Vnitr Lek 2010, 56(9):961-966
Adrenálne incidentalómy - je súčasný manažment racionálny?
- I. interná klinika Lekárske fakulty UPJŠ a FN L. Pasteura Košice, Slovenská republika, prednostka prof. MUDr. Ivica Lazúrová, CSc.
Adrenálne incidentalómy, resp. klinicky inaparentné adrenálne masy sa považujú za jedny z najčastejších tumorov v humánnej patológii. Častejšie sa vyskytujú u žien, v staršom veku, u chorých s metabolickým syndrómom a u pacientov s malígnymi ochoreniami. Základnou úlohou pri manažmente je vylúčenie hormonálnej aktivity a odlíšenie malígnej lézie od benígnej. V súčasnosti neexistuje jednotný konsenzus v diferenciálnej diagnostike a liečbe adrenálnych incidentalómov, pretože vývoj hyperfunkcie, prípadne riziko malignity sú veľmi zriedkavé. Najčastejšou príčinou hyperfunkcie je subklinický hyperkortizolizmus, ktorého klinický význam je taktiež sporný. V poslednej dobe sa ukazuje, že doterajšie odporúčania boli málo racionálne a naviac zvyšovali riziko falošnej pozitivity hormonálnych vyšetrení. Opakované CT vyšetrenia vystavujúce pacienta ionizujúcemu žiareniu môžu mať riziko rakoviny minimálne také, resp. aj vyššie, ako je riziko malígneho zvrhnutia nadobličkového incidentalómu. Preto je dôležité vypracovať odporúčania pre skríning a následný "folow up", ktoré budú racionálne, pre pacienta bezpečné a zároveň spoľahlivé.
Klíčová slova: adrenálne incidentalómy; manažment; primárny hyperaldosteronizmus; feochromocytóm; subklinický hyperkortizolizmus
Adrenal incidentalomas - is the present management rational?
Adrenal incidentalomas, i.e. clinically inapparent adrenal mass, are considered to be one of the most frequent tumours in human pathology. They more frequently occur in women, older age, patients with metabolic syndrome and in patients with malignant diseases. The first step in the management is exclusion of hormonal activity and differentiation of malignant and benign lesions. At present, there is no consensus with respect to differential diagnosis and treatment of adrenal incidentalomas since the development of hormonal hyperfunction and a risk of malignancy are negligible. The most frequent cause of hyperfunction is subclinical hypercortisolism, the clinical significance of which is also questionable. Recently, it has been shown that the existing recommendations lack rationality and, in addition, increase risk of falsely positive hormonal investigations. Repeated CT scans subject the patients to ionising radiation and may carry the same or even higher risk of cancer than the risk of malignant transformation of adrenal incidentaloma. This is why it is important to develop recommendations for screening and subsequent 'follow-up' that will be rational, safe for the patient and reliable.
Keywords: adrenal incidentalomas; management; primary hyperaldosteronism; pheochromocytoma; subclinical hypercortisolism
Vloženo: 27. červen 2010; Zveřejněno: 1. září 2010 Zobrazit citaci
Reference
- Kršek M. Adrenal incidentalomas. Vnitř Lék 2007; 53: 821-825.
Přejít na PubMed... - Cawood TJ, Hunt PJ, O'Shea D et al. Recommended evaluation of adrenal incidentalomas is costly, has high false positive rates and confers a risk of fatal cancer that is similar to the risk of the adrenal lesion becoming malignant: time for a rethink? Eur J Endocrinol 2009; 161: 513-527.
Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed... - Gross MD, Korobkin M, Hussain HK et al. Adrenal Gland Imaging. In: De Groot L (ed). Endocrinology. Philadelphia: W.B. Saunders Comp 2006: 126.
- Mansmann G, Lau J, Balk E et al. The clinically inapparent adrenal mass: update in diagnosis and management. Endocr Rev 2004; 25: 309-340. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Kršek M. Adrenal carcinoma. Vnitř Lék 2009; 55: 54-61. Přejít na PubMed...
- Lazúrová I, Sokol L, Trejbal D et al. Aldosterone producing adenoma associated with foci of myelolipoma. Wiener Klin Wochenschr 1998; 110: 379-381.
- Lazúrová I, Závacky P, Ondic O. Adrenal actinomycosis mimicking a large tumor of the adrenal gland. J Urol 2005; 173: 517-518. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Zeiger MA, Thompson GB, Duh QY et al. The American Association of Clinical Endocrinologists and American Association of Endocrine Surgeons medical guidelines for the management of adrenal incidentalomas. Endocr Pract 2009; 15 (Suppl 1): 1-20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Beuschlein F. Adrenal incidentalomas: presentation and clinical work-up. Horm Res 2007; 68 (Suppl 5): 191-194. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Morelli V, Masserini B, Salcuni AS et al. Subclinical hypercortisolism: correlation between biochemical diagnostic criteria and clinical aspects. Clin Endocrinol (Oxf) 2010; 73: 161-166. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Deutschbein T, Unger N, Hinrichs J et al: Late-night and low-dose dexamethasone-suppressed cortisol in saliva and serum for the diagnosis of cortisol-secreting adrenal adenomas. Eur J Endocrinol 2009; 161: 747-753. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Wagnerová H, Lazúrová I, Habalová V et al. The prevalence of 21-hydroxylase deficiency in adrenal incidentalomas-hormonal and mutation screening. Exp Clin Endocrinol Diabetes 2008; 116: 272-275. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Gross MD, Korobkin M, Bou Assaly W et al. Contemporary imaging of incidentally discovered adrenal mass. Nat Rev Urol 2009; 6: 363-373. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Mitchell IC, Nwariaku FE. Adrenal masses in the cancer patient: surveillance or excision. Oncologist 2007; 12: 168-174. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Giordano R, Marinazzo E, Berardelli R et al. Long-term morphological, hormonal, and clinical follow-up in a single unit on 118 patients with adrenal incidentalomas. Eur J Endocrinol 2010; 162: 779-785. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...