Vnitr Lek 2010, 56(Suppl 2):141-151

Použití kladribinu v první linii léčby multifokální anebo multiorgánové formy histiocytózy z Langerhansových buněk u dospělých osob

Z. Adam1,*, P. Szturz1, J. Ďuraš2, Z. Řehák3, R. Koukalová3, L. Pour1, M. Krejčí1, M. Navrátil1, Z. Adamová4, R. Hájek1, J. Mayer1
1 Interní hematoonkologická klinika Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc.
2 Oddělení klinické hematologie FN Ostrava, přednosta prim. MUDr. Jaroslav Gumulec, Ph.D.
3 Oddělení nukleární medicíny a pozitronové emisní tomografie Masarykova onkologického ústavu Brno, přednosta prim. MUDr. Karol Bolčák
4 Chirurgické oddělení nemocnice Vsetín, přednosta prim. MUDr. Jaroslav Sankot

Úvod:
Klasickými léky pro léčbu histiocytózy z Langerhansových buněk (LCH) je vinblastin a prednison. Velmi účinným lékem pro LCH je také kladribin. Zprvu byl používán v rámci léčby druhé a vyšší linie a dosahoval vysokého počtu léčebných odpovědí. Již v roce 2003 byla zveřejněna první zpráva o vynikajících výsledcích aplikace kladribinu v první léčebné linii. Na základě těchto zpráv a vlastních zkušeností s vysokou účinností kladribinu při jeho podání v druhé či vyšší léčebné linii používáme od roku 2003 kladribin nejen pro dospělé nemocné s relabující multifokální či multiorgánovou formou LCH, ale také v rámci léčby první linie multifokální a multisystémové formy LCH.


Pacienti a metodika:
Od roku 2001 jsme léčili kladribinem celkem 10 dospělých (9 mužů a 1 žena). Medián věku stanovení diagnózy je 31,5 (5-45) let. Choroba měla u 8 pacientů formu multiorgánového postižení a u 2 pacientů formu multifokální kostní formy s agresivním průběhem. Kladribin jsme podávali v dávce 5 mg/m2/den s.c. 5 dní po sobě ve 28denních intervalech. V případě nedostatečné účinnosti jsme u 2 nemocných po 3. cyklu kladribinu v monoterapii přešli na kombinovanou léčbu kladribin 5 mg/m2/den, cyklofosfamid 300 mg/den a dexametazon 20 mg/den, vše 1.-5. den. Maximálně jsme plánovali 6 cyklů. Medián podaných cyklů kladribinu byl 5 (4-6).

Výsledky:
Nemoc v době stanovení diagnózy jevila u 2 osob agresivní chování, a proto byl před podáním kladribinu proveden sběr kmenových krvetvorných buněk z periferní krve. Celkem 9 pacientů již ukončilo léčbu a z nich 8 (88 %) je v kompletní remisi. Pouze u jednoho pacienta byla léčba neúspěšná - nemoc progredovala do 60 dnů od ukončení léčby. U tohoto pacienta byly podány 3 cykly režimu CHOEP (cyklofosfamid, adriamycin, vinkristin, etoposid a prednison) a léčba byla zakončena vysokodávkovanou chemoterapií BEAM (carmustin, cytosinarabinosid, etoposid, melfalan). Pacient je 5 měsíců od vysokodávkované léčby v kompletní remisi. Léčebnou odpověď jsme pozorovali u všech 3 pacientů s postižením CNS, u 2 pacientů s ložiskem LCH v infundibulu hypofýzy a u 1 nemocné s ložiskem LCH v temporálním laloku.

Závěr:
Kladribin je vhodným lékem pro multiorgánové a multifokální formy LCH. V našem kolektivu 9 hodnotitelných nemocných dosáhla léčba kladribinem 88 % kompletních remisí. Tři pacienti měli postižení CNS a u všech 3 bylo dosaženo léčebné odpovědi. Přidání cyklofosfamidu a dexametazonu po 4. cyklu zlepšilo u 2 pacientů léčebnou odpověď, ale pouze u jednoho z nich byla dosažena dlouhodobá léčebná odpověď. Vyhodnocení přidání cyklofosfosfamidu a dexametazonu ke kladribinu u pacientů s LCH bude vyžadovat hodnocení této léčby ve větší skupině nemocných.

