedt H. Langerhans cell histiocytosis in adults: An interdisciplinary challenge. Dtsch Arztebl 2007; 104: A2347-A2353.
  5. Aricò M, Girschikofsky M, Généreau T et al. Langerhans cell histiocytosis in adults. Report from the International Registry of the Histiocyte Society. Eur J Cancer 2003; 39: 2341-2348. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Haupt R, Nanduri V, Calevo MG. Permanent consequences in Langerhans cell histiocytosis patients: a pilot study from the Histiocyte Society-Late Effects Study Group. Pediatr Blood Cancer 2004; 42: 438-444. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Allen CE, McClain KL. Langerhans cell histiocytosis: a review of past, current and future therapies. Drugs Today 2007; 43: 627-643. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Pardanani A, Phyliky RL, Li CY et al. 2-Chlorodeoxyadenosine therapy for disseminated Langerhans cell histiocytosis. Mayo Clin Proc 2003; 78: 301-306. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Adam Z. Hematologické choroby nízkého stupně malignity. Standardní léčebné postupy a zhodnocení účinnosti 2-chlorodeoxyadenosinu. Brno: Lékařská fakulta MU 1998.
  10. Robak T, Jamroziak K, Gora-Tybor J et al. Comparison of cladribine plus cyclophosphamide with fludarabine plus cyclophosphamide as first-line therapy for chronic lymphocytic leukemia: a phase III randomized study by the Polish Adult Leukemia Group (PALG-CLL3 Study). J Clin Oncol 2010; 28: 1863-1869. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Arnér ES, Spasokoukotskaja T, Juliusson G et al. Phosphorylation of 2-chlorodeoxyadenosine (CdA) in extracts of peripheral blood mononuclear cells of leukaemic patients. Br J Haematol 1994; 87: 715-718. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Kawasaki H, Carrera CJ, Piro LD et al. Relationship of deoxycytidine kinase and cytoplasmic 5'-nucleotidase to the chemotherapeutic efficacy of 2-chlorodeoxyadenosine. Blood 1993; 81: 597-601. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Carrera CJ, Terai C, Piro LD et al. Potent toxicity of 2-chlorodeoxyadenosine toward human monocytes in vitro and in vivo. A novel approach to immunosupressive therapy. J Clin Invest 1996; 86: 1480-1488. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Liliemark J. The clinical pharmacokinetics of cladribine. Clin Pharmacokinet 1997; 32: 120-131. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Bryson MH, Sorkin EM. Cladribine: A review of its pharmacodynamics and pharmacokinetics properties and therapeutic potential in haematologic malignancies. Drugs 1993; 46: 872-894. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Liliemark J, Albertioni F, Hassan M et al. On the bioavailability of oral and subcutaneous 2-chloro-2'-deoxadenosine in human: alternative routes of administration. J Clin Oncol 1992; 10: 1514-1518. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Robak T, Lech-Maranda E, Korycka A et al. Purine nucleoside analogs as immunosuppressive and antineoplastic agents: mechanism of action and clinical activity. Curr Med Chem 2006; 13: 3165-3189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. McClain KL. Drug therapy for the treatment of Langerhans cell histiocytosis. Expert Opin Pharmacother 2005; 6: 2435-2441. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Saven A, Burian C. Cladribine activity in adult Langerhans-cell histiocytosis. Blood 1999; 93: 4125-4130. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Weitzman S, Wayne AS, Arceci R at al. Nucleoside analogues in the therapy of Langerhans cell histiocytosis: a survey of members of the histiocyte society and review of the literature. Med Pediatr Oncol 1999; 33: 476-481. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Imamura T, Sato T, Shiota Y et al. Outcome of pediatric patients with Langerhans cell histiocytosis treated with 2 chlorodeoxyadenosine: a nationwide survey in Japan. Int J Hematol 2010; 91: 646-651. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Weitzman S, Braier J, Donadieu J et al. 2'-Chlorodeoxyadenosine (2-CdA) as salvage therapy for Langerhans cell histiocytosis (LCH). Results of the LCH-S-98 protocol of the Histiocyte Society. Pediatr Blood Cancer 2009; 53: 1271-1276. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Rodriguez-Galindo C, Jeng M, Khuu P et al. Clofarabine in refractory Langerhans cell histiocytosis. Pediatr Blood Cancer 2008; 51: 703-706. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. McCowage GB, Frush DP, Kurtzberg J. Successful treatment of two children with Langerhans' cell histiocytosis with 2'-deoxycoformycin. J Pediatr Hematol Oncol 1996; 18: 154-158. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Adam Z, Szturz P, Ďuraš J et al. Použití kladribinu v první linii léčby multifokální nebo multiorgánové formy histiocytózy z Langerhansových buněk u dospělých osob. Vnitř Lék 2010; 56 (Suppl 2): 141-150.
