Vnitr Lek 2012, 58(3):183-190

Zmeny krvného tlaku u chronicky hemodialyzovaných pacientov

K. Bobocká1,*, D. Eisnerová2, J. Kalužay1, P. Slezák3, I. Waczulíková4, A. Lehotská2, P. Ponťuch1
1 IV. interná klinika Lekárskej fakulty UK a UN Bratislava, Nemocnica sv. Cyrila a Metoda Bratislava, Slovenská republika, prednosta prof. MUDr. Peter Ponťuch, CSc.
2 Dialyzačné stredisko - Fresenius Medical Care, Bratislava-Petržalka, Slovenská republika, vedúci MUDr. Anna Lehotská
3 Inštitút normálnej a patologickej fyziológie SAV Bratislava, Slovenská republika, vedúci pracoviska RNDr. Oľga Pecháňová, DrSc.
4 Matematicko-fyzikálna fakulta UK Bratislava, Slovenská republika, vedúci pracoviska doc. RNDr. Karol Holý, CSc.

Úvod:
Nedostatočná kontrola krvného tlaku u chronicky hemodialyzovaných (HD) pacientov vedie k zvýšeniu kardiovaskulárnej chorobnosti i úmrtnosti. Získať čo najpresnejšie hodnoty krvného tlaku počas hemodialýzy i mimo hemodialyzačného zariadenia je nesmierne dôležité kvôli adekvátnej liečbe.

Cieľ:
Zmerať krvný tlak počas hemodialýzy a nasledujúcich 24 hod metódou ambulantného monitorovania (ABPM) u pacientov s normálnym tlakom a u pacientov s vyšším normálnym tlakom a hypertenziou. Preskúmať vzťah medzi zmenami krvného tlaku, ultrafiltráciou (UF) a medzidialyzačnými hmotnostnými prírastkami (HP).

Pacienti a metódy:
Súbor tvorilo 50 chronicky (> 3 mesiace) HD pacientov (muži/ženy 33/17) vo veku 57,5 (53-63; medián, medzikvartilový interval) rokov. Systolický a diastolický tlak (sTK, dTK) sa zaznamenával počas HD každú hodinu (H0-H4), následne bol naložený monitor Spacelab 90217. Hodnoty pulzného tlaku (pTK) sme vypočítali ako rozdiel sTK a dTK. Pacienti boli rozdelení do 2 skupín podľa priemernej hodnoty stredného artériového tlaku (MAP) vypočítanej ako aritmetický priemer hodnôt stredného arteriálneho tlaku na začiatku a po 1. hodine hemodialýzy: skupina A (n = 25), MAP < 100 mm Hg; skupina B (n = 25), MAP ≥ 100 mm Hg. Hmotnostný prírastok sme zaznamenali pred HD (HP1), celkovú UF po jej skončení a HP2 po zložení tlakového monitora. Hodnoty sTK a dTK získané v ABPM boli rozdelené do 8 trojhodinových intervalov (M1-8).

Výsledky:
sTK, dTK, pTK ani MAP sa v priebehu HD ani v jednej zo skupín významne nezmenil, ale rozdiel vo všetkých týchto tlakoch medzi skupinami bol významný (p = 0,01). Hodnoty jednotlivých tlakov na konci HD boli v skupine A nasledovné: sTK 125 (120-130) mm Hg, dTK 75 (60-80) mm Hg a PP 50 (40-60) mm Hg a v skupine B: sTK 150 (140-160) mm Hg, dTK 80 (80-90) mm Hg a PP 60 (60-70) mm Hg. Vplyv HP1 a HP2 na sTK, dTK ani pTK sme nepotvrdili ani v jednej zo skupín. Vzťah UF 3 000 (2 500-4 300) ml a rozdielu sTK (Δ sTK -5 mm Hg) v priebehu HD sme preukázali len v skupine A (p = 0,04). V skupine A sme zistili v porovnaní s koncom HD (H4) pokles sTK v 3.-6. intervale (p = 0,01; p = 0,02), vrátane spánku. V skupine B klesol sTK v porovnaní s koncom HD (H4) iba v 2. polovici spánku a v 6. intervale (p = 0,01; p = 0,03). V skupine A klesol dTK v porovnaní s koncom HD iba v 3. intervale snímania (p = 0,02), nie však počas spánku. V skupine B sa dTK výrazne znížil v porovnaní s koncom HD (H4) počas celého spánku (p = 0,01), následne aj v 6. a 7. intervale (p = 0,01; p = 0,03). Pulzný tlak v skupine A v porovnaní s koncom dialýzy (pTKH4) významne poklesol v 1., 7. a 8. intervale (p = 0,02; p = 0,03; p = 0,04). V B skupine sa od konca dialýzy pTK významne nemenil. Významný rozdiel v sTK i pTK medzi oboma skupinami sa udržal od skončenia HD počas celého snímania ABPM (p = 0,01). Hodnoty dTK medzi skupinami boli rozdielne po skončení HD (p = 0,01), počas 1. a 3. intervalu (p = 0,01), potom dTK v skupine B klesol na úroveň hodnôt v skupine A. Medzi skupinami nebol významný rozdiel v podiele non-dipperov a reverzných dipperov.

