Vnitr Lek 2011, 57(4):364-367

Steatóza a steatohepatitida u diabetika

P. Hůlek1,*, I. Dresslerová2
1 II. interní klinika Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.
2 I. interní klinika Lékařské fakulty UK a FN Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. Jan Vojáček, DrSc., FESC, FACC

Steatóza jater a steatohepatitida nejčastěji provázejí metabolický syndrom, který je jedním z nejrozšířenějších onemocnění v tzv. vyspělých zemích a který úzce souvisí s výskytem kardiovaskulárních, ale i jiných onemocnění. Jeho hlavním znakem je abdominální typ obezity se zmnožením viscerálního tuku a s ním související inzulinová rezistence. K dalším hlavním rysům patří porucha glukózového metabolizmu, hypertriglyceridemie a arteriální hypertenze. Prostá jaterní steatóza je ve většině případů benigním a reverzibilním postižením jater. Za určitých okolností se však k prosté steatóze může přidat zánětlivá složka a nemoc může přes obraz NASH (nealkoholové steatohepatitidy) a jaterní fibrózy vyústit až v jaterní cirhózu a hepatocelulární karcinom. V anglosaské literatuře se tyto jednotlivé stupně jaterní choroby (prostá jaterní steatóza, steatohepatitida, fibróza i cirhóza) nazývají souhrnně NAFLD (non alcoholic fatty liver disease). Prostá steatóza přináší svému nositeli dle posledních zpráv zvýšené riziko ICHS (ischemická choroba srdeční), z hepatologického pohledu ale, na rozdíl od NASH, neprogreduje do cirhózy. Etiopatogeneze NASH má shodné rysy s etiopatogenezí inzulinové rezistence a metabolického syndromu, stejně jako diabetes mellitus 2. typu. Ačkoli zlatým standardem diagnostiky zůstává jaterní biopsie, zdá se, že se rýsují i nové diagnostické postupy, které by mohly neinvazivně odlišit prostou steatózu od NASH. V terapii se zkoušejí režimová opatření, léky, které snižují inzulinovou rezistenci, a uplatňují se tak současně v terapii diabetu 2. typu, ale testuje se i řada dalších léků a chirurgických postupů. Kromě ovlivnění inzulinové rezistence je možné cílit terapii na oxidační stres. Zatím však chybí dostatek randomizovaných, dvojitě slepých placebem kontrolovaných studií, v nichž by byl výsledek léčby ověřen i histologicky, a to zvláště u diabetiků. U nediabetiků je nejlepší studií práce Sanyalova sledující vývoj NASH pomocí histologie po placebu, pioglitazonu a vitaminu E u dostatečného počtu nemocných. Neobjasněných zůstává stále řada problémů jak v etiopatogenezi NAFLD a NASH, tak v jejich diagnostice a léčbě.

Klíčová slova: NASH; NAFLD; léčba NASH; léčba NAFLD

Steatosis and steatohepatitis in diabetic patient

Nonalcoholic fatty liver disease (NAFLD) is an increasingly recognized condition of excess fat deposition within the liver. NAFLD includes a spectrum of liver pathology ranging from bland hepatic steatosis to steatohepatitis and cirrhosis. Nonalcoholic steatohepatitis (NASH) is an inflammatory and fibrosing condition of the liver thought to be an intermediate stage of NAFLD that may progress to end-stage liver disease, liver-related death and hepatocellular carcinoma. Nonalcoholic steatohepatitis (NASH) is a common liver disease that is characterized histologically by hepatic steatosis, lobular inflammation, and hepatocellular ballooning, it can progress to cirrhosis in up to 15% of patients. There is currently no therapy that is of proven benefit for nonalcoholic steatohepatitis. The disease is closely associated with insulin resistance and features of the metabolic syndrome such as obesity (increased waist circumference), hypertriglyceridemia, and type 2 diabetes. The pathologic criteria are now well established and the diagnosis can only be made once the absence or limited use of alcohol is confirmed. In addition to insulin resistance, oxidative stress has been implicated as a key factor contributing to hepatic injury in patients with nonalcoholic steatohepatitis. Thus, both insulin resistance and oxidative stress are attractive targets for therapy in patients with this disease. Several pilot studies have provided evidence that insulin sensitizers such as thiazolidinediones and antioxidants such as vitamin E improve clinical and histologic features of nonalcoholic steatohepatitis. The medical evidence of a benefit, however, is limited, because these studies had small samples and were performed at single centers. Moreover, a recent multicenter trial showed a reduction in hepatic steatosis but no improvement in markers of cell injury after a year of rosiglitazone therapy. The value of these remains uncertain. Until now the best trial was done by Sanyal, who studied 240 patients divided into 3 groups (pioglitazone versus vitamin E versus placebo) - multicenter, randomized, double-blind clinical trial in non-diabetics.