  26. Watts J, Files B. Langerhans cell histiocytosis: central nervous system involvement treated successfully with 2-chlorodeoxyadenosine. Pediatr Hematol Oncol 2001; 18: 199-204. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Dhall G, Finlay JL, Dunkel IJ et al. Analysis of outcome for patients with mass lesions of the central nervous system due to Langerhans cell histiocytosis treated with 2-chlorodeoxyadenosine. Pediatr Blood Cancer 2008; 50: 72-79. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Ottaviano F, Finlay JL. Diabetes insipidus and Langerhans cell histiocytosis: a case report of reversibility with 2-chlorodeoxyadenosine. J Pediatr Hematol Oncol 2003; 25: 575-577. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Stine KC, Saylors RL, Saccente S et al. Efficacy of continuous infusion 2-CDA (cladribine) in pediatric patients with Langerhans cell histiocytosis. Pediatr Blood Cancer 2004; 43: 81-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Aerni MR, Aubry MC, Myers JL et al. R. Complete remission of nodular pulmonary Langerhans cell histiocytosis lesions induced by 2-chlorodeoxyadenosine in a non-smoker. Respir Med 2008; 102: 316-319. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Lazor R, Etienne-Mastroianni B, Khouatra C et al. Progressive diffuse pulmonary Langerhans cell histiocytosis improved by cladribine chemotherapy. Thorax 2009; 64: 274-275. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Bernard F, Thomas C, Bertrand Y et al. Multi-centre pilot study of 2-chlorodeoxyadenosine and cytosine arabinoside combined chemotherapy in refractory Langerhans cell histiocytosis with haematological dysfunction. Eur J Cancer 2005; 41: 2682-2689. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Robak T, Kordek R, Robak E et al. Langerhans cell histiocytosis in a patient with systemic lupus erythematosus: a clonal disease responding to treatment with cladribine, and cyclophosphamide. Leuk Lymphoma 2002; 43: 2041-2046. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Tam CS, Seymour JF, Prince HM. Treatment-releated myelodysplasia following fludarabine combinations chemotherapy. Haematologica 2006; 91: 1546-1550. Přejít na PubMed...
  35. Bowcock SJ, Rassam SM, Lim Z et al. High incidence of therapy releated myelodysplasia and acute leukemia in general haematology clinic patients treated with fludarabine and cyclophosphamide for indolent lymphoproliferative disorders. Br J Haematol 2006; 134: 242-243. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Yoshimi A, Kumano K, Motokura T et al. ESHAP therapy effective in patient with Langerhans cell sarcoma. Int J Hematol 2008; 87: 532-537. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Saven A, Figueroa ML, Piro LD et al. 2-Chlorodeoxyadenosine to treat refractory histiocytosis X. N Engl J Med 1993; 329: 734-735. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Saven A, Piro LD. 2-chlorodeoxyadenosine: a newer purine analog active in the treatment of indolent lymphoid malignancies. Ann Intern Med 1994; 120: 784-791. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Saven A, Foon KA, Piro LD. 2-Chlorodeoxyadenosine-induced complete remissions in Langerhans-cell histiocytosis. Ann Intern Med 1994; 121: 430-432. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Dallafior S, Pugin P, Cerny T et al. Successful treatment of a case of cutaneous Langerhans cell granulomatosis with 2-chlorodeoxyadenosine and thalidomide. Hautarzt 1995; 46: 553-560. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Dimopoulos MA, Theodorakis M, Kostis E et al. Treatment of Langerhans cell histiocytosis with 2 chlorodeoxyadenosine. Leuk Lymphoma 1997; 25: 187-189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Conias S, Strutton G, Stephenson G. Adult cutaneous Langerhans cell histiocytosis. Australas J Dermatol 1998; 39: 106-108. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Grau J, Ribera JM, Tormo M et al. Results of treatment with 2-chlorodeoxyadenosine in refractory or relapsed Langerhans cell histiocytosis. Study of 9 patients. Med Clin (Barc) 2001; 116: 339-342. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Chang SE, Koh GJ, Choi JH et al. Widespread skin-limited adult Langerhans cell histiocytosis: long-term follow-up with good response to interferon alpha. Clin Exp Dermatol 2002; 27: 135-137. