Vnitr Lek 2010, 56(1):30-36

Dysfunkce pravé komory po implantaci levostranné mechanické srdeční podpory

H. Říha1,4,*, I. Netuka2,4, T. Kotulák1, J. Malý2,4, M. Pinďák1, P. Kellovský1, F. Kopáč1, D. Hodr1, O. Szárszoi2,4, J. Kettner3, H. Al-Hiti2, Z. Dorazilová3, T. Marek3, I. Skalský2, J. Pirk2,4
1 Klinika anesteziologie a resuscitace, Kardiocentrum IKEM Praha, přednosta prim. MUDr. Tomáš Kotulák
2 Klinika kardiovaskulární chirurgie, Kardiocentrum IKEM Praha, přednosta prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.
3 Klinika kardiologie, Kardiocentrum IKEM Praha, přednosta prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc.
4 Centrum výzkumu chorob srdce a cév IKEM Praha, vedoucí projektu prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal, DrSc.

Úvod:
Četnost použití dlouhodobých levostranných implantabilních mechanických srdečních podpor (LVAD) se stále zvyšuje. Akutní dysfunkce nebo selhání pravé komory po implantaci LVAD má významný vliv na morbiditu a mortalitu pacientů. Cílem práce bylo zhodnocení léčby dysfunkce pravé komory po implantaci LVAD.

Metodika:
U souboru 21 pacientů s implantovaným HeartMate II® LVAD v období prosinec roku 2006 až duben roku 2009 jsme retrospektivně zhodnotili základní předoperační parametry charakterizující stav kardiovaskulárního systému a orgánové funkce před implantací LVAD, použitou farmakologickou a mechanickou podporu pravé komory po implantaci a celkové klinické výsledky k 30. červnu 2009.

Výsledky:
LVAD byl implantován 18 mužům a 3 ženám s průměrným věkem 48,7 ± 11,2 let. Převažující diagnózou byla dilatační kardiomyopatie (9 pacientů; 42,9 %) a indikací most k transplantaci srdce (19 případů; 90,4 %). Farmakologická podpora funkce pravé komory po zavedení LVAD zahrnovala dobutamin (21 pacientů; 100 %), milrinon (21 pacientů; 100 %), izoprenalin (1 pacient; 4,8 %) a levosimendan (5 pacientů; 23,8 %). Podání levosimendanu bylo u 2 (9,5 %) pacientů v pooperačním období nezbytné zopakovat. Inhalační oxid dusnatý byl aplikován 14 (66,7 %) pacientům. I přes maximální farmakologickou podporu jsme museli ve 3 (14,3 %) případech zavést pravostrannou mechanickou podporu (RVAD). Přemostění do transplantace srdce bylo úspěšné u 9 (42,8 %) pacientů; v jednom (4,8 %) případě došlo k úspěšné explantaci LVAD; 6 (28,6 %) pacientů žije dosud s LVAD; 5 (23,8 %) pacientů zemřelo s implantovaným LVAD.

Závěr:
Po implantaci LVAD je nezbytná agresivní farmakologická a v některých případech i mechanická podpora funkce pravé komory, aby byla zajištěna adekvátní funkce LVAD, a tím minimalizována morbidita a mortalita.

Klíčová slova: mechanická srdeční podpora; dysfunkce pravé komory; levosimendan; oxid dusnatý

Right ventricular dysfunction after left ventricular assist device implantation

Objective:
The frequency of long-term left ventricular assist device (LVAD) implantation is increasing. Acute right ventricular dysfunction or right ventricular failure after LVAD implantation has important influence on morbidity and mortality. The aim of our study was to assess the management of right ventricular dysfunction after LVAD implantation.

Methods:
The study group comprised 21 patients with implanted HeartMate II® LVAD since December, 2006 to April, 2009. We evaluated in retrospective fashion baseline parameters of cardiovascular and other organ systems before LVAD implantation, applied pharmacological and mechanical support for the right ventricle, and important clinical outcomes to the end of June, 2009.

Results:
LVAD was implanted in 18 men and 3 women with mean age of 48.7 ± 11.2 years. The most frequent diagnosis was dilatational cardiomyopathy (9 patients; 42.9%), and the most frequent indication for implantation was bridge-to-transplantation (19 patients; 90.4%). Pharmacological support of the right ventricle after LVAD implantation comprised dobutamine (21 patients; 100%), milrinone (21 patients; 100%), isoproterenol (1 patient; 4.8%), and levosimendan (5 patients; 23.8%). In 2 (9.5%) cases there was a need for repeated application of levosimendan during postoperative course. Inhalational nitric oxide was used in 14 (66.7%) patients. Despite extensive pharmacological support, 3 (14.3%) patients needed right ventricular assist device (RVAD) implantation. Most patients (9; 42.8%) survived to heart transplantation; in one (4.8%) case LVAD was successfuly explanted; 6 (28.6%) patients is living with LVAD; 5 (23.8%) patients died during LVAD support.

Conclusion:
After LVAD implantation there is a need for aggressive pharmacological, and in some cases mechanical, support of the right ventricular function to provide adequate blood flow to LVAD in order to minimize morbidity and mortality.

