Vnitr Lek 2011, 57(7-8):603-606
Minulost, současnost a budoucnost náhrady funkce ledvin
- Klinika nefrologie 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha, přednosta prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc.
Představa, že selhání ledvin vede k "uremii" retencí solutů, které jsou normálně vylučovány zdravými ledvinami, byla formulována již v 1. polovině 19. století. Objevy osmózy a kolodiové membrány umožnily první pokusy s dialýzou nejdříve u zvířat a poté i u lidí v 1.čtvrtině 20. století. Dialýza se stala od poloviny 40. let minulého století metodou léčby akutního selhání ledvin a vyřešení dlouhodobého cévního přístupu umožnilo začátkem 60. let zahájit v řadě zemí program chronické hemodialýzy, který spolu s transplantací ledvin zachránil život, nebo jej alespoň významně prodloužil, milionům pacientů s chronickým selháním ledvin. V posledních 50 letech došlo k dramatickému vzestupu počtu chronicky dialyzovaných pacientů, zvýšila se bezpečnost a účinnost hemoeliminačních metod a byla zavedena účinná léčba řady komplikací chronického selhání ledvin (např. hypertenze, anémie nebo kostní choroby). Přesto je mortalita dnes převážně starších, chronicky nemocných dialyzovaných pacientů velmi vysoká a kvalita života některých z nich zůstává stále nízká. Dominujícím problémem hemodialyzovaných pacientů je vysoká kardiovaskulární mortalita, na které se, ve srovnání s běžnou populací, více než ischemická choroba srdeční podílí chronické srdeční selhání a náhlá smrt. Snížení vysoké kardiovaskulární morbidity a mortality hemodialyzovaných pacientů je velmi obtížné. Prognózu pacientů ale zřejmě může zlepšit větší využití konvektivních metod očišťování krve a frekventní hemodialýzy a také účinná léčba dyslipidemie. Pro zlepšení perspektivy hemodialyzovaných pacientů je ale nutný zejména časný záchyt pacientů s chronickou renální insuficiencí a včasné ovlivnění všech tradičních, i pro selhání ledvin specifických kardiovaskulárních rizikových faktorů u pacientů s mírnou až středně těžkou chronickou renální insuficiencí. Budoucí vývoj v oblasti náhrady funkce ledvin je obtížné předvídat. Léčba by nepochybně měla být co nejvíce individualizována, mladší pacienti by měli být léčeni časnou transplantací, peritoneální dialýzou či domácí (frekventní) hemodialýzou. U starších pacientů by měla být vedle chronické hemodialýzy maximálně využívána konzervativní léčba. Jedním z budoucích trendů v oblasti hemodialýzy může být miniaturizace, která má potenciál k širšímu použití přenosné umělé ledviny. Zajímavou perspektivu představují i buňkami proximálního tubulu potažené umělé membrány či kultivace ledviny ex vivo.
Klíčová slova: náhrada funkce ledvin; hemoeliminační metody; kardiovaskulární morbidita
The past, the present and the future of renal replacement therapy
The observation that renal failure leads to 'uraemia' through retention of solutes that would otherwise be excreted by healthy kidneys, has been formulated as early as the first half of 19th century. The discovery of osmosis and a colloid membrane facilitated the first testing of dialysis, originally in animals and in the first quarter of 20th century also in humans. In the mid 1940s, dialysis became the method of choice for the treatment of acute renal failure. At the beginning of 1960s, the development of long-term venous access made programmes of chronic haemodialysis possible in many countries. These achievements, together with kidney transplantation, saved or significantly extended life of millions of patients with chronic renal failure. The last 50 years saw a dramatic increase in the number of chronically dialyzed patients; the safety and efficacy of haemodialysis methods improved and effective treatments have been introduced of a number of complications associated with chronic renal failure (e. g. hypertension, anaemia or bone disease). Despite this, mortality of, particularly older chronically dialyzed patients, is very high and their quality of life sometimes low. High cardiovascular mortality, frequently due to chronic heart failure and sudden death (unlike ischemic heart disease in healthy population), is a dominating problem. However, it is difficult to reduce the high cardiovascular morbidity and mortality of haemodialyzed patients. Patient prognosis might probably be improved by more frequent use of convective methods of blood purification and frequent haemodialysis as well as effective management of dyslipidemia. Nevertheless, early diagnosis of patients with chronic renal insufficiency and early management of all general as well as renal failure-specific risk factors in patients with mild to moderate chronic renal insufficiency is essential if the prognosis of haemodialyzed patients is to be improved. Future developments of renal replacement therapies are difficult to predict. The treatment should be individualized; early transplantation, peritoneal or home (frequent) haemodialysis should be performed in younger patients and conservative treatment, in addition to chronic haemodialysis, should be used in older patients. Miniaturization as one of the potential future trends could facilitate the use of portable artificial kidney. Artificial membranes coated with proximal tubule cells and ex vivo kidney cultivation represent another interesting perspective.
Keywords: renal replacement therapy; methods of haemosdialysis; cardiovascular morbidity
Vloženo: 6. duben 2011; Zveřejněno: 1. červenec 2011 Zobrazit citaci
Reference
- Cameron JS. History of the treatment of renal failure by dialysis. Oxford: Oxford University Press 2002: 1-345.
Přejít k původnímu zdroji... - Matoušovic K, Rychlík I, Dusilová Sulková S. Hereditatis petitio české nefrologie. Praha: Tigis 2009: 1-455.
- Herzog CA, Mangrum JM, Passman R et al. Sudden cardiac death and dialysis patients. Semin Dial 2008; 21: 300-307. Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed... - Eknoyan G, Beck GJ, Cheung AK et al. Hemodialysis (HEMO) Study Group. Effect of dialysis dose and membrane flux in maintenance hemodialysis. N Engl J Med 2002; 347: 2010-2019. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Locatelli F, Gauly A, Czekalski S et al. Membrane Permeability Outcome (MPO) Study Group. The MPO study: just a European HEMO study or something very different? Blood Purif 2008; 26: 100-104. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- FHN Group. Chertow GM, Levin NW, Beck GJ et al. In-center hemodialysis six times per week versus three times per week. N Engl J Med 2010; 363: 2287-2300. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Davenport A, Gura V, Ronco C et al. A wearable haemodialysis device for patients with end-stage renal failure: a pilot study. Lancet 2007; 370: 2005-2010. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Ding F, Humes HD. The bioartificial kidney and bioengineered membranes in acute kidney injury. Nephron Exp Nephrol 2008; 109: e118-e122. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Ross EA, Williams MJ, Hamazaki T et al. Embryonic stem cells proliferate and differentiate when seeded into kidney scaffolds. J Am Soc Nephrol 2009; 20: 2338-2347. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Yokoo T, Kawamura T. Xenobiotic kidney organogenesis: a new avenue for renal transplantation. J Nephrol 2009; 22: 312-317. Přejít na PubMed...