Klíčová slova: kladribin; 2-chlorodeoxyadenosin; histiocytóza z Langerhansových buněk; diabetes insipidus

Cladribine as the first line treatment in multifocal or multiorgan Langerhans cell histiocytosis in adult patients

Introduction:
Vinblastin and prednisone are the traditional treatment choices in Langerhans cell histiocytosis (LCH). Cladribine has also been shown to be highly effective. It was originally used as the second and higher lines treatment and achieved high treatment response. The first report on excellent results achieved with cladribine as the first line treatment was published in 2003. Based on this report and our own experience with high efficacy of cladribine when administered as the second and higher line treatment, we use cladribine since 2003 not only for adult patients with relapsing multifocal or multiorgan form of LCH but also as part of the first line treatment of multifocal and multisystemic forms of LCH.


Patients and methodology:
Ten patients (9 men and 1 woman) have been treated with cladribine since 2001. Median age at diagnosis was 31.5 (5-45) years. The disease involved multiple organs in 8 patients and had an aggressive multifocal bone-involving form in 2 patients. Cladribine was administered in the dose of 5 mg/m2/day s.c. for 5 consecutive days in 28-day intervals. In 2 patients in whom the treatment was insufficient, the 3rd cycle of cladribine monotherapy was followed by a combination treatment with cladribine 5 mg/m2/day, cyclophosphamide 300 mg/day and dexamethasone 20 mg/day, all 1st-5th day. We planned a maximum of 6 cycles. Median of administered cladribine cycles was 5 (4-6).

Results:
In 2 patients, the disease had an aggressive character at the diagnosis, and thus a collection of haematopoietic stem cells from peripheral blood was performed before cladribine administration. In total, 9 patients have now completed their treatment and, of these, 8 (88%) are in complete remission. The treatment was ineffective in one patient only - it relapsed within 60 days from treatment completion. This patient received three cycles of the CHOEP regimen (cyclophosphamide, adriamycin, vincristine, etoposide and prednisone) and the treatment was completed with high-dose BEAM chemotherapy (carmustine, cytarabine, etoposide, melphalan). The patient has now been in complete remission for 5 months from the completion of the high-dose therapy. Treatment response was observed in all 3 patients with CNS involvement, in 2 patients with LHC focus in pituitary infundibulum and in 1 patient with LCH focus in temporal lobe.

Conclusion:
Cladribine is a suitable treatment modality for multiorgan and multifocal forms of LCH. Complete remission was achieved in 88% of the 9 evaluable patients. Treatment response was achieved in all three patients with CNS lesions. Addition of cyclophosphamide and dexamethasone after the 4th cycle improved treatment response in 2 patients, although this response was sustained on longer term basis in one patient only. Ascertaining the usefulness of adding cyclophosphamide and dexamethasone to cladribine in patients with LCH will require evaluation of this treatment on a larger sample of patients.

Keywords: cladribine; 2-chlorodeoxyadenosine; Langerhans cell histiocytosis; diabetes insipidus