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. Rodriguez-Galindo C, Kelly P, Jeng M et al. Treatment of children with Langerhans cell histiocytosis with 2-chlorodeoxyadenosine. Am J Hematol 2002; 69: 179-184. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  46. Goh NS, McDonald CE, MacGregor DP et al. Successful treatment of Langerhans cell histiocytosis with 2-chlorodeoxyadenosine. Respirology 2003; 8: 91-94. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Sander CS, Kaatz M, Elsner P. Successful treatment of cutaneous Langerhans cell histiocytosis with thalidomide. Dermatology 2004; 208: 149-152. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  48. Mottl H, Rob L, Stary J et al. Langerhans cell histiocytosis of vulva in adolescent. Int J Gynecol Cancer 2007; 17: 520-524. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  49. Aouba A, Larousserie F, Le Guern V et al. Spumous histiocytic oligoarthritis coexisting with systemic Langerhans' cell histiocytosis: case report and literature review. Joint Bone Spine 2009; 76: 701-704. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. Black A, Bershow A, Allen PS et al. Seventy-nine-year-old man with Langerhans cell histiocytosis treated with cladribine. J Am Acad Dermatol 2011; 65: 681-683. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  51. Baumann M, Cerny T, Sommacal A et al. Langerhans cell histiocytosis with central nervous system involvement-complete response to 2-chlorodeoxyadenosine after failure of tyrosine kinase inhibitor therapies with sorafenib and imatinib. Hematol Oncol 2011. doi: 10.1002//hon.1005. Epub ahead of print. Přejít k původnímu zdroji...
  52. Frost JD, Wiersma SR. Progressive Langerhans cell histiocytosis in an infant with Klinefelter syndrome successfully treated with allogeneic bone marrow transplantation. J Pediatr Hematol Oncol 1996; 18: 396-400. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  53. Stine KC, Saylors RL, Williams LL et al. 2-Chlorodeoxyadenosine (2-CDA) for the treatment of refractory or recurrent Langerhans cell histiocytosis (LCH) in pediatric patients. Med Pediatr Oncol 1997; 29: 288-292. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  54. Choi SW, Bangaru BS, Wu CD et al. Gastrointestinal involvement in disseminated Langerhans cell histiocytosis (LCH) with durable complete response to 2-chlorodeoxyadenosine and high-dose cytarabine. J Pediatr Hematol Oncol 2003; 25: 503-506. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  55. Mottl H, Ganevová M, Radvanská J et al. Treatment results of Langerhans cell histiocytosis with LSH II protocol. Čas Lék Česk 2005; 144: 753-755. Přejít na PubMed...
  56. Mottl H, Starý J, Chánová M et al. Treatment of recurrent Langerhans cell histiocytosis in children with 2-chlorodeoxyadenosine. Leuk Lymphoma 2006; 47: 1881-1884. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  57. Biswas G, Khadwal A, Arora B et al. Activity and toxicity of 2-CDA in Langerhans cell histiocytosis: a single institutional experience. Indian J Cancer 2007; 44: 137-141. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  58. Apollonsky N, Lipton JM. Treatment of refractory Langerhans cell histiocytosis (LCH) with a combination of 2-chlorodeoxyadenosine and cytosine arabinoside. J Pediatr Hematol Oncol 2009; 31: 53-56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  59. Pant C, Madonia P, Bahna SL et al. Langerhans cell histiocytosis, a case of Letterer Siwe disease. J La State Med Soc 2009; 161: 211-212. Přejít na PubMed...
  60. Betticher DC, Fey MF, von Rohr A et al. High incidence of infections after 2-chlorodeoxyadenosine (2-CDA) therapy in patients with malignant lymphomas and chronic and acute leukaemias. Ann Oncol 1994; 5: 57-64. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  61. Braiteh F, Kurzrock R. CASE 1. Langerhans cell histiocytosis of the thyroid. J Clin Oncol 2006; 24: 522-523. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  62. Dewan M, Al-Ghamdi AA, Zahrani MB. Lessons to be learned by Langerhans' cell histiocytosis. J R Soc Promot Health 2008; 128: 41-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  63. Plank L. Diagnostická patologie non-Langerhans cell histiocytóz. Vnitř Lék 2010; 56 (Suppl 2): 39-63.
  64. Guo J, Wang J. Adult ortbital xanthogranulomatous disease: review of the literature. Arch Pathol Lab Med 2009; 133: 1994-1997. Přejít k původnímu zdroji...
