Vnitr Lek 2009, 55(12):1118-1125

Program řízené ambulantní rehabilitace u pacientů po operaci chlopenních srdečních vad

S. Nehyba1,*, V. Chaloupka1, R. Souček1, Š. Chaloupková2, R. Vysoký2, F. Štětka3, E. Skřičková3
1 Interní kardiologická klinika Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC
2 Rehabilitační oddělení FN Brno, pracoviště Bohunice, přednostka prim. MUDr. Jana Roubalová
3 Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, ředitel doc. MUDr. Petr Němec, CSc.

Cílem naší práce bylo zhodnotit, jak ovlivní 8týdenní komplexní rehabilitační program oběhové parametry, funkci levé komory srdeční (LK) a funkční kapacitu pacientů po operaci aortální (ao) a mitrální (mi) srdeční vady.

Soubor a metodika: Rehabilitaci podstoupilo 54 nemocných (cvičící, RHB+) operovaných pro chlopenní vadu (13 žen/41 mužů), věk 27-83 (56 ± 16) let. Převažovali nemocní s aortální (ao) stenózou (39), ostatní měli kombinovanou ao vadu (7), ao regurgitaci (3) nebo mitrální (mi) regurgitaci (5). 18 pacientů mělo současně provedenu revaskularizaci myokardu. Kontrolní soubor tvořila skupina 18 nemocných (necvičící, RHB-). Pacienti z obou skupin byli vyšetřeni před a po skončení rehabilitace zátěžovou echokardiografií a spiroergometrií do individuálního maxima. Intervenovaná skupina absolvovala řízený rehabilitační program. Kontrolní skupina cvičila individuálně.

Výsledky: Ve cvičící skupině došlo k poklesu klidových i zátěžových hodnot srdeční frekvence (SF), systolického i diastolického tlaku (sTK, dTK). Změny však nedosáhly statistické významnosti. Parametry systolické, diastolické i globální funkce LK vykazovaly zlepšení, statistické významnosti ale rovněž nedosáhly. Cvičící pacienti vykazovali vysoce významné zlepšení zátěžové tolerance (před 1,41, po 1,67 W/kg, p < 0,01) a vrcholové spotřeby kyslíku (před 20,0, po 23,6 ml/min/kg, p < 0,01). V kontrolní skupině nedosáhlo zlepšení funkční ani aerobní kapacity statistické významnosti. Neměnily se ani hodnoty klidových a zátěžových parametrů (SF, sTK, dTK).

Závěr: Program řízené ambulantní rehabilitace vede ke zlepšení cirkulační odpovědi na zátěž, která je doprovázená poklesem klidových i zátěžových hodnot SF, sTK a dTK. Je patrna také tendence ke zlepšení parametrů systolické, diastolické i globální funkce LK, i když změny nedosáhly v naší sestavě statistické významnosti. Ve cvičící skupině došlo k významnému zvýšení tolerance zátěže a aerobní kapacity (p < 0,01) na rozdíl od kontrolní skupiny. Řízený rehabilitační program umožňuje zhodnocení výsledku operace, dokonalejší edukaci pacienta a optimální nastavení farmakoterapie, především antikoagulační léčby. Během cvičení jsme nepozorovali žádné nepříznivé reakce ani jiné komplikace.

Klíčová slova: chlopenní srdeční vady; zátěžová tolerance; aerobní kapacita; funkce levé komory srdeční; režimová opatření

The programme of managed ambulatory rehabilitation for patients after heart valve defect surgery

The aim of our research was to evaluate the impact of 8-week comprehensive rehabilitation programme on circulatory parameters, left ventricular (LV) function and functional capacity of patients after aortal (ao) and mitral (mi) heart defect surgery. Patient sample and methodology: The rehabilitation programme was completed by 54 patients (exercising, RHB+) following valve defect surgery (13 women/41 men), aged 27-83 (56 ± 16) years. The majority were patients with aortal (ao) stenosis (39), the remainder had a combined ao defect (7), ao regurgitation (3) or mitral (mi) regurgitation (5). Myocardial revascularisation was concomitantly performed in 18 patients. There were 18 patients in the control group (non-exercising, RHB-). Patients from both groups were assessed before and after the rehabilitation with exercise echocardiography and spiroergometry to the individual maximum. The intervention group underwent the managed rehabilitation programme. The control group exercised individually.