Záver:
sTK, dTK, pTK i MAP sa významne v oboch skupinách v priebehu HD nezmenili. V skupine pacientov s normálnym tlakom potvrdzujeme vplyv ultrafiltrácie na tlak krvi. Ani v jednej zo skupín sme nepreukázali vplyv hmotnostných prírastkov na zmeny tlaku krvi v priebehu 24 hod. V porovnaní s koncom HD došlo počas noci v oboch skupinách síce k významnému poklesu sTK, ale dTK poklesol iba v skupine B. Pulzný tlak sa počas noci ani v jednej zo skupín výrazne nezmenil. Medzi skupinami nebol významný rozdiel v podiele non-dipperov a reverzných dipperov.

Klíčová slova: artériová hypertenzia; hemodialýza; ambulantné monitorovanie krvného tlaku

Blood pressure changes in chronically haemodialysed patients

Background:
Poor blood pressure control in chronically haemodialysed patients leads to increased cardiovascular morbidity and mortality. Information on valid values of blood pressure during haemodialysis and out of office is very important in order to set up adequate treatment.

Aim:
To measure blood pressure during the haemodialysis and the subsequent 24-hour period using an ambulatory blood pressure monitoring (ABPM) in patients with normal blood pressure (BP) and patients with high normal BP and hypertension. Relationship between time-dependent blood pressure changes, ultrafiltration (UF) and interdialytic weight gain (IDWG) was analysed.

Patients and methods:
Fifty chronically haemodialysed (> 3 months) patients (males/females 33/18) aged 57.5 (53-63; median, interquartile interval) years were studied. Systolic and diastolic pressures (SP, DP) were measured during haemodialysis every hour (H0-H4) and over following 24 hours using Spacelab 90217 monitor. Pulse pressure (PP) values were calculated as a difference between SP and DP. The patients were stratified into two groups based on the cut-off-point calculated as the mean of two mean arterial pressure (MAP) values obtained at the beginning and after the first hour of HD: Group A (n = 25), MAP < 100 mm Hg; Group B (n = 25), MAP ≥ 100 mm Hg. Interdialytic weight gain was measured before HD (IDWG1) and after the ABPM (IDWG2); also ultrafiltration (UF) was obtained. The post-dialysis 24-h ABPM period was divided into eight 3-hour intervals (M1-8).

Results:
During HD no significant change in SP, DP or PP was found in both group, but there was a significant difference (p = 0.01) between both groups in SP, DP and PP.