Vloženo: 9. září 2010; Zveřejněno: 1. duben 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Adam Z, Szturz P, Ďuraš J, Řehák Z, Koukalová R, Pour L, et al.. Použití kladribinu v první linii léčby multifokální anebo multiorgánové formy histiocytózy z Langerhansových buněk u dospělých osob. Vnitr Lek. 2010;56(Supplementum 2):141-151.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Aricò M, Girschikofsky M, Généreau T et al. Langerhans cell histiocytosis in adults. Report from the International Registry of the Histiocyte Society. Eur J Cancer 2003; 39: 2341-2348. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Haupt R, Nanduri V, Calevo MG et al. Permanent consequences in Langerhans cell histiocytosis patients: a pilot study from the Histiocyte Society-Late Effect Study Group. Pediatr Blood Cancer 2004; 42: 438-444. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Allen CE, McClain KL. Langerhans cell histiocytosis: a review of past, current and future therapies. Drugs Today (Barc) 2007; 43: 627-643. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Carrera CJ, Terai C, Piro LD et al. Potent toxicity of 2-chlorodeoxyadenosine toward human monocytes in vitro and in vivo. A novel approach to immunosuppressive therapy. J Clin Invest 1996; 86: 1480-1488. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Liliemark J. The clinical pharmacokinetics of cladribine. Clin Pharmacokinet 1997; 32: 120-131. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Bryson MH, Sorkin EM. Cladribine: a review of its pharmacodynamic and pharmacokinetic properties and therapeutic potential in haematological malignancies. Drugs 1993; 46: 872-894. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Liliemark J, Albertoni F, Hassan M et al. On the bioavailability of oral and subcutaneous 2-chloro-2'-deoxadenosine in humans: alternative routes of administration. J Clin Oncol 1992; 10: 1514-1518. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Robak T, Lech-Maranda E, Korycka A et al. Purine nucleoside analogs as immunosuppressive and antineoplastic agents: mechanism of action and clinical activity. Curr Med Chem 2006; 13: 3165-3189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Adam Z. Hematologické choroby nízkého stupně malignity. Standardní léčebné postupy a zhodnocení účinnosti 2-chlorodeoxyadenosinu. Brno: Lékařská fakulta MU 1998.
  10. McClain KL. Drug therapy for the treatment of Langerhans cell histiocytosis. Expert Opin Pharmacother 2005; 6: 2435-2441. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Saven A, Burian C. Cladribine activity in adult Langerhans-cell histiocytosis. Blood 1999; 93: 4125-4130. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Weitzman S, Wayne AS, Arceci R at al. Nucleoside analogues in the therapy of Langerhans cell histiocytosis: a survey of members of the histiocyte society and review of the literature. Med Pediatr Oncol 1999; 33: 476-481. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Imamura T, Sato T, Shiota Y et al. Outcome of pediatric patients with Langerhans cell histiocytosis treated with 2 chlorodeoxyadenosine: a nationwide survey in Japan. Int J Hematol 2010; 91: 646-651. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Weitzman S, Braier J, Donadieu J et al. 2'-Chlorodeoxyadenosine (2-CDA) as salvage therapy for Langerhans cell histiocytosis (LCH). Results of the LCH-S-98 protocol of the Histiocyte Society. Pediatr Blood Cancer 2009; 53: 1271-1276. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Rodriguez-Galindo C, Jeng M, Khuu P et al. Clofarabine in refractory Langerhans cell histiocytosis. Pediatr Blood Cancer 2008; 51: 703-716. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. McCowage GB, Frush DP, Kurtzberg J. Successful treatment of two children with Langerhans' cell histiocytosis with 2'-deoxycoformycin. J Pediatr Hematol Oncol 1996; 18: 154-158. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Pardanani A, Phyliky RL, Li CY et al. 2-chlorodeoxyadenosine therapy for disseminated Langerhans cell histiocytosis. Mayo Clin Proc 2003; 78: 301-306. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Watts J, Files B. Langerhans cell histiocytosis: central nervous system involvement treated successfully with 2-chlorodeoxyadenosine. Pediatr Hematol Oncol 2001; 18: 199-204. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Dhall G, Finlay JL, Dunkel IJ et al. Analysis of outcome for patients with mass lesions of the central nervous system due to Langerhans cell histiocytosis treated with 2-chlorodeoxyadenosine. Pediatr Blood Cancer 2008; 50: 72-79. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Ottaviano F, Finlay JL. Diabetes insipidus and Langerhans cell histiocytosis: a case report of reversibility with 2-chlorodeoxyadenosine. J Pediatr Hematol Oncol 2003; 25: 575-577. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Stine KC, Saylors RL, Saccente S et al. Efficacy of continuous infusion 2-CDA (cladribine) in pediatric patients with Langerhans cell histiocytosis. Pediatr Blood Cancer 2004; 43: 81-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Rajendra B, Duncan A, Parslew R et al. Successful treatment f central nervous system juvenile xanthogranulomatosis with cladribine. Pediatr Blood Cancer 2009; 52: 413-415. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Aerni MR, Aubry MC, Myers JL et al. Complete remission of nodular pulmonary Langerhans cell histiocytosis lesions induced by 2-chlorodeoxyadenosine in a non-smoker. Respir Med 2008; 102: 316-319. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Lazor R, Etienne-Mastroianni B, Khouatra C et al. Progressive diffuse pulmonary Langerhans cell histiocytosis improved by cladribine chemotherapy. Thorax 2009; 64: 274-275. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Robak T, Kordek R, Robak E et al. Langerhans cell histiocytosis in a patient with systemic lupus erythematosus: a clonal disease responding to treatment with cladribine, and cyclophosphamide. Leuk Lymphoma 2002; 43: 2041-2046. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Tam CS, Seymour JF, Prince HM et al. Treatment-related myelodysplasia following fludarabine combinations chemotherapy. Haematologica 2006; 91: 1546-1550. Přejít na PubMed...
  27. Bowcock SJ, Rassam SM, Lim Z et al. High incidence of therapy-related myelodysplasia and acute leukemia in general haematology clinic patients treated with fludarabine and cyclophosphamide for indolent lymphoproliferative disorders. Br J Haematol 2006; 134: 242-243. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Yoshimi A, Kumano K, Motokura T et al. ESHAP therapy effective in patient with Langerhans cell sarcoma. Int J Hematol 2008; 87: 532-537. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Saven A, Figueroa ML, Piro LD et al. 2-chlorodeoxyadenosine to treat refractory histiocytosis X. N Engl J Med 1993; 329: 734-735. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Saven A, Piro LD. 2-chlorodeoxyadenosine: a newer purine analog active in the treatment of indolent lymphoid malignancies. Ann Intern Med 1994; 120: 784-791. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Saven A, Foon KA, Piro LD. 2-chlorodeoxyadenosine-induced complete remissions in Langerhans-cell histiocytosis. Ann Intern Med 1994; 121: 430-432. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Dallafior S, Pugin P, Cerny T et al. Successful treatment of a case of cutaneous Langerhans cell granulomatosis with 2-chlorodeoxyadenosine and thalidomide. Hautarzt 1995; 46: 553-560. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Dimopoulos MA, Theodorakis M, Kostis E et al. Treatment of Langerhans cell histiocytosis with 2 chlorodeoxyadenosine. Leuk Lymphoma 1997; 25: 187-189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Conias S, Strutton G, Stephenson G. Adult cutaneous Langerhans cell histiocytosis. Australas J Dermatol 1998; 39: 106-108. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Grau J, Ribera JM, Tormo M et al. Results of treatment with 2-chlorodeoxyadenosine in refractory or relapsed Langerhans cell histiocytosis. Study of 9 patients. Med Clin (Barc) 2001; 116: 339-342. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Chang SE, Koh GJ, Choi JH et al. Widespread skin-limited adult Langerhans cell histiocytosis: long-term follow-up with good response to interferon alpha. Clin Exp Dermatol 2002; 27: 135-137. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Rodriguez-Galindo C, Kelly P, Jeng M et al. Treatment of children with Langerhans cell histiocytosis with 2-chlorodeoxyadenosine. Am J Hematol 2002; 69: 179-184. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Robak T, Kordek R, Robak E et al. Langerhans cell histiocytosis in a patient with systemic lupus erythematosus: a clonal disease responding to treatment with cladribine, and cyclophosphamide. Leuk Lymphoma 2002; 43: 2041-2046. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Goh NS, McDonald CE, MacGregor DP et al. Successful treatment of Langerhans cell histiocytosis with 2-chlorodeoxyadenosine. Respirology 2003; 8: 91-94. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Sander CS, Kaatz M, Elsner P. Successful treatment of cutaneous langerhans cell histiocytosis with thalidomide. Dermatology 2004; 208: 149-152. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Mottl H, Rob L, Stary J et al. Langerhans cell histiocytosis of vulva in adolescent. Int J Gynecol Cancer 2007; 17: 520-524. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Aouba A, Larousserie F, Le Guern V et al. Spumous histiocytic oligoarthritis coexisting with systemic Langerhans' cell histiocytosis: case report and literature review. Joint Bone Spine 2009; 76: 701-704. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Frost JD, Wiersma SR. Progressive Langerhans cell histiocytosis in an infant with Klinefelter syndrome successfully treated with allogeneic bone marrow transplantation. J Pediatr Hematol Oncol 1996; 18: 396-400. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Stine KC, Saylors RL, Williams LL et al. 2-chlorodeoxyadenosine (2-CDA) for the treatment of refractory or recurrent Langerhans cell histiocytosis (LCH) in pediatric patients. Med Pediatr Oncol 1997; 29: 288-292. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. Choi SW, Bangaru BS, Wu CD et al. Gastrointestinal involvement in disseminated Langerhans cell histiocytosis (LCH) with durable complete response to 2-chlorodeoxyadenosine and high-dose cytarabine. J Pediatr Hematol Oncol 2003; 25: 503-506. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  46. Bernard F, Thomas C, Bertrand Y et al. Multi-centre pilot study of 2-chlorodeoxyadenosine and cytosine arabinoside combined chemotherapy in refractory Langerhans cell histiocytosis with haematological dysfunction. Eur J Cancer 2005; 41: 2682-2689. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Mottl H, Ganevová M, Radvanská J et al. Treatment results of Langerhans cell histiocytosis with LSH II protocol. Čas Lék Čes 2005; 144: 753-755. Přejít k původnímu zdroji...
  48. Mottl H, Starý J, Chánová M et al. Treatment of recurrent Langerhans cell histiocytosis in children with 2-chlorodeoxyadenosine. Leuk Lymphoma 2006; 47: 1881-1884. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  49. Biswas G, Khadwal A, Arora B et al. Activity and toxicity of 2-CDA in Langerhans cell histiocytosis: a single institutional experience. Indian J Cancer 2007; 44: 137-141. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. Apollonsky N, Lipton JM. Treatment of refractory Langerhans cell histiocytosis (LCH) with a combination of 2-chlorodeoxyadenosine and cytosine arabinoside. J Pediatr Hematol Oncol 2009; 31: 53-56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  51. Pant C, Madonia P, Bahna SL et al. Langerhans cell histiocytosis, a case of Letterer Siwe disease. J La State Med Soc 2009; 161: 211-212. Přejít na PubMed...
  52. Betticher DC, Fey MF, von Rohr A et al. High incidence of infections after 2-chlorodeoxyadenosine (2-CDA) therapy in patients with malignant lymphomas and chronic and acute leukaemias. Ann Oncol 1994; 5: 57-64. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  53. Braiteh F, Kurzrock R. CASE 1. Langerhans cell histiocytosis of the thyroid. J Clin Oncol 2006; 24: 522-523. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  54. Dewan M, Al-Ghamdi AA, Zahrani MB. Lessons to be learned - Langerhans' cell histiocytosis. J R Soc Promot Health 2008; 128: 41-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  55. Nagarajan R, Neglia J, Ramsay N et al. Successful treatment of refractory Langerhans cell histiocytosis with unrelated cord blood transplantation. J Pediatr Hematol Oncol 2001; 23: 629-632. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  56. Saven A, Piro LD. 2-chlorodeoxyadenosine: a potent antimetabolite with major activity in the treatment of indolent lymphoproliferative disorders. Hematol Cell Ther 1996; 38 (Suppl 2): S93-S101. Přejít na PubMed...
  57. Williams W, Craver RD, Correa H et al. Use of 2-chlorodeoxyadenosine to treat infantile myofibromatosis. J Pediatr Hematol Oncol 2002; 24: 59-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  58. Fichter J, Doberauer C, Seegenschmiedt H. Langerhans cell histiocytosis in adults: An interdisciplinary challenge. Dtsch Arztebl 2007; 104: A2347-A2353.




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.