Results: Reduction of the heart rate (HR) values at rest and on exercise and of the systolic and diastolic blood pressure (sBP, dBP) was observed in the exercising group. However, these changes were not statistically significant. The systolic, diastolic and global LV function parameters showed improvement although, once again, not statistically significant. Highly significant improvement in exercise tolerance (1.41 W/kg before and 1.67 W/kg after, p < 0.01) and peak oxygen consumption (20.0 ml/min/kg before and 23.6 ml/min/kg after, p < 0.01) were observed in the exercising patients. Improvement in functional and aerobic capacity in the control group was not statistically significant. The resting and exercise parameters (SF, sBP, dBP) have not changed either.

Conclusion: The ambulatory rehabilitation programme was associated with improvement in circulatory response to exercise together with reduction in resting and exercise SF, sBP a dBP values. Tendency towards improvement in systolic, diastolic and global LV function parameters was observed even though not statistically significant in our sample. Unlike control group, the exercising group showed significant increase in exercise tolerance and aerobic capacity (p < 0.01). Managed rehabilitation programme enabled evaluation of the outcomes of the surgery, better education of the patients and optimal adjustment of pharmacotherapy, the anticoagulation treatment in particular. We did not observe any adverse reactions or other complications associated with the exercise.

Keywords: valve defects; exercise tolerance; aerobic capacity; left ventricular function; lifestyle changes