Values of BP at the end of dialysis were in group A:
SP 125 (120-130) mm Hg, DP 75 (60-80) mm Hg and PP 50 (40-60) mm Hg in group B: SP 150 (140-160) mm Hg, DP 80 (80-90) mm Hg a PP 60 (60-70) mm Hg. We did not find any influence of IDWG1 or IDWG2 on SP or DP in both groups. Relationship between UF 3 000 (2 500-4 300) ml and SP (Δ sTK -5 mm Hg) was confirmed only in group A (p = 0.04). In group A, we found a decrease in SP during the third and sixth 3-hour interval (p = 0.01; p = 0.02) including sleeping period, all compared to the end of HD (H4). In group B, such a decrease in SP was found only in the second sleep interval (p = 0.01) and in the sixth 3-hour interval (p = 0.03), all compared to the end of HD (H4). As to DP at the end of dialysis (H4) in group A, it differed only in the third 3-hour interval (p = 0.02), but not during the sleeping period. In group B, the decrease of DP compared to the end HD (H4) was recorded during the two sleep intervals (p = 0.01), and also in the sixth and seventh 3-hour intervals (p = 0.01; p = 0.03). In group A, PP was compared to the end of HD (PPH4) significantly decreased in the first 3-hour interval (p = 0.02) and in seventh and eight 3-hour interval (p = 0.03; p = 0.04). In group B, PP did not significant change from the end of HD. Difference in SP between both groups was maintained over the entire course of ABPM (p = 0.01). However, DP values in both groups were different in the first and third 3-hour intervals (p = 0.01) but in following intervals DP in group B decreased to the level of that in group A. There was no significant difference in the proportion of non-dippers and reverse dippers in both groups.

Conclusion:
Systolic, diastolic, mean arterial and pulse pressure pressures were not significantly changed during the haemodialysis in both groups. Relationship between ultrafiltration and systolic pressure was confirmed only in group A. No influence of interdialytic weight gain on blood pressure during 24 hours was seen in either group. Systolic pressure decreased in both groups during the nighttime compared to post-HD values, but diastolic pressure decreased only in group B. PP did not decrease during the night in any group. There was no significant difference in the proportion of non-dippers and reverse dippers in both groups.

Keywords: arterial hypertension; haemodialysis; ambulatory blood pressure monitoring

