Vnitr Lek 2010, 56(11):1138-1141

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a blokátory receptorů pro angiotenzin II v léčbě fibrilace síní

M. J. Levine*, P. Schweitzer
Division of Cardiology, Department of Medicine, Beth Israel Medical Center, New York, N. Y., USA

Fibrilace síní je nejčastější klinicky významnou arytmií a významnou příčinou morbidity a hospitalizací. Fibrilace síní je navíc spojena s významným rizikem tromboembolických příhod, obzvláště cerebrovaskulárních. Uvažujeme-li nejběžnější rizikové faktory spojené s fibrilací síní, je hypertenze faktorem, který s fibrilací síní koreluje nejsilněji, a je také rizikovým faktorem nejčastějším. Renin-angiotenzin-aldosteronový systém představuje primární cíl léčby hypertenze za použití inhibitorů angiotenzin-konvertujícího enzymu a blokátorů receptorů pro angiotenzin II. Při použití těchto léčivých přípravků bylo kromě kontroly krevního tlaku prokázáno snížení výskytu fibrilace síní. Tato léčiva jsou na buněčné úrovni účinná v prevenci fibrózy síní. Mohou navíc zabraňovat rozvoji fibrilace síní, zkracovat dobu trvání fibrilace síní a podporovat elektrickou kardioverzi u pacientů s touto arytmií. Pacienti s fibrilací síní nebo s rizikem fibrilace síní proto mohou mít prospěch z léčby antagonisty renin-angiotenzin-aldosteronového systému; tato léčiva jim přinesou terapeutické výhody přesahující prostou kontrolu krevního tlaku.

Klíčová slova: inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu; blokátory receptorů pro angiotenzin II; fibrilace síní; antagonisté renin-angiotenzin-aldosteronového systému; cerebrovaskulární příhoda

Angiotensin converting enzyme inhibitors and angiotensin II receptor blockers in atrial fibrillation

Atrial fibrillation is the most prevalent clinically relevant arrhythmia; a major cause of morbidity and hospitalization. Additionally, atrial fibrillation carries a significant risk of thrombo-embolic events, specifically cerebrovascular accident. Among the most prevalent risk factors for atrial fibrillation, hypertension not only has the strongest correlation but is also the most prevalent. The renin-angiotensin-aldosterone system represents a prime target for the treatment of hypertension through the use of angiotensin-converting enzymes inhibitors and angiotensin II receptor blockers. In addition to blood pressure control, these medications have been shown to reduce the occurrence of atrial fibrillation. They have been shown to have effects at the cellular level in preventing atrial fibrosis. Additionally, these medications may prevent the development of atrial fibrillation, reduce the duration of atrial fibrillation, and facilitate electrical cardioversion in patients with the arrhythmia. Therefore, patients with, or at risk for atrial fibrillation may benefit from treatment with renin-angiotensin-aldosterone system antagonists; deriving benefits from these medications beyond simple blood pressure control.

Keywords: angiotensin-converting enzymes inhibitors; angiotensin II receptor blockers; atrial fibrillation; renin-angiotensin-aldosterone system antagonists; cerebrovascular accident