Vloženo: 10. červen 2009; Přijato: 21. červenec 2009; Zveřejněno: 1. prosinec 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Nehyba S, Chaloupka V, Souček R, Chaloupková Š, Vysoký R, Štětka F, Skřičková E. Program řízené ambulantní rehabilitace u pacientů po operaci chlopenních srdečních vad. Vnitr Lek. 2009;55(12):1118-1125.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Stewart KJ, Badenhop, D, Brubaker, PH et al. Cardiac rehabilitation following percutaneous revascularisation, heart transplant, heart valve surgery, and for chronic heart failure. American college of chest physicians. Chest 2003; 123: 2104-2111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Balady GJ, Ades PA, Comoss P et al. Core components of cardiac rehabilitation/secondary prevention programs: a statement for healthcare professionals from the American heart association and the American association of cardiovascular and pulmonary rehabilitation writing group. Circulation 2000; 102: 1069-1073. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Tavazzi L et al. Task force of the working group on cardiac rehabilitation of the European society of cardiology 1992. Long-term comprehensive care of cardiac patiens - recommendations by the Working group on rehabilitation of the ESC. Cardiac rehabilitation: definition and goals. Eur Heart J 1992; 13 (Suppl C): 1-45.
    4. Gohlke H, Gohlke-Bärwolf C. Cardiac rehabilitation. Eur Heart J 1998; 19: 1004-1010. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Paffenbarger RS, Hyde RT, Wing AL et al. The Association of changes in physical-activity level and other life style characteristics with mortality in men. N Eng J Med 1993; 328: 538-545. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Blair SN, Kohl HW, Barlow CE et al. Changes in physical fitness and all cause mortality: A prospective study of healthy and unhealthy men. JAMA 1995; 273: 1093-1098. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Chaloupka V, Elbl L, Nehyba S et al. Vliv rehabilitačního programu na prognózu nemocných po infarktu myokardu. Cor Vasa 2004; 46: 29-35.
    8. Chaloupka V, Elbl L, Nehyba S et al. Pohybová aktivita u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním. Kardiol Rev 2003; 1: 16-20.
    9. Fletcher GF, Balady G, Froelicher VF et al. Exercise standards - a statement for health care Professional from the American Heart Association. Circulation 1995; 91: 580-615. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. O'Connor GT, Buring JE, Yusuf S et al. An overview of randomized trials of rehabilitation with exercise after myocardial infarction. Circulation 1989; 80: 234-244. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Oldridge NB, Guyatt GHH, Fischer ME et al. Cardiac rehabilitation after myocardial infarction. Combined experience of randomized clinical trials. JAMA 1988; 260: 945-950. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Gohlke-Bärwolf C, Gohlke H, Samek L et al. Exercise tolerance and working capacity after valve replacement. J Heart Valve Dis 1992; 1: 189-195. Přejít na PubMed...
    13. Belardinelli R, Georgiou D, Cianci G et al. Randomized, controlled trial of long-term moderate exercise training in chronic heart failure: effects on functional capacity, quality of life, and clinical outcome. Circulation 1999; 99: 1173-1182. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Sire S. Physical training and occupational rehabilitation after aortic valve replacement. Eur Heart J 1987; 8: 1215-1220. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Jairath N, Salerno T, Chapman J et al. The effect of moderate exercise training on oxygen uptake post-aortic/mitral valve surgery. J Cardiopulm Rehabil 1995; 15: 424-430. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Meurin P, Iliou MCh, Driss AB et al. Early exercise training after mitral valve repair. A multicentric prospective French study. Chest 2005; 128: 1638-1644. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Butchart EG, Gohlke-Bärwolf C, Antunes MJ et al. A on behalf of the working groups on valvular heart disease, thrombosis, and cardiac rehabilitation and exercise physiology, European society of cardiology. Recommendations for the management of patients after heart valve surgery. Eur Heart J 2005; 26: 2463-2471. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Čerbák R et al. Nejčastější chlopenní vady. Aortální stenóza a mitrální regurgitace. Praha: Galén 2008.
    19. Carstens V, Behrenbeck DW, Hilger HH. Exercise capacity before and after cardiac valve surgery. Cardiology 1983; 70: 41-49. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Chaloupka V, Elbl L, Nehyba S. Silový trénink u nemocných po infarktu myokardu. Vnitř Lék 2000; 46: 829-834. Přejít na PubMed...
    21. Elbl L, Chaloupka V, Nehyba S et al. Význam kombinovaného rehabilitačního programu u nemocných s chronickou ischemickou chorobou srdeční. Vnitř Lék 2005; 51: 741-748.
    22. Chaloupka V, Elbl L. Rehabilitace po infarktu myokardu. Kardiol Rev 2005; 7: 187-190.
    23. Nehyba S, Chaloupka V, Elbl L. Rehabilitační péče o nemocné po prodělaném srdečním infarktu. Prakt Lék 1995; 6: 272-273.
    24. Bonow RO, Carabello BA, Chatterjee K et al. ACC/AHA 2006 Practice guidelines for the management of patiens with valvular heart disease: executive summary. J Am Coll Cardiol 2006; 48: 598-673. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Chaloupka V, Siegelová J, Špinarová L et al. Rehabilitace u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním. Doporučené postupy v kardiologii. Cor Vasa 2006; 48: Kardio: K127-K135.
    26. Karel I, Bukatová L, Zeleňák J et al. Časná lázeňská rehabilitace nemocných po kardiochirurgických výkonech. Cor Vasa 2006; 48: 312-316. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Svačinová H, Siegelová J, Dobšák P et al. Diferencovaný přístup k preskripci fyzické aktivity u nemocných s dysfunkcí levé komory srdeční. Vnitř Lék 2008; 54: 53-61. Přejít na PubMed...
    28. Svačinová H, Nováková M, Placheta Z et al. Benefit of combined cardiac rehabilitation on exercise capacity and cardiovascular parameters in patients with type 2 diabetes. Tohoku J Exp Med 2008; 215: 103-111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Svačinová H. Pohybová léčba u pacientů s metabolickým syndromem. Vnitř Lék 2007; 53: 540-544. Přejít na PubMed...
    30. Chaloupka V, Elbl L, Nehyba S et al. Vliv rehabilitace na vrcholovou spotřebu kyslíku u nemocných po infarktu myokardu léčených beta-blokátory. Vnitř Lék 2008; 54: 225-228. Přejít na PubMed...
    31. Karel I, Skalická H. Kardiovaskulární rehabilitace v současnosti. Vnitř Lék 2009; 55: 22-26. Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Vnitřní lékařství

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.