Vloženo: 17. červen 2011; Přijato: 7. říjen 2011; Zveřejněno: 1. březen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bobocká K, Eisnerová D, Kalužay J, Slezák P, Waczulíková I, Lehotská A, Ponťuch P. Zmeny krvného tlaku u chronicky hemodialyzovaných pacientov. Vnitr Lek. 2012;58(3):183-190.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Collins AJ, Foley RN, Herzog C et al. United States Renal data System 2008 Annual Data Report III. Mortality and causes of death. Am J Kidney Dis 2009; 53 (1 Suppl): 211-226. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Kalantar-Zadeh K, Kilpatrick RD, McAllister CJ et al. Reverse epidemiology of hypertension and cardiovascular death in hemodialysys population: The 58h Annual Fall Conference and Scientific sessions. Hypertension 2005; 45: 811-817. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Zager PG, Nikolic J, Brown RH et al. "U" curve association of blood pressure and mortality in hemodialysis patients. Medical Directors of Dialysis Clinic, Inc. Kidney Int 1998; 54: 561-569. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Klassen PS, Lowrie EG, Reddan DN et al. Association between pulse pressure and mortality in patients undergoing maintenance hemodialysis. JAMA 2002; 287: 1548-1555. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Rocco MV, Yan G, Heyka RJ et al. HEMO Study Group. Risk factors for hypertension in chronic hemodialysis patients: Baseline data from the HEMO Study. Am J Nephrol 2001; 21: 280-288. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Agarwal R, Peixoto AJ, Santos SF et al. Pre- and postdialysis blood pressures are imprecise estimates of interdialytic ambulatory blood pressure. Clin J Am Soc Nephrol 2006; 1: 389-398. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Amar J, Vernier I, Rossignol E et al. Nocturnal blood pressure and 24-hour pulse pressure are potent indicators of mortality in hemodialysis patients. Kidney Int 2000; 57: 2485-2491. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Dolan E, Stanton A, Thijs L et al. Superiority of ambulatory over clinic blood pressure measurement in predicting mortality: The Dublin outcome study Hypertension 2005; 46: 156-161. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Covic A, Haydar AA, Goldsmith D. Ambulatory blood pressure monitoring in hemodialysis patient: A critique and literature review. Semin Dial 2004; 17: 255-259. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. The Task Force for the Management of Arterial Hypertension of the European Society of Hypertension (ESH) and of the European Society of Cardiology (ECS). 2007 Guidelines for the management of arterial hypertension. J Hypertens 2007; 25: 1105-1187. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Conover WJ. Practical Nonparametric Statistics. 3th ed. Wiley series in probability and statistics: Applied and probability statistics section 1999; 386-422.
    12. Savage T, Fabbian F, Giles M et al. Interdialytic weight gain and 48-hours blood pressure in haemodialysis patients. Nephrol Dial Transplant 1997; 12: 2308-2311. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Nedbálková M, Souček M. Hypertenze u dialyzovaných pacientů. Vnitř Lék 2008; 54: 827-834. Přejít na PubMed...
    14. Machek P, Jirka T, Moissl U et al. Guided optimization of fluid status in haemodialysis patients. Nephrol Dial Transplant 2010; 25: 538-544. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Wabel P, Moissl U, Chamney P et al. Towards improved cardiovascular management: the necessity of combining blood pressure and fluid overload. Nephrol Dial Transplant 2008; 23: 2965-2971. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Passauer J, Petrov H, Schleser A et al. Evaluation of clinical dry weight assessment in haemodialysis patients using bioimpedance spectroscopy: a cross-sectional study. Nephrol Dial Transplant 2010; 25: 545-551. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Kidney Disease Outcomes Quality Initiative (K/DOQI). Clinical practice guidelines on hypertension and antihypertensive agents in chronic kidney disease. Am J Kidney Dis 2004; 43 (5 Suppl 1): S1-S290. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Inrig JK, Patel UD, Gillespie BS et al. Relationship between interdialytic weight gain and blood pressure among prevalent hemodialysis patient. Am J Kidney Dis 2007; 50: 108-118. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Khalaj AR, Sanavi S, Afshar R et al. Effect of intradialytic change in plasma volume on blood pressure in patients undergoing maintenance hemodialysis. J Lab Physicians 2010; 2: 66-69. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Charra B, Bergström J, Scribner BH. Blood pressure control in dialysis patients: importance of the lag phenomenon. Am J Kidney Dis 1998; 32: 720-724. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Burton JO, Jefferies HJ, Selby NM et al. Hemodialysis-induced cardiac injury: determinants and associated outcomes. Clin J Am Soc Nephrol 2009; 4: 914-920. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Inrig JK, Patel UD, Toto RD et al. Association of blood pressure increases during hemodialysis with 2 year mortality in incident hemodialysis patients: A secondary analysis of the dialysis morbidity and mortality wave 2 study. Am J Kidney Dis 2009; 54: 881-890. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Jaeger JQ, Mehta RL. Assessment of dry weight in dialysis - An overview. J Am Soc Nephrol 1999; 10: 392-403. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Agarval R. Role of home blood pressure monitoring in hemodialysis patients. Am J Kidney Dis 1999; 33: 682-687. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Movilli E, Cancarini CG, Cassamali S et al. Inter-dialytic variations in blood volume and total body water in uraemic patients treated by dialysis. Nephrol Dial Transplant 2004; 19: 185-189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Agarwal R. How should hypertension be assessed and managed in hemodialysis patients? Home BP, not dialysis unit BP, should be used for managing hypertension. Semin Dial 2007; 20: 402-405. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Parati G, Stergiou SG, Asmar R et al. ESH Working Group on Blood Pressure Monitoring. European society of hypertension guidelines for blood pressure monitoring at home: A summary report of the second international consensus conference on home blood monitoring. J Hypertens 2008; 25: 1505-1526. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Liu M, Takahashi H, Morita Y et al. Non-dipping is a potent predictor of cardiovascular mortality and is associated with autonomic dysfunction in haemodialysis patients. Nephrol Dial Transplant 2003; 18: 563-569. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Bouhanick B, Bongard V, Amar J et al. Prognostic value of nocturnal blood pressure and reverse-dipping status on the occurrence of cardiovascular events in hypertensive diabetic patients. Diabetes Metab 2008; 34: 560-567. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Brotman DJ, Davidson MB, Boumitri M et al. Impaired diurnal blood pressure variation and all-cause mortality. Am J Hypertens 2008; 21: 92-97. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Johnson DW, Dent H, Hawley CM et al. Association of Dialysis Modality and Cardiovascular Mortality in Incident Dialysis Patients. Clin J Am Soc Nephrol 2009; 4: 1620-1628. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.