Vloženo: 6. červen 2010; Zveřejněno: 1. listopad 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Levine MJ, Schweitzer P. Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a blokátory receptorů pro angiotenzin II v léčbě fibrilace síní. Vnitr Lek. 2010;56(11):1138-1141.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Fuster V, Rydén L, Cannom D et al. ACC/AHA/ESC 2006 guidelines for the management of patients with atrial fibrillation a report of the American College of Cardiology/American Heart Associate task force of practice guidelines and the European Society of Cardiology committee for practice guidelines: developed in collaboration with the European Heart Rhythm Associate then the Heart Rhythm Society. Circulation 2006; 114: 257-354. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Go AS, Hylek EM, Phillips KA et al. Prevalence of diagnosed atrial fibrillation in adults: national implications for rhythm management and stroke prevention: the AnTicoagulation and Risk Factors in Atrial Fibrillation (ATRIA) Study. JAMA 2001; 285: 2370-2375. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Benjamin EJ, Wolf PA, D'Agostino RB et al. Impact of atrial fibrillation on the risk of death: the Framingham Heart Study. Circulation 1998; 98: 946-952. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Wyse DG, Waldo AL, DiMarco JP et al. A comparison of rate control and rhythm control in patients with atrial fibrillation. N Engl J Med 2002; 347: 1825-1833. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Krahn AD, Manfreda J, Tate RB et al. The natural history of atrial fibrillation: incidence, risk factors, and prognosis in the Manitoba Follow-Up Study. Am J Med 1995; 98: 476-484. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Kannel WB, Wolf PA, Benjamin EJ et al. Prevalence, incidence, prognosis and predisposing conditions for atrial fibrillation: population-based estimates. Am J Cardiol 1998; 82: 2N-9N. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Allessie M, Ausma J, Schotten U. Electrical, contractile, and structural remodeling during atrial fibrillation. Cardiovasc Res 2002; 54: 230-246. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Healey JS, Connolly SJ. Atrial fibrillation: hypertension as a causative agent, risk factor for complication and potential therapeutic target. Am J Cardiol 2003; 91: 9G-14G. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Miyasaka Y, Barnes M, Gersh B et al. Time trends of ischemic stroke incidence and mortality in patients diagnosed with first atrial fibrillation in 1980-2000. Stroke 2005; 36: 2362-2366. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Chapman N, Huxley R, Anderson C et al. Effects of a perindopril-based blood pressure-lowering regimen on the risk of recurrent stroke according to stroke subtype and medical history: the PROGRESS trial. Stroke 2004; 35: 116-121. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Kumagai K, Nakashima H, Urata H et al. Effects on angiotensin II type 1 receptor antagonist on electrical and structural remodeling in atrial fibrillation. J Am Coll Cardiol 2003; 41: 2197-2204. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. McEwan PE, Gray GA, Sherry L et al. Differential effects of angiotensin II on cardiac cell proliferation and intramyocardial perivascular fibrosis in vivo. Circulation 1998; 98: 2765-2773. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Makkar K, Sanoski CA, Spinler S. Role of angiotensin-converting enzyme inhibitors, angiotensin II receptor blockers, and aldosterone antagonists in the prevention of atrial and ventricular arrhythmias. Pharmacotherapy 2009; 29: 31-48. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Garg S, Narula J, Marelli C et al. Role of angiotensin receptor blockers in the prevention and treatment of arrhythmias. Am J Cardiol 2006; 97: 921-925. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Neuberger HR, Schotten U, Verheule S et al. Development of a substrate of atrial fibrillation during chronic atrioventricular block in the goat. Circulation 2005; 111: 30-37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Schaer BA, Schneider C, Jick SS et al. Risk for incident atrial fibrillation in patients who receive antihypertensive drugs: a nested case-control study. Ann Intern Med 2010; 152: 78-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Verdecchia P, Reboldi G, Gattobigio R et al. Atrial fibrillation in hypertension: predictors and outcome. Hypertension 2003; 41: 218-223. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Heckbert SR, Wiggins KL, Glazer NL et al. Antihypertensive treatment with ACE inhibitors or beta-blockers and risk of incident atrial fibrillation in a general hypertensive population. Am J Hypertens 2009; 22: 538-544. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Hansson L, Lindholm L, Niskanen L et al. Effect of angiotensin-converting-enzyme inhibition compared with conventional therapy on cardiovascular morbidity and mortality in hypertension: the Captopril Prevention Project (CAPPP) randomized trial. Lancet 1999; 353: 611-616. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Hansson L, Lindholm L, Ekbom T et al. Randomised trial of old and new hypertensive drugs in elderly patients: cardiovascular morbidity and mortality the Swedish Trial in Old Patients with Hypertension-2 study. Lancet 1999; 354: 1751-1756. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Schmieder RE, Kjeldsen SE, Julius S et al. Reduced incidence of new-onset atrial fibrillation with angiotensin II receptor blockade: the VALUE trial. J Hypertension 2008; 26: 403-411. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Watchell K, Lehto M, Gerdts E et al. Angiotensin II receptor blockade reduces new-onset atrial fibrillation and subsequent stroke compared to atenolol: the losartan intervention for end point reduction in hypertension (LIFE) study. J Am Coll Cardiol 2005; 45: 712-719. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Salehian O, Healey J, Stambler B et al. Impact of ramipril on the incidence of atrial fibrillation: results of the Heart Outcomes Protection Evaluation (HOPE) study. Am Heart J 2007; 154: 448-453. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Yusuf S, Teo K, Pogue J et al. Telmisartan, ramipril, or both in patients at high risk for vascular events. N Engl J Med 2008; 358: 1547-1559. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Ueng KC, Tsai TP, Yu WC et al. Use of enalapril to facilitate sinus rhythm maintenance after external cardioversion of long-standing persistent atrial fibrillation. Eur Heart J 2003; 24: 2090-2098. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Madrid AH, Bueno MG, Rebollo JM et al. Use of irbesartan to maintain sinus rhythm in patients with long-lasting persistent atrial fibrillation. Circulation 2002; 106: 331-336. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Belluzzi F, Sernesi L, Preti P et al. Prevention of recurrent lone atrial fibrillation by the angiotensin-II converting enzyme inhibitor ramipril in normotensive patients. J Am Coll Cardiol 2009; 53: 24-29. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Van Noord T, Crijns H, van den Berg M et al. Pretreatment with ACE inhibitors improves acute outcome of electrical cardioversion in patients with persistent atrial fibrillation. BMC Cardiovasc Disord 2005; 5: 3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Healey J, Baranchuk A, Crystal E et al. Prevention of atrial fibrillation with angiotensin-converting enzyme inhibitors and angiotensin receptor blockers: a meta-analysis. J Am Coll Cardiol 2005; 45: 1832-1839. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.