Keywords: NASH; NAFLD; therapy of NASH; therapy of NAFLD

Vloženo: 27. únor 2011; Zveřejněno: 1. duben 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hůlek P, Dresslerová I. Steatóza a steatohepatitida u diabetika. Vnitr Lek. 2011;57(4):364-367.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Sundaram V, Northup G, Nadkarmi M et al. Metabolic syndrome is a major risk factor for NAFLD among patients with non-insulin dependent diabetes mellitus. Gastroenterology 2006; 130: A-824.
    2. Sobhonslidsuk A, Jongjirasiri S, Wisedopas N et al. Waist Circumference as a determinant of visceral fat in NASH. Gastroenterology 2006; 130: A-820.
    3. Younossi Z, Baranova A, Ad N et al. Serum adiponectin and resistin in NAFLD and arteriosclerosis. Gastroenterology 2006; 130: A-828.
    4. Ibdah JA, Zhao Y, Chan TO et al. Development of NAFLD in mice heterozygous for mitochondrial trifunctional protein is associated with reduced activation of the PI3K//AKT signaling pathway. Gastroenterology 2006; 130: A762.
    5. Treiber G, Weigt J, Kolfenbach S et al. The role of bacterial overgrowth in patients with NAFLD. Gastroenterology 2006; 130 (4 Suppl 2): A-823.
    6. Jacqueminet S, Morra R, Munteanu M et al. Screening for advanced fibrosis using non-invasive biomarkers (Fibrotest-Fibrosure) in diabetic patients. Gastroenterology 2006; 130: A-822. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Suzuki A, Muto A, Okada T et al. Aminotransferase levels and ultrasonography evidence of fatty liver in patients with NAFLD change over time reflecting changes in body weight: A 3-year follow-up study. Gastroenterology 2006; 130: A-820.
    8. Wieckowska A, Zein N, Yerian L et al. Detection of caspase activity in the blood of patients NAFLD as a novel biomarker of disease severity. Gastroenterology 2006; 130: A-749.
    9. Shirin H, Aeed V, Sorin M et al. Utility of 13C-methacetin breath test in the evaluation of the extent of hepatic injury in an animal model. Gastroenterology 2006; 130: A-828.
    10. Urita Y, Ishihara S, Arai K et al. [1-13C]-acetate breath test reveals impaired acetate metabolism in patients with fatty liver diseases. Gastroenterology 2006; 130: A-594.
    11. Fukuzawa Y, Ohashi T, Matsumati E et al. Efficacy of non-invasive hepatic fibrosis quantification by liver elasticity measurement in nonalcoholic steatohepatitis (NASH) - comparison of ultrasonic transient elastography and histopathological diagnosis. Gastroenterology 2006; 130: A-79.
    12. Kelleher TB, MacFarlane C, de Ledinghen V et al. Risk factors and hepatic elastography (Fibroscan) in the prediction of hepatic fibrosis in NASH. Gastroenterology 2006; 130: A768.
    13. Munteanu M, Ngo Y, De Torres M et al. Three-dimensional and metabolic variability of Fibroscan (transient elastography) measures in healthy volunteers. Gastroenterology 2006; 130: A-768.
    14. Larson S, Bowers S, Pulcini J et al. Histopathologic variability between the right and left lobe of the liver in obese patients undergoing bypass surgery. Gastroenterology 2006; 130: A-768.
    15. Wintle ME, Nielsen L, Guan X et al. Exenatide reduced weight and decreased elevated hepatic alanine transaminase (ALT) in patients with type 2 diabetes: 82-week interim analysis. Gastroenterology 2006; 130: A-822.
    16. Inoue M, Tazuma S, Hyogo S et al. Pravastatin, a HMG-CoA reductase inhibitor, attenuates hepatic oxidative stress to retard liver fibrogenesis of NAFLD in an in vivo study: An evidence for therapeutic potential of statin on NASH. Gastroenterology 2006; 130: A-828.
    17. Merat S, Aduli M, Kazemi R et al. Changes in liver histology after one year of treatment with probucol in NASH. Gastroenterology 2006; 130: A-595.
    18. Stefano JT, Oliveira C, Lima V et al. Protective effect of Yo Jyo Hen Shi Ko (YHK) in NASH in ob/ob mice: increased PPAR-alpha gene expression. Gastroenterology 2006; 130: A-827.
    19. Dohmen T, Ohshima S, Orie Y et al. Cell protective function of epimorphin against oxidative stress caused by hydrogen peroxide. Gastroenterology 2006; 130: A-825.
    20. Duma DG, Ozdemir F, Birben E et al. Effects of pentoxifylline on TNF-alpha production by peripheral blood mononuclear cells in patients with NASH. Gastroenterology 2006; 130: A-828.
    21. Yu J, Chu E, Chan H et al. Lipoprotein lipase activator NO-1886 ameliorates the severity of dietary steatohepatitis in mice. Gastroenterology 2006; 130: A-825.
    22. Shields WW, Thomson KE, Grice GA. The effect of metformin and standard therapy versus standard therapy alone in nondiabetic patients with insulin resistence and nonalcoholic steatohepatitis (NASH): a pilot trial. Therap Adv Gastroenterol 2009; 2: 157-163. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Gastalldelli A, Harrison S, Belfort-Aguiar R. Pioglitazone in the treatment of NASH: The role of adiponectin. Aliment Pharmacol Ther 2010; 32; 769-775. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Sanyal A, Chalasani N, Kowdley K et al. NASH CRN. Pioglitazone, vitamin E, or placebo for nonalcoholic steatohepatitis. N Engl J Med 2010; 362; 1675-1685. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.