  65. Sivak-Callcott JA, Rootman J, Rasmussen SL et al. Adult xanthogranulomatous disease of the orbit and ocular adnexa: new immunohistochemical findings and clinical review. Br J Ophthalmol 2006; 90: 602-608. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  66. Vick VL, Wilson MW, Fleming JC et al. Orbital and eyelid manifestations of xanthogranulomatous diseases. Orbit 2006; 25: 221-225. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  67. Janssen D, Fölster-Holst R, Harms D et al. Clonality in juvenile xanthogranuloma. Am J Surg Pathol 2007; 31: 812-813. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  68. Decaux O, Laurat E, Perlat A et al. Systemic manifestations of monoclonal gammopathy. Eur J Intern Med 2009; 20: 457-461. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  69. Alexander AS, Turner R, Uniate L et al. Xanthoma disseminatum: a case report and literature review. Br J Radiol 2005; 78: 153-157. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  70. Vick VL, Wilson MW, Fleming JC et al. Orbital and eyelid manifestations of xanthogranulomatous diseases. Orbit 2006; 25: 221-225. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  71. Asarch A, Thiele JJ, Ashby-Richardson H et al. Cutaneous disseminated xantogranuloma in adult: case report and review of the literature. Cutis 2009; 83: 243-249. Přejít na PubMed...
  72. Altman J, Winkelmann RK. Diffuse normolipemic plane xanthoma. Generalized xanthelasma. Arch Dermatol 1962; 85: 633-640. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  73. Saven A, Piro LD. 2-Chlorodeoxyadenosine: a potent antimetabolite with major activity in the treatment of indolent lymphoproliferative disorders. Hematol Cell Ther 1996; 38 (Suppl 2): S93-S101. Přejít na PubMed...
  74. Sheidow TG, Nicolle DA, Heathcote JG. Erdheim-Chester disease: two cases of orbital involvement. Eye (Lond) 2000; 14: 606-612. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  75. Myra C, Sloper L, Tighe PJ et al. Treatment of Erdheim-Chester disease with cladribine: a rational approach. Br J Ophthalmol 2004; 88: 844-847. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  76. Reddy VC, Salomão DR, Garrity JA et al. Periorbital and ocular necrobiotic xanthogranuloma leading to perforation. Arch Ophthalmol 2010; 128: 1493-1494. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  77. Blouin P, Yvert M, Arbion F et al. Juvenile xanthogranuloma with hematological dysfunction treated with 2CDA-AraC. Pediatr Blood Cancer 2010; 55: 757-760. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  78. Rajendra B, Duncan A, Parslew R et al. Successful treatment of central nervous system juvenile xanthogranulomatosis with cladribine. Pediatr Blood Cancer 2009; 52: 413-415. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  79. Orsey A, Paessler M, Lange BJ et al. Central nervous system juvenile xanthogranuloma with malignant transformation. Pediatr Blood Cancer 2008; 50: 927-930. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  80. Adam Z, Koukalová R, Šprláková A et al. Úspěšná léčba Erdheimovy Chesterova nemoci chemoterapií obsahující 2-chlorodeoxyadenosine. Popis dvou případů a přehled literatury. Vnitř Lék 2011; 57: 576-589. Přejít na PubMed...
  81. Khezri F, Gibson LE, Tefferi A. Xanthoma disseminatum: effective therapy with 2-chlorodeoxyadenosine in a case series. Arch Dermatol 2011; 147: 459-464. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  82. Rosai J, Dorfman R. Sinus histiocytosis with massive lymphadenopathy. A newly recognized benign clinicopathological entity. Arch Pathol 1969; 87: 63-70.
  83. Konca C, Ozkurt ZN, Deger M et al. Extranodal multifocal Rosai-Dorfman disease: response to 2-chlorodeoxyadenosine treatment. Int J Hematol 2009; 89: 58-62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  84. Aouba A, Terrier B, Vasiliu V et al. Dramatic clinical efficacy of cladribine in Rosai-Dorfman disease and evolution of the cytokine profile: towards a new therapeutic approach. Haematologica 2006; 91 (Suppl 12): ECR52.
  85. Tasso M, Esquembre C, Blanco E et al. Sinus histiocytosis with massive lymphadenopathy (Rosai-Dorfman disease) treated with 2-chlorodeoxyadenosine. Pediatr Blood Cancer 2006; 47: 612-615. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  86. Williams W, Craver RD, Correa H et al. Use of 2-chlorodeoxyadenosine to treat infantile myofibromatosis. J Pediatr Hematol Oncol 2002; 24: 59-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.