Keywords: mechanical circulatory support; right ventricular dysfunction; levosimendan; nitric oxide

Vloženo: 13. srpen 2009; Přijato: 21. říjen 2009; Zveřejněno: 1. leden 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Říha H, Netuka I, Kotulák T, Malý J, Pinďák M, Kellovský P, et al.. Dysfunkce pravé komory po implantaci levostranné mechanické srdeční podpory. Vnitr Lek. 2010;56(1):30-36.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Augoustides JG, Říha H. Recent progress in heart failure treatment and heart transplantation. J Cardiothorac Vasc Anesth 2009; 23: 738-748. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Netuka I, Malý J, Szarszoi O. Mechanické srdeční podpory v terapii terminálního srdečního selhání. Cor Vasa 2008; 50: 207-214. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Rose EA, Gelijns AC, Moskowitz AJ et al. Long-term mechanical left ventricular assistance for end-stage heart failure. N Engl J Med 2001; 345: 1435-1443. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Březina A, Říha H, Mašín J. Současné možnosti mechanické podpory cirkulace. Anest Intenziv Med 2006; 17: 38-44.
  5. Kettner J, Netuka I, Pirk J et al. První použití mechanické srdeční podpory v České republice. Interv Akut Kardiol 2004; 3: 86-88.
  6. Kettner J, Pirk J, Netuka I et al. Použití mechanické srdeční podpory - první zkušenosti v České republice. Čas Lék Čes 2005; 144: 38-42.
  7. Struber M, Sander K, Lahpor J et al. HeartMate II left ventricular assist device; early European experience. Eur J Cardiothorac Surg 2008; 34: 289-294. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Dang NC, Topkara VK, Mercando M et al. Right heart failure after left ventricular assist device implantation in patients with chronic congestive heart failure. J Heart Lung Transplant 2006; 25: 1-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Netuka I, Malý J, Szarszoi O et al. Single-stage extensive chronic type A dissecting aortic aneurysm repair and continuous-flow ventricular assist device implantation. J Heart Lung Transplant 2009; 28: 523-526. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Haddad F, Couture P, Tousignant C et al. The right ventricle in cardiac surgery, a perioperative perspective: I. Anatomy, physiology, and assessment. Anesth Analg 2009; 108: 407-421. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Greyson CR. Pathophysiology of right ventricular failure. Crit Care Med 2008; 36: S57-S65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Haddad F, Couture P, Tousignant C et al. The right ventricle in cardiac surgery, a perioperative perspective: II. Pathophysiology, clinical importance, and management. Anesth Analg 2009; 108: 422-433. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Stone ME. Current status of mechanical circulatory assistance. Semin Cardiothorac Vasc Anesth 2007; 11: 185-204. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Santamore WP, Gray LA Jr. Left ventricular contributions to right ventricular systolic function during LVAD support. Ann Thorac Surg 1996; 61: 350-356. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Omoto T, Tanabe H, LaRia PJ et al. Right ventricular performance during left ventricular unloading conditions: the contribution of the right ventricular free wall. Thorac Cardiovasc Surg 2002; 50: 16-20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Klima UP, Lee MY, Guerrero JL et al. Determinants of maximal right ventricular function: role of septal shift. J Thorac Cardiovasc Surg 2002; 123: 72-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Saleh S, Liakopoulos OJ, Buckberg GD. The septal motor of biventricular function. Eur J Cardiothorac Surg 2006; 29 (Suppl 1): S126-S138. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Aaronson KD, Patel H, Pagani FD. Patient selection for left ventricular assist device therapy. Ann Thorac Surg 2003; 75: S29-S35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Fitzpatrick JR 3rd, Frederick JR, Hiesinger W et al. Early planned institution of biventricular mechanical circulatory support results in improved outcomes compared with delayed conversion of a left ventricular assist device to a biventricular assist device. J Thorac Cardiovasc Surg 2009; 137: 971-977. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Ochiai Y, McCarthy PM, Smedira NG et al. Predictors of severe right ventricular failure after implantable left ventricular assist device insertion: analysis of 245 patients. Circulation 2002; 106: I198-I202. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Matthews JC, Koelling TM, Pagani FD et al. The right ventricular failure risk score a pre-operative tool for assessing the risk of right ventricular failure in left ventricular assist device candidates. J Am Coll Cardiol 2008; 51: 2163-2172. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Weitkemper HH, El-Banayosy A, Arusoglu L et al. Mechanical circulatory support: reality and dreams experience of a single center. J Extra Corpor Technol 2004; 36: 169-173. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Chumnanvej S, Wood MJ, MacGillivray TE et al. Perioperative echocardiographic examination for ventricular assist device implantation. Anesth Analg 2007; 105: 583-601. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Špinar J, Vítovec J. Intravenózní léčba akutního srdečního selhání. Vnitř Lék 2007; 53: 412-419. Přejít na PubMed...
  25. Nussmeier NA, Probert CB, Hirsch D et al. Anesthetic management for implantation of the Jarvik 2000 left ventricular assist system. Anesth Analg 2003; 97: 964-971. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Missant C, Rex S, Segers P et al. Levosimendan improves right ventriculovascular coupling in a porcine model of right ventricular dysfunction. Crit Care Med 2007; 35: 707-715. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Kasikcioglu HA, Uyarel H, Tartan Z et al. Do calcium sensitizers affect right ventricular functions in patients with chronic heart failure? Int J Cardiol 2007; 118: 246-248. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Kerbaul F, Gariboldi V, Giorgi R et al. Effects of levosimendan on acute pulmonary embolism-induced right ventricular failure. Crit Care Med 2007; 35: 1948-1954. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Kavarana MN, Pessin-Minsley MS, Urtecho J et al. Right ventricular dysfunction and organ failure in left ventricular assist device recipients: a continuing problem. Ann Thorac Surg 2002; 73: 745-750. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Komoda T, Hetzer R, Lehmkuhl HB. Destiny of candidates for heart transplantation in the Eurotransplant heart allocation system. Eur J Cardiothorac Surg 2008; 34: 301-306. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Patel ND, Weiss ES, Schaffer J et al. Right heart dysfunction after left ventricular assist device implantation: a comparison of the pulsatile HeartMate I and axial-flow HeartMate II devices. Ann Thorac Surg 2008; 86: 832-840. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Vnitřní lékařství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.